Energetický regulační úřad (ERÚ) připravuje návrh, jak rozpočítat náklady provozu nových plynových elektráren do cen elektřiny. A předem varuje: Dopad na některé skupiny odběratelů elektřiny bude extrémní. Příčinou jsou ne zrovna šťastně nastavená pravidla kapacitních mechanismů ze strany Evropské unie.

„Významné dopady lze očekávat zejména u průmyslových zákazníků s velkou spotřebou, kteří nemají možnosti ji flexibilně přesouvat v průběhu dne. Považujeme za zásadní na tyto možné významně negativní nákladové dopady upozornit v dostatečném časovém předstihu,“ uvedl energetický regulátor v návrhu úpravy metodiky cenové regulace.

Připlatí si i domácnosti

Dodatečné náklady na nové záložní zdroje energie zčásti zaplatí také domácnosti, podnikatelé a další maloodběratelé. Vzhledem k nízké spotřebě však dopad do jejich účtů za elektřinu nebude až tak výrazný. Maloodběratelé se dodatečným nákladům mohou vyhnout, pokud budou mít k dispozici moderní průběhové měření a dokážou odklonit spotřebu mimo hodiny s nejvyšší cenou elektřiny.

Jisté potíže zde přinášejí požadavky Evropské unie, které se promítly i do notifikace české podpory nových elektráren. Požadavek zní jasně: 90 procent nákladů na takzvané kapacitní mechanismy musejí hradit spotřebitelé elektřiny, a to podle spotřeby v maximálně pět procentech hodin, kdy jsou ceny elektřiny na denním trhu nejvyšší.

Mohlo by vás zajímat

Drahá večerní špička (příklad z 9. listopadu, eura za MWh)

Cena elektřiny v Evropě v pondělí 9. 11. 2026 v 17.00 hodin. Zdroj: Electricity Maps

Občasné zdražení o 2000 Kč za MWh

Po zavedení nové podpory bude důležité nejen to, kolik lidé či firmy spotřebují elektřiny. Ale i to, ve kterých hodinách se spotřeba odehraje. Někdo totiž bude muset zaplatit účet za nové plynové i jiné záložní elektrárny. Odhadem půjde o 75 až 150 miliard korun. Jak Ekonomický deník již dříve upozornil, cena elektřiny by v těchto pěti procentech nejdražších hodin mohla vzrůst o 1000 až 2000 korun za megawatthodinu.

Energetický expert Michal Macenauer z poradenské firmy EGU k tomu před časem uvedl, že účet za chybějící elektřinu v chladných dnech či večerní špičce by lidé a firmy zaplatili v každém případě. „Pokud by se neplatily tyto náklady, platili by spotřebitelé vyšší náklady přímo v ceně elektřiny. Soustava ty zdroje bude potřebovat a náklady se prostě do konečných cen tak jako tak musí dostat,“ říká Macenauer. Jinak bychom museli omezovat spotřebu, nebo dovážet drahou regulační elektřinu ze zahraničí.

Moderní paroplynová elektrárna. Vyrostou podobné i v Česku? Ilustrační foto: Siemens Energy

Čekání na výsledek aukce

Po plánovaném odstavení uhelných elektráren nastane potíž se zajištěním náhradních zdrojů energie. Česká vláda – minulá i ta současná – proto chtějí podpořit vznik nových plynových či paroplynových elektráren. Jejich úkolem bude vyrábět nedostatkovou elektřinu v zimním období či v ranní a večerní odběrové špičce. Odhadované náklady na nový podpůrný režim se pohybují od 75 do 150 miliard korun během 15 let.

Provozovatel přenosové soustavy ČEPS již v srpnu vypsal výběrové řízení, ve kterém hledá investory do chybějících elektráren s flexibilním výkonem. Soutěž má formu aukce, kde vyhrají uchazeči s nižší cenou. Zatím však převládají obavy, zda se přihlásí dostatečný počet zájemců. Dodatečné úpravy pravidel soutěže vedly k odkladu termínu pro předložení nabídek a jejich vyhodnocení na leden a únor.