Velká bateriová úložiště energie potřebujeme, pomáhají bezpečnému a spolehlivému provozu elektrické soustavy. Na tom se odborníci shodnou. Rozdílné představy však mají o tom, kolik takových zdrojů Česko potřebuje. Jisté není ani to, jaký výkon a kapacitu mají již dokončená bateriová úložiště.
Mezi optimisty patří Martin Pich, ředitel divize Trading energetické společnosti MND. Podle jeho odhadu v Česku do konce roku 2028 vyrostou velká bateriová úložiště o výkonu 3 až 4 gigawatty. Poté se potenciál jejich využití pro vyrovnávání cen elektřiny během dne vyčerpá a výstavba dalších úložišť ztratí smysl. Podle zkušeností z jiných zemí by jejich využití v uvedeném rozsahu mohlo snížit cenu elektřiny o 5 až 15 procent.
Macenauer: Stačí nám 1 GW
Pesimistický pohled má naopak ředitel strategie poradenské firmy EGU Michal Macenauer. Tvrdí, že ekonomicky se na trhu uplatní vyšší stovky megawattů výkonu bateriových úložišť. Maximálně to bude jeden gigawatt. „Flexibilita však sama nenahradí nezbytné investice do elektráren a energetických sítí. Rozhodující však vždy bude ekonomika. Flexibilita se bude rozvíjet jen v takovém rozsahu, v jakém se její provoz a investice vyplatí,“ dodává Macenauer.
Macenauer zmínil, že velké baterie spolu s obnovitelnými zdroji těžko nahradí výpadek devíti megawattů výkonu uhelných elektráren. Plnohodnotnou náhradou budou hlavně nové plynové teplárny a elektrárny, které v nejbližších letech postaví investoři s podporou státu. Pomohlo by také lepší využití menších bateriových úložišť v domácnostech a firmách. Ty už dnes mají úctyhodný výkon 2,5 gigawattu, ale jejich potenciál pro udržování stability sítě zůstává nevyužitý.
Bulharsko jako vzor?
Martin Pich zmínil příklad Bulharska, které se celkem překvapivě stalo evropskou velmocí ve využití bateriových úložišť. Jejich výkon dosahuje 5,4 gigawattu, většinu z nich investoři zprovoznili v posledním roce. Výsledek se dostavil rychle – v Bulharsku výrazně klesly spotové ceny elektřiny v ranní a večerní špičce. Právě cenové výkyvy během dne, způsobené nesouladem mezi spotřebou a výkonem solárních elektráren, patří v posledních letech mezi hlavní problémy na trhu s elektřinou.
Česká a bulharská situace však není srovnatelná. Bateriový boom v Bulharsku přiživily masivní dotace z evropských peněz, pokrývající až polovinu investičních nákladů. V Česku naopak – až na rozsahem omezenou podporu z Modernizačního fondu – vyrůstá většina bateriových úložišť bez veřejné dotace.
Závod s časem
Právě teď je v oboru hodně živo. Velká bateriová úložiště o výkonu přes 100 megawattů staví Second Foundation s partnery či skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače. O něco menší projekty staví SUAS Group se slovenským EIF, nebo také MND. Velké plány v oboru má také ČEZ, ten však první velké baterie spustí do provozu až během let 2027 a 2028
Jisté potíže působí fakt, že chybí spolehlivé statistiky o výkonu a kapacitě velkých bateriových úložišť v Česku. Energetický regulační úřad na svém webu zmiňuje 37 udělených licencí, celkový výkon licencovaných zařízení dosahuje zhruba 165 megawattů. Dalších 29 baterií čeká na udělení licence. Tento proces je v praxi zdlouhavý a zabere až několik měsíců. Třeba SUAS Group čekala na licenci pro svou 10megawattovou baterii osm měsíců.
Jiná pravidla platí v případech, kdy je bateriové úložiště součástí elektrárny. V takovém případě nemusí provozovatel zařízení o licenci žádat. A to za podmínky, že výkon baterie nepřekročí 1,2násobek instalovaného výkonu výrobny elektřiny. Zařízení umístěná v areálu elektráren a tepláren, což je třeba příklad velkých úložišť energie v areálu teplárny C-energy v Plané nad Lužnicí, tedy samostatnou licenci nepotřebují.
Rvačka o trh regulační energie
Jak Ekonomický deník upozornil před dvěma týdny, pro řadu investorů se investice do bateriového úložiště stává zklamáním. Platí to v případech, kdy se investor chtěl zaměřit na poskytování regulační energie pro společnost ČEPS. Rostoucí konkurence způsobila pád cen služeb výkonové rovnováhy oproti minulému roku o 58 procent.
Podmínkou úspěchu jsou dnes složité IT systémy a přístup na různé energetické trhy. Ve výhodě jsou tak větší energetické skupiny s potřebnou expertízou, mezi něž patří MND, Solar Global nebo Second Foundation s dceřinou firmou Nano Energies. Ostatní investoři do baterií jsou v praxi často odkázáni na nalezení silnějšího partnera, který jim za příslušnou provizi přístup na energetické trhy umožní.
