Spojené státy chtějí výrazně omezit svoje síly v Evropě. Mimo jiné zvažují snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E nebo třeba stáhnout tankovací letouny. S odvoláním na nejmenované evropské představitele o tom píše list The New York Times (NYT). Změny se mají dotknout i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě nebo ponorek schopných odpalovat rakety. O některých z plánovaných kroků informoval také list Die Welt.
Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa dlouhodobě vyčítá evropským členům NATO, že neinvestují dostatečně do obrany. USA rovněž kritizují Evropu za to, že nepodpořila americko-izraelskou válku proti Íránu.
Omezí stíhačky, bombardéry i ponorky
The New York Times uvedly, že USA stáhnou z Evropy 50 ze stávajících 150 stíhaček F-16 a F-15E. Z 26 na 15 má pak sníží počet námořních průzkumných letounů a škrtnou všech osm tankovacích letounů vyčleněných pro Evropu. Dále změní přidělení zmíněné ponorky a letadlové lodě včetně několika dalších vojenských plavidel a stíhaček, které letadlovou loď na misích doprovázejí. Také změní přidělení jedné ze dvou skupin bombardérů určených na obranu Evropy. USA nemají v Evropě trvale rozmístěnou letadlovou loď, ta ale do evropských vod na různé mise připlouvá.
Die Welt k seznamu letounů uvedl, že škrty v počtu stíhaček se týkají strojů, které nejsou žádné novinky, protože některé vstoupily do služby před padesáti lety. „Jedná se o letadla čtvrté generace, nikoli páté,“ napsal. Die Welt uvedl, že na seznamu je sice osm moderních tankovacích letounů KC-46, ale jsou na něm i stárnoucí tankery KC-135 z 50. let, které prošly modernizací. I tak podle deníku zůstane pro Evropu vyčleněno 63 z 80 takovýchto letounů.
USA nepošlou do Německa střely Tomahawk
Die Welt nyní v rozsáhlém názorovém materiálu zmiňuje i rozhodnutí USA neposkytnout Německu střely s plochou dráhou letu Tomahawk, což označil za „Trumpovu nejnovější ránu„. „Je ironií, že toto kárné opatření je požehnáním. Střely, kdy jeden kus vyjde na dva miliony dolarů, dávají smysl jen jako nosič jaderných zbraní, které Německo nemá. Používat je konvenčním způsobem by bylo jako jet s vozem Bentley do (supermarketu) Aldi pro mléko,“ konstatoval deník.
Škrty označuje Die Welt jako účetní, protože vyčleněné americké vojenské prostředky automaticky neznamenají, že je má NATO k dispozici, neboť o jejich nasazení vždy rozhoduje prezident USA. Poukazuje také na významový rozdíl mezi odebráním a odchodem. „Stroje nejsou fyzicky odvezené, ale jsou odstraněny z plánování,“ uvedl.
Pokud změny Spojené státy skutečně provedou, podle deníku The New York Times to ale omezí schopnosti NATO vést v případě potřeby útoky na dlouhé vzdálenosti a provádět průzkum. Americké síly v minulosti fungovaly jako symbol odstrašení Sovětského svazu. Evropa za hrozbu teď považuje Rusko, které od února 2022 vede plnohodnotnou válku proti Ukrajině.
Pentagon se ke konkrétním číslům odmítl vyjádřit, odkázal ale podle NYT na prohlášení Velitelství ozbrojených sil USA pro Evropu (EUCOM) z minulého týdne. To obecně zmiňuje záměr snížit americké závazky v Evropě. Harmonogram stažení sil Pentagon veřejně nesdělil, američtí představitelé ale naznačují, že změny nastanou rychle. „Mnohem dříve, než na co se evropští partneři připravují,“ poznamenal list.
Posílení v Polsku, stažení jednotek z Německa
Trump ale začátkem června oznámil, že Spojené státy vyšlou do Polska dalších 5000 vojáků. Polské ministerstvo obrany následně uvedlo, že konkrétní parametry tohoto plánu projedná s velitelem amerických sil v Evropě generálem Alexusem Grynkewichem, který nedávno zavítal i do Prahy.
Začátkem května Pentagon oznámil stažení 5000 vojáků z Německa. Tam se v současnosti nachází 35 tisíc amerických vojáků. Ohlášené snížení počtu amerických vojáků v Německu se dotkne základny v bavorském městě Vilseck, které se nachází nedaleko českých hranic. S odvoláním na své zdroje to dříve napsal zpravodajský web bavorského rozhlasu BR.
Mohlo by vás zajímat
Německý list Die Welt nyní zdůraznil, že Trump se ve škrtech vůbec nedotýká amerických základen v Evropě, které USA pro operace ve světě potřebují. „Náhle oznámí, že 5000 vojáků odejde z Německa a 5000 jich přijde do Polska. Podivné počty, které podtrženo a sečteno plus minus dávají nulu,“ dodal ve čtvrtek Die Welt.
Ke konci loňského roku se v Evropě nacházelo přibližně 85 000 amerických vojáků, z toho zhruba 10 000 v Polsku.
