Sobota, 27. listopadu, 2021

Případ Paks 2. Rusko-maďarská jaderná spolupráce se nedaří tak, jak si ji Orbán naplánoval

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Špehování nepohodlných osob, personální čistky, nezdravé vazby na Rusko. Tak dnes vypadá Maďarsko pod vedením premiéra Viktora Orbána, se kterým se okázale kamarádí řada českých politiků včetně Andreje Babiše. Třeba zprávy, které nezávislí maďarští novináři napsali v posledních týdnech a měsících o chystané výstavbě jaderné elektrárny Paks 2, jsou z českého pohledu varující.

Ředitel maďarského úřadu pro jadernou bezpečnost Gyula Fichtinger se vyhýbal mediální pozornosti i vysoké politice. Měl pověst profesionála, jež se soustředí na svůj obor. Letos na konci dubna na svou funkci rezignoval. Podle článku, který na webu direkt36.hu vydal novinář András Szabó, již Fichtinger odmítal snášet tlak, aby byl k Rosatomu vstřícný a toleroval nedostatky v předložených dokumentech.

Byl to právě jaderný regulátor vedený Fichtingerem, kdo měl rozhodnout o klíčovém povolení stavby nové elektrárny Paks 2 se dvěma ruskými 1200megawattovými reaktory. Jenže dokumenty, které mu projektová firma Paks II s Rosatomem předložila loni v létě, jsou v mnoha ohledech nedostatečné. Jeden příklad: dokumentace dostatečně nevyhodnotila riziko geologické nestability zvolené lokality.

Podle zákona měl maďarský regulátor vydat (nebo zamítnout) povolení pro elektrárnu Paks 2 do 15 měsíců – tedy do konce září. Gyula Fichtinger sice nechtěl záležitost komentovat, nicméně podle webu direkt36.hu raději rezignoval, než aby se podepsal pod rozhodnutí, se kterým by se jeho svědomí nedokázalo vyrovnat. Druhým důvodem byla plánovaná „reorganizace“ jaderného regulačního úřadu; výsledkem bude jeho faktické podřízení Orbánově vládě.

Vizualizace budoucí elektrárny Paks. Zdroj: prezentace společnosti Paks II

Maďarský jaderný regulátor do konce září ve věci nerozhodl a vyžádal si víc času na posouzení projektu nových jaderných bloků v Paksi.

Web direkt36.hu upozornil i na další aféry, jež doprovázejí stavbu nové jaderné elektrárny v ruské režii. Například státní tajemník pro jadernou energetiku Attila Aszódi byl před odvoláním z funkce, což se stalo v lednu 2019, špehován prostřednictvím služby Pegasus. Dříve loajální úředník Aszódi totiž na konci roku 2018 začal upozorňovat na vážné nedostatky v přípravě stavby nových reaktorů. Rozšířil tak řady nepohodlných osob, které Orbánův režim sledoval pomocí původem izraelského špionážního softwaru.

Pochybností ohledně maďarsko-ruského jaderného kšeftu přibývají. Projekt se značně opožďuje. Původní plán, hovořící o spuštění prvního nového bloku v roce 2025, je již mimo realitu. Zpoždění stavby je minimálně pětileté. Podle dohody uzavřené letos na jaře začnou Maďaři svůj finanční závazek vůči Rusku splácet až po dokončení elektrárny v roce 2030 nebo 2031. Současně dál platí, že Maďarsko musí Rusům uhradit půjčku ve výši 10 miliard eur do roku 2047 – místo původně dohodnutých 21 let tak bude „hypotéku na Paks II“ splácet jen 16 let.

Jak již dříve Ekonomický deník upozornil, podrobný a zasvěcený popis rusko-maďarského jaderného obchodu nabízí text, který pro think-tank Evropské hodnoty zpracoval analytik maďarského Political Capital Institute Dominik Istrate. Dohoda uzavřená mezi maďarským premiérem Viktorem Orbánem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v lednu 2014 přišla jako blesk z čistého nebe. A způsobila otočku dříve prozápadního Orbána do náruče ruského impéria.

„Postupný obrat politiky Viktora Orbána směrem k poloautoritářskému fungování vedl k tomu, že negativní ruský vliv v Maďarsku narostl do zatím bezprecedentních rozměrů. Ekonomická spolupráce s Kremlem na strategických projektech, jakým je například jaderná elektrárna Paks II, vede k tomu, že ospravedlňuje udržování politických vazeb s Kremlem na nejvyšší možné úrovni, navíc v době, kdy jsou vztahy mezi EU a Ruskem v rozkladu a Moskva hledá způsoby, jak ovlivnit euroatlantické společenství,“ varoval autor studie Dominik Istrate.

Aspoň zatím to vypadá, že podobný scénář v Česku nehrozí. Vláda v dubnu vyřadila ruského uchazeče z tendru na nový blok v Jaderné elektrárně Dukovany. Stalo se tak v reakci na informace o podílu agentů ruské tajné služby na explozích v muničním areálu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014. Rosatom se nesmí na dukovanském projektu účastnit ani jako člen konsorcia.

David Tramba

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter