Rok 2022 byl na zásadní události v oboru energetiky opravdu bohatý. Souhrn hlavních témat po měsících naleznete v následujícím textu. Vedle extrémního růstu cen energií, zastavení dodávek plynu z Ruska či startu tendru na stavbu pátého bloku v Elektrárně Dukovany by byla škoda zapomenout i na jiná témata – třeba chystaný start komunitní energetiky.
Leden
Jen co jsme se probrali z oslav příchodu Nového roku, přišel čas analyzovat návrh Evropské komise k taxonomii zelených financí. Rychle se ukázalo, že prvotní radost na české politické scéně nebyla jaksi namístě. Návrh sice teoreticky otevírá cestu ke stavbě a financování nových jaderných a plynových elektráren, ale jen za přísných podmínek.
Nový jaderný blok musí získat platné stavební povolení do roku 2045, aby vyhověl pravidlům taxonomie. To sice otevírá cestu ke stavbě nových reaktorů, ale dlouhodobě je tím jaderná energetika odsouzena k postupnému útlumu. Také požadavek na stavbu trvalého úložiště jaderného odpadu do roku 2050 může část zemí od jejich stavby odradit.
Ještě přísnější pravidla chce Evropská unie nastavit pro plynové elektrárny. Nové zdroje budou moct získat stavební povolení do konce roku 2030, ale jen v případě, že emise skleníkových plynů nepřesáhnou 270 gramů ekvivalentu CO2 na jednu vyrobenou kilowatthodinu. Takový limit je pro běžné plynové elektrárny prakticky nedosažitelný. Další zádrhel je v povinném přechodu nových plynových zdrojů na nízkoemisní palivo (například vodík) do konce roku 2035. Tím se hodně komplikuje plánovaný přechod českého teplárenství z uhlí na zemní plyn.
Únor
Událostí měsíce byla bezesporu ruská invaze na Ukrajinu. Ta se stala spouštěčem řady událostí i v energetice. Německá vláda ještě před samotným vypuknutím války pozastavila schvalování právě dokončeného plynovodu Nord Stream 2. Válka vedla ke skokovému růstu cen zemního plynu a elektrické energie na velkoobchodním trhu.
Evropští odběratelé s možností volby dodavatele začali bojkotovat ruskou ropu a srazili tím její cenu. Rusové naopak zemím EU pohrozili zastavením dodávek zemního plynu, ale reálně tak učinili až později – během jarních a letních měsíců. V první fázi naopak objem ruských dodávek plynu do střední Evropy vzrostl.
Březen
ČEZ, respektive stoprocentní dceřiný podnik Elektrárna Dukovany II, zahájil 17. března výběrové řízení na dodavatele stavby nového jaderného zdroje o výkonu do 1200 MW na jihu Moravy. Ministerstvo průmyslu a obchodu udělilo k tomuto kroku souhlas poté, co bezpečnostní složky ukončily posouzení všech tří uchazečů. Těmi jsou americký Westinghouse, francouzská EDF a korejská společnost KHNP. Tato první fáze soutěže skončila podáním tří předběžných nabídek, což se stalo na konci listopadu.
Duben
Významný krok ke snížení závislosti České republiky na totalitním a krvelačnému Rusku. Tak lze vyhodnotit výsledek soutěže na dodávku jaderného paliva pro Elektrárnu Temelín. Ve výběrovém řízení zvítězily americká společnost Westinghouse a francouzská firma Framatome. Tito dva dodavatelé od roku 2024 nahradí ruský Tvel a o dodávky palivových souborů se rozdělí.
Další posun ve věci nastala na konci června, kdy zástupci společností ČEZ, Westinghouse a Framatome podepsali závazné smlouvy na dodávku paliva pro dalších 15 let. Hodnota kontraktu se pohybuje v řádu miliard korun, přesnější částku účastníci transakce nezveřejnili. Nyní ČEZ chystá také změnu dodavatele paliva pro starší elektrárnu v Dukovanech.
Květen
Neválčilo se jen na Ukrajině. V přeneseném slova smyslu se u nás bojovalo o zařazení fotovoltaických elektráren do plánovaných kapacitních aukcí pro nové energetické zdroje. Už původní návrh ministerstva průmyslu a obchodu vyvolal značné emoce. Nabídl luxusní prostor zájemcům o stavbu plynové teplárny, skromný prostor pro investory do větných elektráren a nulový prostor pro fotovoltaiku.
Pro zařazení fotovoltaiky do aukcí se vyslovili nejen zástupci solárního byznysu, ale také ministerstvo životního prostředí, ministerstvo práce a sociálních věcí, Svaz průmyslu a dopravy, Hospodářská komora, Svaz měst a obcí i mnozí další. Ale bylo to marné, ani tento tlak ministerstvo průmyslu ke změně postoje nepřesvědčil.
Červen
Česká republika získala část kapacity v chystaném terminálu pro dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG) v nizozemském Eemshavenu. Zájmy státu při této transakci zastupoval ČEZ, který si kapacitu zajistil. Hlavní parametry strategického obchodu byly zveřejněny až později. ČEZ získal možnost dovážet až 3 miliardy m3 plynu ročně, což vystačí na pokrytí třetiny české spotřeby.
Plovoucí LNG terminál se nizozemské Gasunii podařilo zprovoznit s obdivuhodnou rychlostí. Už 8. září se odehrálo slavnostní zahájení provozu terminálu za účasti premiéra Petra Fialy. ČEZ si do konce roku zarezervoval osm slotů, což znamená, že připluje osm lodí. To znamená dovoz až 800 milionů m3 zemního plynu. První dvě lodě přivezly zkapalněný plyn ze Spojených států.
Červenec
Snad jediný klidný měsíc z celého roku, co se dění v energetice týká. Z tehdejších událostí pojďme připomenout třeba oznámení SUAS Group, že společně s Energetickým investičním fondem postaví bateriové úložiště na Sokolovsku. Úložiště o kapacitě 7,44 MWh svou velikostí překonává dříve postavená zařízení stejného typu v České republice.
V Sokolovské uhelné a SUAS Group se odehrály i jiné změny, a sice vlastnické. Menšinový akcionář Jaroslav Rokos, který zde dosud vlastnil zhruba 43 procent akcií, se po 17 letech ze Sokolovské uhelné stáhl. Po vypořádání transakce se stal jediným vlastníkem svěřenský fond zastupující dědice po zemřelém Františku Štěpánkovi, zastoupený správcem Pavlem Tomkem.
Srpen
Panika na energetických trzích vrcholí. Cena zemního plynu na nizozemské komoditní burze TTF, která je hlavním cenotvorným místem pro země Evropské unie, na konci srpna překonala hranici 300 eur za megawatthodinu. Oproti srpnu roku 2020 tak byla cena plynu 19násobná. Cena elektřiny na německé burze EEX atakovala hranici 1000 eur/MWh.
Až po tomto cenovém šoku se probrala Evropská komise i vlády členských zemí a začaly krizi aktivně řešit. Trhy se následně uklidnily a elektřina i plyn začaly z rekordních hodnot klesat postupně dolů. Dlužno dodat, že jedním z hlavních spouštěčů paniky na trzích bylo zastavení dodávek ruského plynu potrubím Nord Stream. Evropská země tudíž musely narychlo shánět náhradní zdroje plynu.
Září
První podzimní měsíc přinesl překvapení. Navzdory výpadku dodávek ruského plynu byla spotřeba v evropských zemích plně pokryta dodávkami norského, alžírského a ázerbájdžánského plynu a také rekordními dovozy zkapalněného plynu (LNG). Platí to i v případě České republiky, která plynule místo ruského plynu začala odebírat plyn z Norska a LNG terminálů v západní Evropě.
Překvapením poněkud jiného druhu byly záhadné exploze na plynovodech u dánského Bornholmu. Výsledkem byla vedle úniku plynu také devastace úseku obou potrubí Nord Streamu 1 a jednoho ze dvou potrubí Nord Streamu 2. Viník nebyl v době vzniku tohoto článku usvědčen, ale obecně se odhaduje, že za zničení plynovodů může Rusko. Může za tím být snaha vyhnout se odpovědnosti za přerušení dodávek a porušení smluv s evropskými odběrateli.
Říjen
Pokud by domácnosti a firmy měly platit za elektřinu a plyn plné „burzovní“ ceny, mnozí z nich by to neutáhli. Na pomoc jim přispěchala česká vláda, která na začátku října schválila cenové stropy pro elektřinu a zemní plyn platné v roce 2023. Původně platily pro domácnosti a menší či střední firmy, v prosinci byly rozšířeny také na velké podniky (do limitu daného evropskými pravidly).
Maximální cena za dodávku silové elektřiny byla stanovena ve výši 5000 korun za MWh (6050 korun včetně DPH). Cenový strop za dodávku plynu je 2500 korun za MWh (3025 korun včetně DPH). Následně vláda rozhodla také o zastropování regulovaných cen za distribuci energií, a to na úrovni roku 2022.
Samozřejmě to nebude zadarmo, dotování cen elektřiny a plynu vyjde na desítky miliard korun. Vláda proto uvalila poměrně drsné daně, a to nejen na energetický sektor. Z mimořádného či „válečného“ zisku budou vybraná odvětví platit navíc ještě 60procentní daň. Stát také zabaví 90 procent tržeb z vyrobené elektřiny nad limit, který se pohybuje od 70 eur/MWh u jaderných elektráren až po 240 eur/MWh u spalování bioplynu.
Listopad
Během roku 2022, ale hlavně v listopadu, se vyrojilo nebývale velké množství projektů na stavbu zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO). Města i soukromí majitelé tepláren už zkrátka nechtějí platit šílené částky za zemní plyn, a tak hledají alternativu. Jednou z dostupných možností je právě výroba tepla a elektřiny z komunálního odpadu.
Nové projekty oznámilo město Písek, teplárna C-Energy v Plané na Táborsku či chomutovská teplárna Actherm. Skupina EPH oživila plány na stavbu ZEVO v Opatovicích nad Labem a v Komořanech u Mostu. Zmínit lze také záměr městem vlastněné společnosti SAKO Brno na rozšíření stávající spalovny v jihomoravské metropoli.
Prosinec
Jedním z horkých témat konce roku bylo legislativní zakotvení komunitní energetiky. Tedy možnost sdílení zelené energie v rámci bytových domů, městských čtvrtí, obcí či regionu. Ministerstvo průmyslu a obchodu po jistých odkladech zveřejnilo příslušnou novelu energetického zákona, ale sklidilo za ni až nečekaně silnou a ostrou kritiku.
V omezeném rozsahu bude komunitní energetika možná už od ledna. Energetický regulační úřad schválil vyhlášku, která usnadní sdílení elektřiny v rámci bytových domů a týká se domácností v rámci jednoho vchodu. Skupiny lidí tak budou moct například pořídit fotovoltaické panely na střechu domu, a to bez sdružení odběrného místa.
David Tramba
