Strategické cíle a základní požadavky pro zajištění bezpečnosti a dostupnosti dodávek ropy na úrovni Slovenska a České republiky do značné míry vycházejí ze společných cílů EU.

Již zítra se do Prahy sjedou odborníci z energetických a konzultačních firem, státní úředníci a další specialisté, aby diskutovali o energetické bezpečnosti a dalším vývoji v této sledované oblasti nejen v Evropě. Stane se tak na XII. Mezinárodním energetickém regulačním fóru. Z podkladů konference vybíráme krátkou analýzu.

„Česká republika ani Slovensko nedisponuje významnými tuzemskými zdroji ropy a téměř veškerá ropa se musí dovážet. Cíle obou zemí jsou tak zaměřeny především na zajištění dostatečné přepravní kapacity, zvýšení diverzifikace dodávek a zajištění dostatečného množství zásob ropy a ropných produktů pro případy nouze,“ říká Dean Brabec, Managing Partner společnosti Arthur D. Little pro střední a východní Evropu.

Vyšší míra rizika ropné bezpečnosti existuje na Slovensku, jelikož Slovensko fakticky nemá diverzifikovány dodávky ropy na svoje území a prakticky veškerou ropu má Slovensko přes ropovod Družba. Na Slovensku je proto primárním úkolem ropné bezpečnosti zvýšení diverzifikace přepravní ropné infrastruktury.

Mohlo by vás zajímat

„Splnění tohoto cíle by navíc mělo pozitivní dopad i na ČR, protože Slovensko je významnou tranzitní zemí pro dodávky ropy do ČR. Snížením rizikové expozice Slovenska by tak došlo i ke zvýšení ropné bezpečnosti ČR,“ tvrdí Dean Brabec.

 Současné a plánované regionální kroky pro zvýšení energetické bezpečnosti dodávky ropy

Kroky provedené v minulosti se v obou zemích týkaly zejména liberalizace trhu a zvýšení nouzových zásob státu. V ČR navíc došlo k zásadní diverzifikaci dodávek vybudováním ropovodu IKL. Do budoucna jsou cíle SR a ČR odlišné. Zatímco Slovensko se primárně soustředí na diverzifikaci dodávek ropy do regionu, Česká republika plánuje posílit strategickou roli státu v ropném průmyslu získáním podílu v českých rafinériích tak, aby bylo možné v ČR udržet strategické aktivity přepravy a zpracování ropy.

  • Česká republika
    • Řeší se dvě možnosti diverzifikace, které by dále zvýšily energetickou bezpečnost státu.
      • Výstavba ropovodu, který by vedl z jižní Moravy do rafinerie OMV ve Schwechatu u Vídně – nepravděpodobné. Spíše bude ropovod BSP.
      • Propojení tuzemské rafinerie v Litvínově s německou rafinérií ve městě Leuna. V případě potíží by si obě koncové stanice mohly navzájem pomoci.
      • „Existuje reálná hrozba, že některá z českých rafinačních kapacit bude uzavřena, což by mělo významný negativní dopad na zajištění bezpečnosti dodávek státu. ČR proto zvažuje možné kroky k záchraně obou rafinérií, přičemž asi nejvíce realistický se jeví majetkový vstup státu do společnosti Česká rafinérská nebo Unipetrol,“ říká Dean Brabec.
  • Slovensko
    • Vybudování alternativní přepravní trasy je jedním z klíčových cílů stávající strategie energetické bezpečnosti SR, zvažuje realizaci několika projektů.
      • Ropovodního propojení Bratislava – Schwechat, který má propojit ropovodní systém Družba se systémem TAL a AWP – propojení východní a západní části evropských ropovodních cest
      • Modernizace a zvýšení přepravní kapacity ropovodu Adria na trase Šahy – Százhalombatta (Maďarsko) – částečně realizováno

 

  • „Realizace dodávek z ČR pomocí zpětného chodu ropovodu Družba. Slovensko by mohlo mít dodávku z italského přístavu Terst. Projekt by vyžadoval projekt technické úpravy přečerpávacích stanic na území ČR,“ tvrdí Dean Brabec. 

Vyhodnocení přepravních tras pro dopravu ropy pro Slovensko a Českou republiku

Největším potenciálem disponují projekty Vybudování ropovodu BSP a Modernizace propojení ropovodů Družba – Adria.

„Ani jedna z těchto variant by ovšem nedokázala plně pokrýt stávající spotřebu relevantních rafinérií, a tak přinejmenším ve střednědobém výhledu bude region i nadále, alespoň částečně, závislý na zásobování pomocí ropovodu Družba. Realizace projektů IKL s využitím zpětného chodu a Ropovod Oděsa – Brody je vzhledem k nejisté možnosti využití dostupné přepravní kapacity méně pravděpodobná,“ hodnotí situaci Dean Brabec.

Otázky a implikace pro témata MERF

„Mezinárodní energetické regulační fórum organizujeme právě proto, abychom s domácími a zahraničními odborníky nacházeli odpovědi na otázky, které z aktuální bezpečnostní situace vyplývají,“ říká Dean Brabec a shrnuje klíčové otázky, které jsou v oblasti energetické bezpečnosti klíčové:

  • Jakou roli v energetické politice hrají ropa a zemní plyn?
  • Jak chce stát zajistit bezpečnost ropných dodávek pro ČR, pokud např. doprava ropovodem z Ruska nebude rentabilní nebo pokud se soukromý vlastník rozhodne utlumit domácí rafinerské kapacity?
  • Zvažuje stát možnost majetkově vstoupit do projektů na podporu bezpečnosti dodávek nebo spíše vytvořit lepší podmínky pro podnikání a investice soukromých subjektů (investiční garance, podpora výstavby mezinárodních propojení – ropovody, produktovody, plynovody)?
  • Jaká je situace a konkrétní realizační kroky politiky surovinové bezpečnosti na Slovensku?
  • Jaká je paralela státní politiky s výrobou elektrické energie? Bude stát podporovat vybrané strategické projekty?