Dotování tepláren, aby přežily v prostředí vysokých cen povolenek, vyjde v letošním roce na téměř 8,5 miliardy korun. Vedle toho chce stát každým rokem podpořit vznik nových elektráren částkou až tří miliard korun ročně. Chystané aukce se zaměří hlavně na výrobu elektřiny a tepla ze zemního plynu, obnovitelné zdroje zůstanou na okraji zájmu.
Tyto informace – ale i spoustu dalších – lze najít v Nařízení vlády o vymezení rozvoje podporovaných zdrojů energie, o kterém by v nejbližších týdnech měl rozhodnout koaliční kabinet Petra Fialy. Zatím se nachází v připomínkovém řízení. Zmíněné nařízení, které se podařilo Ekonomickému deníku získat, představuje opravdový informační poklad v záplavě legislativní hlušiny.
Dotování uhelných tepláren před jejich plánovaným přechodem na spalování zemního plynu, biomasy či odpadů se hodně prodraží. „Odhad nákladů na přechodnou transformační podporu tepla pro rok 2022 je 8,44 mld. Kč,“ uvádí se v návrhu. Podpora má mít podobu dotace nákladů nad výši 500 korun na každou spotřebovanou povolenku na emise oxidu uhličitého. Při současné ceně 85 eur (2070 korun) by tak stát hradil 1570 korun za každou povolenku.
„S ohledem na eliminaci dopadu tohoto opatření na odběratele elektřiny, kteří jsou již v současné situaci značně zasaženi dopadem narůstajících cen energií v důsledku skokově zvýšené ceny silové elektřiny a ceny emisních povolenek, se navrhuje, aby náklady na financování tohoto opatření byly hrazeny z prostředků státního rozpočtu,“ uvádí se dále v návrhu nařízení vlády.
Aukce hlavně pro plynové teplárny
Méně se prodraží plánovaná provozní podpora pro nové obnovitelné a moderní energetické zdroje. Odhad nákladů činí 2,4 miliardy korun pro letošní rok, poté 2,8 miliardy pro příští rok a tři miliardy korun v roce 2024. Překvapivé je hlavně to, co chce stát podporovat. V každém z let 2022 až 2024 chce podpořit vznik vysoce účinných plynových zdrojů s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla o elektrickém výkonu 1000 megawattů.
Zdroje o elektrickém výkonu od jedené megawatty výše (u větrných elektráren od 6 megawattů) budou o podmínky soutěžit v aukci. Nařízení vlády o vymezení rozvoje podporovaných zdrojů energie uvádí, jaký rozsah zdrojů v nejbližších třech letech může podporu na základě výsledku aukce získat. „Hodnoty výkonu, na které nebyla ve skončeném kalendářním roce přidělena provozní podpora, mohou být převedeny do následujícího období,“ uvádí se v návrhu.
Nové elektrárny s podporou dle výsledku aukce
| typ elektrárny | 2022 | 2023 | 2024 |
| plynová (nad 1 MW) | 1000 MW | 1000 MW | 1000 MW |
| větrná (nad 6 MW) | 30 MW | 60 MW | 90 MW |
| solární | 0 | 0 | 0 |
| malá vodní (1-10 MW) | 5 MW | 5 MW | 5 MW |
| na biomasu | 0 | 0 | 0 |
Jak je z textu návrhu zřejmé, s žádným masivním boomem zelené energetiky se nepočítá. Jistou výjimku představují větrné elektrárny. Do konce roku 2024 může přibýt až 180 megawattů výkonu ve větších zdrojích s aukčním bonusem a 110 megawattů v těch menších s podporou ve formě zeleného bonusu. Naopak s novými zdroji na biomasu, bioplyn či s geotermálními zdroji stát vůbec nepočítá. Nové solární elektrárny mají přibývat díky jiným formám podpory – hlavně díky dotací, z Modernizačního fondu a evropských programů na podporu podnikání.
Stále chybí souhlas Komise
Nařízení vlády počítá také s podporou výroby biometanu v nových nebo rekonstruovaných bioplynových stanicích. O podporu v aukcích mají letos soutěžit zdroje s produkcí až 25 milionů m3 biometanu, v příštích letech to má být až 50 milionů m3 za rok.
Celý návrh má nicméně jednu slabinu. Česká republika stále ještě nezískala notifikaci nové dotační podpory pro obnovitelné zdroje a teplárny ze strany Evropské komise. Podle dvou zdrojů obeznámených se situací nebyli evropští úředníci s původní podobou žádostí spokojeni, v prosinci si vyžádali její doplnění.
David Tramba
