Studie vědců z Michiganské univerzity hodnotí proveditelnost přeměny 245 provozovaných uhelných elektráren ve Spojených státech amerických na pokročilé jaderné elektrárny. Zjištění poskytuje cenné poznatky pro tvůrce energetických politik a energetické společnosti, aby mohli plnit cíle v oblasti dekarbonizace. Studie, která byla publikována v časopise Energy Reports, byla sponzorována ministerstvem energetiky, Úřadem pro jadernou energii a financována prostřednictvím programu Nuclear Energy University.
V roce 2022 se uhelné elektrárny podílely na celkové výrobě elektrické energie v USA téměř 20 procentech, což mělo za následek emise 847 milionů metrických tun CO2, což odpovídá 55 procent celkových emisí CO2 z energetického sektoru v zemi.
Uhelné elektrárny (CPP) jsou v mnoha zemích, včetně USA, postupně vyřazovány z provozu. Energetické společnosti po celé zemi začlenily přechod od výroby z uhlí k čistším zdrojům energie do svých integrovaných plánů zdrojů. Kromě toho si několik energetických společností stanovilo cíl vyřadit všechny CPP během příštích 15 let.
V rámci tohoto přechodu je potřeba přeorientovat vysloužilé CPP na alternativní čisté zdroje – jednou z možností je jaderná energie, která může generovat stejně stabilní základní zatížení energie jako uhlí, ale s nulovými emisemi uhlíku, uvádí studie.
Spíše než zřizování nových lokalit může přechod provozních CPP na jaderné elektrárny ušetřit čas a peníze využitím stávajících zařízení, jako jsou přenosová vedení a komponenty energetického systému. Z přechodu budou mít prospěch i okolní komunity, které si udrží pracovní místa a daňové základny, protože uhelné elektrárny budou postupně vyřazovány z provozu.
Studie University of Michigan systematicky vyhodnocuje potenciál přechodu z uhlí na jadernou energii (C2N) v USA pomocí nástroje Siting Tool for Advanced Nuclear Development (STAND). STAND, vyvinutý Michiganskou univerzitou, Národním centrem pro inovace reaktorů ve spolupráci, Argonne National Laboratory, Idaho National Laboratory a Oak Ridge National Laboratory, umožňuje uživatelům zadávat socioekonomické faktory, bezpečnostní parametry a parametry blízkosti pro výběr potenciálních pokročilých vývojových lokalit jaderných reaktorů.
„Schopnost nástroje vyhodnocovat více míst současně a zároveň vyvažovat sadu cílů nabízí škálovatelnější a robustnější analýzu než předchozí studie, které se zaměřovaly na několik konkrétních rostlin,“ poznamenali vědci.
Zkoumaných 245 provozovaných uhelných elektráren bylo rozděleno do dvou různých skupin na základě jejich jmenovité kapacity.
„Vzhledem k tomu, že pokročilé jaderné reaktory jsou rozděleny do různých tříd, jako jsou mikroreaktory, středně velké reaktory a malé modulární reaktory, je nutné uhelné elektrárny kategorizovat odpovídajícím způsobem tak, aby odpovídaly jejich kapacitě pro hladký přechod na jadernou energii,“ uvádí studie.
Výsledky odhalily široké spektrum úrovní vhodnosti a kompromisů v různých lokalitách, což zdůrazňuje proveditelnost i složitost přechodu od uhelné k jaderné kapacitě. U menší skupiny s elektrickou kapacitou se skóre proveditelnosti pohybovalo od 51,52 do 84,31 ze 100 s mediánem 66,53. Větší skupina elektrické kapacity se pohybovala ve skóre proveditelnosti od 47,29 do 76,92 s mediánem 63,97.
Uhelná elektrárna R M Schahfer v Indianě se ukázala jako nejschůdnější lokalita s menší elektrickou kapacitou, která vyrábí 1000 MWe nebo méně, zatímco elektrárna AES Petersburg v Indianě byla nejlépe hodnocena mezi místy s větší elektrickou kapacitou s výrobní kapacitou vyšší než 1000 MWe.
„Analýza provedená STAND může být přínosem pro energetické plánovače, tvůrce politik, veřejné služby a energetický průmysl při přijímání informovaných rozhodnutí. Poskytuje přístup shora dolů k hodnocení potenciálu přechodu na C2N v různých uhelných lokalitách. Je však nezbytné zdůraznit, že před dokončením rozhodnutí týkajících se licencování reaktorů je nezbytný další geologický průzkum na místě, posouzení vlivu na životní prostředí a procesy zapojení komunity,“ uzavírá studie.
„Doufám, že tato práce, která se velmi podrobně zabývá potenciálem přechodu z uhlí na jadernou energii pro každou uhelnou elektrárnu v celé zemi, může informovat o národních a státních konverzacích, které se odehrávají v reálném čase,“ řekl odborný asistent jaderného inženýrství a radiologických věd na Michiganské univerzitě a hlavní autor studie Aditi Verma.
V USA i jinde se aktivně zkoumá možnost nahrazení uhelných elektráren jadernými kapacitami. Společnost TerraPower v roce 2021 oznámila plány na výstavbu demonstrační jednotky svého rychlého reaktoru chlazeného sodíkem Natrium v areálu vysloužilé uhelné elektrárny ve Wyomingu; v roce 2022 Marylandský energetický úřad oznámil, že podporuje práci na vyhodnocení možnosti nového využití uhelného zařízení na výrobu elektřiny pomocí malého modulárního reaktoru X-energy Xe-100; a společnost Holtec International nedávno uvedla, že zvažuje uhelné elektrárny jako možné lokality pro svůj SMR-160 s plány uvést první blok do provozu již v roce 2029.
V Polsku pak společnost NuScale zkoumá ve spolupráci s energetickou společností Unimot a producentem mědi a stříbra KGHM možnosti svých reaktorů, které by nahradily uhelné elektrárny.
Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) načrtnul nové mantinely pro definování utajovaných informací. Ty by nově měly být speciálním nařízením vlády vymezeny spíše obecně v tematických blocích, a to podle jednotlivých oblastí bezpečnostních zájmů republiky. Dosud bylo podmínkou pro zařazení určité informace mezi ty utajené to, aby odpovídala jejich poměrně detailnímu výčtu v příslušném katalogu. Ten má sice zůstat i nadále, nově byl měl být ale jinak členěný a hlavně daleko obecnější.
Právě takový přístup podle úřadu odpovídá moderním standardům i potřebám státu. „Pokud by seznam utajovaných informací měl být považován za taxativní výčet, mohl by být dokonce vnímán jako riziko pro činnost původců utajovaných informací a tím i pro bezpečnost státu v případě, že by neobsahoval všechny potřebné položky nebo by jednotlivé položky byly natolik konkrétní, že by nebylo možné je na vzniklou informaci vztáhnout, přestože jinak by tato informace materiální kritérium pro utajení jednoznačně splňovala,” vysvětluje NBÚ v důvodové zprávě.
Doplňuje přitom, že existence detailního výčtu v podobě podrobného seznamu je v rámci Evropské unie i NATO ojedinělou praxí, používanou – pokud vůbec – spíše na úrovni metodických pomůcek než obecně závazného právního předpisu. „Úplný výčet utajovaných informací si lze totiž i s ohledem na široký záběr činnosti jednotlivých původců jen stěží představit,” konstatuje úřad.
Na změně strategie v tomto směru panuje mezi odborníky i vládními partnery podle všeho shoda, i tak ale meziresortní připomínkové řízení odhalilo důležité výhrady některých klíčových resortů nebo institucí.
Zásadní nesouhlasné připomínky přitom uplatnilo zejména ministerstvo vnitra, do jehož působnosti značná část problematiky spadá. Resort vedený předsedou Starostů a nezávislých Vítem Rakušanem požaduje zejména konkrétní změny ve vymezení jednotlivých oblastí utajovaných informací.
Lepší popis, resp. definici tak vnitro požaduje například v případě informací o specializovaných policejních útvarech, které mají na starosti ty nejcitlivější operace, tedy práci s agenty nebo s předstíranými převody, ochranu svědků, výrobu krycích dokladů nebo řízení informátorů.
Rakušanovo ministerstvo v této souvislosti požaduje jasné zanesení těchto činností do nařízení a také stanovení, že utajení ve stupních důvěrné nebo vyhrazené budou podléhat veškeré poznatky o metodách, formách a zásadách jejich práce. Zatím návrh počítá jen s tí,, že katalog by zmiňoval pouze údaje o dislokaci takových útvarů, a to ještě jen obecně popsaných bez konkrétních činností.
„Metody, formy a zásady práce jsou základním stavebním kamenem utajování činností, které určený útvar provádí, proto je navrhujeme umístit hned k definici určeného útvaru,” upozorňuje vnitro. Původně stanovenou „dislokaci“ pak navrhuje jako dílčí prvek přesunout do oblasti věnované materiálními a finančnímu zajištění takových útvarů.
Katalog přitom u každé oblasti kromě základní charakteristiky možné utajované informace určuje i to, s jakým stupněm utajení se pro ní počítá, tedy od nejmírnějšího režimu vyhrazené před důvěrné, tajné až po přísně tajné. U zmíněného bodu návrh počítá jen ze „základem”, tedy stupněm V. To je přitom úroveň, pro kterou může konkrétnímu pracovníkovi udělit příslušné osvědčení o bezpečnostní způsobilosti pouze zaměstnavatel. U všech dalších úrovní to už ale přísluší výhradně Národnímu bezpečnostnímu úřadu, který se za účelem prověření konkrétního člověka může obrátit například i na tajné služby.
Zřejmě i proto ministerstvo vnitra požaduje, aby zmíněné informace o způsobu a charakteru práce těch nejcitlivějších policejních útvarů mohly podléhat vyššímu stupni utajení, tedy důvěrné. „Některé z metod, forem a zásad činnosti určeného útvaru mohou být až ve stupni utajení důvěrné, proto navrhujeme zvětšení rozsahu použitelných stupňů utajení,” komentuje to vnitro ve svých připomínkách.
Obdobných změn pak navrhuje více, většinou technického rázu. Podobně tak resort požaduje například zpřísnění úrovně utajení i u informací o dislokaci a také bezpečnostním zajištění chráněných pracovišť, a to na rovněž ze stupně V na úroveň T.
Například v oblasti kybernetické a informační bezpečnosti ale vnitro požaduje změny přesně opačným směrem. Jeden z navrhovaných bodů totiž stanoví, že utajení až do vysokého stupně T mohou podléhat veškeré informace, které se týkají “údajů o provozu, zabezpečení, výzkumu, vývoji, architektuře a bezpečnostním nastavení informačních systémů”. Vnitro ale v této souvislosti namítá, že takto – až příliš obecná definice – by se vztahovala na veškeré informační systémy v zemi.
„Důsledkem navrhované definice oblasti tak bude nutné určit zaměstnance se stupněm utajení „V“ až příp. „T“ v celé veřejné správě, používající povinně elektronické systémy spisové služby,” upozorňuje vnitro. Navrhuje proto jasně definovat, které konkrétní informační systémy má předkladatel na mysli, nebo naopak IT systémy spisové služby z takto popsané povinnosti vyjmout.
Ministerstvo vnitra požaduje i komplexnější změny v návrhu ve smyslu popisu jednotlivých utajovaných oblastí. Návrh NBÚ totiž opakovaně v některých bodech katalogu uvádí, že utajení mají podléhat informace o výcviku nebo přípravě policistů z těch nejcitlivějších, místo samotného výcviku nebo přípravě. Žádáme o opravu legislativní formulace tak, aby odpovídala ostatním ustanovením, v nichž se utajují samotné procesy a nikoliv informace o nich,” uvádějí zástupci ministerstva vnitra.
Změny požaduje silový a bezpečnostní resort také přímo v oblasti operativního pátrání policie. Návrh totiž sice pamatuje na utajení konkrétních citlivých úkonů nebo operací, „opomíná” ale zařazovat do chráněného režimu také úřední záznamy, které policisté operující v terénu a často v přestrojení o svých akcích pořizují. Vnitro přitom připomíná, že pronikání do zájmového prostředí a získávání poznatků z takového prostředí je základní metodou vyhledávání a odhalování trestných činů, přičemž konkrétní policista nebo policistka mohou v takových případech ze zákona zastírat svou příslušnost k ozbrojenému sboru nebo skutečný účel své činnosti.
„O provedeném získávání poznatků ze zájmového prostředí se vyhotovuje úřední záznam. V praxi při tom mohou nastat případy, ve kterých by vyzrazení získaného poznatku neoprávněné osobě nebo jeho zneužití či vyzrazení totožnosti fyzické osoby, od které byl poznatek získán, mohlo mít za následek zmaření, ztížení a nebo ohrožení prověřování nebo vyšetřování trestného činu nebo usnadnění jeho páchání či ohrožení bezpečnosti fyzické osoby,” popisuje možný černý scénář ministerstvo vnitra.
Podle resortu je proto nezbytné na dokumentech obsahujících takovéto informace vyznačit stupeň utajení a uvést náležitosti utajovaného dokumentu.
Kritické a nesouhlasné připomínky se vnitru „sešly” také od dalšího silového resortu, tedy ministerstva obrany, ale také od Digitální informační agentury nebo Českého telekomunikačního úřadu, stejně jako od ministerstva financí nebo Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
Národní bezpečnostní úřad nyní musí připomínky ostatních institucí vypořádat a případně je do návrhu zapracovat, aby o něm posléze mohla rozhodovat vláda.
Skupina ČEZ a Český svaz ochránců přírody spojily síly při ochraně biodiverzity. Vybrané energetické lokality budou hodnotit z hlediska přírodní rozmanitosti. Kromě zachování biodiverzity se dohoda zaměřuje na záchranu ohrožených volně žijících živočichů v nouzi a zvyšování povědomí veřejnosti o těchto tématech.
Skupina ČEZ v rámci spolupráce zpřístupní vybrané lokality pro detailní vyhodnocení biodiverzity a následně zapracuje doporučení neziskové organizace do programu péče o lokalitu. Nejnovější poznatky z oblasti biodiverzity začlení energetická společnost i do dalších probíhajících programů, jako je například Grant Nadace ČEZ Strom, který podporuje výsadbu zeleně ve městech a obcích.
Záchrana kriticky ohroženého sokola stěhovavého a karasa, vytváření migračních koridorů motýlů pod elektrickým vedením, ochrana ptáků před poraněním elektrickým proudem a podpora výsadby stromů v obcích – to jsou jen některé z aktivit Skupiny ČEZ, které přispívají k ochraně a rozmanitosti přírody v České republice. Podpisem smlouvy s Českým svazem ochránců přírody se ČEZ stal oficiálním partnerem Národního programu ochrany biodiverzity, což znamená, že systematičtěji uplatňuje nejnovější poznatky týkající se podpory druhové diverzity a zaměřuje se také na osvětu a vzdělávání.
„Skupina ČEZ je lídrem v dekarbonizaci energetiky a usiluje o dosažení klimatické neutrality do roku 2040. Ochrana klimatu je úzce spjata s biologickou rozmanitostí. Jako partneři Národního programu ochrany biodiverzity chceme přispět k lepší péči o krajinu, systematicky ji podporovat, pomáhat ohroženým druhům živočichů a více se zapojit do environmentální výchovy na vysokých školách,“ uvedl generální ředitel Skupiny ČEZ Daniel Beneš.
Český svaz ochránců přírody bude na základě dohody provádět biologické mapování vybraných lokalit vlastněných a spravovaných Skupinou ČEZ a vypracuje plány pro lepší péči o jejich biodiverzitu. CUNC dále poskytne Skupině ČEZ aktuální poznatky pro začlenění do Grantu Stromy Nadace ČEZ, která od roku 2011 podporuje výsadbu stromů v obcích, zejména v podobě alejí a alejí, ale také v parcích a městských sadech.
„Ztráta biologické rozmanitosti je jedním z nejpalčivějších problémů, které v ochraně české přírody řešíme. Biodiverzita je nesmírně důležitá: čím více rostlinných a živočišných druhů a vazeb mezi nimi je na určitém místě přítomno, tím je lokalita stabilnější a odolnější vůči vnějším vlivům, jako je sucho. Zapojení velkých korporací, jako je Skupina ČEZ, do podpory biodiverzity, významně přispívá k dosažení našich cílů v oblasti ochrany naší krásné české přírody a ke zlepšení životních podmínek ohrožených druhů,“ navázal předseda představenstva Českého svazu ochránců přírody Libor Ambrozek.
„Letos v lednu jsme se jako jedni z prvních v České republice zavázali k posuzování vlivu našeho podnikání na životní prostředí, krajinu, ekosystémy a biologickou diverzitu dle doporučení a hodnotících kritérií mezinárodní iniciativy TNFD (Task Force on Nature-related Financial Disclosures). Klíčovým krokem je zmapování, jak jsme na tom z hlediska biologické rozmanitosti, abychom mohli připravit program její obnovy a ochrany. Věřím, že spolupráce s Českým svazem ochránců přírody nám pomůže nastavit co nejlepší péči o biologickou diverzitu tak, aby se její přínos pro českou přírodu a krajinu projevil co nejdříve,“ doplnila členka představenstva Skupiny ČEZ Michaela Chaloupková.
Součástí spolupráce Českého svazu ochránců přírody a Skupiny ČEZ bude i environmentální výchova se zaměřením na hodnocení biodiverzity a podporu aktivit v oblasti environmentální výchovy, uvedl ČEZ v tiskové zprávě.
Nálada mezi německými železničními zaměstnanci se zřejmě zhoršuje, stěžují si na stres i špatné pracovní podmínky. Ukazují to interní chaty, na které poukázal německý list Süddeutsche Zeitung. Podle zprávy je mnoho zaměstnanců naštvaných a zoufalých i kvůli špatným službám, posktovaným ve vlakové dopravě.
„To, co zažíváme, se nedá překonat, pokud jde o rozpaky,“ napsal jeden z průvodčích Deutsche Bahn. „Snad mi odpustíte, že jsem zvolil tato slova. Je to jen pro k**vy,“ postěžoval si průvodčí o své cestě z Berlína do Basileje, kdy neměl žádnou ledničku, žádné chladivo a žádné zboží. „Tragédie,“ shrnul průvodčí. „S tak málem personálu v krátkodobém horizontu vyděsíme i poslední zbývající zaměstnance“, posteskl si.
Jeden strojvedoucí pak popsal státní podnik Deutsche Bahn jako „zchátralý případ zralý na restrukturalizaci“.
Podle vlastních informací měl Süddeutsche Zeitung možnost nahlédnout do několika chatů, které poskytují jasný obraz o náladě na železnici. Mnoho zaměstnanců, zejména v dálkové dopravě, je naprosto frustrovaných. Ve svých příspěvcích dokumentují řadu stížností v provozním procesu: zjevně příliš málo personálu, rychlíky ICE s rozbitými klimatizačními systémy, nedostatek dodávek pro palubní catering, mizernou interní komunikaci. „Myslím, že se to každým dnem zhoršuje a vy jste ve vlaku s menším počtem zaměstnanců,“ napsal další ze zaměstnanců Deutsche Bahn.
Z chatů vyplývá, že nejen cestující, ale i vlastní zaměstnanci společnosti ztrácejí trpělivost s Deutsche Bahn a zejména s vedením skupiny. Nálada ve státním podniku, ve kterém se má rušit 30 000 pracovních míst, je na bodu mrazu. Za ty s*ačky vždycky platí jen zaměstnanci,“ stěžuje si jeden zaměstnanec.
Zaměstnanci míní, že kritika podmínek na drahách je pro vedení firmy „stále více nežádoucí.
„Pokud se svěříte s problémy jako zaměstnanec, je vám řečeno, že si můžete hledat novou práci v agentuře práce, píše jeden ze zaměstnanců. Někteří otočí vlajku proti větru, jiní dostanou náhubek nebo jsou požádáni, aby odešli způsobem,“ stěžuje si další ze zaměstnanců Deutsche Bahn.
„Existuje naléhavá potřeba změny systému nejen v provozu firmy venku, ale také v provozu uvnitř společnosti,“ shodují se podle Süddeutsche Zeitung německých státních drah.
Spuštění jednotného evropského zabezpečovače (ETCS) se v lednu příštího roku neodehraje najednou, ale ve čtyřech fázích, aby bylo možné se vyhnout případným komplikacím. Informoval o tom ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Nový režim zabezpečení se bude týkat 620 kilometrů železniční sítě. První úsek, kde by měl být od 1. ledna systém spuštěn, je trať Česká Třebová – Olomouc – Dluhonice – Prosenice/Přerov.
Následovat bude 8. ledna úsek Břeclav – Bohumín, poté 15. ledna trať Česká Třebová – Adamov Modřice – Břeclav a 22. ledna Praha-Běchovice – Pardubice – Česká Třebová. Podle Kupky jde z hlediska evropského kontextu a porovnání s podobnými případy o unikátní rozsah sítě zabezpečené ETCS v tak krátkém časovém období.
Jak uvedl na společné pondělní tiskové konferenci generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda, rozsah sítě se přímo váže na nejvýznamnější úseky koridorových tratí Transevropské dopravní sítě (TEN-T), kde je největší objem ať už osobní nebo nákladní dopravy. Podle Svobody by na konci ledna mělo ETCS na hlavních ramenech koridorů plně nahradit národní vlakový zabezpečovač. „Na jednotlivých ramenech musíme postupným zprovozňováním a zároveň odstavováním národního zabezpečovače zabezpečit to nejvyšší, bezpečnost provozu. K tomu se váže i hustota provozu na jednotlivých ramenech,“ poznamenal Svoboda.
Svoboda také zmínil, že například na rameni Česká Třebová – Olomouc – Dluhonice – Prosenice/Přerov se už aktuálně využívá ETCS ve třiceti procentech. V současnosti má ESC testy a klíče pro provoz na tratích Správy železnic pod ETCS 1153 vozidel, z toho je 811 vozidel českých a 342 vozidel zahraničních dopravců. Proškolených pro jízdu pod zabezpečovačem ETCS je v srpnu 1850 strojvedoucích.
Přehled plánovaného spuštění systému ETCS na jednotlivých koridorech. Zdroj: MDCR
Po spuštění by se mělo do systému s ETCS měsíčně zapojit podle ministerstva dopravy 50 tisíc vlaků, je to pětadvacetkrát více, než v současnosti, a ujet by měly čtyři miliony vlakokilometrů. Ministr Kupka poznamenal, že z celkového provozního výkonu české železnice bude ve vyšším stupni zabezpečení a novém režimu 42 procent výkonů.
Zabezpečovací systém ETCS prošel od ledna do července sedmi zátěžovými testy, při kterých na hlavních tratích projelo 796 vlaků. Přibližně u tří vlaků za 100 došlo k rozpadu spojení a souprava automaticky zabrzdila. Poslední z testů se odehrál na trati Praha – Česká Třebová a podle ministra Kupky vykázal 100procentní úspěšnost spojení lokomotivy s traťovou částí. Jiří Svoboda v souvislosti s ETCS zmínil mimo jiné rádiový systém GSM-R, u kterého má docházet k postupnému zatěžování.
Od srpna se zapojují všichni, kdo mohou
Testování systému ETCS i nadále pokračuje, od srpna mají všichni dopravci, kteří jsou k tomu vybavení a jednou po úsecích s ETCS, povinnost zabezpečovač zapínat. „Jen za tři dny došlo k nárůstu o zhruba deset procent využívání,“ uvedl Svoboda. Podle Svobody je také dobře, že se systém v České republice aktivoval od 1. ledna 2023 na trati Olomouc – Uničov, i když se podle něj jedná pouze o 30 kilometrů trati, jde o nenahraditelné zkušenosti. „Dnes atakujeme hranici devadesáti devíti procent funkčnosti. Samozřejmě je to neporovnatelné s jednotlivými rameny,“ uvedl.
Dovybavit systémem ETCS bude do spuštění provozu v lednu příštího roku potřeba podle ředitele Drážního úřadu Jiřího Koláře ještě třicet procent vozidel, to je několik stovek, a proškolit přibližně tisícovku strojvedoucích.
Přehled vývoje počtu vozidel vybavených ETCS. Zdroj: MDCR
Ministr dopravy Kupka v pondělí také zopakoval, že do vybavení vozidel plynulo z jednotlivých dotací 7,2 miliardy korun. Spolu s finančními prostředky dopravců investice do palubních jednotek přesahuje částku deset miliard korun. „Co se týče vybavení jednotlivých tratí, tady to byly další desítky miliard korun,“ podotkl Kupka.
Financování vybavování lokomotiv dopravců podrobněji přiblížil ředitel odboru drážní dopravy ministerstva dopravy Jindřich Kušnír. Společným základem pro celou Evropu je podle něj program CEF, Česká republika ale vytvořila i specifické národní dotační programy, které byly financované z prostředků Operačního programu Doprava 2 a 3, anebo z národních prostředků ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). „Sledovali jsme tím, aby byly dotace uživatelsky přívětivější pro menší dopravce,“ zmínil Kušnír.
Poslední výzva z operačního programu Doprava by měla být podle něj uzavřena během léta. „Celkem budou přiděleny dotace na 67 různých projektů téměř třiceti dopravců a zahrnují počet více než 1200 vozidel,“ konstatoval. Připomněl, že rozhodnutí přejít na systém ETCS padlo v roce 2017, kdy to bylo oznámeno také všem dopravcům. Od té doby začala běžet lhůta, během které se museli rozhodnout, jestli systémem vybaví stávající vozidla nebo nakoupí vozidla nová. „Chýlíme se ke konci přechodného období, které trvalo téměř sedm a půl roku,“ doplnil.
V České republice je v současnosti zabezpečovač ETCS nainstalován na přibližně 1200 kilometrech tratí. Do roku 2030 se počítá s postupnou instalací traťové části ETCS na více než 4800 kilometrů železničních tratí, a to včetně zavedení výhradního provozu na vybraných tratích od roku 2025. Na celé železniční síti by měl fungovat systém do roku 2040.
Předpokládaný harmonogram spuštění ETCS v České republice od ledna 2025. Zdroj: MDCR
Martin Roman byl v letech 2004 až 2011 byl generálním ředitelem společnosti ČEZ a jedním z nejvlivnějších mužů v Česku. Po odchodu z vedení ČEZ zmizel a nyní se začíná objevovat v roli investora. Podle zjištění Ekonomického deníku se stal vlastníkem investičního fondu ZSZ, ve kterém je čistý majetek v hodnotě přes 3,5 miliardy korun.
Původním vlastníkem fondu ZSZ byl Petr Krogman, který je známý hlavně díky podnikání v oboru zemědělství na Ukrajině. Loni v říjnu začala Česká národní banka posuzovat převod vlastnictví fondu na Martina Romana a letos v únoru k tomu dala souhlas. V Evidenci skutečných majitelů firem je Martin Roman zapsán jako stoprocentní vlastník fondu ZSZ od 10. června.
Martin Roman na dotaz Ekonomického deníku reagoval pouze stručně. „Ano, je to pravda,“ uvedl v SMS zprávě. Bližší informace k tomu, proč fond kvalifikovaných investorů ZSZ ovládl, Roman nesdělil.
Podle výroční zprávy ZSZ investičního fondu, zveřejněné na webu administrátorské firmy Avant IS, dosahuje výše aktiv fondu 4,56 miliardy korun. Z toho čistý majetek bez dluhu činí 3,55 miliardy korun. Většinu aktiv tvoří půjčky různým českým firmám z oboru developmentu, realit a zemědělství, ale také energetické firmě Second Foundation. Loňský čistý zisk fond přesáhl 689 milionů korun, předloni vykázal ztrátu 28 milionů korun.
Zákulisní informace a spekulace o investicích Martina Romana kolují po Praze zhruba patnáct let a někdy sahají snad až do kategorie urban legends. Jen málokde se Roman objevuje jako veřejně přiznaný investor. Mezi tyto výjimky patřila jeho investice do společnosti Kiwi.com. Do známého vyhledávače a prodejce letenek vstoupil jako spolumajitel firmy Touzimsky Airlines, která do poloviny roku 2019 vlastnila podíl 21,6 procenta v Kiwi.com.
Martin Roman patřil do skupiny investorů, kteří v létě 2019 výhodně odprodali své podíly mezinárodnímu fondu General Atlantic. Jen o půl roku později vypukla pandemie koronaviru, která ochromila sektor letecké dopravy. Dříve ziskové Kiwi se propadlo do stamilionových ztrát a hodnota společnosti se výrazně snížila.
V současnosti 54letý Martin Roman se k energetice a byznysu téměř nevyjadřuje, ochotně však komentuje svůj zájem o oblast školství. Od roku 2007 je sponzorem sítě soukromých škol PORG a podporuje projekt „Čtení pomáhá“. V rozhovoru pro magazín Forbes letos v dubnu kritizoval české školství za neefektivitu, promarněné příležitosti a nesmyslné osnovy.
Zákon, který má urychlit a usnadnit výstavbu větrných a solárních elektráren na českém území, přinese pouze chaos, nejistotu a nárůst byrokratické zátěže. Návrh zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE), který do mezirezortního připomínkového řízení předložilo ministerstvo průmyslu a obchodu, schytal ostrou kritiku z mnoha stran. Servítky si nebrali hlavně zástupci podnikatelského sektoru.
„Upozorňujeme, že se stále jedná o nepřehledný a nekonzistentní text upravující jazykově i legislativně složitým způsobem postupy, které by měly urychlit proces využití OZE. Nicméně není úplně zřejmé, že k nějakému urychlení skutečně dojde. Do práce úředníků na stavebních úřadech vnese ještě větší chaos, protože bez důvodové zprávy je zákon prakticky nesrozumitelný,“ varoval Svaz průmyslu a obchodu ČR. Shodně se vyjádřila také Hospodářská komora ČR.
Průmyslníci vyzvali ministerstvo k odstranění těch bodů zákona, které zvyšují administrativní náročnost povolovacích procesů oproti dnešnímu stavu. Návrh jde podle Svazu proti znění evropské směrnice RED III, která požaduje, aby „plánování, výstavba a provoz projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a související infrastruktury podléhaly nejpříznivějšímu možnému plánovacímu a povolovacímu postupu.“
To není vše. Vyjádření Svazu průmyslu obsahuje celkem 22 stran zásadních připomínek k navržené legislativě. Jeden konkrétní případ: Zástupci podnikatelského sektoru nechápou, proč mají investoři do nové fotovoltaické elektrárny (včetně střešních instalací!) zpracovávat povinně akustické studie v případě, že je zařízení umístěno ve vzdálenosti menší než 100 metrů od chráněného venkovního prostoru staveb. Fotovoltaické elektrárny přitom žádným zdrojem hluku nejsou.
Přinese nám to víc práce a žádné peníze, stěžují si kraje
Na složitost zákona a nepříznivé praktické dopady upozorňuje také Asociace krajů České republiky (AKČR). „Návrh způsobuje, namísto zavedení jasných, transparentních a jednoduchých nástrojů zrychlujících územní plánování a povolování staveb nových zdrojů OZE, chaos, znepřehlednění celého systému a zahlcování již dnes přetížených úřadů bez jakékoli podpory na posílení kapacit,“ uvedla AKČR. Požaduje proto stažení návrhu z připomínkového řízení a jeho zásadní přepracování.
Asociace krajů dále upozornila, že předložený materiál nemá zpracovanou zprávu o dopadu nové legislativy (RIA). To považuje za nepřijatelné s ohledem na očekávané dopady a zvýšení pracovní zátěže krajských úřadů. „Bagatelizování nebo zpochybňování této zátěže a potřeby jejího finančního a personálního krytí považuje AKČR za odborné a odpovědnostní selhání na úrovni předkladatele materiálu,“ stěžují si zástupci regionů.
Vyjádření v podobném duchu dorazilo také ze Svazu měst a obcí ČR a Sdružení místních samospráv ČR. Všechny tři organizace zastupující obce a regiony dále upozorňují na fakt, že není zřejmé, zda zákon urychluje pouze výstavbu větrných a solárních elektráren, nebo zda pokrývá i ostatní obnovitelné zdroje energie. Tedy například malé vodní elektrárny nebo bioplynové stanice.
Stavba větrné elektrárny, ilustrační foto. Zdroj: Pixabay (autor Hans Linde)
Naopak vyjádření různých ministerstev jsou k práci kolegů z ministerstva průmyslu a obchodu mírnější. Upozorňují hlavně na dílčí nedostatky a nejasnosti v návrhu zákona. Ministerstvo financí jako již tradičně dodalo, že chce garanci, že případné zvýšené výdaje z veřejných peněz budou hrazeny „v rámci stanovených limitů příslušných kapitol státního rozpočtu bez nároků na jejich dodatečné navýšení.“
Na nezbytné posílení soudů v souvislosti s navrženým zákonem upozornil předseda Nejvyššího správního soudu JUDr. Karel Šimka. „Pokud nebude dodatečný výkon správního soudnictví personálně, organizačně a především finančně zajištěn, nelze zajistit naplnění základního cíle nového zákona, tedy celkové zrychlení procesů v záměrech pro využití obnovitelných zdrojů energie. Pokud by šlo například o dodatečných 180 žalob ročně, bylo by třeba garantovat 3 dodatečná místa na krajských soudech a jedno dodatečné místo soudce na Nejvyšším správním soudu,“ zmínil Šimka.
Téměř spokojené je s návrhem zákona o urychlení výstavby OZE sdružení Zelený kruh, které zahrnuje Hnutí Duha, Greenpeace a další ekologické organizace. Požaduje také několik úprav v duchu směrnice RED III, jako například podpořit přímou i nepřímou účast místních komunit na projektech OZE v akceleračních zónách. Ekologové též chtějí do zákona dostat aspoň obecnou definici území, která nemají být součástí akceleračních zón; zákon by tak přinášel větší právní jistotu.
Jak schválit větrný park za rok místo 7 let
Návrh zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie zveřejnilo ministerstvo průmyslu a obchodu na začátku července. Hlavním cílem zákona bylo – v souladu s legislativou EU – vymezit oblasti s rychlejším povolováním výstavby obnovitelných zdrojů energie. Například malé zdroje do instalovaného výkonu 100 kW bude možné stavět bez licence k výrobě elektřiny a délka povolovacího řízení nemá překročit jeden měsíc. Na větší zdroje od výkonu 100 kW výše se naopak bude pohlížet jako na stavby ve veřejném zájmu.
Ve vytipovaných „akceleračních“ zónách má příprava a povolení stavby trvat maximálně 12 měsíců. Mimo akcelerační zóny má podle návrhu povolovací proces trvat nejdéle dva roky. Pro srovnání: povolovací řízení pro nové větrné elektrárny dosud trvaly nejméně sedm let. „Oblasti pro urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie mají být vymezeny do 21. února 2026 v rozsahu, který je významný z hlediska plnění cílů stanovených ve směrnici RED III,” uvádí k plánům ministerstvo průmyslu v důvodové zprávě.
Ředitelství silnic a dálnic České republiky (ŘSD) začalo při stavbě severovýchodního obchvatu Pardubic na tahu I/36 stavět na dosud nevykoupených pozemcích. Generální ředitel ŘSD Radek Mátl k tomu uvedl, že pokud by státní podnik stavbu nezahájil, nemuseli se pardubičtí občané obchvatu dočkat roky.
„Pozemky jsou částečně naše, jsme většinový vlastník. Dlouhodobě jsme se snažili s menšinovým vlastníkem domluvit na výkupu, abychom měli stoprocentní podíl a nic nebránilo výstavbě. Jednání byla řada, bohužel nedopadla,“ uvedl Mátl v podcastu ŘSD.
Podle generálního ředitele ŘSD se jedná o přibližně 300 metrů stavby. Konstatoval, že problém je pouze ve financích. ŘSD se podle něj s výší nabídky majitelům zbývajících pozemků dostalo na maximální hranu toho, co zákon umožňuje. Přesnou sumu ale podnik nespecifikoval.
„Z jejich úst zaznělo, že nechtějí bránit výstavbě. Přejí si ale sumu, která je absolutně nereálná a vymyká se veškerým zákonem daným pravidlům. Na sumě, kterou požadují, jsme se v žádném případě domluvit nemohli,“ zmínil Mátl. ŘSD proto přistoupilo na variantu vyvlastnění.
„Občanský zákoník umožňuje, aby s pozemkem mohl většinový vlastník nakládat, když to menšinový vlastník blokuje,“ řekl generální ředitel ŘSD Radek Mátl. Jak dodal, o sumě, kterou menšinový vlastník za pozemky dostane, rozhodne vyvlastňovací proces.
Pozemky, které se chystá ŘSD vyvlastnit, patří podle ČTK bývalému pardubickému hokejistovi Stanislavu Procházkovi, který podle tiskové agentury pardubické Mladé frontě Dnes řekl, že pozemky v dané lokalitě patří rodině dlouho a že není spekulant. Kromě nabízené ceny mu vadí i další věci. Například to, že na další pozemky se po dostavbě silnice nedostane s většími stroji. V budoucnu by tam územní plán mohl povolit bytovou výstavbu, zmiňuje ČTK.
„Některé pozemky jsou odříznuté. Nebudu schopný se na ně dostat. Jedině přes pozemky jiných vlastníků, což je vždy problém,“ uvedl MF Dnes Procházka.
Stavba 4,2 kilometru dlouhého severovýchodního obchvatu Pardubic na silnici I/36 začala v prosinci 2022. Obchvat má ulevit centru Pardubic od tranzitní, ale i další dopravy. Práce za 1,44 miliardy korun bez DPH by měly být hotové do konce roku 2025.
Součástí severovýchodního obchvatu Pardubic bude deset mostů, mimo jiné i největší lanový most v České republice, 12 protihlukových stěn a dvě mimoúrovňové křižovatky.
Veolia se stala první světovou společností, která získala dvojí ověření svého klimatického závazku od dvou předních ratingových agentur. Po dřívějším hodnocení od Moody’s ocenila plány Veolie také agentura SBTi. Ta označila plány Veolie za nejambicióznější ve srovnání s dalšími společnostmi, které sleduje.
Jak dále Veolia uvedla v tiskové zprávě, ocenění přichází krátce po spuštění svého nového strategického programu GreenUp, jehož cílem je urychlit dekarbonizační trajektorii a výrazně snížit emise skleníkových plynů v nejkratším možném termínu. Jeho součástí je investice ve výši 1,6 miliardy eur do náhrady uhelných elektráren a tepláren a přechod na ekologicky přijatelnější zdroje energie.
Hodnocení Science Based Targets initiatives (SBTi) potvrzuje, že cíle snížení emisí skupiny Veolia jsou v souladu s udržením růstu teplot pod limitem 1,5°C, jak stanovila Pařížská klimatická dohoda. Mezi hlavní cíle programu GreenUp patří 50procentní snížení emisí do roku 2032, zejména díky oznámeným investicím do náhrady uhelných zdrojů v Evropě a také dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050.
Také mezinárodní ratingová agentura Moody’s analyzovala a kladně ohodnotila plán dekarbonizace skupiny Veolia. Udělá jí celkové skóre NZ-2 (na stupnici od NZ-1 do NZ-5). Kladně posoudila ambice skupiny, používání osvědčených technologií a vyšší než průměrnou návratnost plánovaných investic.
„Veolia je zásadním hráčem v oblasti dekarbonizace a společností, která se rozhodně zaměřuje na akční přístup. S programem GreenUp, který byl spuštěn v tomto roce, jsme zrychlili naše tempo dekarbonizace. Jejich důvěryhodnost a robustnost jsou nyní potvrzeny hodnocením SBTi, které uznává náš závazek k ekologické transformaci,“ uvedla Estelle Brachlianoff, generální ředitelka skupiny Veolia.
Ekologizace českých tepláren
Program GreenUp výrazně ovlivní také působení skupiny Veolia na českém trhu. Teplárenská společnost Veolia Energie ČR v červnu oznámila, že investuje do přechodu k ekologicky přijatelnějším palivům zhruba 20 miliard korun. Některé projekty se postupně rozbíhají, jiné už jsou hotové. Teplárny v Kolíně a ve Frýdku-Místku na jaře přestaly spalovat uhlí, dnes využívají biomasu a zemní plyn.
Další, finančně náročnější projekty jsou dnes v pokročilé fázi přípravy. Jedním z nich je náhrada uhlí v Teplárně Olomouc v roce 2030, konkrétně jeho druhá etapa. Ta vychází na 4,1 miliardy korun, významnou část pokryje dotace z Modernizačního fondu. Totéž platí o druhé etapě ekologizace Teplárny Karviná, která má být hotová do roku 2028 a která vychází na 7,8 miliardy korun. Jako poslední přijde na řadu největší teplárna v Ostravě-Třebovicích.
Prodlužování provozu uhelných tepláren za horizont roku 2030 není podle obchodního ředitele firmy Veolia Energie ČR Jakuba Toboly reálné ani smysluplné. „Uhlí je z celospolečenského hlediska špatně, je zapotřebí od něj odejít. Pokud chceme zachovat soustavy centrálního zásobování teplem a zároveň splnit požadavky legislativy na vysokou účinnost výroby tepla, tak už s uhlím nemůžeme počítat. Další problém je v ceně emisní povolenky, která výrobu tepla z uhlí výrazně prodražuje,“ řekl Tobola v rozhovoru pro Ekonomický deník.
Velké plány má také vodárenská divize koncernu Veolia. Například v Praze letos nainstaluje 16 fotovoltaických elektráren s celkovým výkonem až 2,2 MW. Plán do roku 2030 zahrnuje pořízení 74 fotovoltaik a úsporu za elektřinu ze sítě v rozsahu okolo 100 milionů korun. V Ústřední čistírně odpadních vod v Praze funguje od loňského roku bioplynová stanice, která se zaměřuje na produkci biometanu.
Opatření k vnitřní bezpečnosti státu, předložená vládě ministerstva vnitra a spravedlnosti, vyjdou do roku 2031 skoro na 59 533 818 940 korun. Vláda to vzala na vědomí. Ještě před tím vzala na vědomí i opatření kvůli útoku na pražské Filosofické fakultě, za které zaplatí stát přes 3 a půl miliardy korun. Velké investice zamíří například do policejní letecké služby, výcvikových center, zabezpečení leteckého hašení požárů, vězeňské služby. Velká finanční injekce poputuje do Útvaru rychlého nasazení.
Vláda před časem vzala na vědomí opatření přijatá k vnitřní bezpečnosti státu. Ekonomický deník přináší podrobné položky. Ještě před tím jsme podrobně informovali o opatřeních kvůli loňskému útoku na pražské Filosofické fakultě, za které zaplatí stát přes 3 a půl miliardy korun.
Za personální a finanční zajištění provozu nových výcvikových polygonů policie zaplatí stát do roku 2031 v souhrnu 95 200 000 korun. Jde o „personální a provozní zajištění chodu výcvikových zařízení Pouště – Třešť (v rámci výcvikového zařízení Jihlava) a zajištění činnosti výcvikového zařízení Kutná Hora, které jsou nutné pro zajištění efektivního a dostatečného výcviku policistů pro kvalitní plnění úkolů“.
Za rozvoj řešení pro mobilní služby Policie ČR se zabezpečenou komunikací a správou pro multiplatformní využívání mobilních zařízení (chytrých telefonů, tabletů a dalších přenosných zařízení) pro bezpečný a operativní přístup ke služebním informacím mimo intranetovou síť, aby byl zajištěn efektivní a rychlý přenos informací a výkon služby, zaplatí stát sedmkrát 60 milionů korun.
Obměnou a rozvojem projde Útvar rychlého nasazení. To bude stát do roku 2031 630 milionů korun: „Obměna a rozvoj vybavení pro plnění úkolů a přípravu na nové výzvy Útvaru rychlého nasazení. Útvar provádí zákroky proti teroristům, únoscům osob a dopravních prostředků, nebezpečným pachatelům organizované trestné činnosti a pachatelům zvlášť závažných úmyslných trestných činů, ale i osamělým agresorům, tzv. aktivním útočníkům. Neprodlené vybavení těchto jednotek požadovanými zbraněmi a rychlost a efektivita jejich zákroku je tedy podstatným bezpečnostním zájmem vyžadujícím speciální způsoby přístupu k jejich zajišťování.“
Zásah policie. Foto: Policie ČR
Výstavba výcvikového centra pro Policii ČR, vojenskou policii a armádu ČR bude stát 1 miliardu korun. „Revitalizace střelnice Krajského ředitelství Policie hl. m. Prahy v Poříčanech se záměrem vybudování multifukčního moderního výcvikového areálu pro výcvik všech služeb a specializací dle nejaktuálnějších potřeb Policie ČR. Realizace výstavby tohoto multifunkčního výcvikového areálu umožní svojí kapacitou zabezpečit výcvik policistů KŘP hl. m. Prahy, KŘP Středočeského kraje, celorepublikových útvarů, speciálních jednotek Policie ČR a v rámci mezirezortní spolupráce i příslušníků Vojenské policie a Armády ČR. Dále je možné multifunkční výcvikový areál využít pro individuální výcvik složek IZS a pro potřeby součinnostních výcviků a cvičení pro případ vzniku mimořádných událostí,“ argumentuje ministerstvo vnitra.
Vybudování hlavní letecké základny Policie ČR v Praze pro účely plnohodnotného zajištění provozu Letecké služby Policie ČR jako výkonné složky Integrovaného záchranného systému (letecká záchranná služba) při prevenci a řešení mimořádných událostí, včetně zajištění parkování těžkých vrtulníků vyjde státní kasu na 1 miliardu a 700 milionů korun.
Za dokončení projektu rozvoje policejního areálu v pražské Zbraslavi, kde sídlí Útvar rychlého nasazení, Národní centrála proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě a Národní centrála proti organizovanému zločinu stát do roku 2031 zaplatí 4, 144 miliard korun.
Podpora bezpečnostního zajištění měkkých cílů, zahrnující bezpečnostní projekty a manuály, školení a výcvik, technické prostředky, cílenou finanční podporu, sloužící k zefektivnění podmínek přímého zásahu PČR v rámci útoku na vybraný měkký cíl a k dalším preventivním aktivitám – zejména školení vybraných zaměstnanců měkkých cílů prostřednictvím speciálně vytvořeného e-learningového sdíleného prostředí pro veřejnou správu a další subjekty vyjde na 23 a půl milionu.
Za průběžnou modernizaci vozového parku prvosledových hlídek, zásahových jednotek, speciálních a pořádkových jednotek zaplatí stát od roku 2027 pětkrát 300 milionů korun.
Zvýšení bezpečnosti na mezinárodních letištích vyjde do roku 2031 státní kasu na 792 milionů korun.
Za posílení investic v oblasti zabezpečení leteckého hašení požárů stát zaplatí do roku 2031 6, 975 miliardy korun. Půjde o vybudování základny leteckého hašení s přesahem na region Střední Evropy. Pořízení 6 kusů vrtulníků provozovaných leteckou službou Policie ČR pro hašení lesních požárů, 3 z těchto vrtulníků by měly být financovány z rozpočtu Evropské komise. V investicích jsou zahrnuty prostředky EU ve výši 900 000 000 korun.
Posílení investic v oblasti připravenosti na nová rizika a plnění závazků NATO vyjde na 3, 534 miliard korun. Jedná se o pořízení modulů: zodolněných cisternových automobilových stříkaček a přepravní techniky, pro zásahy v podmínkách CBRN a modulu pro technickou záchranu a hašení. Hasičský záchranný sbor ČR je kontaktním bodem vůči NATO EADRCC, HZS ČR plní úkoly v oblasti Host Nation Support, v České republice plní úkoly v oblasti „resilience“ Resilience Committee.
Za modernizaci systému příjmu tísňového volání, zajištění zodolnění stanic a operačních středisek pomocí záložních zdrojů elektrické energie a obnova terminálů sítě PEGAS zaplatí stát do roku 2031 přes 2 miliardy.
Modernizace systému varování a vyrozumění (Jednotný systém varování a vyrozumění – JSVV) bude stát přes 1, 3 miliardy korun. Cílem modernizace je nahradit stávající nezabezpečený jednosměrný systém komunikační infrastruktury a koncových prvků (sirény). V rámci modernizace dojde k přechodu na nový systém digitální rádiové komunikace a modernizaci koncových prvků varování (sirény).
Zajištění nezbytné modernizace a úprav informačního systému pro krizové řízení a souvisejících technologií pro informování obyvatelstva vyjde do roku 2031 na sedmkrát 30 milionů korun.
Prostředky individuální ochrany osob, plynové masky, atp., budou v rozmezí šesti let stát přes 10 miliard, přesněji 10,4 miliardy korun.
Posílení personálních kapacit odboru bezpečnostní politiky ministerstva vnitra o 8 míst ve 14. platové třídě bude stát sedmkrát 6 milionů korun. Dvě z těchto míst jsou určena na posílení problematiky krizového řízení. Nutnost personálního posílení se opakovaně ukázala během rozsáhlých krizových situací posledních let (covid-19, ruská agrese vůči Ukrajině) a je opakovaně konstatována v rámci vládou a Bezpečnostní radou státu schvalovaných materiálů. Další dvě místa jsou určena na posílení mezinárodní agendy spojené s krizovým řízením, tedy vytvořením pozic pro zastoupení ministerstva vnitra v Bruselu a ve Stálé delegaci ČR při NATO. Další systemizované místo je určeno na problematiku zahraničních investic, která je novou agendou vykonávanou na základě zákona o prověřování zahraničních investic a o změně souvisejících zákonů. Odbor bezpečnostní politiky opakovaně požaduje zřízení dvou nových míst v souvislosti s agendou GDPR. Jedná se o novou agendu OBP jako pověřence pro ochranu osobních údajů za celý resort MV a také agendu gestora zákona o zpracování osobních údajů. Poslední nárokované místo souvisí s problematikou služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů. U tohoto zákona v současné době absentuje jakákoliv metodická činnost vůči sedmi bezpečnostním sborům.
Agendový informační systém statistik kriminality ministerstev vnitra a spravedlnosti vyjde na 71 milionů korun.
Zajištění (včetně udržitelnosti financování) softwarových nástrojů umožňujících kontinuální monitoring běžných sociálních sítí (Facebook: stránky, skupiny – oba typy, profily; Instagram; TikTok; X; Youtube; Telegram (kanály, skupiny); Vkontakte; Reddit; Odysee; Discord; Twich; 4Chan) a webových platforem pro relevantní útvary Policie, ministerstva vnitra, Úřadu vlády, ministerstva obrany, ministerstva zahraničních věcí, popřípadě BIS, ÚZSI a Vojenského zpravodajství bude stát sedmkrát 10 milionů.
Informační platforma pro veřejnost, komunikační kampaně, sociologické výzkumy vyjde státní kasu na 75 milionů korun. Cílem Informační platformy pro veřejnost je poskytovat přístupnou formou ověřené informace širokému publiku, a to prostřednictvím místních vývěsek nebo reklamních prostor v hromadné dopravě. Obsah jednotlivých sdělení se zaměřuje na témata vnitřní bezpečnosti, služeb státu občanům nebo dopady ruské války na Ukrajině. Komunikační kampaň má posílit: rozvoj aktivit akutní komunikace (se zaměřením na prevenci a integrace), posilovat společenskou odolnost, rozvíjet informační gramotnost, upevňovat sociální koheze (v tématech migrace, integrace, humanitární pomoc, vnitřní bezpečnost). Součástí má být i sociologický výzkum pro krizovou a strategickou komunikaci v oblasti vnitřní bezpečnosti, poskytnutí dat a know-how, segmentace, analýza nových sociologických dat.
Požadavky bezpečnostních složek na zajištěné bezpečnosti Agendový informační systém vyjdou ročně ročně po sedmkrát na 2, 5 milionu korun.
Za navýšení alokace dotačního programu práce s původci násilí ve vztazích se zaplatí sedmkrát ročně 200 milionů 700 tisíc korun. „Z důvodu přerušení řetězení sociálně patologických vzorců chování a zastavení násilí je třeba jít ke zdroji násilí a pracovat s jeho původci. Tato práce musí být profesionální, metodicky řízena a standardizovaná. Vykonávat takovou činnost mohou zkušené organizace, nejlépe členové vzniklé asociace. Jejich činnost, zejména přímou terapeutickou práci s klienty – původci násilí je třeba finančně zajistit. V současné době je činnost podporována z několika zdrojů, zejména z dotačního programu ministerstva vnitra a sociálních služeb ministerstva práce a sociálních věcí. Stejně jako koordinační roli je vhodné podporu sjednotit. Jako vhodnou cestou se jeví navýšení dotačního programu ministerstva, případně některého jiného budoucího gesčního ministerstva (MPSV/MSp). Navýšení alokace na sociální služby je politicky neprůchodná. Navýšení finanční alokace s sebou nese i navýšení administrativy dotačního řízení,“ argumentují předkladatelé.
Za Centrum dětství bez násilí zaplatí stát šestkrát 88 milionů 500 tisíc korun. „Po identifikaci ohroženého dítěte mu musí být poskytnuta adekvátní podpora a pomoc. Je třeba vystavět systém center pro podporu ohrožených dětí, vzorovým centrem je první advokační centrum v ČR, které provozuje v Praze Centrum Locika. Primárním účelem je multidisciplinární spolupráce, pilotováno je na obětech trestné činnosti, ale taková centra mají do budoucna ambici dostat se i do roviny prevence kriminality. Je třeba podpořit jakékoli dítě v jakékoli ohrožující situaci, která by mohl vyústit ve velkou zranitelnost dítěte, kdy se samo potom může stát obětí, nebo naopak nastoupit vlastní kriminální kariéru. Jedná se o podporu cca 100 dětí ročně v každém kraji a zařízení jednoho centra v každém kraji,“ stojí v podkladových materiálech.
Koordinátor mezioborové spolupráce bude stát šestkrát ročně 400 tisíc korun. Náplní jeho práce má být vytvoření metodiky a národních standardů práce a pořádání konference dobré praxe jednou ročně. Vznik míst dalších koordinátorů práce má stát vyjít na šestkrát 82 milionů korun ročně.
Zefektivnění bezpečnostní ochrany současných areálů ministerstva vnitra vůči soudobým hrozbám má vyjít sedmkrát každý rok na 140 milionů korun. Využita by měla být aktivní a pasivní ochrana proti bezpilotním leteckým prostředkům – dronům (detekce, operační a řídící centrum, centrum, aktivní ochrana včetně zbraňových systémů atd.); realizována ochranná opatření proti útokům vozidly za využití aktivních a pasivních bariér (včetně mobilních); bezpečnostní perimetr vybavený prostředky perimetrové a objemové detekce; sektorové dělení areálů pomocí systému elektronické kontroly vstupu, včetně biometriky; konstrukčně zodolněné haly a recepce se stanovištěm ostrahy poskytující ochranu proti ozbrojeným útočníkům a výbušninám; rozšíření dohledových videosystémů a s tím související implementace pokročilých funkcí jako je rozpoznání obličejů, automatické sledování pohybu, audiodetekce a integrace s ostatními bezpečnostními systémy.
Navýšena by měla také být tabulková místa zdravotnických záchranářů: „Nezbytný požadavek pro zajištění nárůstu výcviků bezpečnostních složek – taktické střelby a výcvik, střelby, pyro, potápěči, etc. Navýšení o 4 tabulková místa je minimum. Nutné pořízení 2 sanitních vozů v roce 2025 a následná obnova sanitních vozů – 2 vozy/rok.“ To bude stát za sem let 122 milionů.
Za bezpečnost zdravotnických pracovníků a pacientů, zdravotnických pracovišť a uložených dat pak stát vydá za 7 let 7, 9 milionu korun: „Ochrana lékařů, zdravotních sester, ordinací a pacientů. Kamerové systémy, bariérová opatření fyzické i elektronické ochrany. Zabezpečení objektů ZZMV. Osobní kamery, ochranné prostředky pro případ útoku a napadení, materiál a bariéry pro pracovníky zajišťující péči o migranty v ZZC, PřS a pracovníků zapojených do Operačního plánu registrační místo.“
Zdravotnická a taktická medicínská edukace vyjde na 6 milionů korun.
Na zvýšení platů zaměstnanců veřejné správy má každý rok až do roku 2031 putovat o 150 milionů korun více. „Současný objem finančních prostředků nedostačuje k pokrytí nákladů na platy zaměstnanců do konce roku 2024, a to zejména kvůli nedostatečné obsazenosti tabulkových míst a nekonkurenceschopným platovým podmínkám ve srovnání se sektory školství a zdravotnictví. To vede k vysoké fluktuaci zaměstnanců a vážnému ohrožení bezpečnosti ve věznicích. Navýšení finančních prostředků je nezbytné pro zachování bezpečnosti a efektivity veřejné správy a snížení kriminální recidivy,“ tvrdí ministerstvo vnitra.
Velké peníze do vězeňství
Navrhuje se také trvalé zvýšení finančních prostředků na platy příslušníků Vězeňské služby ČR o 295 milionů korun. „Aktuální rozpočet nedostačuje k pokrytí nákladů na služební příjmy do konce roku 2024, především kvůli nedostatku obsazených tabulkových míst a nekonkurenceschopným platům ve srovnání s jinými sektory. Navýšení prostředků je nezbytné pro zachování současné úrovně a zajištění efektivního fungování Vězeňské služby ČR. Současná personální situace má zásadní dopad na bezpečnost ve věznicích, což se projevuje výrazným nárůstem bezpečnostních incidentů. Dlouhodobě vysoká neobsazenost tabulkových míst ohrožuje nejen bezpečnost personálu, ale i úspěšnou reintegraci odsouzených osob,“ argumentuje ministerstvo spravedlnosti. S tím souvisí i navýšení náborového příspěvku na 150 tisíc korun, což přinese roční výdaje 50 milionů korun. Zaměstnancům vězeňské služby by měl být vyplácen stabilizační příspěvek ve výši 4 tisíce korun, což představuje každoroční náklad ve výši 381 milionů korun.
Každoroční navýšení rozpočtu Vězeňské služby ČR o 61 milionů korun má být využito k pokrytí zvýšení tarifů o 7 procentních bodů v 1. a 2. platové třídě platných od 1. ledna 2023. Každoroční navýšení rozpočtu vězeňské služby o 86,591 milionů korun pak má být využito k pokrytí zvýšení tarifů o 700 až 770 Kč měsíčně v platových třídách platných od 1. ledna 2022. „Toto opatření má zajistit adekvátní finanční ohodnocení pro příslušníky vězeňské služby. Nedostatek prostředků na služební příjem příslušníků má negativní dopad na obsazenost pracovních míst a nutí k nadměrnému přesčasovému pracovnímu vytížení, což značně snižuje bezpečnost ve věznicích,“ uvádí ministerstvo spravedlnosti.
Navýšení peněz na mzdy lékařů ve věznicích vyjde každoročně na 73 milionů 600 tisíc korun. „Rostoucí cena práce zdravotnického personálu a legislativní změny týkající se DPČ a DPP způsobují nedostatek financí pro lékaře zaměstnané ve Vězeňské službě ČR. Nedostatek lékařů ve věznicích vede k častějším eskortám do civilních zdravotnických zařízení, což zvyšuje bezpečnostní rizika. Nedostatek financí na odměny pracujících odsouzených ve věznicích také přetrvává, přičemž tyto náklady dále porostou s růstem minimální mzdy. Opatření má za cíl pokrýt tyto nedostatky a zahrnuje také zvýšení tarifů pracovních odměn odsouzených. Celkové náklady na toto opatření nad rámec současných rozpočtových zdrojů jsou 73,6 milionu Kč, z toho 29 milionů Kč je určeno na DPP a DPČ, zejména pro lékaře, a 26 milionů Kč na odměny vězňů,“ vypočetlo ministerstvo spravedlnosti.
Pro zajištění základních provozních potřeb, zejména potravin a nutných oprav a údržby objektů, je nezbytné posílit rozpočet vězeňské služby každoročně o 460 milionů korun nad rámec současných zdrojů. „Ostatní věcné výdaje byly na rok 2024 oproti předchozímu roku výrazně zkráceny, což ohrožuje bezpečnostní standardy a plnění zákonem stanovených povinností. Zajištění kvalitní stravy je nejen zákonem požadováno, ale také má vliv na chování vězňů a celkovou atmosféru ve věznicích. Vězeňská disponuje finančními prostředky, které umožní poskytovat stravu vězňům maximálně do května 2024, avšak bez dodatečného financování by bylo těžké udržet tento standard,“ tvrdí ministerstvo spravedlnosti.
Pro zajištění potřeb v oblasti moderních technologií, výstroje a výzbroje ve věznicích je podle ministerstva spravedlnosti nezbytné investovat: „Vězeňská služba dlouhodobě trpí nedostatkem finančních prostředků na systémové investice, které by zvýšily technologickou úroveň a snížily personální náročnost. Většina věznic je vybavena zastaralými bezpečnostními systémy a operační střediska jsou velmi zastaralá. Nedostatek financí brání i v přezbrojení a vystrojení personálu. Nedostatek moderní technologie má přímý negativní dopad na úroveň bezpečnosti a zvyšuje personální náročnost. Investice do modernizace umožní efektivnější provoz, optimalizaci pracovních míst a generuje prostor pro úspory. Celkové náklady na tento krok jsou odhadovány na 1 206 miliardy korun nad rámec současných rozpočtových zdrojů. Tato investice by se provedla jednorázově ve výši 956 milionů korun a následně by bylo potřeba dalších 50 milionů korun ročně na provozní výdaje a 200 milionů korun na kapitálové výdaje. Využívání nových technologií ve vězeňství může významně zvýšit úspory, snížit personální náročnost a zlepšit celkovou bezpečnost.“
Posílení probace
Pro zajištění celorepublikové dostupnosti resocializačních programů, je třeba udržet stávající programová centra pro práci s pachateli v probační a mediační službě a vybudovat nová centra ve 3 dalších lokalitách. Tato opatření představují náklady nad rámec současných rozpočtových zdrojů ve výši 27 449 795 korun, přičemž financování probíhá ve dvou oddílech: udržení stávajících center s ročními náklady 11 225 869 korun a vybudování nových center s ročními náklady 16 223 926 korun. Realizace tohoto kroku je zahrnuta v Koncepci rozvoje probace a mediace do roku 2025, schválené vládou v roce 2017, a předpokládá postupné zavedení specializovaných pracovišť poskytujících programy odpovídající specifickým potřebám pachatelů. „Tato opatření mají přispět k jejich integraci do běžného života společnosti a zlepšit úroveň resocializační práce. Programová centra pro práci s pachateli jsou klíčovým prvkem v resocializaci osob, které byly odsouzeny k trestům nespojeným s odnětím svobody. Tyto centra poskytují skupinové resocializační programy, zaměřené například na přijetí odpovědnosti za spáchaný čin, zvládání agrese nebo specifické potřeby mladistvých pachatelů. Do současnosti byla vybudována programová centra v 5 lokalitách ČR, financovaná projektu Zpátky do života, avšak po skončení tohoto financování se centra udržují pouze díky částečnému využití neobsazených míst ve vězeňské službě a úvazků jiných útvarů Probační a mediační služby, což není dlouhodobě udržitelné,“ argumentuje dále resort Pavla Blažka.
S tím souvisejí i probační domy. Ty jsou klíčovými zařízeními pro resocializaci podmíněně propuštěných pachatelů. Zatímco stávající probační dům v Písku zajišťuje šestiměsíční pobytový program pro 16 mužů, není jeho kapacita dostačující pro pokrytí potřeb. Po skončení projektu financovaného z Norských fondů bude stávající dům udržován pouze pomocí neobsazených míst z vězeňské služby, což není dlouhodobě udržitelné. Proto je nezbytné vybudovat další probační domy, aby bylo možné zajistit tento program pro nejrizikovější případy. Tato opatření představují náklady nad rámec současných rozpočtových zdrojů ve výši 63 147 852 korun.
Opatření proti kyberkriminalitě a peníze pro „nejustiční“ pracovníky
Další z opatření se zaměřuje na posílení personálních kapacit pro boj s kyberkriminalitou na státním zastupitelství. Novela jednacího řádu státního zastupitelství dává kyberkriminalitu do příslušnosti vrchních státních zastupitelství. Plánované navýšení počtu státních zástupců o 10 míst a IT specialistů o 5 míst má zajistit potřebnou expertní podporu. Náklady nad rámec současných rozpočtových zdrojů jsou odhadovány každoročně na 40 563 269 korun, zahrnující platy, zákonné odvody a náklady na vybavení kanceláří. Tato opatření mají posílit boj proti kyberkriminalitě a být komplementární úpravou k novému celorepublikovému policejnímu útvaru.
Další z opatření se zaměřuje na posílení personálních kapacit pro zajištění kyberbezpečnosti na státním zastupitelství. Počínaje účinností zákona o kybernetické bezpečnosti se vydaly příslušné prováděcí předpisy, které nařizují nové požadavky na bezpečnost informačních systémů. Státní zastupitelství se stalo klíčovým orgánem pro zajištění vnitřní bezpečnosti, a proto je nezbytné zajistit personál pro činnosti v oblasti kyberbezpečnosti. Navrhuje se vytvoření 11 nových tabulkových míst na pozice správců kybernetické bezpečnosti s po jednom místě pro každé krajské, vrchní a Nejvyšší státní zastupitelství. Každoroční náklady nad rámec současných rozpočtových zdrojů jsou odhadovány na 10 202 500 korun, zahrnující platy a náklady na vybavení kanceláří.
Výrazná finanční injekce má být investována do platů „nejustičních“ pracovníků. „Cílem tohoto opatření je posílit finanční stabilitu nejustičních zaměstnanců státního zastupitelství prostřednictvím trvalého navýšení platů od roku 2025. Tato iniciativa je odpovědí na programové prohlášení vlády ohledně zvýšení odměn nejustičních pracovníků soudů a státních zastupitelství. Plánované navýšení má zajistit konkurenceschopné odměňování těchto zaměstnanců a zabránit jejich potenciálnímu odchodu z nejustiční sféry. Nedostatečné finanční ohodnocení by totiž mohlo ohrozit efektivitu výkonu působnosti státních zastupitelství a tím i vnitřní bezpečnost státu. Náklady na toto opatření nad rámec současných rozpočtových zdrojů jsou odhadovány na 106 878 876 korun v roce 2025 a budou pokračovat i v následujících obdobích,“ tvrdí ministerstvo spravedlnosti.
Další opatření, zaměřené na posílení personálních kapacit státního zastupitelství v souvislosti s psychiatrickým detenčním řízením, reaguje na události v Klánovickém lese a na Filozofické fakultě UK v roce 2023, kde pachatelé trpěli duševními poruchami. Cílem je využít detenční řízení jako zdroj informací o potenciálně nebezpečných osobách a tím snížit rizika pro vnitřní bezpečnost. Opatření navrhuje posílit okresní státní zastupitelství, která se nacházejí v blízkosti psychiatrických léčeben, a to o 17 tabulkových míst. Současně je třeba zajistit i materiální zabezpečení, včetně přístupu k relevantním databázím. Náklady na toto opatření jsou odhadovány na 43 017 900 korun nad rámec současných rozpočtových zdrojů, zahrnující platy státních zástupců a jednorázové náklady na vybavení kanceláří.
Jiné opatření pak cílí na posílení personálních kapacit státního zastupitelství v souvislosti s řízením o činech jinak trestných u osob mladších patnácti let reaguje na možnost projednání určitých činů jinak trestných na úrovni státního zastupitelství místo soudu pro mládež. Tato změna v právní úpravě by zvýšila zatížení státních zastupitelství, zejména těch, která se nacházejí v okresech s vysokým podílem těchto činů. Opatření navrhuje personálně posílit tato okresní státní zastupitelství o 7 státních zástupců. Náklady na toto opatření jsou odhadovány na 17 830 900 korun nad rámec současných rozpočtových zdrojů, zahrnující platy státních zástupců a jednorázové náklady na vybavení kanceláří.
Dvě stě milionů korun každoročně má putovat na posílení kapacit znalecké činnosti. Ta hraje klíčovou roli v různých typech soudních řízení, včetně trestního, správního a civilního. „Problematika nedostatku znalců v některých oborech, zejména v oblasti zdravotnictví, psychiatrie, klinické psychologie, sexuologie, soudního lékařství, ekonomiky a dalších, má negativní dopad na délku řízení a efektivitu soudního procesu. Navrhované opatření zahrnuje opětovné navýšení částek poskytovaných znalcům, aby odpovídaly obdobným činnostem v soukromém sektoru. Cílem je zajistit dostatečný počet znalců, zejména v oborech s vysokou poptávkou,“ tvrdí ministerstvo spravedlnosti.
Budování a posilování odborných kapacit pro boj s počítačovou a kybernetickou kriminalitou u orgánů činných v trestním řízení by mělo získat každoročně o 12 a půl milionu korun více. Jde o klíčové opatření v reakci na rostoucí hrozbu kybernetických zločinů. Zajišťuje specializované vzdělání pro státní zástupce, soudce a policejní orgány, které potřebují nezbytné nástroje a odborné znalosti k účinnému řešení kybernetických případů. Projekt vzdělávání je již rozpracován a jeho financování je ve fázi hledání zdrojů. Celkové náklady na tento projekt jsou 12 500 000 korun, které zahrnují jak platové, tak i věcné a související náklady. Spolupracujícími partnery jsou Justiční akademie ČR a Úřad pro zvládání škodlivého působení počítačových systémů Policie ČR.
Opatření, vyvolaná aktuálními riziky a potřebami k jejich eliminaci, vláda vzala „na vědomí“.
