Trendy zajištění bezpečnosti a dostupnosti ropy z pohledu ČR, SR a EU

Strategické cíle a základní požadavky pro zajištění bezpečnosti a dostupnosti dodávek ropy na úrovni Slovenska a České republiky do značné míry vycházejí ze společných cílů EU.

Již zítra se do Prahy sjedou odborníci z energetických a konzultačních firem, státní úředníci a další specialisté, aby diskutovali o energetické bezpečnosti a dalším vývoji v této sledované oblasti nejen v Evropě. Stane se tak na XII. Mezinárodním energetickém regulačním fóru. Z podkladů konference vybíráme krátkou analýzu.

„Česká republika ani Slovensko nedisponuje významnými tuzemskými zdroji ropy a téměř veškerá ropa se musí dovážet. Cíle obou zemí jsou tak zaměřeny především na zajištění dostatečné přepravní kapacity, zvýšení diverzifikace dodávek a zajištění dostatečného množství zásob ropy a ropných produktů pro případy nouze,“ říká Dean Brabec, Managing Partner společnosti Arthur D. Little pro střední a východní Evropu.

Vyšší míra rizika ropné bezpečnosti existuje na Slovensku, jelikož Slovensko fakticky nemá diverzifikovány dodávky ropy na svoje území a prakticky veškerou ropu má Slovensko přes ropovod Družba. Na Slovensku je proto primárním úkolem ropné bezpečnosti zvýšení diverzifikace přepravní ropné infrastruktury.

„Splnění tohoto cíle by navíc mělo pozitivní dopad i na ČR, protože Slovensko je významnou tranzitní zemí pro dodávky ropy do ČR. Snížením rizikové expozice Slovenska by tak došlo i ke zvýšení ropné bezpečnosti ČR,“ tvrdí Dean Brabec.

 Současné a plánované regionální kroky pro zvýšení energetické bezpečnosti dodávky ropy

Kroky provedené v minulosti se v obou zemích týkaly zejména liberalizace trhu a zvýšení nouzových zásob státu. V ČR navíc došlo k zásadní diverzifikaci dodávek vybudováním ropovodu IKL. Do budoucna jsou cíle SR a ČR odlišné. Zatímco Slovensko se primárně soustředí na diverzifikaci dodávek ropy do regionu, Česká republika plánuje posílit strategickou roli státu v ropném průmyslu získáním podílu v českých rafinériích tak, aby bylo možné v ČR udržet strategické aktivity přepravy a zpracování ropy.

• Česká republika
  • Řeší se dvě možnosti diverzifikace, které by dále zvýšily energetickou bezpečnost státu.
    • Výstavba ropovodu, který by vedl z jižní Moravy do rafinerie OMV ve Schwechatu u Vídně – nepravděpodobné. Spíše bude ropovod BSP.
    • Propojení tuzemské rafinerie v Litvínově s německou rafinérií ve městě Leuna. V případě potíží by si obě koncové stanice mohly navzájem pomoci.
    • „Existuje reálná hrozba, že některá z českých rafinačních kapacit bude uzavřena, což by mělo významný negativní dopad na zajištění bezpečnosti dodávek státu. ČR proto zvažuje možné kroky k záchraně obou rafinérií, přičemž asi nejvíce realistický se jeví majetkový vstup státu do společnosti Česká rafinérská nebo Unipetrol,“ říká Dean Brabec.

• Slovensko
  • Vybudování alternativní přepravní trasy je jedním z klíčových cílů stávající strategie energetické bezpečnosti SR, zvažuje realizaci několika projektů.
    • Ropovodního propojení Bratislava – Schwechat, který má propojit ropovodní systém Družba se systémem TAL a AWP – propojení východní a západní části evropských ropovodních cest
    • Modernizace a zvýšení přepravní kapacity ropovodu Adria na trase Šahy – Százhalombatta (Maďarsko) – částečně realizováno

• „Realizace dodávek z ČR pomocí zpětného chodu ropovodu Družba. Slovensko by mohlo mít dodávku z italského přístavu Terst. Projekt by vyžadoval projekt technické úpravy přečerpávacích stanic na území ČR,“ tvrdí Dean Brabec. 

Vyhodnocení přepravních tras pro dopravu ropy pro Slovensko a Českou republiku

Největším potenciálem disponují projekty Vybudování ropovodu BSP a Modernizace propojení ropovodů Družba – Adria.

„Ani jedna z těchto variant by ovšem nedokázala plně pokrýt stávající spotřebu relevantních rafinérií, a tak přinejmenším ve střednědobém výhledu bude region i nadále, alespoň částečně, závislý na zásobování pomocí ropovodu Družba. Realizace projektů IKL s využitím zpětného chodu a Ropovod Oděsa – Brody je vzhledem k nejisté možnosti využití dostupné přepravní kapacity méně pravděpodobná,“ hodnotí situaci Dean Brabec.

Otázky a implikace pro témata MERF

„Mezinárodní energetické regulační fórum organizujeme právě proto, abychom s domácími a zahraničními odborníky nacházeli odpovědi na otázky, které z aktuální bezpečnostní situace vyplývají,“ říká Dean Brabec a shrnuje klíčové otázky, které jsou v oblasti energetické bezpečnosti klíčové:

• Jakou roli v energetické politice hrají ropa a zemní plyn?
• Jak chce stát zajistit bezpečnost ropných dodávek pro ČR, pokud např. doprava ropovodem z Ruska nebude rentabilní nebo pokud se soukromý vlastník rozhodne utlumit domácí rafinerské kapacity?
• Zvažuje stát možnost majetkově vstoupit do projektů na podporu bezpečnosti dodávek nebo spíše vytvořit lepší podmínky pro podnikání a investice soukromých subjektů (investiční garance, podpora výstavby mezinárodních propojení – ropovody, produktovody, plynovody)?
• Jaká je situace a konkrétní realizační kroky politiky surovinové bezpečnosti na Slovensku?
• Jaká je paralela státní politiky s výrobou elektrické energie? Bude stát podporovat vybrané strategické projekty?