Ministerstvo financí připravilo rozsáhlou reformu penzijního spoření, která má motivovat mladé lidi k včasnému odkládání peněz na stáří. Návrh počítá s výrazným zvýšením státní podpory pro klienty do 30 let, zavedením automatických investičních strategií a citelným omezením poplatků, které si účtují penzijní společnosti. Vláda by měla novelu projednat a schválit do konce června.
Pro lidi do 29 let ministerstvo navrhuje zdvojnásobit státní podporu na 40 % z vložené částky. Výrazně se má také snížit bariéra pro spoření dětí – státní příspěvek bude nově přiznáván již při vkladu od 100 korun měsíčně (místo současných 500 korun).
Novinkou je také možnost vybrat si až třetinu naspořených prostředků ještě před dosažením 36 let, a to bez sankcí v podobě vracení státních příspěvků nebo dodatečného zdanění. „Změny mají zatraktivnit spoření pro mladé a pomoci jim dosáhnout na důstojnou rentu ke státnímu důchodu,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová.
Strategie životního cyklu nahradí složité dotazníky
Nově se zavádí takzvaná strategie životního cyklu, inspirovaná švédským modelem. U klientů do 50 let budou peníze automaticky směřovat především do akciových složek s vyšším potenciálem výnosu. S blížícím se důchodovým věkem se pak investice postupně přesunou do konzervativnějších a bezpečnějších nástrojů.
Tento model zároveň ruší povinnost vyplňovat investiční dotazníky. Ty podle ministerstva dosud často zbytečně nutily klienty k volbě příliš opatrných strategií, což vedlo k nízkému zhodnocení peněz.
Méně pro banky, více pro klienty
Reforma míří i na ziskovost penzijních společností. Poplatky za výkon (tzv. success fee) se u většiny fondů ruší úplně a poplatek za správu klesne na 0,5 %. Výjimkou zůstanou pouze alternativní účastnické fondy, kde se parametry měnit nebudou kvůli jejich rizikovosti a specifickému zaměření.
„Penzijní spoření má sloužit lidem k zajištění na stáří, ne k maximalizaci zisků bank,“ zdůraznila Schillerová s tím, že současné poplatky v ČR patří k nejvyšším v Evropě. I přes toto snížení si podle ní penzijní společnosti udrží ziskovost díky vyššímu počtu klientů a efektivnějším investicím do akcií.
Mohlo by vás zajímat
Budoucí renta může vzrůst až trojnásobně
Podle propočtů ministerstva mohou tyto změny dramaticky zvýšit výslednou naspořenou částku. V modelovém příkladu klienta, který si měsíčně odkládá 1 000 korun, by nová pravidla mohla zvýšit budoucí měsíční rentu ze současných zhruba 2 700 korun na více než 8 600 korun. Vyšší výnosy mají zajistit právě nižší náklady na správu v kombinaci s odvážnější investiční strategií v produktivním věku.
Staré fondy do deseti let definitivně skončí
Poslední zásadní změnou je plánované ukončení transformovaných fondů (v nichž má úspory stále asi 1,7 milionu lidí) k 31. prosinci 2036. Tyto fondy musí ze zákona vykazovat každý rok nezáporné zhodnocení, což v praxi brání jakémukoli reálnému výnosu nad úroveň inflace. Po jejich zániku budou zbývající klienti automaticky převedeni do konzervativních fondů v rámci novějšího doplňkového penzijního spoření.
