Kanada by se mohla stát prvním přidruženým členem Evropské unie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová to oznámila ve svém projevu o stavu Evropské unie ve Štrasburku, kterému přihlížel i kanadský premiér Mark Carney. Šéfka Komise zároveň slíbila snížit závislost Evropy na Číně, posílit evropskou ekonomiku a připravit kontinent na stále výraznější dopady změny klimatu.

„Ráda bych otevřela cestu k tomu, aby se Kanada stala prvním přidruženým členem Evropské unie,“ prohlásila von der Leyenová. Kanada je podle ní nejen zásadním obchodním partnerem, ale s Evropou sdílí podobný pohled na ochranu demokracie, klimatickou politiku či výzvy spojené s umělou inteligencí.

Méně závislosti na Číně

Výrazná část projevu se týkala ekonomické nezávislosti Evropy. Evropská unie chce podle von der Leyenové využít dostupné nástroje ke snížení závislosti na Číně. U některých kritických surovin dnes čínský dovoz představuje až 80 procent.

Předsedkyně Komise upozornila, že obchodní vztahy s Čínou se dostaly do kritické fáze. „Situace dospěla do bodu zlomu. Někteří tvrdí, že se schyluje k ‚druhému čínskému šoku‘. Ten už ale nastal. K nastolení rovnováhy v našich vztazích využijeme veškeré dostupné nástroje. Slova jsou sice dobrá, ale činy jsou lepší,“ prohlásila von der Leyenová.

Komise chce vytvořit evropskou korporaci pro kritické suroviny, která by členským státům pomáhala získávat a udržovat zásoby materiálů potřebných například pro výrobu polovodičů, baterií či elektromobilů.

Prioritou je ekonomika

Von der Leyenová připustila, že evropské domácnosti i firmy dál pociťují vysoké ceny energií a náklady na financování. Evropská ekonomika ale podle ní dopady válek na Blízkém východě zvládla lépe, než se očekávalo, a nezaměstnanost se drží poblíž rekordních minim. „Nastartování evropské ekonomiky je naší prioritou číslo jedna. Společně do konce příštího roku můžeme a musíme dokončit historickou přestavbu jednotného trhu,“ řekla.

Komise chce v říjnu představit nový rámec pro klimatickou odolnost. Má mimo jiné určit 100 nejzranitelnějších území v Evropě a vyhodnotit rizika, kterým čelí.

„Pokud jde o změnu klimatu, bylo toto léto zkouškou pravdy,“ uvedla von der Leyenová. Připomněla požáry, které zasáhly různé části Evropy. „V belgické oblasti Hautes Fagnes lehlo popelem rašeliniště, které vznikalo celá staletí. Plameny šlehaly od irských hor až po ostrovy v Řecku či Chorvatsku. V Alpách každým dnem ustupují prastaré ledovce,“ vypočítávala.

Extrémní počasí podle ní přineslo také výrazné hospodářské škody. „Dopady toho všeho jsou zdrcující. Přišli jsme zhruba o 12 milionů tun zemědělských plodin. Klíčové řeky, jako je Dunaj, Rýn či Garonna, nám mizí před očima,“ uvedla.

Podle šéfky Komise už není otázkou, zda se Evropa bude klimatickým změnám přizpůsobovat, ale jak rychle to dokáže. „Vědecké poznatky jsou jasné. Evropa se otepluje dvojnásobnou rychlostí oproti celosvětovému průměru,“ řekla.

„Tyto změny jsou samozřejmě komplikované. Budeme se muset za pochodu přizpůsobovat a učit. Není však pochyb o tom, že Evropa může, musí a bude nadále prosazovat své klimatické cíle. Situace z letošního léta se nesmí opakovat. Proto také brzy představíme evropský plán pro případ vln veder,“ dodala von der Leyenová.

Letošní extrémy shrnula ještě výraznějším varováním: „Byly to nejteplejší letní měsíce v historii měření, ale pravděpodobně zároveň nejchladnější z let, která nás čekají.“

„Evropa bude bránit každý centimetr svého území“

Celý projev rámovala výzva k větší evropské samostatnosti a jednotě. „Chceme silnou a nezávislou Evropu, která stojí za svými hodnotami v tomto světě? Chceme se shromáždit kolem naší evropské myšlenky, že společně můžeme rozhodovat o svém vlastním osudu? Nebo necháme naše demokracie podkopat loutkami autoritářů?“ ptala se šéfka Komise. „Stav naší Unie je nejsilnější v historii. Zároveň se však může zdát, že je nejvíce ohrožená,“ dodala.

Evropa podle ní nesmí ustupovat ruskému vměšování, dezinformacím ani snahám autoritářských režimů rozdělovat evropské společnosti. „Bojujme společně za naše sdílené myšlenky,“ vyzvala europoslance.

V bezpečnostní oblasti zároveň zdůraznila závazek k obraně evropského prostoru: „Evropa bude bránit každý centimetr svého území.“