Heřmanická halda u Ostravy patří už řadu let k nejsložitějším ekologickým kauzám v Česku. Stát letos změnil plán, jak zastavit její hoření, a vrátil se k původnímu řešení v podobě oddělovacích vzdušných stěn. Další postup ale nebude záviset jen na zvolené technologii. Jednou z hlavních překážek zůstávají nevypořádané pozemky pod částí s uhelnou hlušinou.
Uvnitř heřmanické haldy u Ostravy už téměř tři desetiletí doutná požár, který místy dosahuje teplot až 600 stupňů Celsia. Stát během let několikrát změnil plán, jak jednu z největších ekologických zátěží v Česku vyřešit. Letos definitivně opustil několikamiliardový projekt sarkofágu a vrátil se k původnímu řešení. O tom, jak rychle bude možné pokračovat, ale nemusí rozhodovat technické řešení, nýbrž vlastnictví klíčových pozemků.
Největší obavy přitom nevyvolává samotná halda, ale možnost, že by se termická aktivita rozšířila ke skládce chemických odpadů a kalovým nádržím. Za sanaci, tedy odstranění nebo omezení ekologické zátěže a uvedení území do bezpečného stavu, odpovídá státní podnik DIAMO.
Stát se vrací k původnímu řešení
Obvodní báňský úřad už v roce 2012 schválil plán sanace, který počítal s vybudováním systému oddělovacích vzdušných stěn a separační linky na zpracování vytěženého materiálu. Cílem bylo oddělit hořící část haldy od okolních ekologických zátěží a postupně lokalitu sanovat.
Projekt se však v dalších letech dostal do sporů. Skončila spolupráce na provozu separační linky, následovaly žaloby a stát začal připravovat nové řešení. Mělo spočívat v překrytí termicky aktivní části haldy takzvaným sarkofágem. Ten měl podle odhadů stát dvě až tři miliardy korun.
Na jaře letošního roku ale přišel další obrat. Po jednání ministerstva průmyslu a obchodu, státního podniku DIAMO, Moravskoslezského kraje a města Ostravy padlo rozhodnutí projekt sarkofágu ukončit a vrátit se k původnímu konceptu oddělovacích vzdušných stěn.
Generální ředitel DIAMA Ludvík Kašpar změnu zdůvodnil výsledky dlouhodobého monitoringu. Podpořil ji také premiér Andrej Babiš. „Myslím si, že pan ředitel Diama má velice dobré řešení, které ušetří peníze daňovým poplatníkům, protože ten nápad se sarkofágem, který měl stát dvě tři miliardy, je samozřejmě nesmyslný,“ řekl při květnové návštěvě haldy v Ostravě – Heřmanicích.
Bez pozemků sanace nepokročí
Samotný návrat k původnímu způsobu sanace ale automaticky neznamená rychlé pokračování prací. Klíčové pozemky pod částí haldy nevlastní stát, ale společnost OKK Koksovny. Právě přes ně mají vést zbývající oddělovací vzdušné stěny B a C. Ty mají vytvořit bariéru, která zabrání šíření podzemního hoření směrem ke skládce chemických odpadů a kalovým nádržím patřícím právě OKK Koksovnám. Bez jejich dostavby nelze původní projekt sanace dokončit.
Majetkoprávní komplikace se přitom táhnou několik let. Pozemky v roce 2021 koupila společnost cresco & finance od společnosti Asental Land za zhruba 50 milionů korun. O čtyři roky později je získala společnost OKK Koksovny za 60 milionů korun. Státní podnik DIAMO měl v obou případech možnost pozemky odkoupit, obchod se ale neuskutečnil.
260 milionů nestačilo
Jednání o získání pozemků s OKK Koksovnami při prvním pokusu ztroskotala. DIAMO uvedlo, že za potřebné pozemky nabídlo téměř 260 milionů korun. Rozdíl mezi částkou, za kterou OKK Koksovny pozemky získaly, a nabídkou státního podniku přitom činí zhruba 200 milionů korun. Ani několikanásobně vyšší nabídka ale k uzavření dohody nestačila. Spor se totiž netýkal jen ceny pozemků. Součástí jednání byla také třídicí linka, kterou nový vlastník koupil společně s pozemky. DIAMO ji však pro zvolený způsob sanace nepovažuje za potřebnou a bylo ochotné ji převzít pouze za symbolickou jednu korunu. Podle státního podniku by případné navýšení nabídky nebo převzetí dalšího majetku musela schválit vláda.
Jednání tak vedle samotné sanace ovlivňují zejména obchodní podmínky převodu majetku. Zatímco stát argumentuje potřebou co nejrychleji dokončit opatření bránící šíření podzemního požáru, vlastník pozemků trvá na širším majetkovém vypořádání.
Mohlo by vás zajímat
Letos v březnu se proto zástupci ministerstva průmyslu a obchodu, DIAMA, Moravskoslezského kraje, města Ostravy i společnosti OKK Koksovny dohodli, že budou v jednáních pokračovat a pokusí se vytvořit podmínky pro dokončení oddělovacích vzdušných stěn.
Na význam majetkoprávního vypořádání upozornil i premiér Andrej Babiš. „V této chvíli nechceme mluvit do detailu, protože tady nejsou vypořádané vztahy s vlastníky pozemků. S tím samozřejmě bude Diamo pokračovat v jednání a doufejme, že vlastníci budou rozumní a budou mít zájem to vyřešit i v zájmu všech občanů, kteří tady žijí,“ uvedl.
Další postup sanace tak už nezávisí jen na technických možnostech nebo rozhodnutí úřadů, ale hlavně na tom, zda se státu podaří s vlastníkem pozemků dosáhnout dohody. Termika mezitím postupuje právě místy, kde měly původně stát oddělovací stěny B a C.
