Sobota, 13. srpna, 2022

Rosatom přišel o zakázku na jaderný blok ve Finsku. Kvůli vlastní neschopnosti

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Plány na rusko-finskou spolupráci v jaderné energetice končí fiaskem. Finská společnost Fennovoima ukončila smlouvu o stavbě elektrárny metodou „na klíč“ s ruským koncernem Rosatom. Jako důvod uvedla zpoždění oproti původnímu plánu a také neschopnosti Rosatomu dodat kvalitativně vyhovující projekt.

Logicky se nabízí souvislost s válkou na Ukrajině, která po celé Evropě zvýšila tlak na ukončení spolupráce s Rusy (nejen) v oboru energetiky. Podle vyjádření Fennovoimy to byla spíše jen příslovečná poslední kapka, kterou pohár trpělivosti přetekl. Finové byli už delší dobu hrubě nespokojeni s přístupem Rosatomu k přípravě projektu a dokumentace pro licenční řízení.

Generální ředitel společnosti Fennovoima Joachim Specht přiznal, že ukončení smlouvy bude mít dopad na zaměstnanost v regionu na západním pobřeží Finska. „Kromě toho se zaměřujeme na zachování lokality,“ uvedl Joachim Specht v tiskové zprávě. Pod tímto vyjádřením se zřejmě skrývá záměr postavit jadernou elektrárnu s jiným dodavatelem technologie.

Zmíněná elektrárna měla vyrůst asi sto kilometrů od přístavního města Oulu. Zahrnovala jeden blok typu VVER-1200 o výkonu 1200 megawattů. Podle lokality byla elektrárna známá pod jménem Hanhikivi (dle tamního poloostrova) nebo Pyhajöki (nejbližší obec).

Většinový podíl v elektrárně drželo konsorcium finských průmyslových a energetických společností Fennovoima. Menšinový podíl ve výši 34 procent měl držet Rosatom, který byl současně generálním dodavatelem stavby. Ještě loni se hovořilo o zahájení výstavby v roce 2023 a uvedení do provozu v roce 2029.

Pochybnosti o realizaci projektu se objevily již v únoru, kdy finská premiérka Sanna Marinová po prvních zprávách o ruském záměru zmocnit se části ukrajinského území zmínila záměr znovu posoudit rizika projektu. Ministr pro ekonomiku Mika Lintilä následně dodal, že elektrárně Hanhikivi nevydá stavební povolení.

Zbývá už jen Maďarsko

Rusko je tedy jako dodavatel nových jaderných bloků přijatelný už jen pro jednu zemi Evropské unie. Konkrétně pro Maďarsko vedené proruským premiérem Viktorem Orbánem. Ale i v tomto případě má Rosatom nemalé potíže se zvládnutím projektu Paks II. Více se o tom dočtete třeba ve zprávě o nátlaku Orbánova režimu na jaderného regulátora či o minimálně pětiletém zpoždění oproti původnímu harmonogramu.

Co se týká České republiky, Rosatom byl vyřazen z plánované soutěže na stavbu nového bloku v Dukovanech již v loňském roce. Tehdejší opozice, tedy strany současné vládní koalice, v parlamentu při schvalování zákona „Lex Dukovany“ prosadila, že uchazeči z Ruska a Číny nebudou do soutěže přizváni kvůli bezpečnostnímu riziku. K tomuto rozhodnutí výrazně přispěla i takzvaná Vrbětická kauza.

David Tramba

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter