Energetický regulační úřad netradičně oznámí regulované ceny distribuce elektřiny a plynu pro následující rok o měsíc dříve – tedy již v říjnu. Vše směřuje k řešení, které spotřebitelé energií jistě uvítají. Ceny pro příští rok mají zůstat na úrovni cen letošních, růst nákladů vykompenzuje stát z rozpočtu.
O zrychleném tempu přípravy regulovaných ceníků včera informoval člen Rady Energetického regulačního úřadu Petr Kusý při svém vystoupení na konferenci „Energetická krize eskaluje: je nutné ji řešit“, kterou pořádalo Business Forum. Regulované ceny se týkají hlavně plateb za distribuci elektřiny a plynu a za udržování rovnováhy mezi výrobou a spotřebou elektřiny.
Podle neoficiálních informací, které se následně podařilo Ekonomickému deníku získat, bude takové řešení pro stát velmi nákladné. Skokově totiž vzrostou dvě položky – udržování systémové rovnováhy a náklady na ztráty elektřiny v síti. Vícenáklady v rozsahu zhruba 35 miliard korun by měl uhradit stát. V případě plynárenství rostou náklady na provoz kompresních stanic, ale tady se jedná „jen“ o zhruba dvě miliardy korun.
Na problém s rostoucími náklady na služby výkonové rovnováhy Ekonomický deník upozornil již v červenci. Kromě tržní ceny elektrické energie totiž šplhají vzhůru také náklady na udržování rovnováhy v síti. Náklady společnosti ČEPS na nákup těchto služeb se v minulých letech pohybovaly okolo 7 miliard korun, letos už to bude zhruba 20 miliard.
Společnost ČEPS proto uzavřela první pololetí se ztrátou 2,53 miliardy korun před zdaněním, prodělek za celý rok vedení odhaduje na 9,75 miliardy korun. Dočasně tento problém překlene s pomocí půjčky od státu. Zvýšené náklady musí někdo zaplatit. Může to být buď stát, nebo spotřebitelé elektřiny – domácnosti, firmy a další – ve zvýšených platbách za regulované služby.
Rozhodnutí o regulovaných cenách energií logicky navazuje na rozhodnutí o zastropování cen samotné elektřiny a plynu, o kterém na začátku října rozhodla koaliční vláda vedená Petrem Fialou. Maximální cena za dodávku silové elektřiny bude ve výši 5000 korun za MWh (6050 korun včetně DPH). Cenový strop za dodávku plynu je stanoven ve výši 2500 korun za MWh (3025 korun včetně DPH).
Cenový strop pro domácnosti platí bez omezení výše spotřeby. Totéž platí pro veřejný sektor, školy včetně vysokých, poskytovatele zdravotních a sociálních služeb, vodárny a provozovatele železniční dopravní cesty nebo městské hromadné dopravy. Malé a střední firmy připojené k síti vysokého napětí budou mít cenový strop stanovený na 80 procentech nejvyšší spotřeby za posledních pět let. Stejný limit bude platit také pro středně velké spotřebitele plynu, kteří nakoupí od 630 do 4200 MWh za rok.
Cenová regulace se v případě komodity prozatím nevztahuje na velké podniky. Tady chce česká vláda počkat na celoevropské řešení. Výše podpory by měla být jednotná pro celou Evropskou unii tak, aby žádný stát nebyl poškozen či zvýhodněn, i když Němci tento předpoklad svou sólovou akcí narušili.
David Tramba
