Pracovníci slovenské Jaderné elektrárny Mochovce začali zavážet jaderné palivo do reaktoru čtvrtého bloku. První elektřinu by mohl vyrobit na konci srpna. Je to příběh, ve kterém si každý najde svou linku. Jaderní nadšenci nejspíš zdůrazní, že se jedná o dílo českých a slovenských firem. Skeptici upozorní na masivní prodražení a zpoždění celého projektu.
Výstavba čtyř bloků v jihoslovenských Mochovcích začala už během 80. let, tedy ještě v éře socialismu. Technologicky jsou založený na značně „předpotopních“ sovětských reaktorech typu VVER-440. Tedy stejných, jaké už 40 let fungují v Dukovanech. Komplikovaný proces výstavby bloků v Mochovcích může být varováním i pro další chystané jaderné projekty v Česku i na Slovensku.
Zásadní role Škody JS
Zásadní podíl na výstavbě měla česká společnost Škoda JS náležící do Skupiny ČEZ. Měla funkci generálního dodavatele primárního okruhu a vyrobila tlakové nádoby i další díly reaktoru. Mezi další české podniky, které se na stavbě slovenských jaderných bloků podílely, patří Doosan Škoda Power, Sigma DIZ, Vítkovice, Chemcomex nebo ZAT. Část financování zajistila Česká exportní banka.
„V Mochovcích jsme potvrdili, že umíme nejen vyrábět stěžejní jaderné technologie od nádob reaktoru po chladicí okruhy, ale také řídit dodávky komplexního dodavatelského systému, stavět a celý nesmírně složitý technologický komplex zprovoznit. To moc firem na světě v oboru jaderné energetiky nedokáže,“ upozornil ve vyjádření pro média generální ředitel společnosti Škoda JS Karel Bednář.
Zavážení jaderného paliva otevírá cestu k prvním spuštění reaktoru. Vyžádá si to však další měsíce příprav a testování. „Podle plánu budou provozní zkoušky v optimálním případě trvat čtyři měsíce a zakončí je takzvaný 144hodinový průkazný chod na plném výkonu,“ dodává Václav Mages ze slovenské divize Škody JS.
Jaderný rekord Slovenska
Vlastníkem a investorem jaderných bloků v Mochovcích jsou Slovenské elektrárne, které z 66 procent vlastní český holding EPH a ze 34 procent stát. I díky této investici budou Slováci vyrábět přes 75 procent elektřiny z jaderné energie, tedy nejvíc v Evropě. Elektrárny na Slovensku už dnes patří k „nejzelenějším“ v Evropě; po odstavení zbývajících uhelných elektráren bude téměř bezemisní.
Čtvrtý blok s instalovaným výkonem 471 megawattů pokryje přibližně 13 procent spotřeby elektřiny na Slovensku. Navázal na předchozí spuštění třetího mochovského bloku, který je v provozu na plný výkon od září roku 2023. Projekt dostavby bloků 3 a 4 v Mochovcích byl odstartován v roce 2008 a patří mezi největší soukromé investice v historii Slovenska. Celkové náklady se vyšplhaly na 6,7 miliardy eur (162 miliard korun).
Temné dědictví po Italech
K obnovení prací na třetím a čtvrtém bloku došlo v listopadu roku 2008. Podle původního tehdejšího oznámení Slovenských elektráren měla být dostavba hotová do šesti let. Předpokládané náklady měly dosahovat 2,8 miliardy eur. Proč tedy dostavba bloků trvala dlouhých 18 let? Zdroje, se kterými měl Ekonomický deník v minulosti možnost hovořit, upozorňují na negativní vliv tehdejšího většinového vlastníka Slovenských elektráren.
Italský Enel, který převzal majoritu ve Slovenských elektrárnách v roce 2006, totiž na staveniště doslova vnutil velký počet italských dodavatelů. Ti měli na starost nejadernou část bloků a postrádali zkušenosti s výstavbou jaderných elektráren. Zdroje z jaderného oboru zmiňují dodávku nevhodných typů kabelů a armatur či zmatečnou komunikaci mezi najatými pracovníky různých národností.
Přestali si rozumět také dva vlastníci Slovenských elektráren. Výsledkem byly hádky mezi slovenskou vládou a Enelem o to, kdo zaplatí rostoucí náklady na výstavbu. Enel nakonec zvolil variantu útěku. V prosinci 2015 prodal polovinu svého podílu Energetickému a průmyslovému holdingu (EPH). Loni v květnu došlo k převodu zbývajícího podílu Enelu na EPH.
Fico chce ovládnout energetiku
Jenže ani současný poměr sil ve Slovenských elektrárnách nemusí být definitivní. Po spuštění čtvrtého bloku začne běžet šestiměsíční lhůta, během níž může slovenská vláda uplatnit opci a navýšit svůj podíl z 34 na 51 procent. Premiér Robert Fico (Smer) několikrát uvedl, že stát by měl podíl navýšit.
Podobně chce Ficova vláda vyplatit ČEZ, který drží 49procentní podíl v projektu na stavbu nového bloku v Jaslovských Bohunicích v Trnavském kraji. Obě státní akvizice, které se budou pohybovat minimálně v řádu stovek milionů eur, však mohou ztroskotat na špatné finanční situaci Slovenska. To zápasí s vysokými rozpočtovými deficity a rostoucím zadlužením.
