INZERCE

Pohled na areál jaderné elektrárny Mochovce na jihu Slovenska. Foto: Slovenské elektrárne

Třetí blok slovenské elektrárny Mochovce je v plném provozu. Po 15 letech od obnovení výstavby

Slovenské elektrárne v tomto týdnu zvýšily výkon nového bloku jaderné elektrárny Mochovce na sto procent. Dokončily tím postupný nájezd třetího bloku, který byl prvně přifázován k síti na přelomu ledna a února, do plného provozu. Od té doby elektrárna vyrobila více než 1 TWh elektrické energie, uvedly Slovenské elektrárne v tiskové zprávě.

Před plným provozem ještě elektrárnu čekají poslední testy. „Po náročných testech, které jsou zapotřebí na prokázání bezpečného provozu 3. bloku, jsme se dostali do závěrečné fáze. Zkoušky na plném výkonu plánujeme na přelomu září a října, včetně 144hodinového nepřetržitého chodu. Všechny testy zatím potvrdily připravenost nového bloku na dlouhodobou bezpečnou výrobu elektrické energie bez emisí CO2,“ uvedl Peter Farkaš, manažer provozu Atomové elektrárny Mochovce.

Nový jaderný blok v Mochovcích v příštích letech pokryje téměř 13 procent celkové spotřeby elektřiny na Slovensku. Těsně před dokončením je také čtvrtý blok v Mochovcích o shodném výkonu (470 megawattů). Ten by mohl dle dřívějších informací zahájit provoz v květnu příštího roku.

Značný podíl na výstavbě jaderných bloků v elektrárně Mochovce měly české společnosti v čele s plzeňskou Škodou JS. Ta již dříve vyrobila tlakové nádoby obou reaktorů. Podle smlouvy uzavřené v roce 2009 se společností Slovenské elektrárne byla Škoda JS generálním dodavatelem primárního okruhu nových bloků. Škoda JS zde měla přes dvacet subdodavatelů, převážně z řad českých a slovenských podniků. Turbíny vyrobil a dodal plzeňský Doosan Škoda Power.

Opožděná a prodražená stavba

Výstavba třetího a čtvrtého bloků v Mochovcích začala už za socialismu, v roce 1987. O pět let později však byla zastavena kvůli nedostatku peněz, dokončeny byly později pouze první dva bloky. Nastala dlouhá přestávka, která skončila rozhodnutím slovenské vlády z roku 2008 spustit také třetí a čtvrtý blok. A to s využitím tehdy již značně „předpotopních“ ruských reaktorů typu VVER-440.

K obnovení prací na třetím a čtvrtém bloku došlo v listopadu roku 2008. Původní očekávání Slovenských elektráren bylo, že dílo bude hotové za čtyři roky, náklady měly dosahovat 2,8 miliardy eur. Ve skutečnosti to zabralo patnáct let a náklady se vyšplhaly podle posledních odhadů na 6,2 miliardy eur (150 miliard korun).

Turbogenerátor a další zařízení v jaderné elektrárně Mochovce na Slovensku. Foto: tisk. zpráva Doosan Škoda Power

Příběh dostavby třetího a čtvrtého bloku Elektrárny Mochovce může posloužit jako varování, čemu se v jaderné energetice vyhnout. Na staveništi totiž často vládl chaos. Dobře informované zdroje, se kterými měl autor článku v minulosti hovořit, svalují vinu hlavně na Italy. Od roku 2006 totiž 66 procent akcií Slovenských elektráren vlastnil italský Enel a ten se v roli organizátora dostavby příliš nevyznamenal.

Problém první: projekt neměl jednoho generálního dodavatele. Dodávka primárního okruhu, kterou měly na starosti české společnosti vedené Škodou JS, proběhla celkem hladce. Generálním dodavatelem nejaderné části se bez soutěže stala společnost Enel Ingegneria & Innovazione. A tam to bylo o dost horší. Zdroje z jaderného oboru zmiňují dodávku nevhodných typů kabelů a armatur či zmatečné komunikaci mezi najatými pracovníky různých národností. Tyto i jiné kauzy dodnes prošetřuje Národná kriminálna agentúra (NAKA).

Český vlastník a výpadek exportu

Přestali si rozumět také dva vlastníci Slovenských elektráren – Enel a slovenská vláda. Výsledkem byly nekonečné hádky o to, kdo dodatečné náklady zaplatí. Enel dal najevo, že žádné účty za Mochovce platit nebude, protože je takříkajíc na odchodu. V prosinci 2015 svůj většinový podíl prodal Energetickému a průmyslovému holdingu (EPH), avšak k vypořádání celé transakce dojde až po spuštění třetího a čtvrtého bloku v Mochovcích.

Elektrárna Mochovce má ještě jeden dopad na českou energetiku. Od počátku letošního roku výrazně klesá objem i hodnota vývozu elektřiny z České republiky na Slovensko. Podíl na tom má i spuštění nového 470megawattového reaktoru. Slovensko tak dnes už není deficitní, ale má výrobu a spotřebu elektřiny zhruba v rovnováze.

(dtr)