Jak je možné, že některé součásti policejní výstroje chyběly, zatímco jiné ležely ve skladech v množství, které by vystačilo na desítky let? Nejvyšší kontrolní úřad se před časem podíval na hospodaření ministerstva vnitra při pořizování, skladování a vyřazování výstroje policie. Výsledkem byla série zjištění, která ukázala problémy v plánování, správě zásob i kontrole distribuce. Zjištěním NKÚ se v týdnu zabývala vláda. Co vedení resortu vzkázala?
Problém policie nebyl jediný, který kabinet Andreje Babiše (ANO) řešil. Vláda se zabývala celkem deseti kontrolními závěry Nejvyššího kontrolního úřadu, který při prověrkách hospodaření státních subjektů odhalil řadu pochybení.
„Myslím, že je dobře, že to ministři slyšeli. Většina zjištění je sice z období minulé vlády, ale podstatné je, aby viděli, jak se vynakládají peněžní prostředky daňových poplatníků a jaký je prostor v šetření peněz, hlavně v situaci, v jaké se nalézá náš státní rozpočet po hospodaření minulé vlády,“ konstatoval premiér Babiš. Ministerstvo vnitra mezitím rozjelo rozsáhlé změny, které mají celý systém přestavět.
Slabá místa už na samotném začátku systému
Kontrola NKÚ se zaměřila na období let 2018 až 2022 (což ne zcela konvenuje se slovy premiéra Babiše – v té době vedl vládu v drtivé většině sledovaného času on a ministrem byl sociální demokrat Jan Hamáček – pozn. red.). Úřad prověřoval, zda ministerstvo vnitra nakládá s prostředky určenými na policejní výstroj účelně, hospodárně, efektivně a v souladu s právními předpisy.
Jedním z prvních problémů byla samotná koncepce vystrojování Policie ČR. NKÚ dospěl k závěru, že některé cíle nebyly dostatečně měřitelné a chyběla jim vazba na finanční prostředky potřebné k jejich dosažení. Kontroloři zároveň připomněli, že na problém systemizace a standardizace majetku policie upozorňovali už v roce 2017. Právě absence jasně definovaných pravidel podle NKÚ vedla mimo jiné k nejednotnému vymezení druhů výstroje, jejich parametrů i lhůt obměny.
Ministerstvo vnitra nyní uvádí, že problematika standardizace je součástí Koncepce rozvoje Policie ČR do roku 2027. Současně připravuje vyhlášku, která má přesně vymezit rozsah, druhy i dobu obměny nezbytného vybavení policistů.
Nákupy se řídily rozpočtem, nikoli skutečnými potřebami
Velkou část kritiky NKÚ zaměřil na způsob plánování nákupů. Ministerstvo při stanovování potřeb vycházelo především z jednoleté nebo tříleté historické spotřeby. Naopak nepracovalo například s údaji o tom, jakou výstroj policisté skutečně požadovali na oděvních výdejnách.
Kontrola ukázala, že u více než poloviny prověřovaných druhů výstroje ministerstvo při objednávkách nezohledňovalo ani aktuální stav skladových zásob. V některých případech byly zásoby dostatečné, přesto následovaly další nákupy.
Mohlo by vás zajímat
NKÚ proto vyhodnotil prostředky vynakládané na plánovací činnost v oblasti pořizování výstroje jako neúčelně využité.
Policisté dostávali peníze na výstroj bez vazby na skutečný výkon služby
Kontrola se zaměřila také na systém oděvného. Nově nastupující policista dostával jednorázovou částku 28 tisíc korun a následně se mu na osobní konto připisovalo 25 korun denně. Podle NKÚ však tyto částky nevycházely z konkrétní výstroje potřebné pro výkon dané služby. Jakou výstroj si policista pořídí, tak často záviselo především na jeho preferencích nebo rozhodnutí nadřízeného.
Další problém se týkal takzvaných pevných cen, za které se výstroj odečítala z osobních kont policistů. NKÚ zjistil, že ministerstvo ceny nestanovovalo jednotným způsobem. Přibližně u dvou třetin kontrolovaných zakázek byly pevné ceny vyšší než skutečné pořizovací ceny. U některých položek převyšovaly pořizovací cenu dokonce o více než čtvrtinu. Podle NKÚ mohl tento systém přispívat k nižšímu zájmu o některé součásti výstroje a následně i k růstu skladových zásob.
Zakázky byly v pořádku, problém nastal u smluvních pokut
Při prověřování dvanácti veřejných zakázek v celkové hodnotě téměř 986,4 milionu korun NKÚ konstatoval, že ministerstvo při výběru dodavatelů postupovalo v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek. Problém ale našel jinde.
U části smluv ministerstvo neuplatňovalo smluvní pokuty za opožděné dodávky. Některé nároky začalo vymáhat až během samotné kontroly NKÚ. Kontroloři upozornili, že u části smluvních pokut už mezitím uplynula promlčecí lhůta. Ministerstvo podle následných kroků dospělo k závěru, že skutečná škoda na majetku České republiky vznikla v jednom konkrétním případě vůči společnosti Mobriton ČR s.r.o., a to ve výši 82 852 korun.
V souvislosti s tím následovala daňová kontrola a finanční úřad uložil sankci za porušení rozpočtové kázně ve stejné výši.
Systém neuměl rozpoznat neoprávněné výdeje
Kontrola osobních výstrojních kont policistů odhalila další slabinu. U šesti z osmadvaceti prověřovaných případů byla vydána výstroj, která velikostně neodpovídala tělesným rozměrům příslušníků. Taková výstroj podle NKÚ nesloužila svému účelu a mohla být vydána jiným policistům, kteří ji skutečně potřebovali.
Další problém se objevil u předčasné výměny výstroje. Ve čtrnácti z osmadvaceti kontrolovaných případů dostali policisté novou výstroj ještě před vypršením životnosti předchozího vybavení.
NKÚ dospěl k závěru, že informační systém nedokázal automaticky rozpoznat neoprávněný výdej. Odhalení nesrovnalostí záviselo především na pracovnících oděvních výdejen.
E-shop fungoval 5 let. Přes něj šla jen třetina výstroje
Ministerstvo od modernizace distribuce očekávalo vyšší efektivitu a nižší náklady. Kontrola však ukázala, že přehled o celkových provozních nákladech oděvních výdejen získalo ministerstvo až během kontroly NKÚ. Do té doby sledovalo jen část nákladů. Ani uzavření čtyř oděvních výdejen nepřineslo v kontrolovaném období očekávané úspory.
Po pěti letech provozu navíc představovala výstroj vydaná prostřednictvím e-shopu necelou třetinu všech výdejů. Ministerstvo proto připravilo další modernizaci systému včetně přestavby centrálního skladu a rozsáhlé digitalizace logistických procesů.
Výstroj se objevovala na internetu
Kontroloři se zaměřili také na nabídky policejní výstroje na internetových bazarech. Během kontroly našli například boty, kombinézy, kalhoty, košile, svetry i další součásti výstroje nabízené veřejnosti. Přitom interní předpisy zakazují policistům prodávat nebo předávat výstroj osobám mimo policii.
NKÚ zjistil, že ministerstvo provedlo v kontrolovaném období pouze tři namátkové kontroly internetového prodeje a poslední z nich proběhla už v prosinci 2020.
Ministerstvo následně přijalo nové opatření. Novelizovaný stejnokrojový předpis výslovně zakazuje prodávat nebo jinak nabízet vybavení poskytnuté bezpečnostním sborem a zároveň stanovuje pravidla pro nakládání s již nepoužívanými součástmi výstroje.
Některé zásoby by vystačily na desítky let
Právě hospodaření se zásobami patřilo k nejvýraznějším zjištěním celé kontroly. Zatímco některé položky chyběly, jiné se hromadily ve skladech. Například bílé a žluté polokošile nebyly od poloviny roku 2022 do konce kontroly dostupné v dostatečném množství.
Na druhé straně u řady jiných položek zásoby výrazně převyšovaly optimální úroveň. V případě položky „bundokošile dlouhý rukáv ženy“ by při tehdejší spotřebě zásoby vystačily na více než 49 let. Kontroloři zároveň zjistili, že skutečné zásoby sledovaného vzorku výstroje byly na konci roku 2022 přibližně 2,7krát vyšší, než ministerstvo samo považovalo za optimální stav.
Výmluvný byl i příklad vysokých policejních bot. Optimální zásoba činila 5 217 párů, skutečný stav dosahoval 23 327 párů. Přesto ministerstvo pořídilo dalších 3 716 párů. Podobná situace nastala také u letních kalhot pro muže, jejichž zásoba několikanásobně převyšovala optimální úroveň ještě před další objednávkou.
NKÚ proto vyhodnotil prostředky až do výše 207 milionů korun vázané v nadbytečných zásobách kontrolovaného vzorku jako neefektivně vynaložené.
Příběh bundokošil jako symbol problému
Za jeden z nejzajímavějších příkladů označila kontrola bundokošile. Policisté podle dokumentů upozorňovali na jejich nevhodnost už v letech 2014 a 2015. Po zkušebním nošení se proti nim vyslovily téměř tři čtvrtiny uživatelů. Ministerstvo přesto po otestování pouhých čtyř kusů objednalo na konci roku 2017 celkem 4 000 bundokošil za 2,4 milionu korun. Po pěti letech zůstávalo ve skladech přibližně 63 procent nakoupených kusů.
NKÚ vyčíslil částku 1,518 milionu korun, kterou v souvislosti s pořízením nevyužívaných bundokošil označil za neefektivně a nehospodárně vynaloženou.
Ministerstvo spouští elektronickou výstrojní službu
Reakcí na zjištění NKÚ je rozsáhlý balík změn a opatření. Nejvýznamnějším projektem se má stát Elektronická výstrojní služba, která využije digitální měření postavy, automatizovaný výběr výstrojních součástek, modernizované skladové hospodářství i propojení s personálními systémy policie. Dokončení projektu ministerstvo vnitra předpokládá na konci roku 2028.
Současně vstoupily v platnost nové služební předpisy upravující výstrojní standardy, fungování elektronické oděvní výdejny i zařazení služebních míst do jednotlivých výstrojních kategorií.
Další změny se týkají modernizace centrálního skladu v Opočínku, optimalizace distribuční sítě, energetických úspor a reorganizace útvarů odpovědných za naturální vystrojování policistů.
Ministerstvo vnitro podle podkladového materiálu na vládu zároveň odhaduje, že realizace plánovaných opatření bude vyžadovat 80 milionů korun jednorázově a až 133 milionů korun ročně.
