Ještě donedávna se zdálo, že americké zbrojní firmy budou z rekordního růstu evropských obranných rozpočtů jednoznačně těžit. Jenže v zákulisí se rodí trend, který může výrazně změnit podobu budoucích zakázek. Evropské státy stále hlasitěji hledají cesty, jak se zbavit závislosti na amerických pravidlech, která mohou rozhodovat o dalším osudu zbraní vyrobených v Evropě.
Americké obranné společnosti, které chtějí využít rychle rostoucích evropských investic do obrany, narážejí na nový problém. Řada unijních vlád stále častěji usiluje o to, aby při nákupu i výrobě zbraní omezily vliv Spojených států na budoucí export těchto systémů. Informoval o tom odborný portál Breaking Defence.
Evropské rozpočty rostou, přesto přibývá překážek
Důvodem jsou americká pravidla známá jako International Traffic in Arms Regulations (ITAR). Právě tato legislativa upravuje vývoz a dovoz vojenského materiálu, technologií i souvisejících služeb. Pokud evropská zbraň obsahuje součástky nebo technologie podléhající režimu ITAR, mohou Spojené státy rozhodovat o tom, zda ji bude možné vyvézt dalšímu zákazníkovi.
Podle představitelů obranného průmyslu se tento problém dostává do popředí především v době, kdy se část evropských zemí snaží posílit vlastní obrannou soběstačnost.
„Vnímám to jako rostoucí trend, který se v Evropské unii začíná prosazovat jako určitý směr,“ uvedl pro Breaking Defence generální ředitel Honeywell Aerospace Jim Currier.
Podle něj unijní vlády dávají stále jasněji najevo, že chtějí financovat především projekty, které posílí jejich vlastní suverenitu.
„Evropské vlády velmi jasně říkají, jak chtějí investovat a kam chtějí investovat. Jejich cílem je větší míra vlastní suverenity. Tento trend bude podle mě pokračovat i v budoucnu,“ dodal Currier.
Evropané začínají odmítat americká omezení
Stejný vývoj sledují také další představitelé obranného průmyslu, analytici i právníci specializovaní na vývoz vojenské techniky.
Tom Kanewske, ředitel strategie amerického výrobce bezpilotních prostředků Zone 5, upozorňuje, že se přístup evropských partnerů v posledních měsících viditelně změnil. „Naši evropští partneři jsou vůči omezením ITAR stále odmítavější,“ řekl Breaking Defence.
Mohlo by vás zajímat
Podle něj se mezi evropskými společnostmi šíří přesvědčení, že americká pravidla mohou komplikovat jejich technologickou nezávislost. „Vzniká názor, že ITAR negativně ovlivňuje jejich technologickou suverenitu a že se těmto problémům mohou vyhnout, pokud se od amerických zbraňových systémů odkloní,“ vysvětlil Kanewske.
Co vlastně ITAR znamená
Ve své nejjednodušší podobě představuje ITAR soubor amerických pravidel, která regulují vývoz a dovoz vojenského materiálu uvedeného na seznamu United States Munitions List (USML). Vedle samotných výrobků se vztahují také na technická data nebo služby.
Podle Scotta Wiseho z advokátní kanceláře Crowell & Moring vzbuzuje mezi zahraničními vládami největší obavy takzvané pravidlo „see-through rule“. To umožňuje americkým úřadům sledovat konkrétní americké součástky zabudované do zahraničního výrobku a kontrolovat jejich další použití.
Wise vysvětlil Breaking Defence situaci na příkladu francouzského bojového letounu. Pokud Francie postaví vlastní stíhačku, ale použije v ní motor, turbínu nebo jinou součástku podléhající režimu ITAR, samotné letadlo sice automaticky nepodléhá americkým pravidlům, americká součástka však zůstává pod kontrolou Spojených států.
Jestliže by Francie chtěla takový letoun prodat třetí zemi, musela by pro vývoz příslušné americké součásti získat povolení americké vlády.
Podle právníků může získání potřebné licence trvat dny, týdny i měsíce. Záleží především na tom, kdo je koncovým zákazníkem.
Některé evropské vlády zároveň podle odborníků vyjadřují obavy, že by se celý proces mohl z politických důvodů prodlužovat, pokud by zamýšlený obchod neodpovídal zájmům Spojených států.
Evropa chce větší kontrolu nad vlastní obranou
Pravidla ITAR platí už několik desetiletí a výhrady vůči nim nejsou nové. Řada států dlouhodobě upozorňuje, že americký systém může zpomalovat vývoz zbraní nebo poskytovat Spojeným státům příliš velký vliv nad jejich dalším prodejem.
Podle oslovených odborníků však Evropa tuto situaci v minulosti akceptovala. Spojené státy totiž po dlouhá léta představovaly prakticky nenahraditelného dodavatele řady moderních zbraňových systémů využívaných západními armádami.
To se nyní začíná měnit. K obratu podle podkladů přispívají dva hlavní faktory. Prvním je postupné zhoršování vztahů mezi Evropou a Washingtonem. Druhým pak bezprecedentní růst evropských obranných rozpočtů spojený se snahou vyrábět více techniky přímo na evropském kontinentu.
Tento trend se neprojevuje pouze v členských státech Evropské unie. Podobným směrem se vydává také Kanada. Přestože neleží v Evropě, patří mezi členy NATO a dlouhodobě úzce spolupracuje s americkým obranným průmyslem.
Nová kanadská strategie obranného průmyslu počítá s větším rozvojem domácích výrobních kapacit a zároveň se snaží rozšířit spolupráci s Evropskou unií a Spojeným královstvím. Dokument to zdůvodňuje společnými hodnotami i společnými strategickými zájmy.
Evropské státy současně investují do posilování vlastních výrobních linek. Tento směr podporuje také Evropská strategie obranného průmyslu z roku 2024, která klade důraz na rozvoj výrobních kapacit v Unii.
Washington obavy odmítá
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa naopak tvrdí, že rostoucí obranné výdaje evropských spojenců potvrzují úspěch americké politiky.
Náměstek amerického ministra obrany pro politiku Elbridge Colby odmítl názory, podle nichž by napětí mezi Spojenými státy a Evropou mohlo vést k poklesu prodeje amerických zbraní. „Není to ani proveditelné, ani pravdivé,“ uvedl.
Podle Colbyho dnes žádná jiná země ani skupina států nedokáže konkurovat americkému obrannému průmyslu objemem ani kvalitou výroby. „Spojené státy vyrábějí nejlepší techniku a vyrábějí ji v rozsahu, kterému žádný reálný konkurent nemůže konkurovat. Přístup k americké obranné průmyslové základně je výsadou, nikoliv právem,“ dodal.
Analytik upozorňuje na strategické riziko
Odlišný pohled nabídl Breaking Defense Elias Yousif ze Stimson Center. Podle něj představuje současný vývoj zajímavý paradox. Na jedné straně Spojené státy podporují vyšší evropské výdaje na obranu, na druhé straně však právě závislost na amerických technologiích motivuje evropské státy k hledání alternativ.
Yousif upozorňuje, že některé zbraňové systémy vyžadují dlouhodobou podporu ze Spojených států. „Existují skutečné provozní i strategické náklady spojené se systémy, které potřebují trvalou podporu z Washingtonu, například pravidelné aktualizace softwaru nebo dodávky náhradních dílů,“ uvedl.
Varuje také před hypotetickou situací, kdy by se zájmy Evropy a Spojených států výrazně rozešly. „Pokud by se jednou Spojené státy dostaly s Evropou do sporu a měly možnost takový systém jednoduše vypnout, představovalo by to skutečný problém,“ dodal.
Označení „ITAR-free“ se mění v obchodní výhodu
Podle představitelů průmyslu se z označení „ITAR-free“ postupně stává významný marketingový argument.
Tom Kanewske upozorňuje, že evropské společnosti stále častěji zdůrazňují, že jejich výrobky nepodléhají americkým exportním omezením. „Využívají označení ITAR-free jako konkurenční výhodu a získávají přístup na trhy, kde dříve měly americké firmy mnohem silnější postavení,“ uvedl.
S pokračujícím růstem obranných výdajů členských států NATO podle něj bude tento trend dále sílit.
Jednou ze společností, která tuto strategii otevřeně využívá, je litevská firma Aktyvus Photonics. Ta své laserové zaměřovací systémy nabízí evropským zákazníkům právě jako řešení bez amerických exportních omezení.
Generální ředitel společnosti Laurynas Šatas připouští, že zákazníci stále považují Spojené státy za spolehlivého partnera. Současně ale podle něj hledají určitou protiváhu.
„Pokud existuje možnost obejít se u některých výrobků bez amerických komponentů, zákazníci o ni mají velký zájem. Přesně o tom dnes s nimi jednáme,“ uvedl.
Zároveň upozorňuje, že vývoj skutečně konkurenceschopného výrobku bez amerických technologií představuje mimořádně náročný úkol.
„Je velmi obtížné vytvořit produkt, který nabídne stejné nebo lepší parametry velikosti, hmotnosti, výkonu i provozních schopností bez použití amerických komponentů,“ řekl.
Americký průmysl volá po reformě
Část amerického obranného průmyslu proto vyzývá Washington, aby pravidla ITAR upravil dříve, než evropské společnosti začnou americké dodavatele vytlačovat. Kanewske navrhuje lépe oddělit pravidla pro vývoz zbraní od ochrany technologií.
Podobný názor zastává také prezident Asociace amerického leteckého a obranného průmyslu (AIA) Eric Fanning. Podle něj se reforma ITAR stává jedním z nejdůležitějších témat celého odvětví.
„Evropané stále častěji mluví o vývoji techniky bez režimu ITAR. Musíme zabránit tomu, aby se tento trend naplno rozvinul. Proto potřebujeme reformu našeho systému,“ uvedl.
Současně zdůraznil, že ochrana citlivých amerických technologií musí zůstat zachována. „Nikdo nechce, aby se americké technologie dostaly do nepovolaných rukou. Celý systém je složitý. Přesto si myslím, že existují způsoby, jak jej zrychlit, zjednodušit a současně ještě zlepšit,“ řekl.
Podle Fanninga by Spojené státy měly spojencům co nejdříve sdělit, zda konkrétní americkou součástku budou moci vyvézt dalšímu zákazníkovi.
„Nejhorší je nechat spojence čekat. Pokud vývoz nepovolíme, měli bychom to říct hned na začátku. Právě taková reforma může zabránit tomu, abychom své partnery od sebe odrazovali,“ uzavřel pro Breaking Defense.
