Měli by si studenti veřejných vysokých škol platit část nákladů na studium? To je citlivá, nejspíš až třaskavá otázka, která rozděluje odbornou i širší veřejnost. Rozdílné argumenty pro a proti padly i během debaty na konferenci Právo a vzdělávání, kterou uspořádaly Ekonomický deník a Česká justice na půdě Technické univerzity v Liberci (TUL).
Proděkan pro vědu, výzkum a vnější vztahy Fakulty strojní TUL Michal Petrů se domnívá, že zpoplatnění by mohlo vrátit vysokoškolskému studiu ztracenou prestiž. Pomohlo by to i samotným absolventům univerzit. „Nechodili by na školy jenom kvůli titulu bakalář, magistr nebo PhD. Studovali by, protože chtějí něco znát a dál to někomu předat. Pak už je jedno, jestli to předám průmyslu, armádě nebo státní sféře,“ řekl Michal Petrů.
Někteří chtějí jen mít ISIC kartu
Mezi zastánce zpoplatněného studia na vysoké škole se zařadil také vedoucí Katedry energetických zařízení Fakulty strojní TUL Radek Škoda. Podle jeho zkušeností z Česka i zahraničí mají platící studenti výrazně vyšší motivaci ke studiu a lepší výsledky. „Je to samozřejmě o motivaci. Když si studium někdo platí, tak má daleko větší motivaci se tomu věnovat. Znám poměrně dost studentů, kteří jsou na škole jen kvůli tomu, že chtějí mít ISIC kartičku. Nedostudují a tím promarní roky života i spoustu našich peněz,“ řekl Škoda.

„Myšlenka vzdělávání zdarma je jistě chvályhodná. Je to fajn, že školy otevřeme všem bez rozdílu, ale když je něco zdarma, vážíme si toho? Tím je myslím řečeno vše. Dochází k nadužívání, studenti přežívají několik semestrů, pak odcházejí bez vzdělání. Já si myslím, že kdyby měli zaplatit příspěvek na náklady studia, tak by se snažili dostudovat,“ prohlásil během debaty emeritní děkan Technické fakulty České zemědělské univerzity Jiří Mašek.
Specifika vojenské univerzity
Markéta Vršecká z Fakulty vojenských technologií brněnské Univerzity obrany uvedla, že pro podobné případy mají na vojenské vysoké škole pojistku. Za každý rok studia musí absolvent odsloužit dva roky v armádě. Pokud někdo studium nedokončí, nebo odejde jinam, tak musí každý měsíc studia zaplatit. „Já bych zavedla u nás také placení za opakované zkoušky. Pak si myslím, že studenti chodili na zkoušky lépe připraveni,“ doplnila Vršecká.

Prorektor pro vnější vztahy a internacionalizaci Univerzity obrany Petr Hlavizna je ke zpoplatnění vysokých škol skeptický. Rozhodně tedy v případě vojenské vysoké školy. „Tam, když nastavíte nějaký poplatek, tak tam v dnešní době nikdo nepůjde. Jestli chce být někdo na vojenské škole, tak prostě to musí cítit,“ řekl Hlavizna. Přihlásil se k názoru kolegyně Vršecké, že v případě Univerzity obrany by stát nastavené podmínky neměl měnit.

V navazující neformální debatě došlo i na roli státu, který v případě regulace vysokých škol selhává. Vláda by měla říct, kolik právníků, techniků, lékařů, učitelů či sociologů Česká republika potřebuje. A přizpůsobit tomu kapacity vysokých škol. Padaly i návrhy na zpoplatnění pouze „nadbytečných“ studentů. Tedy že by stát například uhradil studium sociologie pouze deseti nejlepším studentům v ročníku. Ostatní zájemci už by museli za studium platit.
Technika je potřebná, ale ne oblíbená
Konference Právo a vzdělávání se zaměřila třeba na otázku slabého zájmu mladých lidí o technické obory. Ale také na možnosti, jak tento segment zatraktivnit. Podle Českého statistického úřadu za posledních patnáct let spadl zájem o technické obory zhruba o 45 procent. Technické vzdělání, které je klíčový pro rozvoj české ekonomiky, už dávno ztratilo první pozici v žebříčku přijatých studentů podle oborů. Nyní je až na čtvrté příčce.

Koncem loňského roku studovalo na veřejných a soukromých vysokých školách v Česku 330 547 studentů, z toho ale jen 39 833 na technických, výrobních či stavebních programech. Ředitel Sekce komunikačních a informačních systémů ministerstva obrany generál Petr Šnajdárek považuje za chybu, že kvalita univerzit je často hodnocena pouze podle publikačních výstupů. Ty však nemusejí vždy odpovídat reálným potřebám praxe.
