Zbývá poslední rok a čtvrt do zavedení nového poplatku, který lidem prodraží vytápění fosilními palivy i nákup benzinu či nafty. Nejspíš se tomu nevyhneme, vláda premiéra Andreje Babiše totiž neuspěla s návrhem na odklad nových povolenek ETS 2 na pozdější termín. Co si o potřebnosti či škodlivosti povolenek ETS 2 myslí experti?
Ředitel strategie konzultační firmy EGU Michal Macenauer upozorňuje na málo diskutovanou slabinu nových povolenek. Tou je jejich nespravedlivý dopad na chudší státy Evropské unie. Plošně daná cena povolenky totiž nezohledňuje fakt, že příjmy českých zaměstnanců jsou zhruba na 40 procentech německé úrovně.
Němec i Rumun zaplatí stejně
Podle dřívějších propočtů analytiků firmy XTB zaplatí domácnost ve větším rodinném domě s plynovým kotlem kvůli povolence ETS 2 o zhruba 23 tisíc korun ročně navíc. Necelých tisíc eur jistě ani domácnosti v Německu či Francii nepotěší, ale zvládnou je zaplatit snadněji než lidé v nových členských zemích. Pro Čechy už to bude náročnější výzva a v ještě víc takové prodražení zabolí třeba Rumuny a Bulhary.
Ve výhodě naopak budou městské domácnosti, které žijí v bytě připojeném k teplárenské soustavě, nebo mají vytápění na elektřinu. A také používají elektromobil, případně auto vůbec nemají. V jejich případě bude finanční dopad zavedení emisních povolenek ETS 2 prakticky nulový.
Nárůst nákladů domácností
po zavedení povolenek EU ETS 2 (v korunách za rok)
Velké teplárny platí, malé zdroje ne
Jiný pohled na věc nabízí legislativní expert Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek. Podle jeho názoru jsou emisní povolenky nespravedlivé v tom, že je platí jen část lidí a firem. „Vždycky proskočím stropem, když někdo říká, že povolenky ETS 2 jsou sociálně citlivé téma. A povolenky ETS1, které zdražují teplo lidem v paneláku připojeném na uhelnou teplárnu o 25 až 30 procent, nejsou sociálně citlivé téma?,“ táže se Martin Hájek.
Velké a střední teplárny spalující uhlí či zemní plyn totiž platí za emise už dvě desetiletí. I když část povolenek dostávají bezplatně, tak jim platby za emise výrazně prodražují výslednou cenu tepla. Nastavený systém není podle Hájka spravedlivý. Menší spalovací zdroje, ať už jde o domácí kotle, domovní či blokové kotelny nebo kogenerační jednotky, stále za vypuštěné emise oxidu uhličitého neplatí nic.
Dopad zvýšených nákladů lze podle evropských pravidel zčásti lidem kompenzovat. „Na zavedení ETS2 je navázaný Sociálně klimatický fond, ze kterého teď nemůžeme čerpat a který mohl výrazně tlumit sociální dopady. Z toho fondu jde platit i některé sociální výdaje, takže by se snížil deficit rozpočtu. Pokud budeme povolenky zavádět na poslední chvíli, aniž by se trh a lidé mohli připravit, tak samozřejmě ta bolest bude výrazně větší, než by musela být,“ doplnil Martin Hájek.
Prošly jen dílčí úpravy
Ministři členských zemí EU v pátek formálně přijali změny, které mají v prvních letech po zavedení snížit dopad zavedení nových emisních povolenek. Ty se projeví v nákladech na vytápění budov a v cenách pohonných hmot. Výsledkem je posílení rezervy tržní stability, která má zabránit příliš rychlému růstu ceny povolenky ETS2 na energetických burzách. Zároveň však ministři potvrdili start systému od ledna roku 2028.
Na zavedení systému ETS2 se země EU dohodly v roce 2023 v rámci balíčku Fit for 55. Jejich cílem je snížit emise z budov, silniční dopravy a menších průmyslových podniků o 42 procent mezi lety 2005 a 2030. Povolenky nebudou platit přímo spotřebitelé fosilních paliv. Tato povinnost dopadne na distributory – tedy hlavně na dodavatele plynu, prodejce uhlí a řetězce čerpacích stanic.
