Extrémní růst cen elektřiny a plynu, pád Bohemia Energy, vyřazení Rosatomu z tendru na nové Dukovany či tahanice o datum, kdy v Česku skončí poslední uhelné elektrárny. Rok 2021 byl na zásadní události v oboru energetiky velmi bohatý. Hlavní události roku v oboru přinášíme v následujícím přehledu.
Leden:
S Novým rokem 2021 přišla i jedna zásadní změna v poměru sil v české energetice. Největší hnědouhelnou elektrárnu Počerady v Ústeckém kraji převzal od Skupiny ČEZ nový vlastník – Vršanská uhelná z podnikatelské skupiny Sev.en Energy miliardáře Pavla Tykače. Původní dohodnutá cena dvě miliardy korun za převod v roce 2024 byla navýšena na 2,5 miliardy korun. Nový vlastník chystá miliardové investice do snížení emisí, aby elektrárna vydržela v provozu nejméně dalších deset let. Jak upozornil Ekonomický deník, kvůli financování nákupu se musela Vršanská uhelná zadlužit.
Únor:
Krajský soud v Brně prohlásil ve středu 24. února úpadek společnosti Tenza kvůli předlužení. Bankrot firmy může významně zasáhnout obor energetiky, zejména teplárenství. Tenza totiž v minulých letech patřila mezi největší generální dodavatele nových či modernizovaných rozvodů tepla na českém a slovenském trhu. Velké starosti přidělal pád firmy Tenza společnosti ČEZ; zůstaly po ní rozdělané práce na stavbě horkovodního potrubí z Temelína do Českých Budějovic.
Březen:
Dění v březnu se hodně točilo okolo jaderné energetiky. Máme pustit ruský Rosatom do soutěže na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech, nebo ne? Tato otázka štěpila české politiky a bránila schválení takzvaného Lex Dukovany ve sněmovně. Situaci „vyřešilo“ až odhalení podílu Ruska na tajemných explozích v muničním skladu u Vrbětic, poté byl Rosatom ze seznamu uchazečů vyškrtnut. Značný ohlas vyvolalo také odvolání Jaroslav Míla z funkce vládního zmocněnce pro jadernou energetiku. Jak upozornil Ekonomický deník, problém byl hlavně v povaze Míla a fungování jeho poradního týmu.
Duben:
Modernizační fond otevřel svou náruč plnou peněz. Nejprve nabídl pět miliard korun na velké projekty v teplárenství, dalších 1,4 miliardy korun na ty menší do 15 milionů eur. Krátce poté Státní fond životního prostředí začal nabízet také dotace na stavbu fotovoltaických elektráren a na ekologizaci těžkého průmyslu. V říjnu a listopadu fond rozhodl o přidělení prvních dotací konkrétním uchazečům.
Květen:
Šéfové Sokolovské uhelné oznámili, čím během tohoto desetiletí nahradí těžbu hnědého uhlí a jeho spalování v elektrárnách. Zapojit se chtějí do boomu okolo lithia a velkých baterií a vytvořit tím v regionu až 7 tisíc pracovních míst. Další rozvojové projekty se týkají investic do větrných a solárních elektráren, využití komunálního odpadu, strojírenství, dopravy a developerské výstavby. Vše má zastřešit nová podnikatelská skupina SUAS Group.
Červen:
Novely energetického zákona a zákona o podporovaných zdrojích energie míří do třetího čtení v poslanecké sněmovně. Jejich podobu značně ovlivnili lobbisté a zájmové skupiny v energetice. Teplárenské sdružení ČR do zákona protlačilo zavedení finančních kompenzací za emisní povolenky pro uhelné teplárny. Komora obnovitelných zdrojů energie vedená Štěpánem Chalupou přiměla poslance přepsat původní znění návrhu na kontrolu překompenzace obnovitelných zdrojů z let 2006 až 2013, což v praxi pomohlo majitelům větrných a malých vodních elektráren. Naopak neuspěl poslanec Pavel Pustějovský (ANO) s nápadem na zvýšení podílu bioetanolu v benzinu z 4,1 na 8,8 procenta.
Červenec:
Investice za 50 až 60 miliard korun, rozsah produkce 40 až 55 gigawatthodin kapacity baterií pro elektromobily, start výroby nejdříve v roce 2025. Takové jsou parametry první plánované bateriové gigafactory v České republice. Její vznik předpokládá memorandum o porozumění mezi společností ČEZ a vládou, kterou na konci července podepsali ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Hlavním investorem má být Volkswagen nebo LG Chem. ČEZ by měl mít v plánované továrně roli menšinového akcionáře, nabídnout by mohl vhodné lokality i dodávku lithia z plánovaného dolu u Cínovce. Od té doby však projekt na velkovýrobu baterií v Česku nijak nepokročil.
Srpen:
Rakouská investiční společnost Enery Development dokončila převzetí portfolia fotovoltaických elektráren v České republice, které dosud vlastnila čínská CEE Equity Partners, potažmo China-CEE Fund. Převod se týká hlavně skupiny Energy 21, která zahrnuje 31 fotovoltaik o celkovém výkonu 61,3 megawattu. K dokončení transakce došlo krátce poté, co změnu vlastníka schválil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
Září:
Po návratu z prázdnin jsme snad všichni začali s hrůzou sledovat, co se to děje s cenami elektrické energie a zemního plynu. V polovině září už elektřina na příští rok na evropských burzách stála přes 100 eur/MWh, což byl historický rekord a dvojnásobek ceny na začátku ledna. Zemní plyn zdražil do půlky září dokonce o 150 procent. Hlavní příčiny růstu cen energií jsou popsány třeba v této zprávě Ekonomického deníku.
Říjen:
Něco takového český energetický trh dosud nezažil. Skupina Bohemia Energy 13. října s okamžitou platností ukončila dodávky elektřiny a plynu zákazníkům na českém trhu. Platilo to i v případě dceřiných společností Europe Easy Energy, Comfort Energy, X Energie a Energie ČS. Bohemia Energy sama požádala o zrušení licencí k dodávce energií poté, co ji banky odmítly financovat. Celkem 618 tisíc odběrných míst na elektřinu a 292 tisíc na zemní plyn následně přešlo na dodavatele poslední instance, což v praxi znamenalo skokový nárůst nákladů na energie pro statisíce domácností.
Listopad:
Mezi ostře sledovaná témata po celý rok – vedle cen energií – patří rozhodování Evropské komise o zařazení jaderných a plynových elektráren v rámci takzvané taxonomie zelených financí. Na počátku listopadu do médií unikly neoficiální informace, které potěší příznivce těchto technologií. Dlouho očekávaná evropská taxonomie s jejich další výstavbou počítá, i když v případě zemního plynu jen po omezenou dobu.
Prosinec:
Vláda Andreje Babiše nenašla po celý rok odvahu rozhodnout o závazném datu odstavení posledních uhelných elektráren. Vypadá to, že jejich konec bude poměrně rychlý. ČEZ totiž přiznal, že i své modernizované uhelné elektrárny dříve, než odpovídá jejich technické životnosti. Například teprve nedávno obnovenou uhelnou elektrárnu Prunéřov II na Chomutovsku chce zavřít už na konci roku 2030. Současně však omezil plánovanou investici do snižování emisí rtuti, čímž rozzuřil ekologické aktivisty.
David Tramba
