Vrací se Česká republika po roční přestávce zpět k závislosti na ruském plynu? Je to pravda, ale jen částečně. Z východu přes slovenské území k nám proudí nejen původem ruský plyn, ale také norský či jiný plyn, který si obchodníci během léta a podzimu uložili v ukrajinských zásobnících. Podle dostupných statistik je poměr těchto složek v dodávkách ze Slovenska zhruba půl na půl.
Lavina spekulací se strhla po oznámení ekonoma UniCredit Bank Jiřího Poura, který ve středu uvedl, že podíl ruského plynu na importu do České republiky v poslední době prudce vzrostl: v prosinci to bylo 58 procent a v lednu dokonce 62 procent. Politici z hnutí ANO i mnozí další využili situace k útokům na vládu a hlavně na ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu, který se odbouráním závislosti Česka na ruském plynu rád opakovaně chlubil.
V létě uložíš, v zimě jako když najdeš
Jak to tedy je? Údaje provozovatelů plynovodních soustav ve střední Evropě opravdu ukazují, že v prosinci a v lednu docházelo k masivním dodávkám ze Slovenska do České republiky. Nejedná se však výhradně o ruský plyn, ale směs původem ruského plynu a plynu „vyzvednutého“ z podzemních zásobníků na Ukrajině. Mnozí obchodníci totiž využili tamních kapacit a během léta a podzimu zde uložili minimálně 1,8 miliardy metrů krychlových plynu. Tyto zásoby nyní vybírají a značná část směruje do Česka.
Dobře informovaný zdroj z prostředí mezinárodního obchodu s plynem upozornil autora článku na statistiky ukrajinského provozovatele přepravní sítě. Lze z nich vyčíst, kolik plynu směřujícího z Ukrajiny na Slovensko je ruského původu a kolik pochází z podzemních zásobníků. Tento plyn není ruského původu, jedná se o letní přebytky dovezené z Norska nebo z LNG terminálů. Pravda je někde uprostřed: ze Slovenska se dováží směs obsahující z poloviny ruský plyn a z poloviny neruský plyn ze zásobníků.
Dovozy plynu do Česka přes slovenské území (v mil. m3)
| dodávky přes Slovensko | z ukrajinských zásobníků | ruský plyn | |
| říjen 2023 | 85 | 11 | 74 |
| listopad 2023 | 201 | 52 | 149 |
| prosinec 2023 | 363 | 235 | 128 |
| leden 2024 | 279 | 146 | 133 |
| celkem | 928 | 444 (48 %) | 484 (52 %) |
Zmíněné tvrzení lze potvrdit nepřímým důkazem, kterým je spalné teplo, To i v případě dovozů ze Slovenska dosahuje 11,50 kWh/m3, což odpovídá více norskému než ruskému plynu. Ten má podle osloveného odborníka na plynárenství, který si nepřál být jmenován, při teplotě nula stupňů Celsia spalné teplo 11,15 kWh/m3.
Za celý rok: 10 procent plynu z Ruska
Původ dovezeného zemního plynu sleduje také Český statistický úřad, který nedávno zveřejnil statistiky zahraničního obchodu za prosinec a celý rok 2023. Loni se do Česka dovezl zemní plyn v hodnotě 87 miliard korun, z toho pocházelo 85,2 procenta z Norska, 10,1 procenta z Ruska a zbytek tvořily nákupy na společném evropském trhu s nejasným původem. Statistiky ČSÚ jsou nicméně sporné, nereflektují například nákupy amerického plynu společností ČEZ prostřednictvím LNG terminálu v nizozemském Eemshavenu.
Podle aktuálních údajů českého provozovatele páteřních plynovodů NET4GAS to vypadá, že se situace vrací k normálu. Dovoz plynu ze Slovenska se v posledních dnech snížil, od počátku února se pohybuje v rozsahu 7,6 až 7,9 milionu m3 denně. Převažuje opět plyn dodávaný z Německa v rozsahu 25 až 30 milionů m3 denně, což odpovídá podílu 75 až 80 procent na celkovém dovozu plynu.
Dovozy plynu do Česka v posledních dnech (v mil. m3)
| 5.2.2024 | 6.2.2024 | 7.2.2024 | |
| z německé sítě | 27,1 | 25,8 | 24,6 |
| ze slovenské sítě | 7,7 | 7,9 | 7,9 |
| celkem | 34,8 | 33,7 | 32,5 |
V některých únorových dnech byl dovoz plynu do Česka natolik vysoký, že umožňoval doplňování podzemních zásobníků. K datu 6. února byla kapacita zásobníků na českém území podle mezinárodní databáze AGSI naplněna na 74,5 procenta, což je na měsíc únor nebývale vysoká hodnota.
Jak Ekonomický deník již dříve informoval, dovoz plynu směrem ze Slovenska se objevuje od počátku října. Nejprve se jednalo o menší množství, od konce října jde o vyšší objemy v rozsahu 50 až 80 gigawatthodin (4,5 až 7,3 milionu m3) denně. V jednotlivých dnech tedy import ze Slovenska představoval 25 až 40 procent celkového dovozu.
Dodavatelé plynu koncovým zákazníkům v Česku nemají dlouhodobé smlouvy přímo s těžaři (tedy ani s ruským Gazpromem). Jsou tak závislí na nákupu plynu od velkoobchodníků, mezi něž patří třeba německé společnosti RWE a SEFE nebo maďarské MVM. Tito velkoobchodníci moc neřeší geopolitiku a plyn nakupují čistě oportunisticky – tam, kde to vychází nejvýhodněji.
Podraz z německé strany
Ukazuje se, že hlavně v chladných dnech se plyn z Norska a LNG terminálů spotřebuje hlavně v Německu a do Česka přiteče jen omezené množství. Obchodníci tuto situaci řeší přeprodejem plynu ze Slovenska, Rakouska a Maďarska, tedy tří zemí, které stále ještě odebírají ruský plyn na základě dlouhodobých smluv.
Dalším problémem, o kterým se v odborných kruzích hovoří, je zavedení nové daně z přepravovaného plynu v Německu. Daň zdražuje dodávky plynu do Česka (ale také Rakouska či Slovenska) o zhruba 2 eura za megawatthodinu, tedy asi o sedm procent. Tento pochybný krok německé vlády snížil atraktivitu dovozu norského či amerického plynu přes německé území a motivuje středoevropské země zůstat u odběru ruského plynu.
David Tramba
