Česká protivzdušná obrana právě překročila důležitý milník. Systém Spyder prošel vojskovými zkouškami a armáda ho začíná zavádět do svých struktur. Zatímco ministr obrany Jaromír Zůna mluví o výrazném posílení schopností proti hrozbám ze vzduchu, premiér Andrej Babiš připouští ještě další nákup.
A tím se příběh nekončí. Ve hře je také širší evropská obrana proti balistickým raketám.
Spyder prošel vojskovými zkouškami
Systém protivzdušné obrany Spyder prošel vojskovými zkouškami a Armáda ČR ho nyní zavádí do svých struktur. Na přehlídce Dny NATO v Ostravě to dnes řekl novinářům ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
Od nového systému očekává výrazné zlepšení vojenských kapacit proti hrozbám ze vzduchu.
Česko už přitom rozhodlo o pořízení čtyř baterií systému Spyder z Izraele. Zůna jejich nákup označil za první krok. Na něj podle ministra navážou další fáze budování české protivzdušné obrany.
Právě protivzdušná obrana má podle představitelů vlády hrát v dalším rozvoji českých vojenských schopností významnou roli.
Česko koupilo čtyři baterie
Zůna při hodnocení zavádění systému zdůraznil také souvislost s kolektivní obranou NATO. Pokud chce Česko v případě potřeby žádat své alianční partnery o pomoc, musí podle ministra samo přispívat ke kolektivní obraně.
Čtyři baterie systému Spyder tak podle něj představují první část širšího budování protivzdušné obrany.
Nový systém má zároveň nahradit techniku, kterou česká armáda používá už desítky let. Zástupce náčelníka generálního štábu Armády ČR Petr Čepelka uvedl, že Spyder nahrazuje systémy, které armáda využívala od 70. let.
Rozdíl ve schopnostech má být podle Čepelky výrazný.
Nový systém je podle armády čtyřikrát až pětkrát výkonnější
Čepelka uvedl, že nový systém je čtyřikrát až pětkrát výkonnější než systémy, které nahrazuje.
Spyder zároveň dokáže reagovat na více druhů vzdušných hrozeb. Podle Čepelky si poradí s letadly, vrtulníky, drony i střelami s plochou dráhou letu.
Právě široké spektrum hrozeb má být jedním z důvodů, proč armáda od nového systému očekává výrazné zvýšení svých schopností.
Čepelka zároveň očekává, že zavedení nových systémů zvýší ochranu české infrastruktury i obyvatelstva.
Nejde tedy pouze o posílení vojenských schopností v úzkém smyslu. Podle zástupce náčelníka generálního štábu má nový systém přispět také k ochraně důležitých objektů a obyvatel.
Babiš připouští nákup dalších baterií
Premiér Andrej Babiš (ANO) označil protivzdušnou obranu za první místo v budování české armády. Důvod vidí v její nezbytnosti pro zajištění bezpečnosti občanů.
Armáda podle Babiše zároveň zvažuje pořízení dalších baterií systému Spyder.
Nemělo by přitom jít o stejnou generaci systému, která se nyní zavádí. Babiš uvedl, že případný další nákup by se týkal novější generace systému Spyder.
Současné čtyři baterie tak nemusí představovat konečný počet systémů tohoto typu, které by česká armáda chtěla využívat.
Na řadě je také protiraketová obrana
Téma protivzdušné obrany se podle dodaných informací neomezuje pouze na systém Spyder. Babiš tento týden na Pražském obranném summitu mluvil také o budování protiraketové obrany.
Ta by podle premiéra měla fungovat na celoevropské úrovni.
Babiš přitom poukázal na zkušenosti z války na Ukrajině. Ty podle něj ukazují význam obrany proti balistickým raketám.
Rusko při svých útocích používá mimo jiné balistické střely Iskander a střely Kinžal. Ukrajina má proti nim podle Babiše pouze omezené možnosti obrany.
Právě zkušenosti z války tak podle premiéra ukazují potřebu věnovat větší pozornost také schopnostem proti balistickým raketám. V tomto případě už nejde pouze o ochranu před letadly, vrtulníky, drony nebo střelami s plochou dráhou letu, které zmiňoval Čepelka v souvislosti se systémem Spyder.
V Paříži vznikla koalice proti balistickým raketám
Na evropské úrovni už přitom vznikla iniciativa zaměřená právě na tuto oblast. V červenci vznikla na summitu v Paříži Integrovaná koalice proti balistickým raketám.
Iniciativu podle dodaných informací společně zahájili francouzský prezident Emmanuel Macron a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Mezi zakládající členy patří Francie, Německo, Británie, Itálie, Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Španělsko, Švédsko a Ukrajina.
Česká republika se podle dodaných informací této iniciativy neúčastní.
Právě za to vládu kritizovala opozice. Dodané podklady však neuvádějí konkrétní podobu této kritiky ani důvody, které jednotliví opoziční představitelé pro své výhrady uváděli.
Dva různé systémy, jeden širší problém
Zavádění systému Spyder a debata o protiraketové obraně tak představují dvě související, ale zároveň odlišné oblasti.
Spyder nyní po vojskových zkouškách vstupuje do struktur české armády. Česko už koupilo čtyři baterie a podle Babiše zvažuje také pořízení dalších baterií novější generace.
Systém má podle Čepelky nahradit techniku používanou od 70. let a nabídnout čtyřikrát až pětkrát vyšší výkon. Zároveň má reagovat na hrozby v podobě letadel, vrtulníků, dronů a střel s plochou dráhou letu.
Vedle toho ale Babiš mluví o celoevropské protiraketové obraně, která by se zaměřila také na balistické střely. Jako konkrétní příklad uvádí ruské Iskandery a Kinžaly.
Evropská iniciativa proti balistickým raketám už vznikla v Paříži. Česko mezi jejími zakládajícími členy není.
Protivzdušná obrana má podle vlády pokračovat
Zavedením čtyř baterií Spyder tak podle vyjádření českých představitelů budování protivzdušné obrany nekončí.
Zůna označil současný nákup za první krok, na který mají navázat další fáze. Babiš současně připustil možnost nákupu dalších baterií novější generace.
Armáda přitom očekává, že nový systém zvýší ochranu české infrastruktury i obyvatelstva. Vedle toho se v politické debatě otevírá také otázka protiraketové obrany v celoevropském měřítku.
Česká protivzdušná obrana tak podle současných vyjádření míří dvěma směry: k postupnému zavádění systému Spyder do českých struktur a k debatě o širší evropské schopnosti reagovat na balistické raketové hrozby.
