Vláda v demisi podle očekávání v polovině týdne narazila při projednávání novely služebního zákona, jenž upravuje pravidla pro práci ve státním sektoru. Střet to byl výrazný a očekávatelný. Jenže vláda má ještě jeden problém. Navrhované změny se nelíbí ani kompetentnímu generálnímu ředitelství Evropské komise. To už o výtkách informovala nejvyššího úředníka v zemi Josefa Postráneckého.

Novela služebního zákona, která je v Poslanecké sněmovně projednávána jako sněmovní tisk 132 dle očekávání vyvolala bouřlivou diskusi, která trvala téměř dvě hodiny. Postupně se u řečnického pultíku ve Sněmovně vystřídalo 30 poslanců a novela byla přikázána k projednání ústaveně-právnímu výboru. V diskuzi zazněla také skutečnost, že s novelou má problém i samotná Evropská komise, respektive příslušné generální ředitelství (DG Employment). Zástupkyně generálního ředitele DG EMPL Andriana Sukova zaslala náměstkovi ministra vnitra pro státní službu Josefu Postráneckému, který má služební zákon v kompetenci, v polovině dubna napsala, že nutnost některých navrhovaných změn není dostatečně podložena relevantními analýzami.

Narážka na tuto skutečnost zazněla i ve Sněmovně a to z úst předsedy Pirátů Ivana Bartoše. „Pan premiér zde hovořil i o tom, že tato věc byla konzultována s Evropskou komisí. Patnáctého tohoto měsíce byly i zveřejněny závěry Komise a náměstek ministra vnitra pro státní službu Josef Postránecký dostal dopis, v němž Evropská komise kritizuje právě tyto body. Je to skutečně to rozvolnění v druhém kole, je to ta jednoduchost, resp. krátká doba na vypořádání těch změn. Zároveň, a to tady také zaznělo, i nedostatečné dodání analýz, na základě kterých jsou tyto změny v tom návrhu prováděny. My jsme se bavili o důvodové zprávě, která zazněla, ale tady proběhlo něco jiného. Zde probíhalo dotazníkové šetření na vládě směrem k institucím, kterých se tento zákon týká, a my jsme se bavili se zástupci některých úřadů ve státní správě, kteří hovořili o tom, že oni k tomu měli výhrady a tyto výhrady nebyly zohledněny. Proto jsme se dotazovali právě na to, jestli toto dotazníkové řízení – ne potom to sedmidenní kolečko, resp. týdenní na vládě – bylo postačující a jestli ty připomínky byly zohledněny. Podle našeho názoru nikoliv. Takže ten verdikt nebo dopis Evropské komise šel i tím směrem, že neexistuje dostatek relevantních analýz, které by podložily tyto navrhované změny,“ řekl Bartoš. O podrobnostech návrhu novely služebního zákona jsme psali v lednovém textu Novela služebního zákona: náměstci a představení jmenovaní na 5 let, superúředník bude pod vládou…

Co Komise vytýká velmi diskutované novele služebního zákona?

Úředníkům v Bruselu „nevoní“  nízké požadavky na pozice představených v druhém kole výběrového řízení, odvolání představených v návaznosti na „dostačující“ výsledky služebního hodnocení, skončení služebního poměru státního zaměstnance po dvou po sobě jdoucích služebních hodnoceních v rozmezí 40 dnů a zbavení představených možnosti podat námitku proti služebnímu hodnocení.

Další změnou, která vyvolává znepokojení EK, je odvolání představeného v případě „dostačujících“ výsledků služebního hodnocení. „Cíl tohoto opatření je nutné nahlížet v kontextu celkové změny hodnotící škály, kdy se navrhuje přidat jeden stupeň (velmi dobrý), čímž vznikne 5stupňová škála. Výsledek „dostačující“ se tak stane až 4. (předposledním) výsledkem. Státní zaměstnanec ohodnocený touto známkou sice vykonává službu dostačujícím způsobem, ale již pod úrovní standardu. Tento stav není žádoucí v případě představených, od nichž se v rámci profesionálního výkonu státní služby vyžaduje dosahování alespoň standardních, tedy „dobrých“ výsledků,“ píší úředníci ministerstva pro místní rozvoj v materiálu, který k tomuto tématu projednávala vláda s tím, že je nutno podotknout, že k výsledku služebního hodnocení není možné dospět pouze na základě subjektivního vztahu mezi hodnotitelem a hodnoceným, ale je třeba jej podložit objektivními podklady o výkonu státní služby daným představeným, a to zejména v případech, kdy je výsledek služebního hodnocení představeného pod úrovní standardu nebo kdy dochází ke zhoršení výsledku služebního hodnocení.

Mohlo by vás zajímat

K jednání v Bruselu, které předcházelo zmiňovanému dopisu se vyjádřila i ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. „Celé jednání se vedlo v duchu, že jsem Evropskou komisi utvrzovala v tom, že to, co píší média, není to, co k čemu se vlastně dospěla vláda. A tam byl ten zásadní rozpor, protože Evropská komise chtěla, aby bylo zachováno třístupňové řízení. Takže na základě tohoto samozřejmě komise věděla, že vlastně po tom mém jednání bude tento zákon projednávat vláda. Komise si vyžádala další technická jednání, kterých už se zúčastnil samozřejmě gestor zákona, Ministerstvo vnitra, a vyjasňujeme si vlastně jednotlivé ty aspekty zákona. MMR se těchto jednání vždy zúčastňuje s pohledy toho, aby nebyla narušena dohoda o partnerství, a zatím vás skutečně mohu ujistit, že není,“ řekla Dostálová. Podle ní je změna služebního zákona zhruba v pěti okruzích, které jsou ku prospěchu celé státní správy ČR. „Za prvé jde o otevření výběrových řízení. To, co se děje dnes na ministerstvech, je kanibalizace. My si přebíráme úředníky mezi sebou a nejsme schopni nabrat specialisty ze soukromé sféry. Takže samozřejmě první kolo se bude vždycky týkat těch, kteří jsou v systému státní správy, ale už od druhého kola výběrového řízení je to více otevřeno. Dále se zavádí naopak přísnější, že pokud samozřejmě některý náměstek z jednoho ministerstva odejde a přihlásí se na výběrové řízení u druhého ministerstva, tak dneska jste ho mohl přijmout bez výběrového řízení. Na návrhu zákona je, že všichni musejí na ta ministerstva, pokud tam chtějí přijít, samozřejmě projít výběrovým řízením,“ řekla ve Sněmovně Dostálová.

O čtrnáct dnů později (20. března) jednal v Bruselu také Josef Postránecký. „Na základě požadavků zástupců EK vznesených v průběhu zmiňovaného jednání byl e-mailem dodatečně odeslán dokument analyzující služební hodnocení za rok 2016 („Výsledky srovnávacího přezkumu účinnosti regulace obsažené v nařízení vlády č. 134/2015 Sb., o podrobnostech služebního hodnocení státních zaměstnanců a vazbě výsledku služebního hodnocení na osobní příplatek státního zaměstnance“). EK dále požádala o informaci k projektu Podpora profesionalizace a kvality státní služby, v jehož rámci je připravována Analýza účinnosti zákona o státní službě,“ uvádí se v ministerském materiálu.

Podle ministryně Dostálové další věcí, která se Komisi příliš nelíbí je systém úpravy hodnocení. „Zákon umožňuje – dneska jste měl hodnocení jednou za rok a buď jste uspěl, nebo jste neuspěl. Ale když jste neuspěl, tak nebyl žádný opravný prostředek k tomu, aby se třeba člověk nad sebou zamyslel a řekl si, dobrý, něco jsem dělal špatně, změnil svůj způsob práce. Protože když jste mu dal opravdu negativní hodnocení, ať už na úrovni dobrý, tak to s sebou dneska přináší to, že tomu člověku sáhnete na peníze. Prostě mu snížíte plat. Ale on se vlastně může zlepšit až za rok. To mně přijde velmi nefér, protože každý z nás může mít určité životní situace, kde prostě chviličku má jakoby problém sám se sebou, ale tím, že to nemůže rychle napravit a vy mu nejste schopni rychle vrátit vlastně plat, tak to vede k velké demotivaci,“ dodala Dostálová.

Upřesnění vyžaduje také tvrzení EK, podle něhož představení nemají možnost podat námitku proti výsledku služebního hodnocení. Toto ustanovení se ve skutečnosti týká pouze některých představených (náměstek pro státní službu, personální ředitel sekce pro státní službu, státní tajemník, vedoucí služebního úřadu, který nemá nadřízený služební úřad, vedoucí služebního úřadu, který je bezprostředně podřízen ministerstvu, a náměstek pro řízení sekce) a je pro něj důvod v podobě procesně obtížně řešitelného vyřizování námitek, pokud je hodnotitelem vláda nebo člen vlády. U zmíněných vysokých úřednických pozic nedochází však k odnětí možnosti bránit se opravným prostředkem, neboť v případě, že služební hodnocení má dopad do práv a povinností státního zaměstnance, pokud na ně navazuje rozhodnutí o osobním příplatku, rozhodnutí o odvolání ze služebního místa představeného nebo rozhodnutí o skončení služebního poměru, mají i oni možnost podat řádný opravný prostředek proti těmto rozhodnutím ve správním řízení.

„Sekce pro státní službu udržuje kontakt se zástupci EK. V následujícím období bude EK informována o postupu legislativního procesu u návrhu novely zákona o státní službě a o všech  změnách, které současný návrh v průběhu legislativního procesu dozná, v případě potřeby budou EK poskytnuty další požadované podklady či stanoviska a zástupci sekce pro státní službu jsou  rovněž připraveni účastnit se setkání se zástupci EK,“ uvádí se na závěr materiálu.

Beneda jako žába na prameni

Poslanci se v parlamentní debatě věnovali především způsobu, jak podle stávajícího služebního zákona byli propuštěni někteří úředníci po nástupu současné vlády. Zejména opoziční poslanci namítali, novela služebního zákona podle jejích kritiků včetně odborů umožní vládě zbavit se po systemizaci dalších nepohodlných úředníků a obsadit jejich místa spřátelenými osobami.

Sněmovna normu přikázala k projednání pouze svému ústavně právnímu výboru, nikoli výboru pro veřejnou správu, kterému by to z hlediska kompetencí náleželo, což předseda Pirátů Ivan Bartoš označil za absurdní. „Tady v tom logiku nehledejte, tady se jedná o převzetí moci,“ komentoval to místopředseda Sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). Zákon má podle něj pouze posloužit k obsazení míst ve státní správě osobami blízkými ANO, KSČM a SPD. „Možná něco zbude i na ČSSD,“ dodal.

Při projednávání novely zákona o státní službě vystoupil i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) a podrobně popsal své patálie se státním tajemníkem Ivem Benedou. Podle sesterského portálu Zdravotnický deník tak ilustroval paradoxní fungování zákona v praxi, který měl zajistit stabilitu a spokojenost úředníků, avšak na ministerstvu zdravotnictví vyvolává pravý opak. Ministerstvo má nejhorší personální podstav ze všech ústředních orgánů státní správy. Podle Vojtěcha za to může právě tajemník Beneda, který „svými doslova mocenskými tahy personální úřad destruuje“, obchází ministra při přípravě systemizace, blokuje odměňování zaměstnanců i zavádění benefitů, generuje vlnu stížností jak prostých úředníků, tak vedoucích manažerů, nezákonně zdržuje konkurs na ředitele SÚKL atd. Ministr si včera zoufal, že neexistuje žádný právní nástroj, jak tomuto „řádění“ efektivně a rychle zabránit. „Ministr sice řídí ministerstvo, ale v zásadě státní tajemník je víc,“ prohlásil Vojtěch, který nepřímo kritizoval za nečinnost i Benedova nadřízeného náměstka ministra vnitra, tzv. superúředníka, Josefa Postráneckého.

Ministr Vojtěch označuje personální situaci na ministerstvu zdravotnictví za katastrofální. Rezort je dlouhodobě postižen nejvyšším personálním podstavem ze všech ústředních orgánů státní správy v ČR. „V roce 2016 to byla 65% obsazenost v rezortu. Ministerstvo zdravotnictví jsem v roce 2017 přebíral situaci, kdy chyběl každý třetí zaměstnanec, kdy některé odbory měly pouze vedoucí oddělení bez řadových zaměstnanců,“ upozornil ministr. V anketě mezi zaměstnanci ministerstva se ukázalo, že řada z nich uvažuje o odchodu. Jako hlavní důvod označili státního tajemníka. „Když jsem prosazoval zvýšení osobních příplatků u zaměstnanců, které bylo vnímáno zaměstnanci Ministerstva zdravotnictví za nedostatečné, zatím většina zaměstnanců rozhodnutí o novém platu neobdržela a to i přes to, že služební hodnocení bylo provedeno do 31. března 2018,“ řekl Vojtěch ve sněmovně.

Tajemníka chrání superúředník

Podle Zdravotnického deníku se ministr pokoušel řešit problémy s tajemníkem dostupnými právními prostředky. „Podával jsem kárný podnět na státního tajemníka 12. února. Do dneška nezasedla ani kárná komise a říkám znovu, že čelíme na Ministerstvu zdravotnictví zásadní personální destabilizaci a personální nouzi,“ posteskl si ministr. Odpovědnost za průtahy v kárném řízení jde za náměstkem ministra vnitra Josefem Postráneckým, který je nadřízeným Benedy. Na druhou stranu sám Postránecký vydal rozhodnutí, jímž konstatoval nezákonnost postupu státního tajemníka ve věci výběru nového ředitele SÚKL. „Přesto nemáme zatím žádné výsledky. Již pět měsíců běží výběrové řízení na ředitele Státního ústavu pro kontrolu léčiv, který rozhoduje o desítkách miliard korun a nesešla se ani výběrová komise,“ řekl ministr s tím, že stejné selhání se týká výběrového řízení na odborného náměstka, který má řídit systém zdravotního pojištění a přímo řízené organizace. „Trvá také již bezmála pět měsíců a jakýkoliv další procesní krok je vždy otázkou několika týdnů,“ uvedl.

Pravidelného čtenáře Zdravotnického deníku nemůže kritika, která míří na státního tajemníka Benedu, překvapit, kolegové o ní psali několikrát.Některé starší texty si můžete přečíst zde, zde, zde, či zde.

Jiří Reichl, Tomáš Cikrt (Zdravotnický deník), ČTK