INZERCE

VOP CZ vyrobil i soupravy lehkého obrněného vozidla S-LOV-CBRN, která je určena pro chemický a radiační průzkum za jízdy a chemický, biologický a radiační průzkum pozorováním na místě. Deset kusů na začátku roku obdrželi armádní chemici v Liberci. Do konce roku 2023 mají být těmito vozidly vybaveny i další jednotky. Foto: VOP CZ

Státní zbrojovka VOP CZ počítá letos s tržbami ve výši 1, 4 miliardy korun. Hospodářský výsledek by měl být černá nula

Tržby státního podniku VOP CZ by měly letos dosáhnout 1, 4 miliardy korun, hospodářský výsledek by měl skončit v černých číslech, ale na nule. Státní podnik VOP CZ v Novém Jičíně je státní zbrojovkou, zabývá především opravami vojenské techniky a strojírenskou výrobou. Vyjma oprav bojových vozidel pěchoty a tanků vyrábí podnik průzkumný robotický systém, firma dodává v civilní sekci specializované vysokozdvižné vozíky pro společnost Linde.

Ekonomický deník se rozhodl zmapovat náplň práce a hospodaření státních podniků, které nejsou veřejnosti příliš známé. Několik profilů už jsme zveřejnili, nyní přichází na řadu státní zbrojovka VOP CZ v Novém Jičíně. 

VOP CZ, i přesto, že je zřízený ministerstvem obrany, není rozpočtovou organizací, které zřizovatel přispívá na provoz. Firma tak nemá
rozpočet vázaný na ministerstvo obrany, ale klasický plán.

„Jsme podnikatelským subjektem s právní formou státní podnik a máme totožné hlavní ekonomické ukazatele stejně jako jiní podnikatelé dle vygenerovaného čistého obratu. Dle prvního kola plánu pro rok 2023 předpokládáme tržby ve výši 1,6 miliardy korun a kladný hospodářský výsledek. Našimi rozhodujícími zákazníky jsou zahraniční nadnárodní společnosti a aktuálně probíhají obchodní jednání k zakázkám pro rok 2023. Čistý obrat roku 2022 predikujeme ve výši cca 1,4 miliardy korun,“ sdělil k otázkám ředitel VOP CZ Marek Špok.

V roce 2021 státní podnik hospodařil se ztrátou -59,3 milionů korun a v letošním roce očekává černou nulu.

Jaký strategický zájem státu VOP CZ zajišťuje?

„Naším hlavním předmětem podnikání ukotveným do zakládací listiny je uspokojování strategických a dalších podstatných zájmů státu v oblasti obrany a bezpečnosti a rozvoje schopností Armády České republiky a dalších ozbrojených bezpečnostních sborů a integrovaného záchranného systému výkonem činnosti průmyslové a obchodní povahy při zajišťování dodávek a služeb potřebných pro zabezpečení obrany a bezpečnosti České republiky a plnění závazků vyplývajících z členství České republiky v NATO a EU,“ vysvětluje ředitel Marek Špok.

Podnik má tedy na starosti přednostní strategické dodávky a služby pro obranu a bezpečnost státu, generální a jiné opravy vojenské techniky, výroby a dodávky nové speciální techniky, výzkum, vývoj a modernizaci speciální vojenské techniky a materiálů, výzbroje a jejich zkoušení, montážní a servisní služby a technickou pomoc vojskům.

„Realizace hlavního předmětu podnikání představuje zejména vývoj, výrobu, opravy, úpravy, přepravu, nákup, prodej, půjčování, uschovávání, znehodnocování a ničení zbraní a přepravu, nákup, prodej, půjčování a uschovávání střeliva,“ pokračuje ve vysvětlování náplně VOP CZ Marek Špok.

Podnik má dále ve své náplni aktivit nákup a prodej, půjčování, vývoj, výrobu, opravy, úpravy, uschovávání, skladování, přeprava, znehodnocování a ničení bezpečnostního materiálu, nákup a prodej výbušnin. Dále pak provádí zahraniční obchod s vojenským materiálem, ale i montáž, opravy, revize a zkoušky zdvihacích zařízení. Podniká také v oblasti nakládání s nebezpečným odpady.

Hlavní továrna VOP CZ se nachází v Šenově u Nového Jičína, další část podniku je v Bludovicích nedaleko Nového Jičína. Podnik má aktuálně 604 vlastních a 68 agenturních zaměstnanců.

Klíčovými zakázkami pro stát je zajištění oprav bojového vozidla pěchoty BVP II, tanků T72-M4CZ a dodávky nových cisteren CAPL a CNS.

„Dále máme mobilizační smlouvy. Máme povinnost udržovat kompetence pro opravy pozemní techniky v případě krizových a válečných stavů. V civilní produkci máme zakázky pro koncern KION, pro jejíž firmu Linde podnik vyrábí dva typy vysokozdvižných vozíků.
Pro koncern KION jsme strategický partner a v Evropě nemáme konkurenci. Naše výrobky jsou vyráběny na robotických svařovacích linkách a v kvalitativních parametrech pro automotiv včetně dodávek just in time. Výrobky dodáváme do montážních linek. Totéž platí pro další zahraniční zákazníky francouzský koncern TLD nebo britský Nifty
Lift,“ popisuje Marek Špok.

„V oblasti speciálu jsme v ČR jedineční ve vývoji a dodávkách robotických vozidel UGV. Tento vývoj jsme započali před cca 10 lety a veškeré náklady spojené s vývojem jsme financovali sami,“ podotýká Špok.

Jde o průzkumný robotický systém UGV-Pz (Unmanned Ground Vehicle – průzkumný). Základ UGV-Pz tvoří právě robotická platforma TAROS 6×6 od novojičínské společnosti VOP CZ. UGV-Pz vznikaly v letech 2017 až 2019 v rámci ministerstvem obrany financovaného výzkumného a vývojového projektu Automatizovaný bezosádkový průzkumný pozemní prostředek. Ministerstvo na projekt přispělo částkou 81,9 milionu korun.

Bezosádkový robotický vůz Taros. Foto: VOP CZ

Robotická vozidla nesou optoelektronické a radiolokační senzory, ale také prostředky elektronického boje. Komplet dále obsahuje komunikační prostředky a počítačové řídicí soupravy. Roboty ovládají dva operátoři, jeden se stará o ovládaní platforem, druhý o ovládaní senzorů. Součástí týmu je také velitel celého kompletu s vlastní počítačovou konzolí. Použitá robotická platforma TAROS 6×6 má stálý pohon kol všech náprav. Platforma vyniká vysokou pohyblivostí, manévrovatelností a průchodností těžkým terénem. Maximální rychlost je 25 km/h.

Kdo je klíčovým partnerem pro VOP CZ? V oblasti vojenské techniky je především už zmíněná česká armáda. „Pro přední světové výrobce převážně z Německa, Francie a Velké Británie pak vyrábíme základní nosné části stavebních, silničních a manipulačních strojů, které vynikají velkou složitostí a přesností,“ doplňuje Marek Špok.

Kdo je v privátním sektoru největším konkurentem?

„V oblasti obranného průmyslu spolupracujeme s mnohými tuzemskými i zahraničními firmami. S některými se potkáváme i ve výběrových řízeních pro Armádu České republiky, takže někdy jsme konkurenti a jindy spolupracujeme na projektech, které jsou zadávané ať už ze strany armády nebo i ze strany soukromých firem, které využívají kompetence VOP CZ k opravám jejich techniky,“ uzavírá ředitel VOP CZ Marek Špok.

Je podle něj státem zřízená firma schopna konkurovat privátu?

„Ptáte se na něco, co dost dobře nelze srovnávat. Naším posláním není konkurovat soukromému sektoru, ale poskytovat armádě strategické a pro armádu potřebné služby. Při poskytování služeb naší armádě úzce spolupracujeme se všemi soukromými domácími i mezinárodními společnostmi a patříme k nejlepším v této oblasti,“ dodává Špok.

A jak vnímá hospodaření a kondici VOP CZ jeho zřizovatel – ministertsvo obrany?

„Hospodaření státních podniků je pravidelně sledováno a hodnoceno z poskytnutých měsíčních reportingů a komentářů, které jsou současně podkladem pro jednání dozorčích rad. Ministerstvo obrany má trvalý přehled o plánovaném a skutečném hospodaření, o vývoji kontraktů, plánovaných investicích a predikcích sledovaného období. U všech státních podniků je k ultimu účetního období 2022 predikován kladný výsledek hospodaření,“ uvedlo v reakci na otázky Ekonomického deníku ministerstvo.

„V současnosti podnik zajišťuje pro Armádu ČR servisy T-72M4 CZ, BVP II, pro AČR dodává vozidla CAP-6M1 (cisternový automobil palivový). Podnik intenzivně pracuje na dodávkách leteckých plničů CAPL-16M1 a cisternového návěsu s tahačem CNS a zároveň na technickém zhodnocení tanků T-72M4 CZ. Zakázky jsou státním podnikem plněny v souladu s uzavřenými smlouvami,“ zareagoval resort Jany Černochové (ODS) na otázku jaké úkoly plní v poslední době pro stát.

Tank T-72 M4 CZ. Foto: VOP CZ

Hlavním cílem VOP CZ pro období 2021-2025 je rozvoj především v oblasti vojenské produkce na úroveň přesahující 50 procent z celkových podnikových tržeb.

„Klíčovým cílem je příprava a realizace významných projektů pro AČR, kterými jsou projekt PBVP (pásové bojové vozidlo pěchoty), technické zhodnocení tanku T-72M4 CZ a následné zajištění celého životního cyklu této techniky ve spolupráci především s českým průmyslem a klíčovými subdodavateli,“ dodává ministerstvo obrany.

Jan Hrbáček