Nová unijní pravidla pro azyl a ochranu hranic platí od 12. června, podle Bruselu je ale stoprocentně připraveno jen jedenáct zemí. Zatímco eurokomisař Magnus Brunner uklidňuje situaci daty o prudkém poklesu počtu uprchlíků, na české politické scéně nová pravidla vyvolala tvrdý střet. Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) prohlásil, že Česko pravidla zavádět nebude, což vyvolalo ostrou reakci Víta Rakušana (STAN), který ho obvinil ze lži s tím, že Babišova vláda pakt už dávno implementuje.
Migrační pakt EU začal platit 12. června. Řada unijních států ale stále není na nová pravidla plně připravena. „Existují určité nedostatky, určité chyby, které musíme napravit,“ připustil kyperský náměstek ministra pro migraci Nicholas Ioannides při zahájení neformální ministerské konference o paktu minulý týden v pátek na Kypru.
Ministři unijních zemí diskutovali o tom, jak převést těžce vybojovanou politickou dohodu do reálných opatření. Jednání se zaměřila na správu hranic, postupy při prověřování identity žadatelů o azyl a připravenost k implementaci nových pravidel. Jednou ze zásadních změn je přísnější politika pro navracení nelegálních uprchlíků a opatření proti sítím pašeráků lidí.
Jsem zklamaná
Jen několik dní před vstupem nařízení v platnost vyjádřila poslankyně Evropského parlamentu Birgit Sippelová (S&D/Německo) frustraci ze stavu připravenosti v celém bloku. „Jsem trochu zklamaná. Dva roky po dohodě o Paktu o migraci a azylu, kdy měly členské státy možnost tuto legislativu zavést, žádný členský stát není stoprocentně připraven,“ uvedla zpravodajka parlamentu pro nařízení o prověřování státních příslušníků třetích zemí na vnějších hranicích Unie.
Podle zdrojů Bruselu je v současné době připraveno na nová pravidla jedenáct členských států, zatímco zbývajících šestnáct „dokončuje poslední detaily a ujišťuje nás, že budou připraveny do konce měsíce“. Otázky přetrvávají i ohledně mechanismu solidarity, který má zmírnit migrační tlak na členské státy, které leží na hranicích Unie a musí zvládat nápor uprchlíků v první linii.
Všichni jsme na stejné lodi
Ioannides trval na tom, že nový právní rámec musí být „funkční a úspěšný“. Zároveň bagatelizoval kritiku některých zemí. Zejména Maďarsko, Polska i Česko odmítají ustanovení o solidaritě. „Žádný členský stát ve skutečnosti neprohlásil, že pakt nebude uplatňovat. Mohou existovat různé názory, ale v podstatě jsme všichni na stejné lodi,“ řekl nicméně kyperský zástupce vlády.
Španělsko patří mezi země, které by mohly z přerozdělovacího mechanismu těžit, vzhledem k migračnímu tlaku, kterému čelí. Implementace však pokračuje bez některých očekávaných legislativních reforem, včetně nového azylového zákona, který nahradí stávající rámec z roku 2009.
Parlament slibuje pečlivou kontrolu
Předseda Výboru pro občanské svobody Evropského parlamentu Javier Zarzalejos (EPP/Španělsko) ocenil jak kyperské předsednictví, tak roli Evropského parlamentu při zajištění dohody. Pakt označil za „významný úspěch, který je důležitý v obtížné době pro Evropskou unii.“
Zarzalejos uznal kritiku organizací občanské společnosti a zdůraznil, že evropští poslanci budou pečlivě sledovat uplatňování nových pravidel. „Evropský parlament bude velmi pečlivě sledovat zavádění paktu do praxe,“ uvedl s tím, že členské země musí dodržovat ochranu základních práv žadatelů o azyl.
Pro komisaře pro vnitřní věci a migraci Magnuse Brunnera jsou první signály uplatňování nových pravidel povzbudivé. Už v minulých letech se podařilo snižovat počty uprchlíků, kteří vstupují do evropského bloku.
Počty migrantů klesají
„Za poslední dva roky vidíme padesátipětiprocentní pokles. Na některých trasách, jako je například západní Balkán, to bylo za poslední tři roky devadesát procent. V prvních čtyřech měsících roku 2026 jsme zaznamenali 67procentní pokles na trase z Turecka na ostrovy v Egejském moři. Ubíráme se správným směrem,“ řekl Brunner.
Diskuse na Kypru ale ukázala zásadní výzvu. Jak proměnit politický kompromis ve fungující systém. Ministři se obecně shodli na tom, že pakt představuje začátek nové fáze evropské migrační politiky. Úspěch ale ovlivní i spolupráce a solidarita v celé Unii.
Hádka v Česku
Velké emoce vyvolal migrační pakt na české politické scéně. Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) v pátek prohlásil, že Česko pakt zavádět nebude, protože představuje bezpečnostní riziko. Jeho slova však vyvolala ostrou reakci opozice. Podle bývalého ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) šéf sněmovny vědomě nemluví pravdu.
„Pan Okamura lže, když tvrdí, že Česko nebude implementovat migrační pakt. Česko už ho implementovalo a Babišova vláda v tom pokračuje, ač se svým voličům snaží namluvit opak,“ napsal Rakušan.
Mohlo by vás zajímat
Podle něj je proces zavádění pravidel již realitou, bez ohledu na rétoriku vládních představitelů.
Technická stránka paktu
K situaci se vyjádřil i současný ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Zdůraznil, že Česká republika dlouhodobě odmítá princip povinného přerozdělování migrantů, ale soustředí se na technickou a bezpečnostní stránku věci.
„Za důležitý považuji rozvoj společných informačních systémů, které umožní rychlejší výměnu informací, efektivnější identifikaci migrantů a rychlejší rozhodování. Naší prioritou je bezpečnost občanů České republiky a důsledný boj proti nelegální migraci,“ uvedl Metnar na síti X.
Podle něj vláda podporuje především ochranu vnějších hranic a funkční návratovou politiku. Unijní pakt obsahuje mechanismus pomoci zemím pod migračním tlakem. Státy si mohou vybrat mezi přijetím žadatelů o azyl, finančním příspěvkem nebo technickou podporou.
Česko kvůli vysokému počtu uprchlíků z Ukrajiny spadá podle Evropské komise do kategorie zemí s významnou migrační situací. Česko si pro rok 2026 požádalo o úplné odečtení příspěvků a výjimku dostalo.
