INZERCE

Putin v Ufě rozehrál velkou geopolitickou šarádu

V ruském městě Ufa se tento týden rozhoduje o tom, jak významný bude vliv mladých ekonomických sdružení BRICS a SCO na globální ekonomiku i geopolitiku. 

Prčo ruského prezidenta Vladimira Putina je to nejspíš nejvýznamnější událost tohoto roku. V Ufě se dnes poprvé u kulatých stolů scházejí představitelé zemí skupiny Brics, tedy Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jihoafrické republiky. Po nich se tam setkají zástupci států sdružených v Šanghajské organizaci pro spolupráci.

Scénář je jasný: BRICS má podle Putina přestat být diskuzním fórem a stát se „použitelným nástrojem světové politiky.“ Časy nevinnosti skončily, země BRICS, které mají dohromady zhruba dvě pětiny obyvatel naší planety a pětinu výkonu globální ekonomiky, se hlásí o svoje místo na slunci a na geopolitickém bitevním poli. Slunce je stále stejné – o geopolitické krajině to říct nelze. Poslední roky plné ekonomických krizí, které se svou povahou vymykají z měřítka obvyklých cyklických výkyvů, geopolitických smrští, jež uvedly do nekontrolovatelného pohybu celé regiony a odhalily omezenou schopnost stávajících mezinárodních orgganizací na tyto výzvy odpovídat, z ní udělaly oraniště, po kterém nelze běžet, ale jen klopýtat.

S jednou výjimkou – a tou jsou právě země skupiny BRICS. Mají něco společného. Rostou a s množstvím jejich úspěchů roste chuť. Z tohoto úhlu pohledu se setkání koná na nejsprávnějším možném místě. Jak jsme viděli přinejmenším na Krymu a na Ukrajině, ruský prezident je dobrý šéfkuchař.

Spojenectví odmítaných

Moskva do BRICS vkládá velké naděje přinejmenším od loňska, kdy byla kvůli anexi Krymu zbavena členství ve skupině nejvyspělejších států světa G8. Na summitu se tedy bude jednat o rozvojové bance Brics. Rusko ale i další státy skupiny volají po reformě Mezinárodního měnového fondu, v němž mají převahu západní země. Nyní si vlastní finanční instituci na podporu projektů infrastruktury a jako nástroj pro případ krize zřídí samy. Guvernérka ruské centrální banky Elvíra Naibullina už ozřejmila, že do ní Rusko plánuje vložit jako svůj vklad do pomyslného banku kulaťoučkých sto miliard dolarů, přinejmenším Čína nezůstane pozadu.

Ekonomika zemí BRICS dotahuje americkou.
Ekonomika zemí BRICS dotahuje americkou.

Země BRICS v posledním roce kvůli globálním snahám o sanaci světové ekonomiky přišly o dvě třetiny z dvanácti bilionů dolarů svých dolarových rezerv, aniž by z toho podle svého názoru něco měly. A to se nebude opakovat, alespoň pokud alternativní banka vznikne. Dynamicky rostoucí země si chtějí hrát podle pravidel vlastního písečku.

Když mluví peníze

Pro Vladimira Putina, jehož prvním a posledním cílem je obnovení imperiální moci romanovského a stalinského „Velkoruska“ je BRICS prostředkem geopolitického tlaku. Ten teď logicky směřuje do mocenského vakua, které grexit vytváří na Peloponésu a v okolí. Z Číny už přišel jasný náznak, že Řecko dostane pozvánku do rozvojové banky BRICS. Kromě své polohy na strategických cestách mezi Černým mořem, Středozemím a Levantou nemá bankrotující země co nabídnout – pro Putina je ale lákavé, tak lákavé, že je ochoten riskovat odliv kapitálu z Ruska do hellénské bezedné a hladové černé díry.

A možná právě tady se pro Putina skrývá nepříjemnost. Ve srovnání s ekonomikami ostatních zemí BRICS je ta ruská v prabídném stavu. Jen výkon samotné Brazílie je vyšší než výkon Ruska, Indie zase dotahuje Čínu. Dřív nebo později peníze promluví svým mocným hlasem a Rusko bude odsunuto na vedlejší kolej.

brě

 

Pak mu bude zbývat ještě Šanghajská organizace pro spolupráci, sdružující de facto někdejší sovětské republiky z asijského geopolitického perimetru. Putin se do ní velice snaží nalákat Írán – a pokud uspěje, bude se dřív nebo později muset smířit s tím, že by jeho dynamická ekonomika mohla na vedlejší kolej Rusko odstavit i zde.

Jedno je jisté: Daleko zajímavější věci než na ose Athény – Brusel – Berlín se v následujících dnech budou dít v Ufě.

Ondřej Fér