Česká republika nadále odmítá princip solidarity v novém migračním a azylovém paktu, který vstoupí v platnost již 12. června. Navzdory tomuto politickému postoji budou české informační systémy technicky připravené na zavedení všech opatření, která mají posílit bezpečnost občanů a kontrolu na hranicích. Po jednání v Lucemburku to uvedl ministr vnitra Lubomír Metnar.
„My jsme hned na prvním jednání vlády odmítli princip solidarity. Od Evropské komise jsme dostali výjimku na další přijímání uprchlíků a migrantů, ale pokud jde o opatření, která mají posílit bezpečnost a jejich uvedení do praxe, jsme na tom dobře,“ uvedl Lubomír Metnar s tím, že Česko patří v tomto ohledu mezi „připravenější“ státy.
Rozdílná míra připravenosti v EU
Podle unijních zdrojů nejsou zdaleka všechny členské státy EU připravené na to, že pakt příští pátek po dvou letech vyjednávání vstoupí v platnost. Mnohé země budou muset na vylepšení svých systémů pracovat ještě další týdny a měsíce. Praha je však v předstihu.
„Příští týden bude odcházet z České republiky dopis, že naše informační systémy budou připravené, abychom je mohli využívat pro bezpečnost našich občanů a kontrolu na hranicích,“ řekl český ministr. „My jako Česká republika unijní zákony dodržujeme. Vyhradili jsme se proti principu solidarity a to platí, protože pro nás to není řešení migračních tlaků. Pro nás je řešením důsledná ochrana vnějších hranic, boj proti nelegální migraci a samozřejmě efektivní návraty cizinců, kteří nesplňují naše podmínky,“ dodal Metnar.
Jak funguje mechanismus solidarity
Součástí migračního a azylového paktu je i takzvaný mechanismus solidarity. Ten určuje, které země EU jsou pod neúměrným migračním tlakem a jakým způsobem by jim ostatní členské státy měly pomoci. Země si přitom mohou vybrat mezi přemístěním žadatelů o azyl na své území, poskytnutím finančních příspěvků nebo zajištěním operativní a technické podpory.
Podle Evropské komise jsou aktuálně největšímu tlaku vystaveny Řecko, Kypr, Španělsko a Itálie. Tyto státy budou mít nárok na čerpání z fondu solidarity určeného pro země čelící extrémní migrační zátěži.
Výjimka pro Česko díky pomoci Ukrajině
Česká republika, která hostí značný počet uprchlíků z Ukrajiny, spadá podle EK do kategorie zemí s „významnou migrační situací“. Do stejné skupiny patří také Bulharsko, Estonsko, Chorvatsko, Rakousko a Polsko. Tyto státy si díky své předchozí zátěži mohly požádat o odečtení solidárních příspěvků. Česko o tuto úlevu pro rok 2026 požádalo a výjimku již obdrželo.
Metnar v Lucemburku zdůraznil, že v posledním půlroce byla přijata další doplňující opatření, která znamenají celkové zpřísnění podmínek. Týkají se definice bezpečných třetích zemí, zemí původu i zefektivnění návratové politiky. „To je v souladu s naší politikou, abychom připravovali bezpečnější a přísnější pravidla pro migraci na našem území,“ vysvětlil ministr.
Budoucnost bez spekulací
Ačkoliv má Česká republika výjimku z principu solidarity pro letošní rok potvrzenou, Evropská komise bude situaci vyhodnocovat každoročně. „Už dneska se vedou s předstihem znovu diskuse ohledně využití té výjimky a Česko je jedna ze zemí, která splňuje parametry,“ uvedl Metnar. Odmítl však spekulovat o tom, jaký postoj by Praha zaujala, pokud by výjimku pro příští rok nezískala.
