Sobota, 27. listopadu, 2021

Prolobbované novely zákonů k energetice. Činilo se Teplárenské sdružení i Komora OZE

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Novely energetického zákona a zákona o podporovaných zdrojích energie míří do třetího čtení v poslanecké sněmovně. Odehrát se má v nejbližších dvou týdnech. Rozdíl mezi původním vládním návrhem a současným stavem, který 10. června doporučil hospodářský výbor, ukazuje na sílu lobbistů v energetice. Tedy hlavně Teplárenského sdružení ČR, Komory OZE a také společností ČEZ a Agrofert.

Teplárenské sdružení ČR opět prokázalo, jakou lobbistickou silou disponuje. Prostřednictvím vlivného poslance hnutí ANO Pavla Pustějovského do zákona o podporovaných zdrojích energie (POZE) protlačilo zavedení finančních kompenzací za emisní povolenky pro uhelné teplárny. Návrh označený jako přechodná transformační podporu tepla v soustavách zásobování tepelnou energií má teplárnám poskytnout čas a prostor k tomu, aby do roku 2030 mohly přejít od uhlí k ekologicky přijatelnějším palivům – zemnímu plynu, biomase či komunálním odpadu.

Majitelé uhelných tepláren varují, že bez této podpory skončí dřív, než stihnou změnu paliva. „Pokud by měly teplárny promítnou do cen tepla meziroční nárůst ceny povolenek, zdražilo by teplo z uhlí přibližně o 15 procent. Teplárny už rezervy vyčerpaly, pokud jim stát část nákladů na povolenky pro výrobu tepla nevrátí, nastane černý scénář výrazného zdražení pro 3,5 milionu lidí,“ varuje výkonný ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.

Vedle Teplárenského sdružení je dnes nejvlivnější lobbistickou organizací v energetice Komora obnovitelných zdrojů energie vedená Štěpánem Chalupou. Přiměla totiž poslance přepsat původní znění návrhu na kontrolu překompenzace obnovitelných zdrojů z let 2006 až 2013. Zatímco všichni řešili dopad na fotovoltaické zdroje, faktickým vítězem této změny jsou investoři do větrných a malých vodních elektráren. Právě tyto dvě skupiny mají v Komoře OZE hlavní slovo. Naopak sdružení, jež zastupují majitele solárních elektráren či bioplynových stanic, mají s Komorou OZE stále napjatější vztahy.

Část největší farmy větrných elektráren v ČR. Nachází se u obcí Rusová a Kryštofovy Hamry v Krušných horách, vlastní ji německý ecoenerg. Autor: David Tramba

Podle původního vládního návrhu z loňského roku měl pro větrné a malé vodní zdroje platit skromný limit vnitřního výnosového procenta (IRR) na úrovni sedmi procent. Podle nového návrhu, přijatého hospodářským výborem, to bude nejméně 8,4 procenta. Pokud Komora OZE úspěšně zalobbuje, mohou se větrné a malé vodní elektrárny dočkat i vyšší hodnoty. Pro všechny obnovitelné zdroje má totiž platit horní limit IRR v rozmezí od 8,4 do 10,6 procenta, konkrétní výši určí vláda.

Co prosadil ČEZ a co Agrofert

Jak Ekonomický deník již dříve upozornil, podle zdrojů ze solární branže ČEZ úspěšně prolobboval úlevu pro méně ziskové fotovoltaické zdroje, jejichž ziskovost by po plánovaném zvýšení solární daně spadla do mizerných hodnot. Poslanec Petr Dolínek (ČSSD) proto přišel s návrhem, aby elektrárny, kterým za celou dobu čerpání zvýhodněné výkupní ceny klesne IRR pod hranici 6,3 procenta, získaly možnost požádat o snížení odvodu z vyrobené elektřiny (tedy takzvané solární daně). Týkat by se to mohlo nepříliš ziskových fotovoltaických parků Skupiny ČEZ v okolí Ralska a Mimoně.

Výše zmíněný poslanec Pavel Pustějovský prosadil také zvýšení podílu bioetanolu v benzinu z 4,1 na 8,8 procenta. Řidiči mu za to nepoděkují, podle informací portálu Seznam zprávy změna zvedne cenu benzinu o dvě koruny za litr. Jedná o učebnicový příklad střetu zájmů, mezi největší výrobce biolihu totiž patří podnik Ethanol Energy, který z poloviny vlastní holding Agrofert ovládaný svěřenskými fondy premiéra Andreje Babiše. Jak Ekonomický deník upozornil na začátku června, výrobcům bioetanolu se v posledních letech nedaří a podobnou podporu by jistě uvítali.

Výroba a spotřeba bioetanolu v ČR (v tunách)

Výroba a spotřeba bioetanolu v ČR. Zdroj: MPO

Všechny zmíněné skupiny mají zájem na tom, aby zákon prošel oběma komorami parlamentu co možná nejdřív. Třetí čtení je zařazeno na program aktuální 104. schůze poslanecké sněmovny a je šance, že v nejbližších týdnech projde. Značné množství sporných bodů v energetických novelách nicméně vede ke spekulacím, že je vrátí senát k přepracování. V takovém případě roste riziko, že sněmovna nestihne novely schválit do říjnových voleb a že tedy „spadnou pod stůl“.

Takové řešení by bylo pohromou hlavně pro majitele uhelných a plynových tepláren. Přišli by nejen o finanční kompenzace za emisní povolenky, ale také o provozní podporu na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. Pokud zůstane v platnosti zákon POZE v současné podobě, podpora (zhruba 2 miliardy korun ročně) by od ledna příštího roku skončila.

David Tramba

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter