Rusko je jako výtržník, kterého vyhodíte dveřmi a vrátí se oknem. Česko se úspěšně zbavilo závislosti na ruském plynu a do roka ukončí odběr ruské ropy a jaderného paliva, avšak jiné produkty z východu k nám proudí dál a někdy i ve větším množství. Třeba syntetická hnojiva.

Rozsah problému odhalují data Českého statistického úřadu. V minulých letech k nám Rusové dodávali 50 až 65 tisíc tun syntetických hnojiv v hodnotě okolo 500 milionů korun ročně. Za období leden až říjen 2023 (novější data zatím ČSÚ nezveřejnil) se již jednalo o 91 tisíc tun a 975 milionů korun. Rusko tak bylo jedinou zemí, která vykazovala rostoucí objem i hodnotu dodávek hnojiv do Česka.

Problém se týká hlavně dusíkatých hnojiv, při jejichž výrobě se spotřebuje velké množství zemního plynu. Zatímco evropské výrobce dusí vysoká cena plynu a drahé emisní povolenky, trh zaplavuje levnější import. Například z Ruska. „Přestali jsme dovážet zemní plyn z Ruska, ale teď jej dovážíme v jiné podobě a s vyšší přidanou hodnotou,“ komentoval situaci jeden z expertů.

Odkud Česko dováží umělá hnojiva (leden až říjen 2023)

Zdroj: ČSÚ (systém STAZO)

Česko není výjimkou, stejný problém řeší také sousední země. Polsko dovezlo v lednu až červenci syntetická hnojiva z Ruska v hodnotě 97,6 milionu dolarů (2,2 miliardy korun), v meziročním srovnání byl růst víc než trojnásobný. Německo v prvním pololetí navýšilo import z Ruska 2,8krát na 361,5 tisíce tun (ve finančním vyjádření 3,3krát na 151,3 milionu dolarů).

Mohlo by vás zajímat

„Celý průmysl hnojiv funguje se ztrátou. Pokud Německo nechce financovat válku vedenou Ruskem, a proto odmítá ruský plyn, pak se nabízí otázka, proč se v posledních měsících zvýšil dovoz ruského plynu ve formě močoviny a čpavku do Německa,“ řekl ministr hospodářství a zemědělství Saska-Anhaltska Sven Schulze ve vyjádření pro deník Bild.

Omezení výroby amoniaku (čpavku) a dalších chemikálií v posledních dvou letech oznámila řada evropských výrobců. Týká se to třeba německého koncernu BASF nebo českého Agrofertu, který má hlavní výrobní závody na hnojiva v německém Piesteritzu a slovenské Šaĺe; vlastní také relativně menší lovosickou Lovochemii. Agrofert navíc posílil svou pozici na trhu poté, co v červenci 2023 koupil výrobní závody Borealisu v Rakousku, Německu a Francii.

Podle údajů webu Statista.com bylo Rusko v roce 2022 největším světovým exportérem syntetických hnojiv včetně meziproduktů, hodnota vývozu dosáhla 20,65 miliardy dolarů. Silnou pozici má Rusko na trhu s amoniakem, spolu s Běloruskem dominuje na trhu s potaší (surovina pro draselná hnojiva). Tyto chemikálie vyváží prakticky do celého světa – včetně Spojených států amerických.

Vývozní cla a daně vybrané od výrobců hnojiv pomáhají Rusku financovat agresivní válku proti Ukrajině v době, kdy příjmy z vývozu ropy a zemního plynu klesají.

David Tramba