Obětuje EU své zemědělce kvůli obchodní dohodě s jižní Amerikou?

Vzniká největší obchodní zóna na světě. Zdroj: Evropská komise

V červnu tohoto roku se Evropská unie dohodla se sdružením jihoamerických zemí známým pod zkratkou Mercosur na znění strategické obchodní dohody, díky níž vznikne největší zóna volného obchodu na světě. Na dohodu se však snesla velká kritika ze strany evropských zemědělců, včetně českých, kteří se cítí být prodáni za výhody pro automobilky a strojírenské firmy.  Trvající rozsáhlé pálení amazonských pralesů kvůli pastvinám a polím také zakládá obavy z dopadů dohody na životní prostředí. Znepokojeni jsou i europoslanci, kteří musí dohodu spolu s členskými státy ještě potvrdit. Evropská komise ani české ministerstvo zemědělství však tyto obavy nesdílí.

„Evropští zemědělci i spotřebitelé budou v případě obchodu s Mercosurem (sdružení jihoamerických zemí – pozn. red.) čelit dvojím standardům, ceny našich produktů dramaticky spadnou a nebude za co investovat,“ shrnul na nedávném slyšení ve výboru pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu v Bruselu Pekka Pesonen, generální tajemník významného evropského sdružení nevládních zemědělských organizací Copa-Cogeca, jehož členem je mimo jiné i česká Agrární komora, Zemědělský svaz nebo Asociace soukromého zemědělství ČR.

Podle Pesonena se obchodní dohoda Evropské unie se zeměmi Mercosur, tj. Brazílii, Argentinou, Uruguají a Paraguají, zásadně liší od dosavadních obchodních dohod, které EU uzavřela například s Kanadou nebo Japonskem. „Ty mají skutečně strategický význam a především jsou vyvážené,“ uvedl Pesonen. To však v případě dohody s Mercosurem neplatí. „Pokud nás Evropská komise ujišťuje, že zboží ze zemí Mercosur bude levné, ale zároveň kvalitní a bezpečné, tak proč nemohou evropští zemědělci používat stejné výrobní postupy a stejně bezpečné technologie?“ ptal se rozhořčeně zástupce Evropské komise.

Největší na světě

Obchodní dohoda EU se zeměmi Mercosur, o níž se vedla složitá jednání celých dvacet let a na jejímž znění se obě strany shodly letos v červnu, má skutečně nevídané rozměry. Z hlediska počtu obyvatel (780 milionů) vytváří největší obchodní zónu na světě a evropským vývozcům by měla ušetřit více než čtyři miliardy eur na clech. To je čtyřikrát více než v případě obchodní dohody EU s Japonskem a sedmkrát více než v případě dohody s Kanadou. Zároveň země Mercosur, které jsou jinak vnímány jako nepředvídatelný partner uplatňující řadu obchodních překážek, otevírají svůj trh vůči jinému partnerovi vůbec poprvé.

Nová odbytiště naleznou například evropské automobilky (na auta zatím platí cla ve výši 35%, na díly 14-18%) nebo výrobci strojírenské technicky (platí cla ve výši 14-20%). Cla prakticky zmizí i v chemickém průmyslu, oblasti farmaceutik či oděvním průmyslu. A vzhledem k tomu, že uvedené komodity představují hlavní české exportní položky, je podle vyjádření ministerstva průmyslu a obchodu  dohoda přínosná i pro Českou republiku (český vývoz do zemí Mercosur zaznamenává dlouhodobě rostoucí tendenci, nyní tam vyváží téměř 1000 firem).

Odstranění cel v zemědělské oblasti by mělo pomoci narovnat významný nepoměr ve vzájemném agropotravinářském obchodu, kdy EU v roce 2018 dovezla zboží za 18,5 miliardy eur a vyvezla za pouhých 2,3 miliardy eur. Cla zmizí pro Evropany třeba u vín a lihovin, kde je dosavadní hodnota celního zatížení až 35%, u mléčných výrobků, které bude možné vyvážet bez 28% cla v rámci stanovené kvóty, či u čokolády a cukrovinek (20%).

Za to bude možné do EU dovézt ze zemí Mercosur 99 000 tun hovězího (v poměru 55% čerstvého a 45% mraženého masa) s clem ve výši 7,5%, což by, po pěti letech, mělo činit 1,2% celkové spotřeby hovězího v EU, která se pohybuje kolem 8 milionu tun ročně. Jedná se o navýšení vůči současnému dovozu ve výši přibližně 200 000 tun vysoce kvalitního hovězího masa ročně, z něhož přibližně čtvrtina podléhá clu ve výši 40-45%. Z dalších zemědělských produktů budou země Mercosur moci dále bez jakýchkoli cel dovézt například 180 000 tun drůbežího masa (cca 1,2 % současné spotřeby EU). Výhodnější podmínky se dále vztahují například na etanol, med či rýži.

Vyměnili auta za krávy?

A právě úprava dovozu zemědělských produktů vyvolala mezi evropskými zemědělci dojem, že byli „prodáni“ za lepší podmínky exportu pro evropský průmysl. „Lepší podmínky pro dovoz vína, mléčných výrobků, zpracovaných produktů či olivového oleje nebudou zdaleka kompenzovat ztráty, které nás čekají v citlivých sektorech jako je hovězí maso, drůbež nebo cukr,“ řekl europoslancům Pesonen. Do Evropy tak dorazí například pět milionu kuřat týdně navíc, více cukru bude znamenat ještě větší tlak na již tak nízké výkupní ceny.

Navíc evropský zemědělec musí ve srovnání se svým jihoamerickým kolegou plnit přísná pravidla z hlediska bezpečnosti potravin, péče o zvířata i ochrany životního prostředí. Podle kritiků dohody není vůbec jisté, že stejně přísné standardy budou splňovat i produkty dovezené ze zemí Mercosuru. Isabella Tim-Gurri z Bavorské zemědělské asociace upozorňuje, že například některé pesticidy zakázané v EU jsou v zemích Mercosur povoleny a zatímco v těchto zemích lze volně nakupovat a aplikovat zvířatům antibiotika, v EU podléhají tyto léky přísné regulaci.  „Neplatí zde ani žádná závazná pravidla pro péči o zvířata a nefunguje žádný spolehlivý systém dohledatelnosti původu masa,“ doplňuje.

Podle Jean-Michel Schaeffera z francouzské asociace zpracovatelů drůbeže není Evropská komise schopna uhlídat, že výrobky dovezené z Mercosuru do EU budou skutečně plnit přísné evropské standardy. Poukázal při tom na audit, který Evropská komise prováděla na brazilských jatkách v květnu 2017. Ten upozornil na závažné nedostatky a také na nespolehlivost brazilských kontrol, které do EU v roce 2017 propustily velké množství drůbežího masa kontaminovaného salmonelou. „Přitom v rámci dohody budou moci země Mercosuru dovážet 180 000 tun drůbežího masa, ačkoli Komise chtěla původně nabídnout jen 90 000 tun,“ uvedl Schaeffer. „Nechápu, za co si to Brazílie po tom skandálu zasloužila,“ dodal.

Podle odborné studie, kterou si nechali zpracovat němečtí zemědělci,  dosahují  náklady na jeden hektar při započtení všech nákladů na plnění norem vyžadovaných EU 315 eur.  Při odečtení nákladů vyplývajících z regulace, která v zemích mimo EU neexistuje, to dělá jen 134 eur. „V případě produkce hovězího masa v Argentině jsou pak náklady desetiprocentní,“ uvedla Tim-Gurri.

Evropská unie také klade na evropské zemědělce stále vyšší požadavky v oblasti ochrany životního prostředí a s ohledem na připravovaný Zelený úděl nové šéfky evropské komise Ursuly von der Leyenové nelze očekávat změnu. V této souvislosti je negativně vnímáno pokračující vypalování amazonských pralesů kvůli zemědělské půdě a pastvinám, které za stávajícího brazilského prezidenta Jaira Bolsonara nabylo na intenzitě. Podle Nicole Polstererové z neziskové organizace Fern narůstá vypálený prostor každoročně v desítkách procent a satelitní data ukazují, že v blízkosti vypalovaných ploch se zároveň koncentrují jatka velkých brazilských zpracovatelů masa. „Existuje reálná hrozba, že dovážené maso bude pocházet z těchto nelegálně vypalovaných ploch,“ varuje Polstererová.

Pečlivě řízené kvóty

Evropská komise s kritikou zemědělců nesouhlasí. Dohoda podle ní zajistí dodržování nejpřísnějších norem bezpečnosti potravin, ochrany spotřebitelů i životního prostředí a za tímto účelem obsahuje velmi konkrétní závazky.

Trh se bude otevírat postupně v několika fázích tak, aby se evropští zemědělci mohli přizpůsobit, a prostřednictvím – dle slov tehdejšího komisaře pro zemědělství Phila Hogana  – „pečlivě řízených kvót“, které zajistí, že trh EU nebude produkty z Mercosuru zaplaven, a které se navíc pohybují zpravidla ve výši 1% produkce EU u každé z komodit.

„Nemohu přijmout, že dohoda by byla nevyvážená,“ prohlásil před europoslanci John Clarke z generálního ředitelství Evropské komise pro zemědělství a rozvoj venkova. „Pro EU jsme zliberalizovali důležité sektory s vysokými tarify jako víno, destiláty a mléčné produkty. Objemy v citlivých sektorech jsou zvládnutelné, a to i v případě hovězího a kuřecího masa. V řadě případů zůstávají i cla,“ brání se Clarke. V případě narušení trhu bude možné také ze strany EU zavést ochranná opatření „A zemědělci dostali politický příslib nové Evropské komise, že na jejich případné problémy vzniklé v důsledku dohody vyčlení jednu miliardu eur,“ dodává.  Produkty ze zemí Mercosur budou muset splňovat stejné požadavky bezpečnosti jako produkty EU. A dohoda také zcela nově jako první svého druhu obsahuje aspekty udržitelného rozvoje a zavazuje k dodržování podmínek týkajících se ochrany klimatu, životního prostředí včetně odlesňování . Obě strany se také zavázaly účinně provádět Pařížskou dohodu o klimatu.  „Já si opravdu myslím, že máme odpovědi na téměř všechny, ne-li všechny otázky,“ prohlásil Clarke.

Nejméně dotčení

Stejné obavy z dopadů dohody na evropské zemědělství již podobně jako jejich evropští kolegové několikrát vyjádřili i čeští zemědělci. Podle předsedy Zemědělského svazu Martina Pýchy dohoda přináší duální pohled na kvalitu a bezpečnost potravin i podmínek pro jejich výrobu. „Vnímáme, že nemá smysl dohodu blokovat, protože pro některé sektory to může být výhodné. Ale nelze obětovat zemědělce,“ prohlásil na tiskové konferenci v říjnu.

České zemědělství bude podle studie z roku 2011 zadané ministerstvem zemědělství patřit mezi ty nejméně dotčené ze zemí EU. Odstranění cel pomůže komoditám, které ČR do regionu vyváží, jako chmel, slad či pivo. Ve skupině 357 zeměpisných označení, které dohoda chrání před napodobováním, je i České pivo, Českobudějovické pivo a Žatecký chmel. „Po zaslání finálního textu dohody ze strany Komise však zadáme zpracování nové dopadové studie podle aktuálních parametrů,“ uvedl tiskový mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Ten vidí pozitiva dohody dále v nastavení jasných podmínek a transparentních pravidel v oblasti sanitárních a fytosanitárních opatření a zjednodušení doposud zdlouhavých a nestandardních vývozních procedur.

Stejně jako John Clarke také Bílý uvádí, že produkty uváděné na unijní trh budou muset plnit přísné normy EU týkající se bezpečnosti potravin a Komise bude provádět kontroly přímo na místě. „V případě podezření nebo přímo výskytu závadných potravin dohoda zavádí mechanismus zavedení okamžitých opatření ochrany evropského trhu,“ upřesňuje Bílý. „Obě strany budou navíc spolupracovat v oblasti boje proti antimikrobiální rezistenci a animal welfare, což doposud latinskoamerické země odmítaly.“

Konečné znění dohody musí ještě schválit Evropský parlament i členské státy. A ani v jednom případě není nic jisté. Europoslanci se zdají být spíše nakloněni kritice ze strany zemědělců a z členských států již avizovaly nesouhlas Francie nebo Irsko, které se samy potýkají s protesty domácích zemědělců proti dohodě, Rakousko či Slovensko.

Samotná obchodní dohoda je součástí obsáhlé asociační dohody mezi EU a zeměmi Mercosur. Ta sestává kromě obchodního pilíře také z pilíře zahrnujícího politický dialog a spolupráci v oblastech jako migrace, digitální ekonomika, výzkum a vzdělávání, lidská práva, boj proti terorismu, kyberkriminalita a praní špinavých peněz, na kterých vyjednavači nalezli shodu již v loňském roce.

Helena Sedláčková