Ministerstvo financí, Univerzita Karlova či statutární město Plzeň. To jsou další noví odběratelé, kteří posílí zákaznické portfolio společnosti Powertica Energie, která patří do energetické skupiny miliardáře Pavla Tykače. Jedná se zpravidla o dodávky elektřiny v následujících dvou letech; vzhledem k růstu cen na energetických burzách nakupuje mnoho velkých zákazníků energie dopředu.
„Získání kontraktu s Ministerstvem financí ČR je pro nás dalším obchodním úspěchem. Tento kontrakt pokrývá dodávky elektřiny v letech 2025 a 2026 v celkovém objemu větším než 75 tisíc MWh a potvrzuje naši schopnost zásobovat velké a významné subjekty s celorepublikovou působností,“ uvedl generální ředitel Powertica Energie Martin Ludvík.
Dalším z nových odběratelů bude Univerzita Karlova, které Powertica v následujících dvou letech dodá 73 tisíc MWh elektřiny do jejích 36 odběrných míst.
Powertica Energie také posiluje svou pozici v regionech. Uzavřela smlouvy s řadou měst a institucí, včetně statutárního města Plzeň, které v letech 2025 a 2026 odebere 44 tisíc MWh elektřiny. Dalšími zákazníky jsou například Jihočeský kraj, kterému Powertica za stejné období zajistí dodávku více jak 106 tisíc MWh elektřiny.
Již v březnu Powertica Energie zvítězila v soutěži na dodávku trakční elektřiny pro Správu železnic. Během příštího roku dle smlouvy dodá správci železniční sítě, který je největším odběratelem elektřiny v Česku, elektřinu v celkovém objemu 1,219 terawatthodin (TWh). Hodnota zakázky při současných cenách dosahuje více než 2,5 miliardy korun. Jedná se o druhé vítězství v řadě, dodavatelem elektřiny pro Správu železnic je Powertica od ledna letošního roku.
Ekonomický deník v květnu informoval o úspěchu firmy Powertica Energie v soutěži, kterou vypsal centrální jihomoravský zadavatel CEJIZA. Do odběrných míst Jihomoravského kraje a jemu podřízených organizací v letech 2025 a 2026 dodá zhruba 54 tisíc MWh elektrické energie. Jedná se o odběr ze sítě vysokého napětí, dodávku do míst na nízkém napětí v soutěži vyhrála společnost Veolia Komodity ČR.
Powertica Energie je poměrně novým, ale rychle expandujícím dodavatelem elektřiny a plynu zákazníkům z oblasti průmyslu, služeb a státní správy. Je zapsána v seznamu kvalifikovaných dodavatelů dle Zákona o zadávání veřejných zakázek a je zaregistrována na pražské burze PXE i na Českomoravské komoditní burze Kladno jako účastník obchodování na trhu s elektřinou a plynem.
Místopředseda sněmovního výboru pro obranu Pavel Růžička (ANO) interpeloval premiéra Petra Fialu (ODS) kvůli jmenování plukovníka Otakara Foltýna na post koordinátorem strategické komunikace Úřadu vlády. Tím byl jmenován v květnu. Pavel Růžička znovu otevřel téma konspirativního budování utajované buňky ve vojenské policii, které otevřel Ekonomický deník ZDE a ZDE loni v únoru. Přestože se leckterá mainstreamová média snažila kauzu zlehčovat, informace Ekonomického deníku se do puntíku potvrdily na utajovaném jednání sněmovní Stálé komise pro kontrolu Vojenského zpravodajství loni v březnu. Výstup tehdejšího šéfa Vojenského zpravodajství Jana Berouna zůstává ale v režimu utajení, tudíž z něj nelze uvádět jakékoli informace.
Loni v únoru zvedly z křesel členy výboru informace Ekonomického deníku, že pod vedením Otakara Foltýna měla v kriminálce vojenské policie pod silnou konspirací vznikat spiklenecká buňka, která měla formovala tajný tým na shromažďování informací „o všech a všem“ a chystat přípravu masivního nasazování odposlechů.
Otakar Foltýn označil text Ekonomického deníku za „diagnózu“ a snažil se dění uvnitř vojenské policie, kde se svolávalo například jednání mimo budovu velitelství a odevzdávaly telefony, bagatelizovat. Stejně tak bagatelizoval i to, že bývalá důstojnice Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Vendula Kwaśniaková měla údajně vést utajovanou přípravu vojenských kriminalistů do zmiňovaného týmu.
„Budu rád, když to bude v budoucnosti vyšetřeno, protože je to absurdní,“ prohlásil Foltýn. Připustil ale, že Kwaśniaková byla jako „zkušená kriminalistka“ pověřena školením vojenských kriminalistů, protože nebyl spokojen s tím, jak pracují a že objasňují málo případů.
Ekonomický deník nastínil, klíčovou osobou pro budování týmu spiklenců měla být zmíněná Vendula Kwaśniaková, která si zvala na pohovory vytipované kriminalisty vojenské policie. Zmínil i utajované jednání.
Protože se budování tajného týmu takzvaně poněkud „rozkecalo“, snažili se hlavní aktéři jeho tvorbu podle zdrojů Ekonomického deníku ještě více utajit. A to tak, že tyto záležitosti probírali na konspirativním místě mimo velitelství vojenské policie.
„Vybraní kriminalisté dostali v lednu SMS zprávu, že mají přijít na adresu v Eliášově ulici v Praze 6 v tolik a tolik hodin, kde sídlí právnická nezisková organizace. Potají se k nim po odchodu z velitelství přidal náčelník Otakar Foltýn. Sebrali jim telefony a Vendula Kwaśniaková těch asi 10 lidí budoucího tajného týmu instruovala, jaké mají získávat informace a jak s nimi mají nakládat. Dozvěděli se mimo jiné, že o všem ví Vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová,“ uvedl jeden ze zdrojů Ekonomického deníku, který si přál z pochopitelných důvodů zůstat v anonymitě.
Zjištění Ekonomického deníku následně potvrdil poslancům dnes už bývalý šéf Vojenského zpravodajství Jan Beroun na počátku března na Stálé komisi pro kontrolu Vojenského zpravodajství. Armádní kontrarozvědka totiž vznik utajované buňky od počátku sledovala. Berounovo sdělení poslancům zůstává bohužel v utajovaném režimu.
Ještě před tím Otakar Foltýn, který dle zjištění Ekonomického deníku nikomu nikdy před tím nevelel, na funkci velitele Vojenské policie rezignoval a zamířil do Vojenské kanceláře prezidenta republiky. Na konci května se Foltýn stal vládním koordinátorem strategické komunikace. Tato skutečnost, po aféře ve vojenské policii, zarazila místopředsedu sněmovního výboru pro obranu, bývalého vojáka, Pavla Růžičku. Ten kvůli tomu interpeloval premiéra Petra Fialu.
Poslanec hnutí ANO Pavel Růžička. Foto: hnutí ANO
„Vážený pane premiére, dne 2. března roku 2023 od 8.30 proběhla 7. schůze Stálé komise pro kontrolu Vojenského zpravodajství. Jeden bod schváleného programu byl aktuální informace – kauza Vojenské policie. Tento bod byl zařazen na základě článku v Ekonomickém deníku ze dne 27. 2. 2023 od redaktora Jana Hrbáčka s názvem Na vojenské policii vznikla protizákonně spiklenecká buňka pod taktovkou Šlachtovců, která chtěla shromažďovat informace o všem a všech. Vojenská policie se otřásá v základech. Její ve funkci ani ne tři čtvrtě roku působící náčelník Otakar Foltýn končí kvůli tomu, že nerespektoval pokyny paní ministryně Jany Černochové. Po projednání tohoto bodu na komisi Vojenského zpravodajství se jasně ukázalo, že tato informace uvedená v Ekonomickém deníku je pravdivá, zakládá se na pravdě. Samozřejmě víc já tady uvádět nemohu. Proto se vás ptám, pane premiére, seznámil jste se s výsledkem šetření Vojenského zpravodajství u Vojenské policie ohledně pana plukovníka Foltýna, když jste ho jmenoval vládním koordinátorem? Pokud ne, učiníte tak, aby se vyloučilo, že plukovník Foltýn je bezpečnostní riziko? Byl o této skutečnosti informován Národní bezpečnostní úřad? Nebo to šlo do ztracena, protože se jedná o pana plukovníka Foltýna?“ interpeloval Růžička Fialu.
Premiér se ale Růžičkovou interpelací hlouběji nezabýval a v podstatě nad ní mávl rukou. Není vyloučeno, že podrobné informace Vojenského zpravodajství o vzniku utajované buňky ve vojenské policii nemá k dispozici.
„Náčelník Vojenské policie plukovník generálního štábu. Mgr. Otakar Foltýn neodešel z funkce na základě šetření Vojenského zpravodajství. Plk. Foltýn podal 16. února 2023 žádost o uvolnění z funkce k 28. únoru 2023 a přeložení do Vojenské kanceláře prezidenta republiky. Tedy není pravda, že odešel na základě šetření Vojenského zpravodajství. Ministryně obrany Jana Černochová veřejně připomněla a ocenila jeho práci, mj. zvládnutí předsednictví ČR: v Radě EU, spolupráci s Armádou České republiky a v neposlední řadě misi v Kosovu nebo vyslání expertů do týmu vyšetřujícího válečné zločiny na Ukrajině. Plk. Foltýn je držitelem platné nejvyšší bezpečnostní prověrky Národního bezpečnostního úřadu, nebyl z ničeho obviněn a už vůbec ne obžalován. Ve funkci vládního koordinátora strategické komunikace tudíž nepředstavuje | sebemenší bezpečnostní riziko. Bezpečnostním aspektům je při obsazování takto důležitých pozic věnována nejvyšší pozornost,“ napsal premiér poslanci.
„Požádal jsem pana premiéra, aby se seznámil se zprávou Vojenského zpravodajství o opakovaných selháních pana Foltýna. Pan premiér buď neumí číst nebo prostě odmítá číst to, co nepapouškuje jeho názory. Nebo to četl, ale nemá odvahu se podle toho zařídit,“ zareagoval na premiérovu reakci místopředseda sněmovního výboru pro obranu.
Otakar Foltýn s Ekonomickým deníkem nekomunikuje. Ke vzniku utajované buňky odkazuje na písemné vyjádření, které vojenské policii předal, když jí odmítl podat k věci vysvětlení. Ekonomický deník o tento dokument opakovaně vojenskou policii opakovaně žádá, ale již podruhé byl odmítnut.
„Povinný subjekt neposkytne informaci o činnosti orgánů činných v trestním řízení, nebo bezpečnostních sborů, která se týká předcházení, vyhledávání, odhalování nebo stíhání trestné činnosti nebo ochrany bezpečnosti osob, majetku a veřejného pořádku, pokud by její poskytnutí ohrozilo práva třetích osob anebo schopnost orgánů veřejné moci předcházet trestné činnosti, vyhledávat nebo odhalovat trestnou činnost, stíhat trestné činy nebo zajišťovat veřejný pořádek a bezpečnost České republiky,“ argumentovala vojenská policie.
Skupina ČEZ vyčíslila výsledky hospodaření za uplynulých šest měsíců. Provozní zisk před odpisy (EBITDA) dosáhl v prvním pololetí 69,2 miliardy korun, jde o meziroční nárůst o 6,8 miliardy korun. Za růstem stálo ukončení povinnosti odvodů z nadměrných příjmů z výroby. Čistý zisk skupiny dosáhl 21,1 miliardy korun, meziročně o 1,2 miliardy méně. Negativně v meziročním srovnání působil zejména nižší zisk z obchodování s komoditami a vliv rozdílných harmonogramů odstávek jaderných zdrojů, informoval ČEZ.
Výhled hospodaření na celý rok 2024 na úrovni EBITDA Skupina ČEZ navýšila, a to na 118 až 122 miliard korun, a potvrdila očekávaný čistý zisk očištěný ve výši 25 až 30 miliardy korun.
„Výsledky hospodaření Skupiny ČEZ za I. pololetí mírně předčily naše výchozí očekávání zejména díky vyššímu zisku z obchodování komoditami, příznivým tržním podmínkám pro provoz elektráren a pokračující stabilizaci na energetických trzích. Proto jsme navýšili celoroční výhled provozního zisku před odpisy,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Beneš také konstatoval, že bude budoucnost české energetiky založena na obnovitelných zdrojích a jaderné energetice. V červenci podle něj došlo k dalšímu významnému milníku v rozvoji jaderné energetiky v zemi. „Poté, co Evropská komise odsouhlasila veřejnou podporu pro nový jaderný blok v Dukovanech, česká vláda rozhodla, že preferovaným dodavatelem nových jaderných bloků, se kterým má Skupina ČEZ jednat o smlouvě, je jihokorejská společnost KHNP,“ zmínil Beneš.
Skupina ČEZ informovala, že se zaměření na bezemisní budoucnost odráží i v rostoucích investičních výdajích. Letos investovala do pořízení dlouhodobého majetku 20,5 miliardy korun, meziročně o 3,6 miliardy korun více. Zvýšila investice do distribučních sítí kvůli připojování obnovitelných zdrojů i investice v oblasti jaderných a nových výrobních obnovitelných zdrojů.
Výroba elektřiny z obnovitelných a jaderných zdrojů meziročně klesla o čtyři procenta. Zatímco obnovitelné zdroje vyrobily podle ČEZu o 0,1 terawatthodiny elektřiny více, zejména díky nadprůměrným hydrologickým podmínkám, výroba jaderných zdrojů o 0,7 terawatthodiny poklesla vlivem rozdílných harmonogramů plánovaných odstávek a disponibility jaderných elektráren. Výroba z emisních zdrojů zůstala stejná.
Spotřeba elektřiny na distribučním území společnosti ČEZ Distribuce meziročně klesla o dvě procenta na 17 terawatthodin, přičemž spotřeba domácností zejména v důsledku teplého počasí klesla o pět procent, zatímco spotřeba velkých průmyslových podniků zůstala na stejné úrovni. Klimaticky a kalendářně přepočtená spotřeba elektřiny poklesla o jedno procento.
Poslanec Pavel Růžička (ANO) má nárok na odškodnění za nezákonné trestní stíhání v případu Postoloprty. Rozhodl tak Městský soud v Praze (MS), který nevyhověl odvolání Ministerstva spravedlnosti (MSp). Bezmála 300 tisíc korun Růžičkovi náleží za ušlou odměnu coby krajského zastupitele, neboť ještě před volbami v roce 2016 odstoupil z volitelného místa kandidátky.
Poslanec Pavel Růžička má nárok na odškodnění za újmu, která mu vznikla v důsledku nezákonného trestního stíhání v tzv. případu Postoloprty. Rozhodl tak v červnu senát MS v Praze v čele s předsedou Michaelem Nippertem, když nevyhověl odvolání MSp.
Ministerstvo v odvolání proti rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2 (OS) konkrétně namítalo, že Růžička se nevzdal již zastávané pozice, ale rezignoval ještě před svým zvolením, tvrzená újma je tedy hypotetická. A především, že sice v roce 2016 vzdal kandidaturu na post krajského zastupitele v důsledku trestního stíhání, avšak už za rok toto stíhání údajně nevadilo, když úspěšně kandidoval do Poslanecké sněmovny (PS) a získal tak ještě „lukrativnější“ a lépe placené místo.
Poslanec Růžička ve vyjádření k odvolání ovšem takovou argumentaci ministerstva označil za nemorální a na hraně ústavnosti. Výkon obou funkcí je totiž možný paralelně a naznačovat, že si měl trestním stíháním v podstatě polepšit, je podle Růžičky nemístné. Na poslance úspěšně kandidoval s ohledem na nepřesvědčivý vývoj případu, avšak i po svém zvolení setrvával v pozici osoby „ocejchované“ jakožto nevhodný pro výkon exekutivních funkcí, uvedl Růžička ve stanovisku.
Odpovědnost státu
Odvolací senát MS v Praze odvolání MSp nevyhověl, když vyšel primárně ze dvou nálezů Ústavního soudu (ÚS), konkrétně „Paluska“ a „Lajtoch“.
V případu někdejšího přerovského primátora Jiřího Lajtocha např. ÚS konstatoval, že má-li být stát skutečně považován za materiální právní stát, musí nést objektivní odpovědnost za jednání svých orgánů, kterým státní orgány nebo orgány veřejné moci přímo zasahují do základních práv jednotlivce. Přičemž osoba, která byla povinna se podrobit úkonům orgánů činných v trestním řízení, musí mít záruku, že pokud trestnou činnost nespáchala, dostane se jí odškodnění. Pokud by taková perspektiva neexistovala, nebylo by možné trvat na povinnosti jednotlivce taková omezení v rámci trestního stíhání snášet. Tato záruka musí být podle ÚS dána i v případě, jestliže je pro poškozenou osobu výše újmy či příčinná souvislost problematicky prokazatelná.
Podle aktuálního rozhodnutí MS tak nelze Růžičkovi klást k tíži, že „jednal v souladu s politickou kulturou, pokud s ohledem na jeho trestní stíhání ve smyslu stanov a morálního kodexu politického hnutí, jehož byl v rozhodném období členem, rezignoval na svou kandidaturu v krajských volbách v roce 2016, ve kterých by byl s vysokou pravděpodobností zvolen krajským zastupitelem“. V důsledku toho přišel podle soudu o odměnu zastupitele ve výši 276 282 korun.
„Dle názoru odvolacího soudu pak byla nepřípadná námitka žalované, že si žalobce v rozhodném období zajistil jiný náhradní příjem a že by mu tak měl být případně odečten od jím tvrzené škody, neboť shodně se žalobcem vyšel z názoru, že funkce neuvolněného krajského zastupitele není k funkci poslance alternativní, nýbrž paralelní, resp. jak uzavřel soud prvního stupně, žalobce mohl mít vedle svých příjmů i příjmy z výkonu funkce zastupitele,“ uzavírá MS odůvodnění svého rozhodnutí.
Ministerstvo může podat dovolání
MS o věci rozhodoval již podruhé. OS pro Prahu 2 totiž napoprvé žalobě Růžičky nevyhověl s tím, že zde není příčinná souvislost mezi nezákonným trestním stíháním a nezvolením do zastupitelstva. Respektive že není jisté, zda by byl Růžička i za obvyklých okolností do zastupitelstva zvolen.
MS ovšem toto rozhodnutí OS s odkazem na již zmíněné nálezy ÚS z roku 2021 zrušil. MSp může proti nynějšímu rozhodnutí MS ještě podat dovolání k Nejvyššímu soudu.
Petr Dimun, Česká justice
Článek vyšel původně na webu Česká justice, který stejně jako Ekonomický deník patří do skupiny Media Network s.r.o.
Správa železnic vyloučila společnost Alstom z tendru na projekt, výstavbu a údržbu jednotného evropského zabezpečovače (ETCS) pro železniční koridor od Kralup nad Vltavou k hranici s Německem za 12,3 miliardy korun. Důvodem mělo být nesplnění kvalifikačních požadavků. „S rozhodnutím Správy železnic společnost Alstom nesouhlasí, naše kvalifikační požadavky jsme dostatečně prokázali. Proti vyloučení ze soutěže jsme podali námitku,“ sdělil Ekonomickému deníku generální ředitel společnosti Alstom pro Českou republiku a Slovensko Dan Kurucz.
Správa železnic vyloučení Alstomu nekomentovala, podle mluvčího Dušana Gavendy se nemůže vyjadřovat k podrobnostem zadávacího řízení, dokud stále probíhající řízení neskončí. V tendru by mělo po fázi posouzení kvalifikace účastníků následovat vyzvání k podání předběžných nabídek. Jednací řízení s uveřejněním je ale podle Správy železnic obecně jedním z časově náročnějších druhů zadávacích řízení.
Do průběhu tendru už jednou zasáhlo podání návrhu proti procesu zadávacího řízení na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) od společnosti AŽD Praha, která se výběrového řízení účastní. Zakázku Správa železnic uveřejnila 21. března loňského roku, společnost AŽD Praha následně 24. července téhož roku podala výhrady proti zadávací dokumentaci. Na začátku května letošního roku pak antimonopolní úřad oznámil své finální rozhodnutí, kde dal za pravdu zadavateli.
Generální ředitel společnosti Alstom pro Českou republiku a Slovensko v rozhovoru pro Ekonomický deník označil tendr na železnici za jediný svého druhu. „Jde o výběrové řízení, které je zajímavé pro více subjektů na trhu, o čemž svědčí i počet uchazečů, který je poprvé reálně větší než jeden. Správa železnic v tomto výběrovém řízení, jedná se o výběrové řízení s uveřejněním, zohlednila komplikovanost získání požadovaných kvalifikačních dokladů a vyšla vstříc tvorbě konkurenčního prostředí. Do ostatních tendrů, které Správa železnic vypisuje, se často přihlásit reálně nelze. Když například v rámci zadávací dokumentace nejsou poskytnuty všechny potřebné informace pro přípravu nabídky,“ uvedl v rozhovoru Kurucz.
Upozornil také na to, že se na české železnici příliš nepodporuje konkurenční prostředí. „Správa železnic umí vytvořit konkurenci mezi stavebními firmami, kde se podávají různé nabídky. Na druhou stranu jsou tady pouze tři navzájem si nekonkurující systémoví dodavatelé. To je Elektrizace železnic Praha z hlediska elektrizace, firma AŽD Praha pro signalizaci a zabezpečení a firma Kontron pro GSM-R signál,“ zmínil.
Výkonný ředitel společnosti Alstom pro Českou republiku a Slovensko Dan Kurucz. Foto: Alstom
Alstom se na antimonopolní úřad obrátil také ohledně zadání zakázky na instalaci traťové části ETCS České Velenice – České Budějovice – Horní Dvořiště za bezmála 726 milionů korun. Antimonopolní úřad námitku ale nepřijal.
Správa železnic nakonec uzavřela smlouvu 2. srpna s jediným uchazečem tendru, společností AŽD Praha, která nabídla cenu ve výši 708 milionů korun včetně DPH.
Generální ředitel společnosti Alstom pro Českou republiku a Slovensko Dan Kurucz již dříve upřesnil, že spor se vedl o takzvané rozhraní, jak ale Kurucz v rozhovoru poznamenal, jde obecně o způsob zadávání veřejných zakázek prostřednictvím Správy železnic.
Alstom podle něj v rámci rovného přístupu k dodavatelům žádal Správu železnic o zveřejnění popisu rozhraní existujícího zařízení, které je majetkem státní organizace. „Bohužel Správa železnic tyto zásadní informace neposkytla, naopak nás požádala o předání popisu našeho rozhraní. Jelikož takovýto postup není dle našeho přesvědčení v souladu se zvoleným typem zadávacího řízení, obrátili jsme se na ÚOHS,“ zmínil.
V úvodu zmiňovaný tendru pro koridor od Kralup nad Vltavou k hranici s Německem už zahrnuje podmínku, že vítězný dodavatel poskytne interface případným dalším zájemcům. Ekonomický deník opakovaně od června kontaktoval Správu železnic s dotazem, zda je reálné, že organizace v tendrech přístup k softwaru stavědel bude do budoucna uvolňovat a otevře tak tendry větší konkurenci, odpověď ale nezískal. Ohledně toho samého dotazu Ekonomický deník kontaktoval v srpnu také ministerstvo dopravy, ale bez odezvy.
Ministerstvo dopravy spustilo tendr na další dálniční PPP projekt. Hledá koncesionáře na projektování, výstavbu, financování, provozování a údržbu dálnice D35 v úseku Opatovec – Mohelnice a zajištění provozování a údržby přiléhajících úseků D35 Litomyšl – Opatovec. Celková předpokládaná hodnota zakázky je 117,6 miliardy korun. Termín pro podání předběžné kvalifikace je stanoven na 25. září. Resort dopravy tendr ve středu zveřejnil na Portálu o veřejných zakázkách.
Výběrové řízení na koncesionáře začíná kvalifikační fází, v níž musejí podle ministerstva dopravy jednotliví uchazeči doložit zejména své zkušenosti s obdobnými projekty. Ministerstvo dopravy následně posoudí předloženou kvalifikaci a do dalšího kola řízení vybere nejlépe kvalifikované účastníky.
Resortu dopravy pomáhá s hledáním koncesionáře transakční poradce, jde o konsorcium firem White & Case, PricewaterhouseCoopers Česká republika, Siebert + Talaš a Mott MacDonald CZ, kterého úřad vybral letos v dubnu. Soukromý sektor má pro stát postavit bezmála 35 kilometrů dálnice D35 mezi Mohelnicí a Opatovcem a po dostavbě bude celkově provozovat a udržovat 52 kilometrů dálnice D35 až od Litomyšle.
„Paralelní spojnici Čech a Moravy v podobě D35 chceme dokončit do roku 2029 a právě dva poslední úseky v délce 35 kilometrů mohou být dalším projektem financovaným a realizovaným ve spolupráci veřejného a soukromého sektoru,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Dostavba obou úseků vyjde podle něj ve stavebních nákladech na přibližně 35 miliard korun.
Jak už zmínil Kupka dříve, dostavba D35 je vládní prioritou, má ulevit přetížené dálnici D1 i okolním obcím a zlepšit dopravní propustnost území České republiky. Základní parametry PPP projektu u D35 mají podle ministra dopravy vycházet z PPP projektu dálnice D4.
Formou spolupráce veřejného a soukromého sektoru mají být na dálnici D35 postaveny konkrétně úseky Opatovec – Staré Město (16,6 kilometru) a Staré Město – Mohelnice (18,2 kilometru). Vybraný dodavatel bude zároveň provozovat a udržovat úseky mezi Litomyšlí a Opatovcem v délce 17 kilometrů, postavené mimo model PPP.
Ministerstvo dopravy předpokládá, že bude o účast ve výběrovém řízení na dostavbu dálnice D35 zájem. Akce pro investory se 13. června podle resortu účastnilo 111 zástupců (dalších 92 se připojilo online) investorů, stavebních firem či finančních institucí a různých poradců, aby se seznámili s klíčovými parametry projektu.
Různá stadia přípravy
Zadávací dokumentace projektu dostavby D35, kterou ministerstvo zveřejnilo, uvádí u jednotlivých úseků, v jaké fázi přípravy jsou. Například u úseku Litomyšl – Janov ministerstvo dopravy v dokumentu zmiňuje, že společné územní rozhodnutí a stavební povolení nabylo právní moci v listopadu loňského roku. Na úseku byly v únoru letošního roku zahájeny práce pro takzvaný záchranný archeologický výzkum i výzkum samotný. V současnosti probíhá zadávací řízení na výběr zhotovitele. Zahájení výstavby se předpokládá nejdříve na konci roku 2024.
Mapa PPP projektu dálnice D35. Zdroj: Zadávací dokumentace MDCR k projektu
Úsek Janov – Opatovec získal stavební povolení v dubnu 2022. Zahájení výstavby zhotovitelem proběhlo v květnu 2023. Zprovoznění stavby se předpokládá v prosinci 2025.
U části D35 Opatovec – Staré Město, včetně přivaděče od D35 k I/3 a odpočívky Staré Město a SSÚD Opatovec spolu s přivaděčem, nabylo stavební povolení právní moci loni v prosinci.
Letos v červnu pak bylo zahájeno zadávací řízení na zpracování záchranného archeologického výzkumu a zemních prací pro výzkum. Odpočívka Staré Město doposud nemá povolení záměru, zpracovává se dokumentace DUSP. U SSÚD Opatovec nabylo územní rozhodnutí právní moci v září 2022. Před letošním létem bylo zahájeno zadávací řízení na zpracování záchranného archeologického výzkumu a zemních prací pro výzkum.
Jak už dříve oznámilo ministerstvo dopravy, D35 má být letos nejrozestavěnější dálnicí na území Česka. Do konce roku by se mělo zahájit šest úseků stavby v délce 35,7 kilometru. Dohromady tak bude najednou ve výstavbě 64 kilometrů dálnice. V dalších letech má ministerstvo v plánu zahájit a dokončit stavbu zbývajících 52,7 kilometru.
Zásadní povinnost přibude společnostem dovážejícím zboží ze zemí mimo Evropskou unii. U takových výrobků budou muset reportovat hodnoty emisí vzniklých při jejich výrobě. Zatímco doposud mohly firmy uvádět standardizované hodnoty, za srpen a následující měsíce již budou muset reportovat skutečné hodnoty emisí. Kromě samotné administrativy bude pro firmy náročné data od producentů ve třetích zemích vůbec získat. Cílem je posílení evropského trhu a narovnání konkurenceschopnosti evropských výrobců.
„Firmy budou muset získat přesná data o vzniklých emisích od svých dodavatelů. Většina z nich ovšem dodavatele ohledně této nové povinnosti ještě nekontaktovala. Řada firem o této problematice zatím nemá hlubší povědomí, přestože byly o této významné změně oficiálně informovány Celní správou ČR,“ sděluje Viktorie Nerpas z pražské poradenské společnosti BDO.
Přitom čas, kdy by firmy měly situaci komunikovat se svými dodavateli, se podle Viktorie Nerpas nachýlil a moc ho již nezbývá. Očekává se, že komunikace to bude poměrně časově i administrativně náročná. A to až natolik, že Evropská komise přichystala návod, jak s dodavateli komunikovat a jakým prostřednictvím požadovaná data získat. Firmám se tak bude dlouhodobě vyplácet co nejtransparentnější komunikace s jejich dodavatelským řetězcem, vysvětluje Viktorie Nerpas.
Report musí firmy nicméně podávat čtvrtletně, takže získat data zpětně za srpen a září mohou až v říjnu s tím, že 31. října je poslední termín podání reportu za třetí čtvrtletí roku. Konkrétně půjde u uhlíkového cla o počítání emisí u cementu, hliníku, vodíku, elektřiny, hnojiv, železa a oceli, přičemž se předpokládá, že spektrum sledovaného zboží by se mohlo v budoucnu ještě rozšířit.
Posílení evropského trhu a narovnání konkurenceschopnosti evropských výrobců
„Uhlíkové clo bude narovnávat podmínky pro výrobce v rámci Evropské unie, kteří platí emisní povolenky, s producenty ve třetích zemích, kteří měli podmínky výhodnější. V dlouhodobém horizontu pak má nařízení bránit dalšímu přemisťování výroby do třetích zemí,“ pokračuje Viktorie Nerpas z BDO.
Uhlíkové clo přichází v několika fázích. Zatím půjde například ještě k výpočtu emisí použít kromě standardizovaných pravidel EU i jiné alternativní metody, například ty, které používají státy, odkud zboží pochází. To ovšem bude možné jen do konce roku 2024. Následně bude nutné již vždy použít metodiku Evropské unie.
Prakticky rok poté, tedy od počátku roku 2026, začne mechanismus fungovat v plném rozsahu, přičemž firmy budou nuceny za dovezené výrobky hradit již skutečné uhlíkové clo, a to podle vzniku emisí u výrobce ve třetí zemi.
Celkově je mechanismus zavádění uhlíkového cla součástí evropského legislativního balíčku Fit For 55, jenž je souborem opatření vedoucích k redukci emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 55 procent v porovnání s rokem 1990, a jedním z pilířů evropského Green Dealu.
Za nečinnost budou hrozit firmám pokuty
„Za neplnění povinnosti vyplývající z nařízení mohou v budoucnu dovozcům hrozit vysoké pokuty,“ varuje Viktorie Nerpas. Nicméně v současné ještě přechodné fázi uhlíkového cla půjde při kontrolách zejména o to, zdali se firmy k reportingu emisí vůbec registrovaly a daný report prostřednictvím Ministerstva životního prostředí ČR skutečně podaly. Pokud nikoliv, přijde jim nejprve upomínka. Pokud by i tu ignorovaly, měly by již očekávat penalizaci.
„Koncovým zákazníkům pak uhlíkové clo může přinést zkvalitnění výrobků a transparentní původ vzniku celého výrobku,“ dodává expertka z BDO.
Doporučené kroky pro dovozce:
Zjistěte si, zda se vás povinnost týká
Zmapujte si své dodavatele v třetích zemích
Zkontaktujte dodavatele a informujte je, jaké informace budete potřebovat
Registrujte se do rejstříku CBAM
Podejte zprávu nejpozději k 31. 10. 2024
Sledujte informace na: CBAM – ministerstvo životního prostředí.
Ředitelství silnic a dálnic České republiky (ŘSD) má v plánu zprovoznit obchvat Jaroměře 9. září. Stavba aktuálně postupuje podle schváleného harmonogramu, Ekonomickému deníku to sdělil generální ředitel ŘSD Radek Mátl. ŘSD stavbu zahájilo v září roku 2022, původně oznámilo, že stavební práce skončí ke konci roku 2024, následně termín zprovoznění upřesnilo na 13. září, nyní opět došlo k posunu.
První plány ŘSD ale počítaly s tím, že bude obchvat Jaroměře hotový současně s otevřením dálnice D11 od Hradce Králové k Jaroměři v prosinci 2021. Přípravu stavby však zdržely spory o výkupy pozemků a stavební povolení v trase obchvatu.
Obchvat má odvádět tranzitní dopravu z Jaroměře, Čáslavky, Dolan a Svinišťan. Jde o přeložku silnice I/33, trasa odbočuje z okružní křižovatky vybudované v rámci stavby dálnice D11 a na konci úseku se napojuje na obchvat České Skalice. Stávající I/33 se na trasu přeložky napojí prostřednictvím mimoúrovňové křižovatky Dolany.
Stavbu obchvatu dlouhého 6,6 kilometru vysoutěžila společnost Metrostav Infrastructure za 688 milionů korun bez DPH. Projekt zahrnoval výstavbu křižovatek, přeložky sítí a úpravy silnic III. tříd, místních a účelových komunikací a přístupových komunikací na pozemky i vybudování mostních objektů. Jak již dříve Mátl uvedl, nejnáročnějším stavebním objektem je půl kilometru dlouhá estakáda, kterou nová přeložka překonává Labe a přilehlé záplavové území.
Vizualizace obchvatu Náchoda. Foto: ŘSD
V rámci komunikace I/33 připravuje ŘSD také obchvat Náchoda. Na stavbu zahájil státní podnik v červnu výběrové řízení. Předpokládaná hodnota zakázky je 4,053 miliardy korun bez DPH. Dvacetitisícový Náchod patří v Královéhradeckém kraji k městům nejvíce zatíženým dopravou. O stavbu obchvatu usiluje přes dvacet let.
Ve východních Čechách řeší ŘSD zároveň, jak by mohlo vypadat případné napojení na Polsko u města Králíky. Polská strana se totiž výhledově chystá zkapacitnit silniční tahy jak směrem na Králíky, tak i Náchod. Státní podnik nechává pro území zpracovat technickou studii. Zadal ji letos v lednu. ŘSD původně předpokládalo, že závěry studie by měly být známy již letos v létě.
„V současné době je ve fázi zpracování. Termín pro zpracování konceptu TES je 10 měsíců. Jedná se o poměrně dlouhý úsek budoucí komunikace ve složitém území, který je potřeba prozkoumat a navrhnout optimální řešení jak z hlediska technického, tak z hlediska ekonomického,“ sdělil Ekonomickému deníku Mátl.
Dodal, že ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku bude dokončen koncept řešení trasy budoucí silniční komunikace a ta bude následně projednána s obcemi. Dokončení studie se podle Mátla předpokládá přibližně ve druhém čtvrtletí příštího roku a termín se bude podle generálního ředitele ŘSD odvíjet od délky procesu projednávání s obcemi.
Studie vědců z Michiganské univerzity hodnotí proveditelnost přeměny 245 provozovaných uhelných elektráren ve Spojených státech amerických na pokročilé jaderné elektrárny. Zjištění poskytuje cenné poznatky pro tvůrce energetických politik a energetické společnosti, aby mohli plnit cíle v oblasti dekarbonizace. Studie, která byla publikována v časopise Energy Reports, byla sponzorována ministerstvem energetiky, Úřadem pro jadernou energii a financována prostřednictvím programu Nuclear Energy University.
V roce 2022 se uhelné elektrárny podílely na celkové výrobě elektrické energie v USA téměř 20 procentech, což mělo za následek emise 847 milionů metrických tun CO2, což odpovídá 55 procent celkových emisí CO2 z energetického sektoru v zemi.
Uhelné elektrárny (CPP) jsou v mnoha zemích, včetně USA, postupně vyřazovány z provozu. Energetické společnosti po celé zemi začlenily přechod od výroby z uhlí k čistším zdrojům energie do svých integrovaných plánů zdrojů. Kromě toho si několik energetických společností stanovilo cíl vyřadit všechny CPP během příštích 15 let.
V rámci tohoto přechodu je potřeba přeorientovat vysloužilé CPP na alternativní čisté zdroje – jednou z možností je jaderná energie, která může generovat stejně stabilní základní zatížení energie jako uhlí, ale s nulovými emisemi uhlíku, uvádí studie.
Spíše než zřizování nových lokalit může přechod provozních CPP na jaderné elektrárny ušetřit čas a peníze využitím stávajících zařízení, jako jsou přenosová vedení a komponenty energetického systému. Z přechodu budou mít prospěch i okolní komunity, které si udrží pracovní místa a daňové základny, protože uhelné elektrárny budou postupně vyřazovány z provozu.
Studie University of Michigan systematicky vyhodnocuje potenciál přechodu z uhlí na jadernou energii (C2N) v USA pomocí nástroje Siting Tool for Advanced Nuclear Development (STAND). STAND, vyvinutý Michiganskou univerzitou, Národním centrem pro inovace reaktorů ve spolupráci, Argonne National Laboratory, Idaho National Laboratory a Oak Ridge National Laboratory, umožňuje uživatelům zadávat socioekonomické faktory, bezpečnostní parametry a parametry blízkosti pro výběr potenciálních pokročilých vývojových lokalit jaderných reaktorů.
„Schopnost nástroje vyhodnocovat více míst současně a zároveň vyvažovat sadu cílů nabízí škálovatelnější a robustnější analýzu než předchozí studie, které se zaměřovaly na několik konkrétních rostlin,“ poznamenali vědci.
Zkoumaných 245 provozovaných uhelných elektráren bylo rozděleno do dvou různých skupin na základě jejich jmenovité kapacity.
„Vzhledem k tomu, že pokročilé jaderné reaktory jsou rozděleny do různých tříd, jako jsou mikroreaktory, středně velké reaktory a malé modulární reaktory, je nutné uhelné elektrárny kategorizovat odpovídajícím způsobem tak, aby odpovídaly jejich kapacitě pro hladký přechod na jadernou energii,“ uvádí studie.
Výsledky odhalily široké spektrum úrovní vhodnosti a kompromisů v různých lokalitách, což zdůrazňuje proveditelnost i složitost přechodu od uhelné k jaderné kapacitě. U menší skupiny s elektrickou kapacitou se skóre proveditelnosti pohybovalo od 51,52 do 84,31 ze 100 s mediánem 66,53. Větší skupina elektrické kapacity se pohybovala ve skóre proveditelnosti od 47,29 do 76,92 s mediánem 63,97.
Uhelná elektrárna R M Schahfer v Indianě se ukázala jako nejschůdnější lokalita s menší elektrickou kapacitou, která vyrábí 1000 MWe nebo méně, zatímco elektrárna AES Petersburg v Indianě byla nejlépe hodnocena mezi místy s větší elektrickou kapacitou s výrobní kapacitou vyšší než 1000 MWe.
„Analýza provedená STAND může být přínosem pro energetické plánovače, tvůrce politik, veřejné služby a energetický průmysl při přijímání informovaných rozhodnutí. Poskytuje přístup shora dolů k hodnocení potenciálu přechodu na C2N v různých uhelných lokalitách. Je však nezbytné zdůraznit, že před dokončením rozhodnutí týkajících se licencování reaktorů je nezbytný další geologický průzkum na místě, posouzení vlivu na životní prostředí a procesy zapojení komunity,“ uzavírá studie.
„Doufám, že tato práce, která se velmi podrobně zabývá potenciálem přechodu z uhlí na jadernou energii pro každou uhelnou elektrárnu v celé zemi, může informovat o národních a státních konverzacích, které se odehrávají v reálném čase,“ řekl odborný asistent jaderného inženýrství a radiologických věd na Michiganské univerzitě a hlavní autor studie Aditi Verma.
V USA i jinde se aktivně zkoumá možnost nahrazení uhelných elektráren jadernými kapacitami. Společnost TerraPower v roce 2021 oznámila plány na výstavbu demonstrační jednotky svého rychlého reaktoru chlazeného sodíkem Natrium v areálu vysloužilé uhelné elektrárny ve Wyomingu; v roce 2022 Marylandský energetický úřad oznámil, že podporuje práci na vyhodnocení možnosti nového využití uhelného zařízení na výrobu elektřiny pomocí malého modulárního reaktoru X-energy Xe-100; a společnost Holtec International nedávno uvedla, že zvažuje uhelné elektrárny jako možné lokality pro svůj SMR-160 s plány uvést první blok do provozu již v roce 2029.
V Polsku pak společnost NuScale zkoumá ve spolupráci s energetickou společností Unimot a producentem mědi a stříbra KGHM možnosti svých reaktorů, které by nahradily uhelné elektrárny.
Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) načrtnul nové mantinely pro definování utajovaných informací. Ty by nově měly být speciálním nařízením vlády vymezeny spíše obecně v tematických blocích, a to podle jednotlivých oblastí bezpečnostních zájmů republiky. Dosud bylo podmínkou pro zařazení určité informace mezi ty utajené to, aby odpovídala jejich poměrně detailnímu výčtu v příslušném katalogu. Ten má sice zůstat i nadále, nově byl měl být ale jinak členěný a hlavně daleko obecnější.
Právě takový přístup podle úřadu odpovídá moderním standardům i potřebám státu. „Pokud by seznam utajovaných informací měl být považován za taxativní výčet, mohl by být dokonce vnímán jako riziko pro činnost původců utajovaných informací a tím i pro bezpečnost státu v případě, že by neobsahoval všechny potřebné položky nebo by jednotlivé položky byly natolik konkrétní, že by nebylo možné je na vzniklou informaci vztáhnout, přestože jinak by tato informace materiální kritérium pro utajení jednoznačně splňovala,” vysvětluje NBÚ v důvodové zprávě.
Doplňuje přitom, že existence detailního výčtu v podobě podrobného seznamu je v rámci Evropské unie i NATO ojedinělou praxí, používanou – pokud vůbec – spíše na úrovni metodických pomůcek než obecně závazného právního předpisu. „Úplný výčet utajovaných informací si lze totiž i s ohledem na široký záběr činnosti jednotlivých původců jen stěží představit,” konstatuje úřad.
Na změně strategie v tomto směru panuje mezi odborníky i vládními partnery podle všeho shoda, i tak ale meziresortní připomínkové řízení odhalilo důležité výhrady některých klíčových resortů nebo institucí.
Zásadní nesouhlasné připomínky přitom uplatnilo zejména ministerstvo vnitra, do jehož působnosti značná část problematiky spadá. Resort vedený předsedou Starostů a nezávislých Vítem Rakušanem požaduje zejména konkrétní změny ve vymezení jednotlivých oblastí utajovaných informací.
Lepší popis, resp. definici tak vnitro požaduje například v případě informací o specializovaných policejních útvarech, které mají na starosti ty nejcitlivější operace, tedy práci s agenty nebo s předstíranými převody, ochranu svědků, výrobu krycích dokladů nebo řízení informátorů.
Rakušanovo ministerstvo v této souvislosti požaduje jasné zanesení těchto činností do nařízení a také stanovení, že utajení ve stupních důvěrné nebo vyhrazené budou podléhat veškeré poznatky o metodách, formách a zásadách jejich práce. Zatím návrh počítá jen s tí,, že katalog by zmiňoval pouze údaje o dislokaci takových útvarů, a to ještě jen obecně popsaných bez konkrétních činností.
„Metody, formy a zásady práce jsou základním stavebním kamenem utajování činností, které určený útvar provádí, proto je navrhujeme umístit hned k definici určeného útvaru,” upozorňuje vnitro. Původně stanovenou „dislokaci“ pak navrhuje jako dílčí prvek přesunout do oblasti věnované materiálními a finančnímu zajištění takových útvarů.
Katalog přitom u každé oblasti kromě základní charakteristiky možné utajované informace určuje i to, s jakým stupněm utajení se pro ní počítá, tedy od nejmírnějšího režimu vyhrazené před důvěrné, tajné až po přísně tajné. U zmíněného bodu návrh počítá jen ze „základem”, tedy stupněm V. To je přitom úroveň, pro kterou může konkrétnímu pracovníkovi udělit příslušné osvědčení o bezpečnostní způsobilosti pouze zaměstnavatel. U všech dalších úrovní to už ale přísluší výhradně Národnímu bezpečnostnímu úřadu, který se za účelem prověření konkrétního člověka může obrátit například i na tajné služby.
Zřejmě i proto ministerstvo vnitra požaduje, aby zmíněné informace o způsobu a charakteru práce těch nejcitlivějších policejních útvarů mohly podléhat vyššímu stupni utajení, tedy důvěrné. „Některé z metod, forem a zásad činnosti určeného útvaru mohou být až ve stupni utajení důvěrné, proto navrhujeme zvětšení rozsahu použitelných stupňů utajení,” komentuje to vnitro ve svých připomínkách.
Obdobných změn pak navrhuje více, většinou technického rázu. Podobně tak resort požaduje například zpřísnění úrovně utajení i u informací o dislokaci a také bezpečnostním zajištění chráněných pracovišť, a to na rovněž ze stupně V na úroveň T.
Například v oblasti kybernetické a informační bezpečnosti ale vnitro požaduje změny přesně opačným směrem. Jeden z navrhovaných bodů totiž stanoví, že utajení až do vysokého stupně T mohou podléhat veškeré informace, které se týkají “údajů o provozu, zabezpečení, výzkumu, vývoji, architektuře a bezpečnostním nastavení informačních systémů”. Vnitro ale v této souvislosti namítá, že takto – až příliš obecná definice – by se vztahovala na veškeré informační systémy v zemi.
„Důsledkem navrhované definice oblasti tak bude nutné určit zaměstnance se stupněm utajení „V“ až příp. „T“ v celé veřejné správě, používající povinně elektronické systémy spisové služby,” upozorňuje vnitro. Navrhuje proto jasně definovat, které konkrétní informační systémy má předkladatel na mysli, nebo naopak IT systémy spisové služby z takto popsané povinnosti vyjmout.
Ministerstvo vnitra požaduje i komplexnější změny v návrhu ve smyslu popisu jednotlivých utajovaných oblastí. Návrh NBÚ totiž opakovaně v některých bodech katalogu uvádí, že utajení mají podléhat informace o výcviku nebo přípravě policistů z těch nejcitlivějších, místo samotného výcviku nebo přípravě. Žádáme o opravu legislativní formulace tak, aby odpovídala ostatním ustanovením, v nichž se utajují samotné procesy a nikoliv informace o nich,” uvádějí zástupci ministerstva vnitra.
Změny požaduje silový a bezpečnostní resort také přímo v oblasti operativního pátrání policie. Návrh totiž sice pamatuje na utajení konkrétních citlivých úkonů nebo operací, „opomíná” ale zařazovat do chráněného režimu také úřední záznamy, které policisté operující v terénu a často v přestrojení o svých akcích pořizují. Vnitro přitom připomíná, že pronikání do zájmového prostředí a získávání poznatků z takového prostředí je základní metodou vyhledávání a odhalování trestných činů, přičemž konkrétní policista nebo policistka mohou v takových případech ze zákona zastírat svou příslušnost k ozbrojenému sboru nebo skutečný účel své činnosti.
„O provedeném získávání poznatků ze zájmového prostředí se vyhotovuje úřední záznam. V praxi při tom mohou nastat případy, ve kterých by vyzrazení získaného poznatku neoprávněné osobě nebo jeho zneužití či vyzrazení totožnosti fyzické osoby, od které byl poznatek získán, mohlo mít za následek zmaření, ztížení a nebo ohrožení prověřování nebo vyšetřování trestného činu nebo usnadnění jeho páchání či ohrožení bezpečnosti fyzické osoby,” popisuje možný černý scénář ministerstvo vnitra.
Podle resortu je proto nezbytné na dokumentech obsahujících takovéto informace vyznačit stupeň utajení a uvést náležitosti utajovaného dokumentu.
Kritické a nesouhlasné připomínky se vnitru „sešly” také od dalšího silového resortu, tedy ministerstva obrany, ale také od Digitální informační agentury nebo Českého telekomunikačního úřadu, stejně jako od ministerstva financí nebo Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
Národní bezpečnostní úřad nyní musí připomínky ostatních institucí vypořádat a případně je do návrhu zapracovat, aby o něm posléze mohla rozhodovat vláda.
