Po prudkém propadu v loňském roce znovu roste objem dodávek z Ruska do České republiky. Dovoz z Ruska v první polovině letošního roku dosáhl 34,2 miliardy korun a meziročně se zvýšil o 11,4 procenta. Hlavní podíl na tom má rostoucí dovoz ruského plynu, který oproti loňskému prvnímu pololetí vzrostl osminásobně na 8,5 miliardy korun.
Jak lze vyčíst z detailních údajů Českého statistického úřadu o zahraničním obchodu, počet položek dovážených z Ruska je poměrně malý. Jedná se však o strategicky citlivé komodity – ropu, zemní plyn, palivo pro jaderné elektrárny (schované pod kódem 718 – „Zařízení ostatní k výrobě elektrického proudu“), ale také hutní produkty, hliník, nikl a syntetická hnojiva.
Na rostoucí objem dodávek původem ruského plynu média – včetně Ekonomického deníku – již mnohokrát upozornila. Dodávky z východního směru postupně narůstají od loňského října. Nejedná se však o přímý dovoz z Ruska (žádný český obchodník dnes smlouvu s Gazpromem nemá), ale o přeprodej části přebytku, který vzniká na trhu v Maďarsku, Rakousku či na Slovensku. Atraktivitu dovozu z východu zvyšuje kontroverzní německý poplatek za použití sítě, který cenu nakoupeného norského či amerického plynu navyšuje o zhruba 5 procent.
Hlavní položky ruského vývozu do Česka v 1. pololetí 2024
Zdroj: ČSÚ, systém STAZO
Nadějně vypadá meziroční pokles dovozu ruské ropy o 50 procent na 1,16 milionu tun (v peněžním vyjádření o 18 procent na 16,45 miliardy korun). Souvislost to má s dvouměsíční odstávkou rafinerie v Litvínově, kde se právě ruská ropa tradičně zpracovává. Změna nastane až na přelomu tohoto a příštího roku, kdy bude dokončena úprava litvínovské rafinerie pro dovoz jiných druhů ropy a kdy dojde k posílení kapacity ropovodu TAL z italského Terstu. Poté by už mělo být Česko nezávislé na dovozu ruské ropy.
Ke stejnému datu má skončit také dovoz ruského jaderného paliva, na kterém je závislý provoz obou jaderných elektráren – temelínské a dukovanské. Jedná se zde o nemalé peníze, jen v prvním letošním pololetí se k nám z Ruska dovezly palivové soubory za 2,17 miliardy korun. ČEZ v minulých dvou letech podepsal smlouvy se společnostmi Westinghouse a Framatome, které od příštího roku převezmou roli dodavatele jaderného paliva.
Při neradostném stavu českého hutnictví a ocelářství (stačí připomenout osud Liberty Ostrava) je pobuřující vysoký import hutních produktů z Ruska. Značné problémy způsobuje na evropském trhu také dovoz levných syntetických hnojiv, kterému nejsou povolenkami zatížení výrobci ze zemí Evropské unie – včetně podniků z koncernu Agrofert – schopni cenově konkurovat.
Zahraniční obchod ČR s Ruskem (v mld. Kč)
časové období
import z Ruska
export do Ruska
1. pololetí 2021
55,1
49,8
1. pololetí 2022
149,0
22,9
1. pololetí 2023
30,7
8,6
1. pololetí 2024
34,2
7,4
Zdroj: ČSÚ
Zatímco import z Ruska meziročně vzrostl, objem dodávek z Česka na ruský trh dál klesá (tedy pokud nepočítáme rostoucí nepřímé dodávky přes Kazachstán, Kyrgyzstán, Gruzii a Arménii). Řada tradičních položek českého vývozu do Ruska klesla až nulu, stačí zmínit autodíly, počítače a jejich komponenty nebo dříve významný export her a dětských hraček.
Zbývající český vývoz do Ruska, který v první polovině roku dosáhl výše 7,4 miliardy korun, tak představují hlavně dodávky léčiv, vybavení lékařských ordinací, různých chemikálií, kosmetiky a v neposlední řadě také české pivo.
V případu možného ovlivňování zadávání veřejných zakázek chomutovským primátorem Markem Hrabáčem (ANO) a dalšími je obviněno i několik firem. Mezi nimi i velká stavební společnost SWIETELSKY stavební. Tendry měla podle policie manipulovat firma i její ředitel Milan Chodacki jako fyzická osoba. Stíháni jsou na rozdíl od primátora Hrabáče na svobodě. Ekonomický deník a partnerský portál Česká justice zná i jména dalších obviněných v celé kauze organizované skupiny. Kromě manipulace s tendry Hrabáč a spol. měli také krátit daně při stavbě domu či koupi drahého Mercedesu a dopouštět se přijímání úplatků, podplácení a zneužití pravomoci úřední osoby.
V případu možného ovlivňování zadávání veřejných zakázek policie obvinila 14 lidí a pět společností. Podle usnesení o zahájení trestního stíhání, které má Ekonomický deník a partnerský portál Česká justice k dispozici, jde kromě společnosti Rocknet a SWIETELSKY stavební také o Reo Group, Union Aerospace Corporation a CTB. Ekonomický deník čeká na reakce obviněných.
Tři ze 14 obviněných včetně Hrabáče a bývalého šéfa Správy a údržby silnic Ústeckého kraje Libora Tačnera putovali v pátek do vazby. Na základě návrhu dozorujícího státního zástupce Jana Svobody o tom rozhodl okresní soud. Zmiňovaní dva obvinění jsou ve vazbě společně s jednatelem firmy Rocknet Ladislavem Šmucrem z koluzních důvodů, tedy kvůli možnému ovlivňování svědků a maření vyšetřování a u dvou soud akceptoval i důvod předstižné vazby, tedy hrozby opakování trestné činnosti.
Politici i úředníci měli tvořit organizovanou skupinu
Mezi obviněnými jsou i ředitelka chomutovského zooparku Věra Fryčová, ředitel chomutovské městské policie Tomáš Douda, advokát Tomáš Kindl nebo karlovarský politik Petr Bursík (ODS). Přestože o jeho obvinění se v médiích objevily pochybnosti, podle informací České justice mezi obviněnými kvůli manipulacím s tendry je. Podle policie se znal velmi dobře se Šmucrem, protože ve společnosti Rocknet dříve působil jako manažer.
Obviněná je dále vedoucí odboru technického města Karlovy Vary Eva Pavlasová, prezident spolku Krušných hor Miroslav Schimmer, zaměstnanci společnosti Rocknet Lucie Vlková a Jan Janderka. Mezi obviněnými je také předseda představenstva CTB Tomáš Chmelař a podnikatel Čestmír Turek.
Jednání obviněných se týkalo podle krajského státního zastupitelství stavebních zakázek různých veřejných zadavatelů. Trestné činnosti se podle kriminalistů dopouštěli od roku 2022 do současnosti. Pachatelé a firmy v úmyslu zvýhodnit konkrétní stavební společnosti vytvořili organizovaný systém, v němž si poskytovali majetkové a jiné výhody, popsalo zastupitelství činnost podezřelých. Obvinění jsou stíháni kvůli přijetí úplatku, zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, krácení daně a poplatku, zneužití pravomoci úřední osoby a kvůli podplácení. Ne všichni jsou obvinění ze všech trestných činů.
Čtyřicetistránkové policejní usnesení o zahájení trestního stíhání hovoří o neformálním klientelistickém vztahu mezi Hrabáčem a jednatelem společnosti Rocknet a Reo Šmucrem. Podle policie si navzájem poskytovali majetkové a osobní výhody plynoucí z jejich postavení. Ředitel Chodacki ze společnosti SWIETELSKY pak měl poskytovat prospěch společnostem ovládaným Šmucrem. Podobně tak činil i předseda představenstva CTB Chmelař a zaměstnanec společnosti Rocknet Janderka.
Šmucrovi podle policie výhody poskytoval i bývalý šéf Správy a údržby silnic Tačner. Tomáš Kindl jako jednatel společnosti Union Aerospace Corporation zase činil kroky ve prospěch primátora Hrabáče.
Chomutovský primátor Hrabáč je ve vazbě Foto: Město Chomutov
Manipulace zakázky na snowpark i střechu restaurace
V rámci různých veřejných zakázek pak zúčastnění například tvořili fiktivní nabídky do tendrů, které nakonec vyhrály firmy Šmucra. Policie píše o „simulovaných“ nabídkách. Šlo například o sanaci skalního svahu Jánská, sanaci skalního masivu Nebočady, zateplení restaurace Tajga v Zooparku Chomutov, rekonstrukci silničního mostu Habrovany či zajištění havarijního stavu konstrukce v Panenském Týnci.
Podvod se měl týkat i zakázky na stavbu snowboardového areálu a pohyblivého chodníku a dodání sněžných děl na Božím daru, na který byly z poloviny použity finance z Národní rozpočtové agentury. Vedoucí spolku Krušných hor měl například na web umístit neúplnou zadávací dokumentaci, aby se případně ostatní ze skupiny dozvěděli, pokud by měl o zakázku zájem někdo další. Společnost Rocknet pak mohla nabídku upravit tak, aby byla vítězná. Nakonec se do tendru ale nikdo jiný nepřihlásil. Všichni zmiňovaní se podle policie na podvodech podíleli s jasným vědomím, že tak poškozují jiné potenciální dodavatele.
Policie uvádí, že Šmucr, Chmelař a Chodacki se dobře znají a přátelské vztahy měli už v minulosti. Podle policie už z odposlechů ve fázi prověřování plyne řada skutečností, podle kterých chtěli společně postupovat tak, aby narušili systém řádné hospodářské soutěže.
Vztah Hrabáče a Správy a údržby silnic Ústeckého kraje Libora Tačnera popisuje jako vztah nadřízeného a podřízené. Přestože to tak formálně nebylo, Hrabáč ho úkoloval a choval se k němu podle policie velmi direktivně. „Ing. Tačner tomuto vlivu značně podléhal,“ uvádí usnesení. To by nezakládalo trestní jednání, policie ale uvádí, že podrobně zdokumentovala, že zakázky se na kraji rozdělovali manipulativně či napřímo bez zadávacích řízení. Šlo výhradně o zakázky do 3 milionů korun, u kterých měl Tačner dle policie „zcela volnou ruku“.
Mercedes pro manželku
Šmucr měl například Hrabáčovi koupit nový vůz značky Mercedes Benz v hodnotě více než 3 miliony korun. Manželka Hrabáče Regina si pak vůz ještě odečetla z daní s tím, že ho využívá ke své ekonomické činnosti. Auto nejdříve formálně vlastnil Rocknet, který Hrabáčové každý měsíc vystavoval faktury za pronájem. Od Finančního úřadu tak společnost podle policie získala vratku 537 tisíc korun. Peníze byly připsány na skrytý účet, ze kterého Šmucr Hrabáče vyplácel v hotovosti. Podle policie pak chomutovský primátor peníze přijal. Machinace mají doložit odposlechy telefonických hovorů.
Policie dále hovoří o zápůjčkách dalších vozidel a plavidel v rámci systémové korupce. Podle odposlechů se Hrabáč například ptal Hrabáče, kolik u něj momentálně „má uloženo na účtu“. V jednom případě hovořili o částce 4,9 milionu korun. Policie má také podle usnesení operativní technikou zdokumentované předání 1,2 milionu korun v hotovosti.
Hrabáč si dále měl postavit rodinný dům který fiktivně fakturoval Union Aerospace Corporation jako výstavbu kancelářských prostor pro podnikání. Projekt v telefonických hovorech nazýval jako „Eliška“ podle toho, že se nachází v ulici Elišky Krásnohorské. Společnost za kterou jednal Tomáš Kindl pak u Finančního úřadu Ústeckého kraje pak uplatnila odpočet daně. Všichni tedy předstírali, že investorem domu není Hrabáč, ale společnost Union Aerospace Corporation. Podle odposlechů bylo jasné, že Hrabáč bude dům využívat s manželkou a syny. Celková částka činila 8 100 000 a Hrabáč tak snížil náklady na výstavbu domu o 1 700 000 korun.
Policie také popisuje, jak Hrabáč přes šéfa městské policie Doudu nelegálně zjišťoval majitele několika vozů přes jejich SPZ v Centrálním registru vozidel. Šmucr měl totiž podle police pocit, že ho někdo sleduje a vozidla chtěl ověřit. Pro Doudu údaje zjišťovali řadoví strážníci.
Hrabáč byl lídrem kandidátky ANO pro krajské podzimní volby, vedení hnutí ho z kandidátky vyškrtlo. Hrozí mu až 12 let vězení.
U polského národního nákladního dopravce PKP Cargo aktuálně probíhá skupinové propouštění, které se dotkne přes 4 tisíc zaměstnanců. Finanční kolaps ve společnosti byl způsoben rozhodnutím vlády z roku 2022 a jeho realizací tehdejším představenstvem,“ vysvětluje šéf společnosti Marcin Wojewódka. Na žádost současného představenstva společnosti PKP Cargo zahájilo regionální státní zastupitelství ve Varšavě vyšetřování neplnění povinností a zneužití pravomocí ze strany správní rady společnosti v letech 2022-2023. V důsledku jednání tehdejšího vedení měl dopravce utrpět materiální ztrátu velké hodnoty při přepravě uhlí. V brzké době dojde také k propouštění v mateřské společnosti a dceřiné společnosti PKP Cargotabora.
Nesrovnalosti zjištěné v PKP Cargo jsou vyšetřovány Regionálním státním zastupitelstvím ve Varšavě. V souvislosti s oznámením, které podalo současné vedení společnosti, se rozhodlo zahájit šetření z důvodu neplnění povinností a zneužití pravomocí udělených bývalým vedením společnosti v období od 25. července 2022 do 31. července 2023.
Jedná se o realizaci takzvaného rozhodnutí bývalého předsedy vlády Mateusze Morawieckého o uhlí, které se týká přepravy surovin, a to bez předchozího uzavření dohody s ministrem státních aktiv a bez přijetí příslušného usnesení tehdejšího představenstva společnosti. Rozhodnutí o uhlí mělo zajistit přístup k této strategické komoditě, jejíž cena po zahájení války Ruska proti Ukrajině dramaticky vzrostla a nákup alarmujícím způsobem klesal.
V důsledku toho měla být společnosti PKP Cargo způsobena majetková újma vysoké hodnoty v souvislosti se ztrátou příjmů z plnění smluv s jinými subjekty a ztrátou očekávaných užitků. Společnost tvrdí, že stále pociťuje negativní dopady rozhodnutí učiněných předchozí správní radou.
Blíží se obří propouštění
Jednou z dceřiných společností, která se stejně jako mateřská společnost ocitla v mimořádně složité finanční situaci, je PKP Cargotabor, která se zabývá opravami a údržbou kolejových vozidel. Tento subjekt zahájil konzultace s odborovými organizacemi společnosti o záměru provést skupinové propouštění.
Kolik lidí a kdy mohou přijít o práci, bude známo po konzultacích s odbory. Potřeba provést propouštění byla odůvodněna nejen obtížnou finanční situací společnosti PKP Cargotabor, ale také pozastavením objednávek na opravy kolejových vozidel ze strany společnosti PKP Cargo a neschopností splácet závazky ze strany mateřské společnosti.
Společnost PKP Cargotabor navíc podala k soudu návrh na zahájení sanačního řízení a prohlášení konkursu. V důsledku toho již soud jmenoval dočasného soudního dohlížitele Marcina Mirosława Kubiczka.
Zahájení sanačního řízení proběhlo na konci července v areálu PKP Cargo. Správkyní byla jmenována Izabela Skoniecczna-Powałka. Bez jejího souhlasu nemůže ve společnosti dojít k žádným podstatným změnám. Reorganizační řízení má chránit dopravce před věřiteli a usnadnit propouštění. Až 30 procent zaměstnanců, tedy až 4142 lidí, má ve firmě přijít o práci. Společnost PKP Cargo odhadla, že rezerva související s restrukturalizací zaměstnanosti bude činit přibližně 249 milionů zlotých. Očekává se, že očekávané roční úspory související se snížením personálních nákladů v důsledku propouštění ve skupině dosáhnou přibližně 423,4 milionu zlotých.
Zaměstnanci přejdou k jiným společnostem
Někteří zaměstnanci PKP Cargo budou moci najít uplatnění ve společnostech, se kterými již představenstvo kótované společnosti podepsalo prohlášení o záměru týkající se zaměstnávání propuštěných osob.
Zatím poslední dohoda byla uzavřena se společností Wars, která poskytuje služby cestujícím v restauracích, barech a hotelových vozech. Tam se bude moci dostat až 100 lidí. Již dříve byly uzavřeny příslušné dohody se společnostmi Polregio, PKP Intercity a PKP Intercity Remtrak. V důsledku toho bude moci pokračovat v práci celkem více než 1 tisíc lidí.
Představenstvo PKP Cargo také podniká další kroky ke zlepšení finanční kondice, konkurenceschopnosti a efektivity společnosti prostřednictvím změn na manažerských pozicích. Jde především o lidi, kteří jsou vyhodnoceni jako spoluzodpovědní za současnou špatnou situaci dopravce.
„Potřebu těchto změn si uvědomují i zástupci odborů. Zdůrazňují, že firmu nemohou opravit stejní lidé, kteří ji zničili,“ vysvětluje úřadující generální ředitel PKP Cargo Marcin Wojewódka.
Z nejnovějších údajů vyplývá, že v prvním čtvrtletí dosáhly celkové náklady na zaměstnanecké benefity ve skupině PKP Cargo 521,3 milionu zlotých a meziročně tak vzrostly o 6 procent. Jakých výsledků bylo dosaženo ve druhém čtvrtletí, bude známo 23. srpna.
Kopcovitý terén okolo středočeského Mníšku pod Brdy by mělo na konci roku 2025 začít brázdit deset vodíkových autobusů. Vítězem výběrového řízení na dodávku vozidel se stala za více než 154 milionů korun firma Solaris Czech. Provoz autobusů bude zajišťovat v systému Integrované dopravy Středočeského kraje a hlavního města Prahy společnost Martin Uher Bus.
Autobusy s vodíkovým pohonem by měly ročně přepravit několik tisíc pasažérů a ujet zhruba 550 tisíc kilometrů. Většinu pořizovacích nákladů na vozy, které by měly jezdit na linkách 446, 517 a 688, pokryje podle informací Středočeského kraje dvojice evropských dotačních titulů – Integrovaný regionální operační program (IROP) a program ITI pro rozvoj metropolitní oblasti.
„Jsme nejlidnatější region České republiky a bedlivě sledujeme inovace v dopravě i v dalších odvětvích. Jako první kraj v republice jsme se tak rozhodli spustit velký vodíkový projekt v dopravě. V budoucnu má být celá doprava bezemisní, a my si tak potřebujeme otestovat nejnovější technologie v praxi,“ uvedla hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN).
Doplnila, že na linkách v Kutné Hoře, Kladně nebo na Benešovsku už jezdí elektrobusy a teď si Středočeský kraj vyzkouší i vodík. „Věříme, že se nové autobusy poháněné vodíkem osvědčí i v náročném členitém terénu v okolí Mníšku pod Brdy,“ konstatovala hejtmanka.
Krajský radní pro veřejnou dopravu Petr Borecký (STAN) vyčíslil také, jak nákladný provoz vodíkových autobusů bude. Radní uvedl, že provoz dieselových autobusů v současnosti vychází podle dopravce, kapacity autobusu a trasy na přibližně 45 až 60 korun za kilometr, u elektrobusů je to zhruba 70 až 80 korun za kilometr a u vodíkových busů je to 100 až 150 korun za kilometr. „U autobusů s vodíkovým pohonem je rozpětí největší, neboť v Česku nemáme kde sbírat provozní zkušenosti. Jde tedy o předběžný odhad,“ konstatoval.
Dodal, že ale srovnání není tak jednoduché, protože elektrobusy jsou limitované dojezdem a zatížením, takže je v meziměstské dopravě pro obstarání stejného rozsahu výkonů potřeba přibližně 1,5 až 2 elektrická vozidla na odježdění stejného výkonu jako dieselových autobusů. „ Zatímco u vodíku je to 1:1. Pak ta ekonomika mezi vodíkovým autobusem a elektrobusem není tak rozdílná,“ zmínil radní.
Vozidla budou vyžívat zelený vodík
Autobusy, které mají mít dojezd až 320 kilometrů, má pohánět takzvaný zelený vodík, kterého celá flotila spotřebuje podle Středočeského kraje během ročního provozu až 45 tun. Vodíkovou čerpací stanici a zásobníky o celkovém objemu 500 kilogramů metrů krychlových dodá firma ČEZ Esco a elektřinu k jeho bezemisní výrobě poskytne vodní elektrárna ČEZ ve Vraném nad Vltavou.
„Jsem přesvědčen, že tento provozní koncept bude úspěšný, a že se nadále přibližuje doba, kdy jej budeme moci rozšířit i do dalších oblastí kraje,“ poznamenal k projektu vodíkových autobusů ředitel Integrované dopravy Středočeského kraje Zdeněk Šponar. Velkou výhodou autobusů poháněných vodíkem je podle jednatele dopravní společnosti Martin Uher Bus Martina Uhera, to že neprodukují žádné emise a nevyžadují dlouhé nabíjení baterií.
Vodíkové autobusy. Ilustrační snímek. Zdroj: Dopravní podnik města Ústí nad Labem
Autobusy s vodíkovým pohonem chce do provozu poslat například také Ústí nad Labem. Město plánuje současné vozy s naftovým pohonem nahradit dvacítka vodíkových autobusů, počítá se s výstavbou čerpací stanice i rekonstrukcí servisního zázemí.
Dopravní podnik města Ústí nad Labem (DPMÚL) si pro provoz autobusů také zároveň zajistil přísun vodíku. Ten vzniká v tamní Spolchemii jako vedlejší produkt při výrobě hydroxidu sodného a hydroxidu draselného v provozu Membránová elektrolýza.
Česká republika nedávno aktualizovala svou Vodíkovou strategii. Odhaduje se v ní, že spotřeba vodíku v roce 2050 se bude pohybovat v nízkém scénáři okolo 1,1 milionu tun a ve vysokém scénáři více než 1,8 milionu tun. Podle vyjádření ministerstva průmyslu a obchodu bude využití vodíku v energetice, dopravě a průmyslu probíhat ve třech etapách, které se liší svými cíli a ambicemi.
Kromě výroby zeleného vodíku a jeho využití v průmyslu či energetice předpokládá Vodíková strategie také plnění cílů právě v dopravě. Národní akční plán čisté mobility z roku 2024 počítá s výstavbu až 50 plnicích stanic pro vodík, a to zejména pro nákladní, lehkou užitkovou či lokální autobusovou dopravu. Kromě toho plánuje, že na českých silnicích v roce 2030 bude jezdit až 380 nákladních vozidel a 200 městských či příměstských autobusů s pohonem na vodík.
Nedostatek znalců ve zdravotnictví, ekonomice nebo výpočetní technice je podle veřejné žaloby kritický. Prodlužuje trestní řízení, a to i vazební. Vrchní státní zastupitelství v Praze má poznatky o nekvalitních posudcích s opačnými závěry a neschopnosti odpovědět otázky. Roste objem zajištěných dat, které nemá kdo hodnotit. Krajům a okresům chybí dětští znalci, zatímco zločinnost dětí stoupá. Policie v Chomutově přestala znalce přibírat.
Vyplývá to z poslední Výroční zprávy o činnosti Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ). „Znatelný nedostatek znalců prodlužuje délku řízení tím, že stávající nízká početní základna znalců je přetěžována, znalci pak často přistupují k požadavkům na prodloužení lhůty k vypracování znaleckého posudku, a to i ve vazebních trestních věcech,“ uvádí veřejná žaloba ve zprávě.
Mnoho znalců dospělo do vysokého věku: „Značný počet znalců se navíc blíží důchodovému věku, případně se již v důchodovém věku nachází. Obtíže se týkají i odborných vyjádření zpracovávaných odděleními kriminalistické techniky a expertiz, zejména v oblasti výpočetní techniky, kdy je nezbytné zkoumat elektronická data v souvislosti s pácháním trestné činnosti,“ uvádí NSZ.
Nový zákon o znalcích ukončuje jejich činnost Problémy se znalci měla původně bránit novela zákona o znalecké činnosti z dílny ministerstva spravedlnosti. Problémy se ale kupí. : „V návaznosti na právní úpravu znalecké, tlumočnické a překladatelské činnosti, účinnou od 1. 1. 2021, se opětovně poukazuje na klesající počet znalců v oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a psychologie, sexuologie a soudního lékařství. Řada znalců i z ostatních tzv. medicínských oborů a také z odvětví silniční dopravy ukončuje svou činnost, zejména kvůli věku, ohodnocení a odpovědnosti podle platného zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech,“ uvádí zpráva NSZ. „Ke stále ještě relativně nové…
Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU. Přístupný je pro předplatitele.
Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit
Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit
Dostavba dálnice D11 z Trutnova na státní hranici s Polskem se i nadále odsouvá. Polská společnost Budimex podala rozklad proti prvostupňovému rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), ve kterém antimonopolní úřad zamítl návrh firmy směřující proti vyřazení ze zadávacího řízení Ředitelství silnic a dálnic České republiky (ŘSD) na stavbu. „Předseda úřadu o rozkladu rozhodne po jeho projednání rozkladovou komisí,“ sdělil Ekonomickému deníku mluvčí ÚOHS Martin Švanda.
Řízení o rozkladu podle něj trvá přibližně padesát dnů a proti pravomocnému rozhodnutí předsedy ÚOHS je následně možné podat žalobu ke správnímu soudu. Prvostupňové rozhodnutí vydal antimonopolní úřad 23. července, argumentoval nesplněním kvalifikačních požadavků. Budimex měl na podání rozkladu 15 dnů.
Polská společnost Budimex o tendr na dostavbu úseku D11 z Trutnova na státní hranici s Polskem i nadále usiluje, jak už dříve zmínila mluvčí firmy Diana Zyglewská. Dodala, že je tento postup vhodný, protože si je společnost jistá, že je její nabídka vysoce konkurenceschopná a reference jsou v souladu s požadavky projektu D11. Odvolání Budimexu k ÚOHS přišlo poté, co ŘSD v prvním červnovém týdnu zamítlo námitky společnosti proti jejímu vyloučení z výběrového řízení na stavbu úseku D11.
K vyloučení z tendru došlo o měsíc dříve po rozhodnutí ÚOHS, podle kterého společnost Budimex nesplnila podmínku technické kvalifikace. Firma následně podle ŘSD plnění kvalifikačních kritérií přes opakované výzvy nedoložila. Generální ředitel ŘSD Radek Mátl následně oznámil, že se uskuteční standardní hodnocení účastníků tendru, kteří byli další v pořadí. Nové výběrové řízení se vypisovat nebude.
Mátl také tehdy uvedl, že se může zahájení realizace stavby kvůli vývoji v tendru posunout až na letošní podzim, ŘSD přitom původně počítalo s datem 19. prosince 2023. Otazník nyní visí i nad podzimním termínem.
Budimex nabídl v soutěži nejnižší cenu ve výši 11,35 miliardy korun bez DPH, šlo 87 procent původně předpokládané ceny. Jako druhé se v pořadí umístilo sdružení vedeného společností MI Roads, které zároveň stálo za podáním námitek proti polské firmě. Sdružení nabídlo v tendru dostavbu D11 za 11,71 miliardy korun bez DPH.
Společnosti E.ON a MAN připravují v několika evropských zemích síť veřejných dobíjecích stanic pro nákladní vozidla. Dohoda mezi firmami počítá s vybudováním přibližně 400 dobíjecích stanic na zhruba 170 místech. Dobíjecí místa by měla být umístěna v Německu, Rakousku, Velké Británii, Dánsku, Itálii, Polsku, České republice a Maďarsku. Konkrétně v Česku v rámci první fáze projektu E.ON a MAN analyzují čtyři lokality.
První evropská lokalita by měla být podle informací společnosti MAN Truck & Bus otevřena v letošním roce a do konce roku 2025 chtějí firmy, aby fungovalo přibližně 80 lokalit. Dobíjecí stanice nové veřejné sítě by měly vzniknout v místech stávající servisní sítě společnosti MAN.
„Evropa si stanovila cíl snížit do roku 2040 emise z těžkých užitkových vozidel o 90 procent. Elektromobilita je ústředním klíčem k dosažení tohoto cíle. Intenzivně investujeme, abychom výrazně podpořili infrastrukturu pro elektrickou přepravu těžkých nákladů a nastavili směr pro udržitelnou logistiku,“ uvedl generální ředitel společnosti E.ON Leonhard Birnbaum. Dodal, že téměř všichni významní výrobci aktuálně zaměřují svůj vývoj směrem k elektromobilitě. A pro dosažení těchto cílů je potřeba vysoce výkonná nabíjecí infrastruktura, která je navržena v evropském měřítku.
Generální ředitel společnosti MAN Truck & Bus Alexander Vlaskamp poznamenal, že aby byl přechod na mobilitu úspěšný, je potřeba do roku 2030 v Evropě přibližně 50 tisíc dobíjecích stanic pro těžká užitková vozidla. „Jako výrobce elektrických nákladních vozidel budeme součástí této změny. Velmi mě těší, že společnost E.ON je silným partnerem pro elektrifikaci našich servisních míst. Pokládáme tak další základní kámen pro veřejnou nabíjecí síť. Stále však budeme potřebovat podporu jednotlivých vlád, abychom mohli tuto síť vybudovat v co největším možném měřítku,“ zmínil.
Dobíjecí stanice by měly fungovat podle společnosti MAN Truck & Bus v průmyslových oblastech s velkým objemem pohybu nákladních vozidel nebo v blízkosti dálnic, tak aby se dalo veřejné nabíjení snadno integrovat do každodenního provozu. V rámci lokalit, kde to dispozice umožní, budou nabíjecí body umístěny odděleně od areálů servisních míst značky MAN z důvodu zajištění dostupnosti i mimo otevírací dobu. Ale i tak budou moci řidiči všech značek využívat podle informací společnosti zázemí jednotlivých lokalit.
Lokality budou podle společnosti MAN Truck & Bus vybudovány modulárním způsobem. V první fázi by mělo být každé místo vybaveno několika nabíjecími stanicemi o výkonu až 400 kilowattů. „To umožní průměrnému elektrickému nákladnímu vozu dobít jeho baterie na dojezd až 300 kilometrů za přibližně 45 minut. Později budou lokality modernizovány novým megawattový nabíjecím systémem MCS,“ informovala společnost.
Ministerstvo financí, Univerzita Karlova či statutární město Plzeň. To jsou další noví odběratelé, kteří posílí zákaznické portfolio společnosti Powertica Energie, která patří do energetické skupiny miliardáře Pavla Tykače. Jedná se zpravidla o dodávky elektřiny v následujících dvou letech; vzhledem k růstu cen na energetických burzách nakupuje mnoho velkých zákazníků energie dopředu.
„Získání kontraktu s Ministerstvem financí ČR je pro nás dalším obchodním úspěchem. Tento kontrakt pokrývá dodávky elektřiny v letech 2025 a 2026 v celkovém objemu větším než 75 tisíc MWh a potvrzuje naši schopnost zásobovat velké a významné subjekty s celorepublikovou působností,“ uvedl generální ředitel Powertica Energie Martin Ludvík.
Dalším z nových odběratelů bude Univerzita Karlova, které Powertica v následujících dvou letech dodá 73 tisíc MWh elektřiny do jejích 36 odběrných míst.
Powertica Energie také posiluje svou pozici v regionech. Uzavřela smlouvy s řadou měst a institucí, včetně statutárního města Plzeň, které v letech 2025 a 2026 odebere 44 tisíc MWh elektřiny. Dalšími zákazníky jsou například Jihočeský kraj, kterému Powertica za stejné období zajistí dodávku více jak 106 tisíc MWh elektřiny.
Již v březnu Powertica Energie zvítězila v soutěži na dodávku trakční elektřiny pro Správu železnic. Během příštího roku dle smlouvy dodá správci železniční sítě, který je největším odběratelem elektřiny v Česku, elektřinu v celkovém objemu 1,219 terawatthodin (TWh). Hodnota zakázky při současných cenách dosahuje více než 2,5 miliardy korun. Jedná se o druhé vítězství v řadě, dodavatelem elektřiny pro Správu železnic je Powertica od ledna letošního roku.
Ekonomický deník v květnu informoval o úspěchu firmy Powertica Energie v soutěži, kterou vypsal centrální jihomoravský zadavatel CEJIZA. Do odběrných míst Jihomoravského kraje a jemu podřízených organizací v letech 2025 a 2026 dodá zhruba 54 tisíc MWh elektrické energie. Jedná se o odběr ze sítě vysokého napětí, dodávku do míst na nízkém napětí v soutěži vyhrála společnost Veolia Komodity ČR.
Powertica Energie je poměrně novým, ale rychle expandujícím dodavatelem elektřiny a plynu zákazníkům z oblasti průmyslu, služeb a státní správy. Je zapsána v seznamu kvalifikovaných dodavatelů dle Zákona o zadávání veřejných zakázek a je zaregistrována na pražské burze PXE i na Českomoravské komoditní burze Kladno jako účastník obchodování na trhu s elektřinou a plynem.
Místopředseda sněmovního výboru pro obranu Pavel Růžička (ANO) interpeloval premiéra Petra Fialu (ODS) kvůli jmenování plukovníka Otakara Foltýna na post koordinátorem strategické komunikace Úřadu vlády. Tím byl jmenován v květnu. Pavel Růžička znovu otevřel téma konspirativního budování utajované buňky ve vojenské policii, které otevřel Ekonomický deník ZDE a ZDE loni v únoru. Přestože se leckterá mainstreamová média snažila kauzu zlehčovat, informace Ekonomického deníku se do puntíku potvrdily na utajovaném jednání sněmovní Stálé komise pro kontrolu Vojenského zpravodajství loni v březnu. Výstup tehdejšího šéfa Vojenského zpravodajství Jana Berouna zůstává ale v režimu utajení, tudíž z něj nelze uvádět jakékoli informace.
Loni v únoru zvedly z křesel členy výboru informace Ekonomického deníku, že pod vedením Otakara Foltýna měla v kriminálce vojenské policie pod silnou konspirací vznikat spiklenecká buňka, která měla formovala tajný tým na shromažďování informací „o všech a všem“ a chystat přípravu masivního nasazování odposlechů.
Otakar Foltýn označil text Ekonomického deníku za „diagnózu“ a snažil se dění uvnitř vojenské policie, kde se svolávalo například jednání mimo budovu velitelství a odevzdávaly telefony, bagatelizovat. Stejně tak bagatelizoval i to, že bývalá důstojnice Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Vendula Kwaśniaková měla údajně vést utajovanou přípravu vojenských kriminalistů do zmiňovaného týmu.
„Budu rád, když to bude v budoucnosti vyšetřeno, protože je to absurdní,“ prohlásil Foltýn. Připustil ale, že Kwaśniaková byla jako „zkušená kriminalistka“ pověřena školením vojenských kriminalistů, protože nebyl spokojen s tím, jak pracují a že objasňují málo případů.
Ekonomický deník nastínil, klíčovou osobou pro budování týmu spiklenců měla být zmíněná Vendula Kwaśniaková, která si zvala na pohovory vytipované kriminalisty vojenské policie. Zmínil i utajované jednání.
Protože se budování tajného týmu takzvaně poněkud „rozkecalo“, snažili se hlavní aktéři jeho tvorbu podle zdrojů Ekonomického deníku ještě více utajit. A to tak, že tyto záležitosti probírali na konspirativním místě mimo velitelství vojenské policie.
„Vybraní kriminalisté dostali v lednu SMS zprávu, že mají přijít na adresu v Eliášově ulici v Praze 6 v tolik a tolik hodin, kde sídlí právnická nezisková organizace. Potají se k nim po odchodu z velitelství přidal náčelník Otakar Foltýn. Sebrali jim telefony a Vendula Kwaśniaková těch asi 10 lidí budoucího tajného týmu instruovala, jaké mají získávat informace a jak s nimi mají nakládat. Dozvěděli se mimo jiné, že o všem ví Vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová,“ uvedl jeden ze zdrojů Ekonomického deníku, který si přál z pochopitelných důvodů zůstat v anonymitě.
Zjištění Ekonomického deníku následně potvrdil poslancům dnes už bývalý šéf Vojenského zpravodajství Jan Beroun na počátku března na Stálé komisi pro kontrolu Vojenského zpravodajství. Armádní kontrarozvědka totiž vznik utajované buňky od počátku sledovala. Berounovo sdělení poslancům zůstává bohužel v utajovaném režimu.
Ještě před tím Otakar Foltýn, který dle zjištění Ekonomického deníku nikomu nikdy před tím nevelel, na funkci velitele Vojenské policie rezignoval a zamířil do Vojenské kanceláře prezidenta republiky. Na konci května se Foltýn stal vládním koordinátorem strategické komunikace. Tato skutečnost, po aféře ve vojenské policii, zarazila místopředsedu sněmovního výboru pro obranu, bývalého vojáka, Pavla Růžičku. Ten kvůli tomu interpeloval premiéra Petra Fialu.
Poslanec hnutí ANO Pavel Růžička. Foto: hnutí ANO
„Vážený pane premiére, dne 2. března roku 2023 od 8.30 proběhla 7. schůze Stálé komise pro kontrolu Vojenského zpravodajství. Jeden bod schváleného programu byl aktuální informace – kauza Vojenské policie. Tento bod byl zařazen na základě článku v Ekonomickém deníku ze dne 27. 2. 2023 od redaktora Jana Hrbáčka s názvem Na vojenské policii vznikla protizákonně spiklenecká buňka pod taktovkou Šlachtovců, která chtěla shromažďovat informace o všem a všech. Vojenská policie se otřásá v základech. Její ve funkci ani ne tři čtvrtě roku působící náčelník Otakar Foltýn končí kvůli tomu, že nerespektoval pokyny paní ministryně Jany Černochové. Po projednání tohoto bodu na komisi Vojenského zpravodajství se jasně ukázalo, že tato informace uvedená v Ekonomickém deníku je pravdivá, zakládá se na pravdě. Samozřejmě víc já tady uvádět nemohu. Proto se vás ptám, pane premiére, seznámil jste se s výsledkem šetření Vojenského zpravodajství u Vojenské policie ohledně pana plukovníka Foltýna, když jste ho jmenoval vládním koordinátorem? Pokud ne, učiníte tak, aby se vyloučilo, že plukovník Foltýn je bezpečnostní riziko? Byl o této skutečnosti informován Národní bezpečnostní úřad? Nebo to šlo do ztracena, protože se jedná o pana plukovníka Foltýna?“ interpeloval Růžička Fialu.
Premiér se ale Růžičkovou interpelací hlouběji nezabýval a v podstatě nad ní mávl rukou. Není vyloučeno, že podrobné informace Vojenského zpravodajství o vzniku utajované buňky ve vojenské policii nemá k dispozici.
„Náčelník Vojenské policie plukovník generálního štábu. Mgr. Otakar Foltýn neodešel z funkce na základě šetření Vojenského zpravodajství. Plk. Foltýn podal 16. února 2023 žádost o uvolnění z funkce k 28. únoru 2023 a přeložení do Vojenské kanceláře prezidenta republiky. Tedy není pravda, že odešel na základě šetření Vojenského zpravodajství. Ministryně obrany Jana Černochová veřejně připomněla a ocenila jeho práci, mj. zvládnutí předsednictví ČR: v Radě EU, spolupráci s Armádou České republiky a v neposlední řadě misi v Kosovu nebo vyslání expertů do týmu vyšetřujícího válečné zločiny na Ukrajině. Plk. Foltýn je držitelem platné nejvyšší bezpečnostní prověrky Národního bezpečnostního úřadu, nebyl z ničeho obviněn a už vůbec ne obžalován. Ve funkci vládního koordinátora strategické komunikace tudíž nepředstavuje | sebemenší bezpečnostní riziko. Bezpečnostním aspektům je při obsazování takto důležitých pozic věnována nejvyšší pozornost,“ napsal premiér poslanci.
„Požádal jsem pana premiéra, aby se seznámil se zprávou Vojenského zpravodajství o opakovaných selháních pana Foltýna. Pan premiér buď neumí číst nebo prostě odmítá číst to, co nepapouškuje jeho názory. Nebo to četl, ale nemá odvahu se podle toho zařídit,“ zareagoval na premiérovu reakci místopředseda sněmovního výboru pro obranu.
Otakar Foltýn s Ekonomickým deníkem nekomunikuje. Ke vzniku utajované buňky odkazuje na písemné vyjádření, které vojenské policii předal, když jí odmítl podat k věci vysvětlení. Ekonomický deník o tento dokument opakovaně vojenskou policii opakovaně žádá, ale již podruhé byl odmítnut.
„Povinný subjekt neposkytne informaci o činnosti orgánů činných v trestním řízení, nebo bezpečnostních sborů, která se týká předcházení, vyhledávání, odhalování nebo stíhání trestné činnosti nebo ochrany bezpečnosti osob, majetku a veřejného pořádku, pokud by její poskytnutí ohrozilo práva třetích osob anebo schopnost orgánů veřejné moci předcházet trestné činnosti, vyhledávat nebo odhalovat trestnou činnost, stíhat trestné činy nebo zajišťovat veřejný pořádek a bezpečnost České republiky,“ argumentovala vojenská policie.
Skupina ČEZ vyčíslila výsledky hospodaření za uplynulých šest měsíců. Provozní zisk před odpisy (EBITDA) dosáhl v prvním pololetí 69,2 miliardy korun, jde o meziroční nárůst o 6,8 miliardy korun. Za růstem stálo ukončení povinnosti odvodů z nadměrných příjmů z výroby. Čistý zisk skupiny dosáhl 21,1 miliardy korun, meziročně o 1,2 miliardy méně. Negativně v meziročním srovnání působil zejména nižší zisk z obchodování s komoditami a vliv rozdílných harmonogramů odstávek jaderných zdrojů, informoval ČEZ.
Výhled hospodaření na celý rok 2024 na úrovni EBITDA Skupina ČEZ navýšila, a to na 118 až 122 miliard korun, a potvrdila očekávaný čistý zisk očištěný ve výši 25 až 30 miliardy korun.
„Výsledky hospodaření Skupiny ČEZ za I. pololetí mírně předčily naše výchozí očekávání zejména díky vyššímu zisku z obchodování komoditami, příznivým tržním podmínkám pro provoz elektráren a pokračující stabilizaci na energetických trzích. Proto jsme navýšili celoroční výhled provozního zisku před odpisy,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Beneš také konstatoval, že bude budoucnost české energetiky založena na obnovitelných zdrojích a jaderné energetice. V červenci podle něj došlo k dalšímu významnému milníku v rozvoji jaderné energetiky v zemi. „Poté, co Evropská komise odsouhlasila veřejnou podporu pro nový jaderný blok v Dukovanech, česká vláda rozhodla, že preferovaným dodavatelem nových jaderných bloků, se kterým má Skupina ČEZ jednat o smlouvě, je jihokorejská společnost KHNP,“ zmínil Beneš.
Skupina ČEZ informovala, že se zaměření na bezemisní budoucnost odráží i v rostoucích investičních výdajích. Letos investovala do pořízení dlouhodobého majetku 20,5 miliardy korun, meziročně o 3,6 miliardy korun více. Zvýšila investice do distribučních sítí kvůli připojování obnovitelných zdrojů i investice v oblasti jaderných a nových výrobních obnovitelných zdrojů.
Výroba elektřiny z obnovitelných a jaderných zdrojů meziročně klesla o čtyři procenta. Zatímco obnovitelné zdroje vyrobily podle ČEZu o 0,1 terawatthodiny elektřiny více, zejména díky nadprůměrným hydrologickým podmínkám, výroba jaderných zdrojů o 0,7 terawatthodiny poklesla vlivem rozdílných harmonogramů plánovaných odstávek a disponibility jaderných elektráren. Výroba z emisních zdrojů zůstala stejná.
Spotřeba elektřiny na distribučním území společnosti ČEZ Distribuce meziročně klesla o dvě procenta na 17 terawatthodin, přičemž spotřeba domácností zejména v důsledku teplého počasí klesla o pět procent, zatímco spotřeba velkých průmyslových podniků zůstala na stejné úrovni. Klimaticky a kalendářně přepočtená spotřeba elektřiny poklesla o jedno procento.
