Investice za 50 až 60 miliard korun, rozsah produkce 40 až 55 gigawatthodin kapacity baterií pro elektromobily, start výroby nejdříve v roce 2025. Takové jsou parametry první plánované bateriové gigafactory v České republice. Její vznik předpokládá memorandum o porozumění mezi společností ČEZ a vládou, které dnes podepsali ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Zmíněný ČEZ by měl mít v plánované továrně roli menšinového akcionáře. Nabídnout by mohl vhodné lokality (nejlépe zatím vychází prostor po odstavené elektrárně Prunéřov I u Chomutova) a také dodávky zelené energie z plánovaných fotovoltaických parků v Ústeckém kraji. „Počítáme s dodávkami lithia z Cínovce, kde bychom mohli začít těžit v polovině roku 2025,“ uvedl po podpisu memoranda Daniel Beneš.
Kdo tedy bude hlavním akcionářem první české gigafactory? Ministerstvo průmyslu a ČEZ jednají se dvěma vážnými zájemci, kterými jsou německý Volkswagen a jihokorejské LG Chem. Dohodnout se aspoň s jedním partnerem chtějí na podzim. Podle slov vicepremiéra Havlíčka je možné, že se stát dohodne s oběma zájemci a Česko bude mít velkovýrobny baterií dvě. Možnosti investice v Česku sondují i další zájemci.
Aktivní roli v celém příběhu by měl sehrát také stát. „Pomůžeme s výběrem lokality, náborem zaměstnanců i navázáním spolupráce s vědou a výzkumem,“ řekl Karel Havlíček. Vláda počítá také s napojením nové gigafactory na železniční a dálniční síť či s poskytnutím investičních pobídek, například ve formě daňových úlev. Plánovaná gigafactory má nabídnout 2300 až 2500 přímých pracovních míst, ale také další tisíce mít v navazujících firmách a službách.
Pokud se partneři první (případně i druhé) bateriové gigafactory shodnou na výstavbě závodu v Česku, bude to znamenat zlom ve „smolném“ trendu posledních let. Zatímco v Německu, Polsku či Maďarsku již obří závody na výrobu baterií pro elektromobily či ukládání energie vyrostly, nebo jsou ve výstavbě, Česku se zatím podobné investice vyhýbaly.
Neprosadil se ani žádný z domácích výrobců velkokapacitních baterií. Největší ambice měl v tomto ohledu projekt HE3DA, který většina expertů a pozorovatelů dění v oboru označuje za zklamání či neseriózní záměr. Tématu baterií HE3DA ve v minulých týdnech a měsících Ekonomický deník opakovaně věnoval, upozornil na kauzy klíčových lidí za projektem (včetně Radomíra Pruse a Jaromíra Kučery) i na svérázný fundraising.
David Tramba
