V Bruselu, Štrasburku i Lucemburku, hlavních jednacích městech Evropské unie, panuje ještě povánoční klid, ale jedná se o ticho před bouří. Již brzy se začne rozhodovat o zásadních věcech, které ovlivní její vývoj na roky dopředu. Bude nutné schválit nový víceletý rozpočet EU. Evropská komise předloží návrhy klíčových předpisů své Zelené dohody a pravidel pro digitální služby a umělou inteligenci. V souvislosti se schvalováním rozpočtu si bude muset EU s konečnou platností ujasnit, jak se postaví k porušování principů právního státu, kvůli čemuž nyní vede řízení s Polskem a Maďarskem. Do konce roku musí být jasno o podobě budoucích vztahů s Velkou Británií. A letos začne víceletá konference o budoucnosti EU a jejích institucí.
O letošních tématech zásadních pro EU budou členské státy včetně České republiky vyjednávat s Evropským parlamentem a Evropskou komisí pod vedením právě nastoupivšího chorvatského předsednictví, od července převezmou vedoucí štafetu Němci. Podívejte se, co je čeká.
Rozpočet EU 2021-2027
Jednání o novém víceletém rozpočtu pro období 2021-2027 ve výši pohybující se kolem 1.300 miliard eur nabralo značné zpoždění, a to i v souvislosti s nejasnostmi kolem odchodu Velké Británie z EU. S jeho poslední verzí předloženou finským předsednictvím v prosinci nejsou členské státy příliš spokojeny a jednání budou nadále složitá. A to ještě musí najít shodu s europoslanci, kteří nelibě nesou, že státy o rozpočtu jednají bez větší komunikace s nimi. Na rozpočet je navázáno financování společné zemědělské politiky, strukturálních fondů, realizace Zelené dohody pro Evropu, výzkumu a vývoje, ale také třeba společné obranné a bezpečnostní politiky. A shoda na tom, kde se mají prostředky snižovat a kde navyšovat a jak, se stále hledá.
Na jaře roku 2018 jsme o víceletém finančním rámci i budoucí podobě unijního rozpočtu hovořili s tehdejším tajemníkem pro Evropské záležitosti Alešem Chmelařem. Není bez zajímavosti porovnat jeho tehdejší názory a vize se současnou realitou.
Životní prostřední a klima
Po představení Zelené dohody pro Evropu se zavedení opatření, která by měla z Evropy učinit do roku 2050 klimaticky neutrální oblast, stalo jednou z klíčových priorit EU. Evropská komise již v nejbližších měsících předloží první legislativní návrhy. Ještě teď v lednu to bude návrh „Fondu pro spravedlivou transformaci“ se 100 miliardami eur (více než 2,5 bilionu korun), který se má zaměřit na ty regiony a obory, které budou transformací nejvíce zasaženy. V březnu Komise předloží klimatický „zákon“, který zakotví povinnost dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050, v létě pak komplexní plán, jenž by měl vést ke snížení skleníkových plynů do 2030 z původních 40% na 50-55%. Očekávají se také návrhy týkající se oběhového hospodářství, udržitelné produkce potravin a výrobků, omezování pesticidů, strategie pro biologickou rozmanitost pro rok 2030 a plány na snížení škodlivých emisí z letecké a lodní dopravy.
Zemědělství
Již nyní je zřejmé, že se nestihnou schválit nová pravidla pro společnou zemědělskou politiku a její financování, která měla začít platit od příštího roku. Členské státy se vedle těchto pravidel tedy musí ještě dohodnout na přechodném období, aby evropští zemědělci nezůstali v příštím roce bez peněz. Neshodnou se však na tom, jestli postačí jeden rok podle návrhu Komise nebo zda bude třeba let dvou, což prosazuje i české ministerstvo zemědělství.
Digitální agenda
Očekává se, že Komise představí návrhy předpisů, které zásadně ovlivní podobu digitální agendy v Evropě. Jedná se o návrhy týkající se digitálních služeb a umělé inteligence, což je v rámci evropské agendy úplná novinka. Návrhy by měly vyjasnit právní otázky a podpořit investice do podniků, které se tím v Evropě zabývají. Komise by také měla předložit přepracovaný návrh nařízení ePrivacy, který by měl podobně jako GDPR chránit osobní data a soukromí uživatelů v online prostředí a uložit povinnosti i poskytovatelům takových platforem jako Skype či Whatsapp. Původní návrh předložený Komisí vyvolal značné kontroverze (například kvůli obavám z likvidace internetové reklamy).
Brexit
Velká Británie opustí EU na konci ledna (s ohledem na jednoznačné výsledky prosincových mimořádných voleb se problémy při schvalování dohody o vystoupení v britském parlamentu tentokrát neočekávají). Pravidla EU se budou ještě vzájemně aplikovat minimálně do konce roku, kdy končí přechodné období. Poté by měla začít platit nová dohoda o vzájemných vztazích, kterou je však třeba ještě vyjednat a do konce roku schválit. To se však nejen podle odborníků ale i šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové pravděpodobně nestihne, takže Británie by si měla požádat o prodloužení přechodného období. To však jednoznačně odmítá britský premiér Boris Johnson, který dokonce chce zákaz prodloužení přechodného období vložit do zákona. Brexitová noční můra a hrozba „tvrdého“ rozchodu tedy pokračuje.
Právní stát
Maďarsko a především Polsko je dlouhodobě orgány Evropské unie kritizováno pro své zásahy (nejen) do fungování justice. Proti oběma vede sankční řízení. S ohledem na již zmíněné schvalování víceletého rozpočtu EU se bude diskutovat o tom, zda se s dodržováním principů právního státu propojí vyplácení peněz ze strukturálních fondů. Na druhou stranu členské státy potřebují souhlas Polska, jehož energetika je založena na těžbě a spalování uhlí, s ambicí dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050, Polsko si totiž v prosinci vyjednalo pro svůj souhlas časový odklad. Lze tedy očekávat tvrdá vyjednávání. Téma zasahuje i do působnosti české místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové.
Bezpečnost
Europarlament a členské státy by měly dokončit jednání o návrzích na boj proti šíření teroristického obsahu online. Probíhají rovněž jednání o dočasných hraničních kontrolách v schengenském prostoru. Očekává se také, že Evropská komise předloží návrh na lepší zabezpečení hranic EU.
Azyl a migrace
Od uprchlické krize v letech 2015 a 2016 a sporu o přerozdělování migrantů na základě kvót se další řešení migrační politiky EU ocitlo prakticky na mrtvém bodě. V první polovině roku by měla Evropská komise předložit nový pakt o migraci a azylu, kterým se bude snažit jednání o společném řešení migrace posunout.
Obchodní dohody
Vedle USA a Číny je EU největším světovým hráčem v obchodě. Evropský parlament bude letos hlasovat o již dohodnuté obchodní a investiční dohodě s Vietnamem a také největší obchodní dohodě v historii EU se státy jižní Ameriky. Ta však budí značné kontroverze. Kromě toho bude EU pokračovat v práci na nových dohodách s jinými zeměmi, včetně Austrálie a Nového Zélandu, Chile, Indonésie, Filipín, Maroka a Tuniska. Naopak obchodní vztahy s Čínou a USA jsou v současné době sice nikoli přímo útočné, ale minimálně velmi napjaté.
Sociální agenda
Evropská komise chce po diskusi předložit návrh legislativy, která by měla stanovit členským státům právní rámec, v rámci něhož budou nastavovat spravedlivou minimální mzdu (zákonem stanovenou minimální mzdu nemá šest z 28 členských států EU – Dánsko, Finsko, Švédsko, Rakousko, Itálie a Kypr). Lze očekávat složité diskuse, proti návrhu se staví například skandinávské země, které nechtějí narušovat svá dlouhou tradicí nastavená kolektivní vyjednání mezi zaměstnavateli a zaměstnanci.
Rozšíření
Nastupující chorvatské předsednictví v Radě EU se bude snažit napravit pošramocenou pověst EU, která vloni v říjnu neschválila zahájení přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií, i když podle Evropské komise i řady členských států včetně České republiky k tomu splnily podmínky. Chorvati chtějí pokračovat v jednáních a mimo jiné se chystají uspořádat summit o evropské perspektivě jihovýchodních evropských zemí.
Zdraví
Evropská komise předloží komplexní akční plán boje proti rakovině, který zahrne nejen oblast zdravotní péče či výzkumu a digitalizace, ale i životního prostředí, zemědělství nebo vzdělávání.
Konference o budoucnosti Evropy
Svolání strategické konference, která by se zabývala novou vizí a změnami ve fungování Evropské unie, jako první navrhl vloni v březnu francouzský prezident Emmanuel Macron. Jeho nápad podpořila Evropská komise a v prosinci členské státy s tím, že konference by měla začít letos a skončit v roce 2022. Nikoli všichni jsou však z této představy nadšeni, zvláště se vzpomínkou na poslední podobnou událost – Konvent o budoucnosti Evropy z let 2002 a 2003, jehož výsledkem byl návrh Ústavy pro Evropu. Ten však skončil debaklem po neúspěšných referendech o Ústavě ve Francii a Nizozemí v roce 2005. Návrh Ústavy byl následně upraven a schválen jako Lisabonská smlouva, jež vstoupila v platnost v roce 2009 a nastavila současné flexibilnější fungování institucí EU. Podle serveru euractiv.cz by Věra Jourová měla pro tuto konferenci připravit revizi systému tzv. „spitzenkandidátů“, návrh na zavedení nadnárodního volebního obvodu a reformu volebního práva EU.
Konference bude mimochodem zahájena v roce, kdy oslavíme 70 let od deklarace, kterou tehdejší francouzský ministr zahraničních věcí Robert Schuman inicioval vytvoření Evropského společenství uhlí a oceli. To byl první krok na cestě k současné EU.
Helena Sedláčková
