Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ), který začal v České republice nově fungovat letos v lednu, eviduje aktuálně 73 neukončených vyvlastňovacích řízení, prvoinstančně ukončeno bylo dosud 24 řízení, Ekonomický deník o tom informoval ředitel úřadu Martin Kozák. Stavby, kterých se vyvlastňování nejčastěji týká, jsou například úseky dálnice D35 Staré Město – Mohelnice či D6 Petrohrad – Lubenec. Kozák ale zmínil také projekty modernizace železniční tratě Ruzyně – Kladno či výstavby dvojitého vedení na trati Přeštice – Kočín.
Podoba vyvlastňovacího procesu se v Česku naposledy změnila spolu s novelou zákona o urychlení výstavby strategické infrastruktury. Norma podle tiskového mluvčího ministerstva dopravy Jana Jakovljeviče cílila na úpravy procesních pravidel pro vyvlastňovací řízení a použitelnosti institutu mezitímního rozhodnutí.
Ten podle Jakovljeviče funguje jako nástroj pro eliminaci odvolacích vyvlastňovacích řízení. „Co se týče změny použitelnosti (rozsahu aplikace) institutu mezitímního rozhodnutí dle § 4a, jde například nově při splnění dalších podmínek využít pro místní komunikace I. třídy nebo speciální, tramvajové nebo trolejbusové dráhy,“ zmínil Jakovljevič.
U silnic I. třídy a celostátní dráhy se podle něj současně podstatně rozšířila příloha zákona, kde musí být stavba uvedena, aby bylo možné využít tento institut. Podle Jakovljeviče tedy obecně nejde pouze o počet zahájených řízení v prvním stupni, ale i o počet odvolacích řízení.
Podle advokáta Jana Slezáka Holeše z kanceláře Frank Bold Advokáti novela zákona zároveň přinesla rozšíření okruhu staveb, na které se specifika vyvlastňovacího řízení podle zákona o urychlení výstavby vztahují. Jde například o stavby pro energetickou bezpečnost (stavby v areálech jaderného zařízení), dobíjecí stanice pro elektroautomobily a čerpací stanice pro další alternativní pohonné hmoty, stavby vodní dopravy, železniční a silniční terminály nebo těžební infrastrukturu.
Na základě novely zákona o urychlení výstavby je podle advokáta DESÚ příslušný k vedení vyvlastňovacích řízení vztahujících se k vyhrazeným stavbám. „Kromě toho je také DESÚ příslušný k vyvlastňovacím řízením pro určité účely vyvlastnění podle horního zákona,“ dodal.
A jak se změnil vyvlastňovací postup oproti dřívějšku? V případě staveb strategické infrastruktury, na které se vztahuje novelizovaný zákon, by mělo podle advokáta Jana Slezáka Holeše dojít ke zrychlení vyvlastňovacích postupů. „Podstatnou novinkou je například nemožnost podání odvolání proti výroku o vyvlastnění potřebnému pro vybrané stavby energetické infrastruktury. Zjednodušení představuje také fikce doručení po třiceti dnech od odeslání písemnosti osobám do ciziny, kterých se vyvlastnění týká,“ popsal advokát Jan Slezák Holeš.
Podle mluvčího ministerstva dopravy Jana Jakovljeviče má novela zákona o urychlení výstavby strategické infrastruktury potenciál počet odvolacích řízení také mírně snížit, protože se postupně rozšiřuje zmiňovaná možnost státu vyvlastnit bez přípustného odvolání. „Konkrétní čísla ale neshromažďujeme a 7,5 měsíce od novelizace není ani dostatečné období pro nějaké analýzy,“ konstatoval mluvčí. Mluvčí resortu dopravy také připomněl, že obecně spadá vyvlastnění pod ministerstvo pro místní rozvoj jako ústřední orgán státní správy, vlastní analýzy tedy ministerstvo dopravy „na vlastní pěst“ začínat nebude.
Tento příběh vojáka se dostal až na stůl ministryně obrany. Skončil tak, že voják po 25 letech služby z armády raději odešel. Proč? Rodinu kapitána Josefa Fialy zasáhla rakovina a on se chtěl o své nejbližší starat. Armáda jej ale převelela o více než 300 kilometrů dál od rodiny. Fiala se tomu bránil, ale jeho prosby zůstaly nevyslyšeny. Rozhodl se proto, že z armády odejde. Roli v tomto příběhu sehrálo i anonymní udání.
Josef Fiala působil v armádě přes 25 let a čtvrtým rokem byl zařazen na funkci náčelníka štábu u Střediska obsluhy výcvikového zařízení (SOVZ) Hradiště. Fiala se zhruba před rokem dostal do střetu se svým podřízeným, který mu vyhrožoval známým na Generálním štábu, který z armády odešel.
Anonymní udání
„Celé to začalo, když mi známá v měsíci květnu ze sousedního útvaru sdělila, že tam dotyčný byl a jak vyprávěl kolik toho na mě má a jak mě zničí. Vůbec jsem na to nebral zřetel. Zbystřil jsem až v okamžiku, kdy se ke mně dostala informace od našeho bývalého zaměstnance, že mu volali z Velitelství výcviku – Vojenské akademie z Vyškova (VeV-VA), že prošetřují anonym a zda je pravda, že odešel kvůli mně. Což samozřejmě popřel, protože to nebyla pravda. Najednou si z VeV-VA jakožto nadřízeného stupně nechali doložit odchodovost za posledních 5 let. Do toho přišel můj podřízený (zástupce náčelníka štábu) a informoval mě, že mu volal generál Ladislav Rebilas osobně, že se na mě vyptával a chtěl se s ním sejít, což odmítl z důvodu čerpání dovolené. V ten okamžik jsem si řekl, že je něco špatně, aby tady generál obvolával nadporučíka a pokud přišel anonym, proč nebyla stanovena komise atd. Najednou si pan generál 14 dní na to pozval mého velitele, bez jakékoli informace a na vše uvaleno embargo a nikdo nechtěl nic říct. Do toho mě opět informuje moje známá ze sousedního útvaru, že tam byl stěžovatel a říkal, že se vrací do armády a že je úplně v klidu, že já jedu v prosinci do mise a poté jdu sloužit do Vyškova k VeV-VA. No říkal jsem si, že rotmistr ví asi něco víc než já a od koho může tyto informace mít,“ začal svůj příběh popisovat Josef Fiala.
Do toho jej informoval jeho personalista, že v systému svítí obnova služebního poměru stěžovatele a naopak se prodlužuje.
„Říkám si, že za rotmistrem musí být někdo vysoko. Na základě této informace můj personalista volá svému nadřízenému personalistovi k VeV-VA a ten mu sděluje, že se tak generál rozhodl, že o tom nesmí mluvit a že problém bude vyřešen mým převelením. To už jsem začal být nejistý a celé mi to přišlo divné a nestandardní. Vždyť si do této chvíle nikdo ani neposlechl názor velitele útvaru majora Ladislava Richtra. Přes známého plukovníka jsem se zkoušel dozvědět více a ten oslovil náčelníka štábu VeV-VA. Ten mu sdělil, že to není o anonymu, ale že je zatím něco více, ale že nic nebude řešit po telefonu. To už mi bylo jasné, že se jede nějaká ´levá´. Uběhlo 14 dnů a můj velitel dorazil ke generálu Rebilasovi. Byť mě tam velitel vykreslil pomalu jako jednoho z nejlepších vojáků a vše je podloženo mým hodnocením, odměnami atd., tak generál sdělil veliteli, že k 1. 10. 2023 nastupuji do Vyškova k VeV-VA. Bylo úplně jedno, co mu tam velitel vyprávěl, tam už bylo rozhodnuto bez jakékoli možnosti se obhájit atd.,“ pokračuje Fiala.
Toto jednání ho nadzvedlo ze židle a napsal jsem se na hlášení ke generálu Rebilasovi. Mezitím mu velitel řekl, že jednání bylo o anonymu a dle kladených dotazů byl zcela určitě autorem zmiňovaný stěžovatel.
Hlášení u generála
„Dvacátého července 2023 jsem dorazil i s mým velitelem na hlášení ke generálu Rebilasovi. Ono je těžké s hodností kapitána něco vysvětlovat generálovi, ale pokusil jsem se o to. Doslovně jsem přednesl panu generálovi vše.Pan generál, aby vyloučil to, že moje nestandardní přeložení je tak v krátkém čase, tak řekl, že celou věc nechal prošetřit, že nebylo nic shledáno ba naopak byli vyzdvihnuty mé schopnosti velení a řízení atd., a že přesně takové lidi potřebuje ve Vyškově. To že se nejedná o kariérní růst, protože jsem měl zůstat ve stejné hodnosti a navíc bych spadnul z pozice náčelníka štábu na běžného důstojníka mi potvrdil i vysoký funkcionář na agentuře personální. Argumenty, že se musím s manželkou starat o tři nezaopatřené děti atd. Pan generál vůbec nereflektoval na to co mu říkám. Bylo rozhodnuto. Papíry jsou na stole, támhle to podepište. Ani jsem neměl informaci, že jedu na personální pohovor, já jsem se tam jel obhájit. S kýmkoli se o tom bavím, tak mi řekl, že to je nestandardní, strašně narychlo a evidentně musí ´uvolnit mojí židli´. Další účelovost spatřuji v tom, že nutně mě tam pan generál potřebuje k 1. 10. 2023, ale na druhou stranu mě nechá do odjezdu do zahraniční operace sloužit na Hradišti. To že na ono místo je několik zájemců a já ho budu blokovat, když budu v zahraniční operaci nedává smysl už vůbec. Dále se dozvídám, že pokud neabsolvuji bezpečnostní prověrku na stupeň tajné, která je potřeba na funkci ve Vyškově, tak mě generál dá na pozici kapitána bez prověrky. Vždyť to už je účelová likvidace z mé pozice a o kariérním růstu nemůže být řeč,“ popisuje Fiala.
S odstupem několika dnů zavolal stěžovatel Fialovu zástupci, že ukončuje pracovní neschopnost, že si bere dovolenou, poté že bude na stáži u Vojenského útvaru Žatec, kam poté k 1. října 2023 nastupuje.
„Nad podivem, že nám rotmistr oznamuje věci o kterých nemáme ani páru, viz. stáž u jiného útvaru, jen vykresluje, že za ním musí stát opravdu někdo vysoko. Mému veliteli jsem předal žádost o zrušení vyslání do zahraniční operace a plánovaného přeložení do Vyškova z vážných rodinných důvodů,“ řekl Fiala.
Dvojí zásah rakoviny
„Bohužel v minulých dnech do života mé rodiny vstoupilo agresivní nádorové onemocnění rakoviny (maminka mé ženy), kdy zajištění odpovídající péče o osobu blízkou v souvislosti se zhoršením zdravotního stavu mé tchýně musím s manželkou soustavně řešit. Hlavní břemeno péče o tchýni leží na bedrech mé ženy. Já se starám především o další tři nezaopatřené děti, kdy nejmladšímu jsou tři roky. Samozřejmě v tuto chvíli můžete namítnout, proč jsem Vám a panu generálovi tuto zásadní informaci neposkytl na posledním hlášení ve Vyškově. Mohu vás ubezpečit, že v tu dobu jsem ještě neměl svolení a udělený souhlas od nemocných, abych vás mohl informovat o jejich zdravotním stavu. Situace se totiž dále zkomplikovala tím, že i sestře mé manželky byla bohužel diagnostikována také rakovina. Podstupuje léčbu spojenou s ozařováním a před několika dny musela i na mastektomii. Proto se nemůže o maminku mé ženy starat ani moje švagrová,“ napsal Fiala v žádosti o zrušení vyslání do zahraniční operace a přeložení k rodině nejbližšímu vojenskému útvaru.
Fialův velitel tuto žádost postoupil do Vyškova.
„Na základě mé žádosti si mě velitel VeV-VA generál Rebilas předvolal 28. srpna 2023, kde mi oznámil, že chápe závažnost mé situace, tudíž že mě nebude posílat do zahraniční operace a že mě nebude tahat ani do Vyškova. Načež mi oznámil, že mi neprodlouží dobu rozhodnou, která mi končí na konci tohoto roku a k 1. lednu 2024 mi nabídl místo kapitána ve Vyškově. Na otázku, proč mi neprodlouží dobu rozhodnou, mi odpověděl, že má na to právo a že má za mě náhradu. Nerozumím tomu, když na místě sedím necelé 4 roky proč je problém ji prodloužit, což je úplně běžná praxe a můj velitel její prodloužení navrhoval. Nevěřím tomu, že tohle praktikuje i na jiných vojácích a opět mě to utvrzuje, že celé to je účelové a musí mě odsunout z pozice. V takto závažné životní situaci, kdy moje rodina potřebuje plnou podporu a hlavně finanční, tak se teď budeme stresovat o to více, zda budu mít práci, protože to budu nucen u armády ´položit´. To jak se projevuje stres na zdraví je nezpochybnitelné a hlavně teď, když manželka se svojí nemocnou maminkou a sestrou na doporučení lékařů podstupuje genetické testy, zda má taky nádorové onemocnění, protože to je hodně pravděpodobné a celá tato situace nám nepomáhá. Armádě jsem dal hodně a když potřebuji pomoc já a starat se o těžce nemocnou rodinu a děti, tak někdo z nějakého důvodu Vám dá ´kudlu do zad´ a ještě ji dvakrát otočí.
Dle Fialova předpokladu mu byl 3. listopadu 2023 vyhlášen personální rozkaz k převelení do Vyškova od letošního 1. ledna. Takže si podal žádost o zkrácení závazku a rozhodl se kariéru u armády ukončit ke konci loňského roku.
Případem kapitána Josefa Fialy se zabýval Inspektorát Generálního štábu, Inspekce ministerstva obrany i sama ministryně obrany Jana Černochová.
Voják se musí profesně rozvíjet
Na otázku, proč byl Josef Fiala převelen do Vyškova, mluvčí Generálního štábu Magdaléna Dvořáková uvedla, že v rámci kariérního růstu je každý příslušník armády povinen se dál profesně rozvíjet.
„Vždy se zohledňuje i zdravotní stav vojáka/vojákyně nebo rodinného příslušníka, sociální zázemí, atd. Dále je zde atribut rozhodné doby ve služebním zařazení, po kterou může voják setrvat v daném služebním zařazení. Prodloužit dobu rozhodnou lze pouze tehdy, když není možné na dané služební místo zařadit jiného vojáka splňujícího kvalifikační předpoklady a požadavky. Pro chod armády a udržení její požadované obranyschopnosti je důležité brát v potaz i potřebu armády. Pan kapitán sloužil u Střediska obsluhy výcvikového zařízení (SOVZ) Hradiště na různých služebních místech od roku 2007 a v rámci jeho dalšího kariérního růstu obdržel nabídku na služební místa, která výše uvedené splňovala. Pan kapitán během personálního pohovoru k přeložení vyjádřil nesouhlas, ale neuvedl konkrétní důvody odmítnutí nabídnutých služebních míst. Nebylo mu ani bráněno v hledání jiného služebního místa dle jeho uvážení. Rozhodnutí ukončit služební poměr bylo jeho vlastní iniciativou,“ zareagovala na otázky Ekonomického deníku Magdaléna Dvořáková.
Z důvodu kariérního rozvoje a zvýšení šance vojáka uspět ve výběru na vyšší funkci a případné povýšení, prý byla Fialovi byla nabídnuta služební místa, která by mu umožnila se dále profesně rozvíjet a zajistila do budoucna kariérní postup.
„Vůbec nezpochybňuji kariérní růst. Jsem voják, který splňoval úplně všechno. Dokonce do mise do které jsem měl jet, jsem se do výběrového řízení nominoval sám, dobrovolně a byl jsem vybrán. Já vůbec neměl problém sloužit jinde, ale ne za těchto podmínek. Všichni si toho jsou dobře vědomí a účelovost mého převelení je do očí bijící. Co vystihuje účelovost mého převelení je, že na služebním místě náčelníka štábu jsem neodsloužil ani jednu dobu rozhodnou (což jsou v tomto případě 4 roky). Běžná praxe, že tam každý můj předchůdce seděl alespoň 10 let. To že tam druhý kapitán (Ladislav Synáč) sedí na místě zástupce náčelníka dobrých 15 let nikoho netrápí. Proč nikdo neřeší jeho kariérní postup?“ zareagoval na reakci Generálního štábu Josef Fiala.
Anonym komentovat nebudeme
K anonymnímu udání na Fialu se Generální štáb odmítl vyjádřit. „Vzhledem k tomu, že šlo o anonymní dopis není znám autor a s ohledem na soukromí pana kapitána, nebudeme sdělovat obsah dopisu,“ uvedla dále Dvořáková.
Magdaléna Dvořáková odmítla, že by se ve věci osobně angažoval velitel Velitelství výcviku – Vojenské akademie brigádní generál Ladislav Rebilas, jak tvrdí Josef Fiala.
„Pan generál se ve věci pana kapitána nijak osobně neangažoval. Jako velitel Velitelství výcviku – Vojenské akademie (VeV-VA) je nadřízeným orgánem SOVZ Hradiště. Tedy z titulu své funkce řeší opatření, včetně těch personálních, v rámci své podřízenosti,“ doplnila Dvořáková.
Stížnost kapitána Fialy řešil podle Dvořákové Inspektorát náčelníka Generálního štábu AČR (I NGŠ).
„Jak bylo výše uvedeno, bez svolení pana kapitána Fialy nejsme oprávněni sdělovat informace z jeho osobního spisu. Nicméně po zhodnocení všech podkladů komise I NGŠ zamítla stížnost pana kapitána jako neoprávněnou. V obecné rovině, Armáda České republiky se snaží být tím nejlepším možným zaměstnavatelem v rozsahu stanovených regulí tak, aby vyhověl právům všech vojáků a vojákyň na jejich životní standard a schopnost udržet rovnováhu mezi jejich službou a osobním životem. Zároveň ale musí AČR dbát na plnění závazků, které je voják ve službě povinen plnit a ke kterým se zavázal přísahou. Pokud toho voják není schopen, je třeba hledat vzájemné řešení dané věci a v případě, že se to nepodaří, tak to někdy i končí ukončením služebního poměru. V případě pana kapitána, byla rodinná situace zohledněna, a to jak nabídkou služebního místa v dojezdové vzdálenosti od místa bydliště, tak zrušením nominace jmenovaného do zahraniční operace z rodinných důvodů. Stěžovateli bylo vyhověno v případě jeho žádosti o zkrácení doby služebního poměru, a odešel ze služebního poměru s výsluhovými náležitostmi v plné výši,“ odpověděla na další z otázek Magdaléna Dvořáková.
Josef Fiala proto posléze vydal svolení poskytnout informace z osobního spisu.
Jsme armáda a práva jsou definovány zákonem
„Pan kapitán v záloze Fiala měl být přeložen k Velitelství výcviku – Vojenské akademii ve Vyškově, nikdy však skutečně nebyl, protože s tímto rozhodnutím nesouhlasil. Jak jsem uvedla v předchozí odpovědi, pokud není soulad mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem snažíme se danou situace řešit a brát v potaz i jeho osobní / rodinou situaci, nicméně jsme Armáda České republiky a pro vojáky jsou jejich práva a povinnosti spojeny se služby definovány zákonem o vojácích z povolání. Záměr přeložení pana Fialy k VeV-VA nijak nevybočil ze standardní aplikace obecných zásad řízení kariér vojáků. Velitel Střediska obsluhy vojenského zařízení Hradiště i velitel VeV-VA jej vyhodnotili jako vhodného kandidáta na funkci budoucího velitele SOVZ Hradiště. Převážná část vojenské kariéry pana kapitána byla však spjata výhradně se SOVZ Hradiště, kde v různých funkcích sloužil více než dvacet let. Proto velitel VeV-VA rozhodl o jeho přeložení k VeV-VA Vyškov k zajištění jeho osobního a profesního rozvoje, zejména k získání zkušeností ze služby na nadřízeném stupni velení,“ uvedla v modifikované verzi po souhlasu k poskytnutí informací z osobního spisu mluvčí Generálního štábu Dvořáková.
Taková je podle ní praxe i pro budoucí velitele vojenských útvarů od praporů po brigády, kteří se pro změnu takto „točí“ v různých pozicích na sekci rozvoje sil nebo sekci plánování schopností ministerstva obrany na Generálním štábu Armády České republiky. „Tato praxe je zavedená nejen u nás, ale i v jiných aliančních armádách. Perspektivní voják, se kterým se počítá jako budoucím velitelem, je na určitou dobu odvelen na vyšší stupeň, kde vykonává štábní funkci. Během této doby pochopí a osvojí si praxi nadřízeného stupně a zároveň získá nové kontakty, seznámí se jinými v obdobné fázi jeho kariéry, získá vhodný odstup od kolegů, budoucích podřízených, na pracovišti. S nabídkou převelení u prvního pohovoru pan Fiala nesouhlasil bez udání důvodu. Následně byl proveden druhý pohovor z důvodu nečinnosti pana Fialy k získání bezpečnostní prověrky na nové služební místo. Ve druhém pohovoru tak obdržel nabídku místa s nižším prověřením, avšak stále ve stejné hodnosti kapitána. Zde informoval o rodinných okolnostech (nemoci příbuzné) a k přeložení vyjádřil opět nesouhlas. Pan Fiala si žádost o přeložení do jiného místa výkonu služby nepodal, žádal pouze při personálním pohovoru o podporu s převelením k Vojenské střední škole v Sokolově,“ pokračovala Dvořáková.
„Nikdo mi žádné místo v dojezdové vzdálenosti nenabídl. Ať Vám ukážou jediný záznam o pohovoru. Nic takového neexistuje. Žatec (Ústecký kraj), Rakovník (Středočeský kraj) atd. Mechanismy personálního obsazování služebních míst v Armádě ČR fungují jinak, než že vám zavolá plukovník z inspektorátu, který s tím nemá absolutně nic společného a nemá k tomu ani pravomoc. Odjezd do mise zrušili, ale službu ve Vyškově ne. To má tedy logiku. Klidně mohli počkat třeba rok, než se ta ´situace´ sama vyřeší třeba smrtí a potom mě elegantně převelet, ale evidentně nemohli čekat,“ reaguje Josef Fiala.
Stížnosti na řešení personální situace
V průběhu řešení převelení pak podle Dvořákové kapitán Fiala postupně zaslal dvě stížnosti ve věci nestandardního postupu velitele VeV-VA při řešení jeho personální situace. „Po odeslání první stížnosti pana Fialy byl jmenovaný telefonicky kontaktován příslušníkem Inspektorátu náčelníka Generálního štábu AČR s dotazem, zda by uvažoval o pokračování ve služebním poměru, kdyby mu bylo nabídnuto služební místo u útvaru v dojezdové vzdálenosti od Karlových Varů, např. v Žatci nebo v Rakovníku. Na tento dotaz odpověděl, že to je příliš daleko a že je rozhodnut služební poměr ukončit. Rozhodnutí ukončit služební poměr bylo iniciativou tedy jeho. Panu Fialovi nebylo bráněno v hledání jiného služebního místa dle jeho uvážení. Rozhodnutí ukončit služební poměr bylo jeho vlastní iniciativou,“ uvedla dále Dvořáková.
„Stížnost kapitána Fialy řešil Inspektorát náčelníka Generálního štábu AČR, protože pan Fiala stížnost adresoval náčelníkovi Generálního štábu a následně paní ministryni. Kancelář ministryně jeho žádosti vždy postoupila k šetření náčelníkovi Generálního štábu a byla vždy o postupu vyrozuměna. Obecně, nesdělujeme informace z osobního spisu vojáka, v tomto případě bývalého vojáka. Nicméně po zhodnocení všech podkladů komise Inspektorátu náčelníka Generálního štábu zamítla stížnost pana kapitána jako neoprávněnou. Anonymní dopis byl prošetřen, na výše uvedený záměr převelení v rámci kariérního růstu tehdy pana kapitána nemělo žádný vliv. Ad poslední dotaz, jak bylo výše uvedeno, ne vždy obě zainteresované strany najdou společné řešení při změně podmínek na jedné nebo druhé straně. Nové okolnosti vždy změní podmínky, které jsou určující pro další spolupráci. V tomto případě se pan kapitán nakonec rozhodl odejít z armády a armáda jako jeho zaměstnavatel to akceptovala,“ uzavřela Magdaléna Dvořáková.
„Nedělám si iluze, že jsem ojedinělý případ, ale ten můj si myslím je po lidské stránce trochu specifický. Ničeho jsem se nedopustil, vše splňoval a rodina trpí nádorovým onemocněním, proto si myslím, že by veřejnost potažmo uchazeče o vstup do armády můj příběh velice zajímal. Armáda trpí velkým nedostatkem vojáků a je to slyšet skoro každý týden ve zprávách, jak se snaží lidi do armády dostat a na druhou stranu se chovají přesně opačně a nelidsky. S odstupem času vnímám, že není důležité na čí popud, přání či rozkaz se to celé stalo, ale že se to vůbec stalo. To ve mě vře a chci se bránit. Zničilo mi to kariéru i život,“ zareagoval na vyjádření Generálního štábu dnes už bývalý kapitán Armády České republiky Josef Fiala.
Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ) povolil modernizaci teplárny Ško-energo v Mladé Boleslavi. Jejím základem je přechod od spalování uhlí k využití biomasy. Vedle úspory peněz za emisní povolenky projekt přispěje také ke snížení emisní stopy aut značky Škoda vyrobených v mladoboleslavském závodu.
Jak dále DESÚ informoval, povolený záměr zahrnuje rekonstrukci starších kotlů K80 a K90 a výstavbu nového kotle K20. Jako palivo zde bude sloužit dřevní štěpka, v novém kotli bude možné spalovat také rostlinné pelety. Součástí záměru jsou také technologie sloužící k příjmu, skladování a dopravě biomasy do kotlů.
Stavba má být hotová do konce roku 2027. „Stavební úřad posoudil předloženou žádost o povolení záměru a zjistil, že povolením stavebního záměru nebo jeho užíváním nejsou ohroženy zájmy chráněné stavebním zákonem, předpisy vydanými k jeho provedení a zvláštními předpisy,“ uvedl DESÚ ve svém rozhodnutí.
Podle loňského oznámení společnosti Ško-energo se jedná o projekt v hodnotě 3,6 miliardy korun. „Chystaná proměna představuje největší modernizaci energetického zdroje společnosti za posledních 25 let. I rozsah plánovaného projektu je jedním z největších v České republice s odhadovanými náklady ve výši 3,6 miliardy korun. Významnou část této sumy – více než 50 procent – pokryjí dotace z Modernizačního fondu,“ uvedl loni Michael Oeljeklaus, člen představenstva společnosti Škoda Auto pro oblast výroby a logistiky.
V současnosti Ško-energo spaluje směs tvořenou ze 70 procent hnědým uhlím a z 30 procent biomasou. Po ukončení spalování uhlí klesne objem emisí oxidu uhličitého o zhruba 290 tisíc tun ročně. Firma tím ušetří stovky milionů korun za drahé emisní povolenky.
Ško-energo provozuje poměrně moderní energetický zdroj, který byl postaven v letech 1996 až 1999. Vedle výroby či nákupu energií pro Škodu Auto zajišťuje také dodávky tepla pro teplárenské soustavy v Mladé Boleslavi. Mezi vlastníky společnosti Ško-energo patří Škoda Auto (44,5 %), VW Kraftwerk (22,5 %), E.ON (21 %) a ČEZ ESCO (12 %).
Jedna ze stěžejních pražských dopravních staveb vstupuje do další fáze. U Dvoreckého mostu, který má propojit městské části Prahu 4 a 5, skončila příprava pilířů v řece i na břehu a následují hlavní práce na mostovce. O postupu stavby informovala společnost Metrostav TBR na sociální síti LinkendIn. U mostovky jsou v současnosti na obou březích Vltavy hotová krajní pole.
Práce na výstavbě Dvoreckého mostu jsou podle stavební firmy rozděleny celkem do šesti polí. Betonáže pilířů byly rozděleny do dvou etap, první se uskutečnila koncem letošního května. Druhá, v řečišti Vltavy u podolského břehu, skončila na přelomu července a srpna. „Uloženo bylo při ní celkem 313 metrů krychlových betonu,“ uvedla společnost Metrostav TBR. V současné době podle firmy probíhá výstavba podpěrných skruží pro výstavbu mostovky na jednotlivých etapách ve vodě.
Stavba Dvoreckého mostu za téměř 1,1 miliardy korun by měla být dokončena na podzim 2025. Zhotovitel, sdružení Metrostav TBR Firesta Strabag – Dvorecký most, staveniště převzal 13. září 2022. Stavba nabrala mimo jiné kvůli problémům s geologickými podmínkami v korytě Vltavy zpoždění.
Most po dokončení propojí významné tramvajové trati v jižní části metropole vedoucí od Barrandova a Modřan, zlepší se tak i přestupní vazby mezi dopravními uzly Lihovar a Dvorce. Sloužit by měl také autobusům, cyklistům i pěším a využívat ho může také záchranná služba.
Podle informací Metrostavu TBR by měly po mostě výhledově jezdit autobusové linky 118, 196 a 197. Linky 125 a 170 by měly i nadále jezdit přes Barrandovský most. Ty společně s dvěma tramvajovými linkami denně přepraví odhadem 50 tisíc lidí.
Stavbaři pracují i na nedalekém Barrandovském mostě, kde by v pondělí 19. srpna měla začít finální etapa rekonstrukce. Stavební práce se přesunou ze severní poloviny na jižní polovinu mostu. Dnes, v sobotu 17. srpna, kvůli tomu dojde podle Technické správy komunikací hlavního města Prahy (TSK Praha) k úpravě dopravního omezení, která značně ovlivní zejména řidiče, kteří míří z Jižní spojky na Smíchov či na nájezd z Modřanské ulice.
Podle původních předpokladů měly stavební práce skončit do konce letních prázdnin, stavba ale nabrala zpoždění. Dopravní režim v poslední, čtvrté, etapě bude podle TSK Praha velmi podobný režimu jako měla ta předcházející. V každém směru budou místo původních čtyř pruhů řidičům k dispozici pouze tři, z nichž bude jeden z pruhů od Jižní spojky na Smíchov převeden do protisměru na již opravenou jižní polovinu Barrandovského mostu.
„Největším omezením zůstává úplné uzavření nájezdu na most od ulice Strakonická, který byl uzavřen i v první a třetí etapě. Na most tak nebude možné tímto směrem najet,“ informovala TSK Praha s tím, že trasa má několik náhradních variant.
Jednou z nich je vratná rampa, která vznikla u Lihovaru a využívala se i v předchozích etapách. Řidiči jedoucí z Chuchle na Barrandovský most pojedou nejdříve rovně pod Barrandovským mostem ke křižovatce u Lihovaru a těsně před ní se otočí po rampě zpět do směru přes Vltavu.
Pro vzdálenější cíle TSK Praha doporučuje využít především část Pražského okruhu a sjezdem Písnice dojet až k dálnici D1 a odtud zamířit do centra. Vysoutěžená cena za celou rekonstrukci celého mostu je 594,5 milionu korun. Stavbu má na starosti společnost PORR.
Na německé státní dráhy Deutsche Bahn se valí kritika ze všech stran – od zaměstnanců po cestující. Aktuálně se přidal i šéf Svazu německých strojvůdců – odborář – Claus Weselsky. Vedení německých státních drah si podle něj dělá, co chce.
Pokud bude Claus Weselsky chtít, může Německo paralyzovat. Šéf Svazu německých strojvůdců (GDL) je nejznámějším a nejkontroverznějším odborovým předákem v Německu. Na Deutsche Bahn je tvrdý.
Claus Weselsky (65) stojí v čele Svazu německých strojvůdců od roku 2008. Tvrdými stávkami pomohl německým strojvůdcům k vyšším mzdám, kratší pracovní době a lepším pracovním podmínkám.
Kdyby byl Claus Weselsky ministrem dopravy, „jako první by odebral služební auta 3 500 manažerům Deutsche Bahn“, řekl šéf německého odborového svazu strojvůdců v rozhovoru pro švýcarský deník Blick. Žádná společnost na světě se podle Weselskyho nevyhýbá vlastnímu produktu tak důsledně jako manažeři Deutsche Bahn.
Weselsky označil za „trapnou“ skutečnost, že spolkový kancléř Olaf Scholz a jeho vláda nejsou schopni ukázat vedení železnic meze.
„Spolková vláda již léta neplní své povinnosti“, řekl šéf GDL. Vedení drah si podle něj dělá, co chce.
„Systém prémií se už neměří podle dochvilnosti, ale podle kvót pro ženy. Železnice je v červených číslech, ale platy manažerů stále rostou,“ řekl Weselsky.
Na otázku ohledně květnového vtipu německého kancléře OLafa Scholze na adresu švýcarské prezidentky Violy Amherdové, zda by Švýcarsko nechtělo převzít Deutsche Bahn, odborář řekl: „Pokud by Švýcarsko dostalo mocenské nástroje, aby vyhodilo nebo zkrotilo vedení Deutsche Bahn, které zdivočelo, byl by to chytrý postup.“
V rozhovoru pro švýcarské noviny noviny odborový předák pochválil kvalitu Švýcarských spolkových drah (SBB).
„Kdykoli cestuji vlakem SBB, všímám si, jak je personál uvolněný, přátelský a zdvořilý. A jak přesně vlaky jezdí!“ V Německu se podle něj vlakový personál sice „snaží, ale dochvilnost se bohužel stala výjimkou“.
Šéf GDL také chápe, proč se železničáři stěhují za prací z Německa do Švýcarska. „Žijeme ve svobodné Evropě. Dokázal bych pochopit každého strojvedoucího, který říká: ´Chci lepší pracovní podmínky´,“ uzavřel Weselsky.
Růst českého železničního průmyslu by se letos mohl pohybovat okolo deseti procent, uvedla to Asociace podniků železničního průmyslu České republiky (ACRI). Export by se měl podle asociace udržet na úrovni přibližně 60 procent. ACRI v predikci vychází z průběžných zpráv od členů a z dlouhodobých kontraktů, které pokrývají dodávky na delší období. V roce 2023 byl obrat firem sdružených v ACRI 130 miliard korun. Objem exportu dosáhl 65 miliard korun.
„Naše firmy mají řadu nových příležitostí doma i v zahraničí. U nás je například soutěžení objednávaných výkonů ve veřejné vlakové dopravě do roku 2035 spojené s dodávkami nových vozidel,“ zmínila ACRI v příspěvku na sociální síti LinkedIn. Podle asociace zároveň sílí tlak na bezemisní udržitelnou mobilitu, a to nejen v rámci železnice, ale také v oblasti městské hromadné dopravy.
Současně jsou také podle ACRI v řadě států včetně České republiky v procesu rozsáhlé projekty modernizace železniční infrastruktury. „To vytváří příležitosti pro dodávky špičkových technologií v oblasti moderních digitálních systémů pro zabezpečení a řízení provozu a také komponent pro kompletní výstavbu nových tratí,“ uvedla ACRI.
Koncem července asociace informovala například o uzavření kontraktu mezi společností AŽD a stavební firmou Pnuik Kraków na dodávku zabezpečovacího a sdělovacího zařízení na železniční trati Kępno – Oleśnica v Polsku. Hodnota kontraktu činí 97,2 milionu zlotých, v přepočtu přibližně 572 milionů korun.
Pro českou společnost jde již o sedmou zakázku v Polsku. Projekt je spolufinancován Evropskou unií prostřednictvím nástroje KPO (Národního plánu obnovy). „Získání této zakázky potvrzuje dobré jméno, které si společnost AŽD na polském trhu vybudovala, a otevírá prostor pro získání dalších zakázek na okolních tratích. Každý další uzavřený kontrakt je oceněním doposud odvedené práce společnosti AŽD u našich severních sousedů a my si této důvěry velmi vážíme,“ uvedl tehdy generální ředitel AŽD Zdeněk Chrdle.
Jak informovala asociace na jaře, podniky českého železničního průmyslu, sdružené v ACRI, letos investují více než pět miliard korun do inovací. Investice mají směřovat nejen do inovací produktového portfolia, ale také do dekarbonizace výroby, budování energetické nezávislosti, do informačních systémů nebo kyberbezpečnosti. Inovace podle ACRI také pomáhají společnostem posilovat obchodní pozici na mezinárodních trzích.
Například Škoda Group v letošním roce investuje do výzkumu a vývoje nových vozidel a technologií více než dvě miliardy korun. Řádově stovek milionů korun dosahují investice do inovací a nových technologií u bohumínské společnosti Bonatrans, která se zaměřuje na výrobu železničních dvojkolí. Export do zemí Evropské unie u firmy činí 85 procent tržeb.
„Železniční průmysl je hnací motor pro výzkum, vědu a inovace. A to i díky svému výrazně exportnímu zaměření a potřebě uspět v nejnáročnějším konkurenčním prostředí. Právě díky inovacím a špičkovým technologiím může být český železniční průmysl natolik odvážný, aby šel i do složitějších teritorií a uspěl s výrobky s vysokou přidanou hodnotou v zemích, které patří mezi globální technologické lídry,“ poznamenala již dříve generální ředitelka ACRI Marie Vopálenská.
Do inovací průběžně investuje i další člen ACRI, Třinecké železárny, které vyrábějí kolejnice a železniční příslušenství. Letošní investice jde podle dřívějšího vyjádření technického ředitele železáren Henryka Huczaly do projektu, který se dotkne právě výroby kolejnic. Nová technologie jejich tepelného zpracování by měla být spuštěna v listopadu.
Advokátní kancelář HAVEL & PARTNERS chystá propuštění. Odejít by mělo 20 až 25 zaměstnanců. Řídící partner kanceláře Jaroslav Havel to svým podřízeným oznámil ve svérázném emailu. Některé zaměstnance označil za líné, nevýkonné a svévolné. „HP není socialistický podnik, proto mírné snížení stavů,“ stojí v předmětu emailu. Jeho kopie už začala kolovat i po sociálních sítích. Otázka, zda propouštění neznamená úbytek klientů HAVEL & PARTNERS, Jaroslava Havla rozhořčila. „To snad nikoho nenapadlo 23 let, co jsem na trhu,“ reagoval na dotaz. „Firma se jmenuje po mně, tak jsem se skoro urazil,“ dodal.
„…bohužel svévole a „odvaha“ řady našich pracovníků v čerpání firemních výhod i mimo vymezené mantinely už v posledních měsících překročila únosnou míru, nadstav pracovníků je zřejmý,“ stojí v úvodu emailu.
O něm publikoval několik vtipů recesistický profil na instagramu „Millenialjudge“. Ten míří zejména na to, že Havel se v komunikaci vymezuje proti méně zkušeným pracovníkům. „Budeme do budoucna více trvat na přítomnosti v kanceláři, práci zejména u nižších pozic, které dostávají několikrát denně práci od nadřízených či juniorních pozic, které se musejí rychleji učit a profesně růst,“ stojí v emailu. Vtipem na svém instagramovém profilu na email reagovala i advokátní kancelář Glatzova & Co: „Sice nejsme Amazon, Meta, ani Google, ale blahobyt u nás přetrvává,“ stojí u fotografie s cukrovinkami u které je připojen i link pro případné zájemce o práci.
„Práce na home office patří i u nás mezi firemní benefity, nicméně u některých pozic a zejména juniorních kolegů je jejich přítomnost v kanceláři nezbytná pro jejich další rozvoj či z důvodu podpory, kterou poskytují dalším členům týmu. Pobyt v kanceláři je pak zcela zásadní pro budování firemní kultury každé firmy! Zejména pak v advokacii, kde se mladší kolegové a kolegyně vždy učí od starších a zkušenějších pečlivým sledováním jejich práce a jednání s klienty,“ vysvětlil Havel v odpovědi pro Českou justici. K personální restrukturalizaci podle něj HAVEL & PARTNERS přistupuje na vrcholu. Havel to považuje za svou unikátní a ve firmě známou zásadu. Firma tak podle něj předejde propadům a může cyklicky růst.
Blahobyt nás dostihl
„Při našem prudkém růstu tržeb i zisku hrozí samozřejmě přílišný „blahobyt“, tj. ztráta potřebné podnikavosti, inovativnosti a zlepšování se,“ uvedl Havel v reakci pro partnerský portál Ekonomického deníku – Českou justici.
V emailu dále píše, že je třeba propustit nevýkonné a nadbytečné pracovníky, protože „blahobyt dostihl i nás“. Zmiňuje, že si „tím prošly“ i velké firmy jako Google, Meta či Amazon. „Se změnami tyto společnosti přicházejí v době, kdy je můžou financovat a zaměřit se na inovaci procesů. Podobně smýšlíme i my. U nás navíc jde i o cíl zvýšit motivaci a odměny těch nejlepších kolegů v týmu. Třetinu až polovinu úspor vždy investujeme do zvýšení odměn či doplnění týmu o pár špičkových lidí z trhu, tam kde nemáme interní talenty, které jinak upřednostňujeme,“ vysvětluje Jaroslav Havel.
Příčiny podobných manažerských kroků jsou podle Havla nejen ekonomické, ale týmy těchto světových firem zeštíhlují i v důsledku nových technologií, kdy stále více převážně juniorní práce přebírají AI technologie. „I my se zaměříme v důsledku rozvoje AI na nahrazení málo efektivního zaměstnance AI a chceme naopak maximálně podpořit v dalším růstu a rozvoji talentované a motivované kolegyně a kolegy,“ dodává Havel.
HAVEL & PARTNERS s kancelářemi v Praze, Bratislavě, Frankfurtu, Brně, Plzni, Olomouci a Ostravě je s týmem 350 právníků, daňových poradců a patentových zástupců, cca 200 advokátů a celkem 500 spolupracovníků největší právnickou firmou ve střední Evropě.
Polská zbrojovka Polska Grupa Zbrojeniowa (PGZ) připravuje velkovýrobu dělostřeleckých granátů ráže 155 milimetrů. Poptávka je obrovská, nejen od polské armády, která nakoupila stovky nových houfnic. Soukromá zbrojovka předpokládá, že bude schopna vyprodukovat potenciálně až 180 000 granátů této ráže ročně. Subdodávky přijdou z Kanady a Slovenska.
Průběh ruské agrese proti Ukrajině ukázal, že válka mezi armádami vybavenými moderní technikou vypadá úplně jinak, než se dříve zdálo. Neočekávaně, stejně jako v první a druhé světové válce, se konvenční velkorážné dělostřelectvo ukázalo jako důležité rozhodující měřítko pro vítězství. Rusko, nikoliv NATO, má přitom obrovské zásoby munice.
Soukromá polská společnost Polska Grupa Zbrojeniowa, patřící rodině Lubińských, se připravuje na uspokojení velké poptávky zejména ze strany polské armády. Továrna má strategickou polohu a podmínky po státní firmě, která před pár lety zkrachovala. To, co se před časem tvářilo zbytečné, se nyní jeví jako doslova jako zlatý důl.
Ruská ekonomika je schopna vyrobit 3 miliony nábojů velkého kalibru ročně ve válečném režimu, uvedlo NATO před několika měsíci. Ve válce s Ukrajinou spotřebuje asi 10 000 granátů denně, což v poslední době napomohlo posunu hlavní fronty směrem, který byl pro Ukrajinu nepříznivý – nepočítaje útok na ruské území, kde Ukrajinci za týden dobyli tolik území jako Rusko na Ukrajině za rok.
Několik desítek tisíc dělostřeleckých granátů je vše, co je Polsko v současné době schopno vyrobit, ale ročně.
Jako důležitý argument se ukázalo, že v moderní válce stačí efektivně rušit signál GPS a přesná munice se do značné míry stává zbytečnou, proto se návrat k tradičním konvenčním zbraním stává účinnou taktikou.
Výrobní kapacita evropských zemí a USA je přitom jen asi 1,36 milionu kusů ročně. Najednou se na trhu objevila poptávka, kterou je těžké uspokojit, protože továrny se nestaví jen tak během několika měsíců.
Čím nakrmit Kraby a K9?
Polsko si objednalo stovky houfnic – nejen polské Kraby a první tranši kusů K9 212 z Jižní Koreje – ale aby mohly být případně použity pro vojenské operace, je nutná munice.
V prosinci loňského roku dokonce Agentura pro vyzbrojování podepsala smlouvu s PGZ na dodávku 300 000 nábojů ráže 155 mm, což je tolik, kolik Rusko střílí na Ukrajině za několik měsíců, s plánovanou dobou realizace v letech 2024-2029. Náklady jsou 11 miliard zlotých.
„Je snadné spočítat, že jeden granát stojí 37 tisíc zlotých za kus. Kolosální peníze za jeden výstřel z děla, upozornil polský server Business Insider.
Přestože uplynulo více než sedm měsíců, zakázka nevstoupila do realizační fáze, jak se Business Insider dozvěděl neoficiálně. Před rokem PGZ oznámila, že chce zvýšit výrobu z 30-40 tisíc nábojů ročně na více než 200 tisíc.
„PGZ sama o sobě nemá výrobní kapacitu na tak vysoké úrovni,“ informuje zdroj.
„Národní program muničních rezerv je vládní program, do kterého Polská skupina pro vyzbrojování požádala o přistoupení. Bez ohledu na to, jaká budou rozhodnutí vlády ohledně alokace finančních prostředků v rámci NRA, společnosti z oblasti munice polské Zbrojní skupiny navyšují své výrobní kapacity a realizují související investice v rámci vlastních finančních prostředků i financování z externích zdrojů (např. program ASAP). Kromě toho se realizuje první z výkonných dohod uzavřených v rámci dlouhodobé rámcové dohody podepsané s Agenturou pro vyzbrojování v prosinci 2023. Jak tato zakázka, tak i dříve přijaté zakázky jsou realizovány v množství a termínech uvedených v jednotlivých smlouvách. Vzhledem k důvěrné povaze dat neposkytujeme informace o objemu výroby, výrobní kapacitě a objemu realizovaných zakázek,“ uvedlo pro Business Insider oddělení komunikace a marketingu PGZ.
Lokalita a plány
Na druhé straně se výrobní kapacita vlastněná Elżbietou Lubińskou (62) má rozvíjet poměrně rychlým tempem. Jde o společnost ZSP Niewiadów, nebo spíše novou společnost s názvem Grupa Niewiadów S.A. ovládaná rodinou Lubińských. Po analýze se ukázalo, že plochy a majetek zlikvidovaného stejnojmenného státního podniku, který ZSP Niewiadów drží, umožňovaly vyrábět potenciálně až 180 000 nábojů ráže 155 mm ročně.
Při ceně 37 000 zlotých za granát by to přineslo příjmy ve výši 7 miliard zlotých ročně. Množství garantovaná subdodavateli a tovární infrastruktura vlastněná společností Niewiadów však umožní realizaci objednávek na úrovni desítek tisíc nábojů ročně, uvedla společnost.
Za 20 měsíců se však očekává 120 tisíc granátů ročně a k dosažení plné cílové kapacity továrny je zapotřebí dalších 12 měsíců.
Aby bylo možné v budoucnu provádět průzkumné zkoušky vyráběné munice, objednal si již Niewiadów v jednom z evropských závodů kanón ráže 155 mm (certifikaci na identických modelech provádí švédský Bofors, přední výrobce zbraní v Evropě) a Dopplerovy radary.
Zbraň by se měla objevit v Polsku v říjnu letošního roku a bylo také objednáno střelivo a hnací nálože, které budou použity v kognitivních a certifikačních testech.
„Ještě před svou likvidací byl Stary Niewiadów jedinou zbrojařskou společností z Polska, která měla vlastní cvičiště. Tyto prostory jsme zakoupili a jsme ve finální fázi vytváření tří střeleckých os, z nichž nejdelší bude mít 500 metrů, což nám v mnoha případech umožní provádět jak mezioperační tak závěrečné testy, a to zde na vlastním cvičišti. To radikálně zkrátí dobu výroby a sníží náklady,“ řekl Business Insider Grzegorz Niedzielski, prezident ZSP Niewiadów a Grupa Niewiadów.
Dnes se jedná o jediný závod tohoto typu v Polsku, žádná jiná společnost – ani soukromá, ani státní – se nemůže pochlubit vlastnictvím podobného zařízení. Objekt byl proto od závodu stavebně oddělen a bude fungovat jako Výzkumné a vývojové centrum munice a výzbroje. Právě zde mají vznikat nové typy munice velkých a středních ráží, o které usilují armády NATO.
Niewiadów, nedaleko Łódźe, má k dispozici také velmi rozsáhlé muniční sklady (v konečném důsledku až pro 1,1 milionu kg TNT), železniční vlečku, vlastní cvičiště, výrobní budovy umožňující výrobu, inženýrský personál se zkušenostmi v oboru a všechny potřebné certifikace, povolení a koncese.
Závod je zároveň dobře propojen na křižovatce rychlostních silnic ve směru na Krakov, Katovice, Vratislav, Lodž a Varšavu. Vše, co potřebujete, jsou peníze na investici
Náklady na celý projekt se odhadují na zhruba jednu miliardu zlotých. Před rokem společnost uvažovala o vstupu na burzu a v současné době dokončuje jednání o financování celé investice, která má být realizována po etapách v následujících letech. Díky tomu chce společnost dynamicky rozvíjet svou výrobní kapacitu, která jí umožní zahájit prodej co nejdříve. V rámci investice se Niewiadów snaží o plnou nezávislost v celém výrobním cyklu, což posílí jeho pozici na trhu a zajistí dlouhodobou stabilitu.
„Tento projekt chceme uzavřít do dvaceti měsíců. Po dvaceti měsících, v souladu s podepsanými smlouvami, by měly být spuštěny m.in výrobní linky na zpracování (plnění TNT) těl střel ráže 155 mm,“ řekl Business Insider prezident Niewiadowa Grzegorz Niedzielski.
Dalším krokem bude výstavba kovárny. Společnost má pro tuto investici vyhrazenou oblast a je dohodnuta s dodávkou těchto výrobních linek se zahraničním výrobcem. Po dokončení této investice dosáhne ZSP Niewiadów výrobní kapacity až 180 tisíc nábojů ráže 155 mm ročně.
Když ne Polsko, tak zahraniční trhy
V únoru Niewiadów předložil ministerstvu národní obrany dlouhodobou nabídku na dodávku munice ráže 155 mm. Současně společnost provádí rozsáhlé aktivity na mezinárodní scéně.
„Polsko je pro nás klíčovým trhem, ale ne jediným. S mnoha zahraničními partnery jsme podepsali dohody a prohlášení o záměru, což se osvědčilo ve společných dodávkách dělostřelecké munice v rámci Centra nákupu NATO. Jsme připraveni dodávat naše produkty na různé trhy, což nám dává důvěru v realizaci našich rozvojových plánů. Spolupráce se zahraničními partnery je důležitým prvkem strategie společnosti, která zajišťuje její stabilní rozvoj a dosahování dlouhodobých cílů,“ řekl dále Grzegorz Niedzielski.
S intenzivním využíváním zásob v důsledku pomoci Ukrajině je nyní chce každá armáda doplnit.
„Slováci, Češi a Bulhaři na rozdíl od nás po období politické transformace svůj průmysl nezničili. Restrukturalizace těchto obrovských továren fungujících pro celou Varšavskou smlouvu probíhala úplně jinou cestou. Konkrétně pronajímali, prodávali a obecně předávali zbrojní průmysl do soukromých rukou. A dnes jsou Bulharsko, Slovensko a Česká republika silnými vývozci zbraní, které jsou z velké části založeny na postsovětských řešeních. To samé se bohužel nedá říci o našem zbrojním průmyslu,“ připustil Grzegorz Niedzielski.
Z čeho je vyroben dělostřelecký granát?
Cílem Niewiadówa je poskytnout kompletní munici ráže 155 mm, která zahrnuje mimo jiné projektil, tj. propracované železné tělo naplněné výbušninami. Jedná se o původní švédský návrh Boforsova institutu, který před lety koupili Indové.
Indická strana se navíc zavázala, že po nákupu minimálně 100 000 nábojů poskytne technickou dokumentaci ke granátu. Obaly munice budou zase dovezeny od kanadské společnosti Scepter. Niewiadów pak společně s Kanaďany zahájí výrobu tohoto obalu ve svém závodě.
Posledním prvkem obsaženým ve 155 mm munici je zápalka, která stimuluje náplně pohonných látek. V této souvislosti Niewiadów podepsal smlouvu se slovenskou společností VOP Novaky – nejprve na dodávku, poté na jejich polonizaci.
„Švédové zkonstruovali tuto munici pro potřeby své vlády, ale po uvolňování napětí se Švédsko jako neutrální země rozhodlo, že další děla a munici nepotřebuje. Prodali to Indům, pomohli jim postavit továrnu,“ popisuje prezident Niewiadowa.
„Mnoho západních společností od Indie nakupuje komponenty na výrobu munice, protože Indové jsou proslulí velmi vysokou kvalitou svých výrobků. Švédové si neustále udržují kontrolu nad kvalitou této výroby, zavázali se také, že budou dohlížet na výrobní proces a příjem munice určené pro Niewiadów, jakmile zadáme objednávku. V takové situaci je těžké nazvat tuto munici indickou, ale je snadné ji nazvat municí NATO,“ komentuje prezident Niewiadowa.
Vlastní dokumentace
„Abychom mohli volně vyvíjet aktivity směřující k prodeji této munice na jiné trhy než na naše Ministerstvo národní obrany, je nutné mít vlastní technickou dokumentaci k výrobku. Takže jsme se o to snažili, v důsledku čehož plánujeme začít certifikovat naši munici zhruba za 20 až 22 měsíců,“ řekl Business Insider.
„Polsko nemá vlastní konstrukční dokumentaci pro munici 155, protože před mnoha lety podepsalo licenční smlouvu se slovenskou společností ZVS v Dubnici na samotnou střelu v týmu, bez pohonných náplní. Slovenská strana doporučovala pouze výrobce těchto produktů. Vyhradila si také právo udělit souhlas s prodejem této munice na jiné trhy než na polské ministerstvo obrany. Docela složitá obchodní situace. Proto je pro nás tak důležité mít vlastní konstrukční dokumentaci této munice, která nám umožní vyhnout se takové trapné situaci,“ dodal prezident Niewiadowa.
Vysoké marže v oboru zemědělství a potravinářství, které vylétly vzhůru po zahájení rusko-ukrajinské války, vydržely jen krátce. Důkazem může být loňský propad ziskovosti koncernu Agrofert, který nepřímo kontroluje bývalý premiér Andrej Babiš. Čistý zisk celé skupiny se propadl z 13 miliard korun v roce 2022 na loňských 2,1 miliardy korun. Jak je patrné z detailních výsledků skupiny, výsledek Agrofertu stáhly dolů hlavně nově koupené chemičky ze skupiny LAT Nitrogen.
Základní čísla, jako je pokles zisku a tržeb (meziročně o 14 procent na 212 miliard korun), zveřejnil Agrofert již na začátku července. Detailní čísla o loňském hospodaření však obsahuje až nedávno zveřejněná výroční zpráva za rok 2023. Nekonsolidované výsledky obsahují příspěvek jednotlivých firem k celkovému výsledku. Závody na výrobu syntetických hnojiv a další chemičky, které v minulých letech bývaly ziskové, se loni většinou propadly do ztráty.
Značný podíl na tom má růst cen elektřiny a zemního plynu, ale také příliv ruských syntetických hnojiv za dumpingové ceny na trh zemí Evropské unie, a ten evropským výrobcům včetně Agrofertu kazí byznys.
V minusu byly hlavně zahraniční chemičky
Týká se to hlavně dvou zahraničních chemiček, které v minulosti patřily mezi největší tahouny ziskovosti Agrofertu. Tedy slovenské Duslo a německý SKW Piesteritz. Největším generátorem ztrát však byly chemičky skupiny LAT Nitrogen v Rakousku, Německu a Francii, které Agrofert vlastní od poloviny loňského roku. Ty jen za druhou polovinu loňského roku prodělaly 2,6 miliardy korun; Agrofert to ve výroční zprávě vysvětluje mimo jiné přeceněním hodnoty emisních povolenek na reálnou výši.
Zhoršení finančních výsledků loni vykázala také většina hlavních dceřiných společností Agrofertu v České republice. Jejich zisky a ztráty shrnuje následující tabulka.
Výsledky českých podniků ze skupiny Agrofert
název společnosti
zisk 2023 (mil.Kč)
zisk 2022 (mil.Kč)
Agrotec
121
116
DEZA
-62
283
Fatra
-54
-1
Kostelecké uzeniny
115
-154
Lovochemie
-11
424
MAFRA
-254
-85
Mlékárna Hlinsko
38
163
OLMA
282
216
PENAM
429
150
Precheza
161
604
PREOL
315
1043
Synthesia
115
183
Vodňanská drůbež
152
241
Wotan Forest
50
252
zdroj: výroční zpráva Agrofertu za rok 2023
Akvizice skupiny LAT Nitrogen (dříve pod názvem Borealis) se projevila v rostoucím zadlužení skupiny Agrofert. Objem dluhu u bank se během loňského roku zvýšil z 32,2 miliardy na 47,1 miliardy korun. Mezi hlavní věřitele patří Komerční banka, UniCredit Bank, Česká spořitelna a slovenská Všeobecná úverová banka. Ze seznamu věřitelů naopak vypadly některé „exotické“ banky, jmenovitě Bank of China, United Taiwan Bank a Industrial and Commercial Bank of China.
Podobně jako v předchozích letech čerpal i loni Agrofert nemalé veřejné dotace. V roce 2023 přijal provozní dotace (hlavně na zemědělskou prvovýrobu) ve výši 1,94 miliardy korun a investiční dotace v objemu 239 milionů korun. Další vysoké dotace má Agrofert přislíbené do dalších let. Za zmínku stojí třeba investice chemičky Duslo do výroby zelené energie a bateriového úložiště, kterou Slovensko podpoří dotací ve výši 58,4 milionu eur (1,45 miliardy korun). Podobný, avšak řádově menší projekt, chystá Agrofert s veřejnou podporou také v lovosické Lovochemii.
Letos už „bude líp“
Jak budou vypadat letošní výsledky? „V porovnání s výsledkem za rok 2023 očekáváme zlepšení výkonnosti, a to zejména v segmentu výroby hnojiv, pro který byl rok 2023 obtížný kvůli nižší poptávce po hnojivech a také kvůli značnému poklesu prodejních cen hnojiv v první polovině roku 2023. Výraznější zlepšení očekáváme zejména u nově začleněné skupiny LAT Nitrogen, u které již předpokládáme pozitivní efekty z realizovaných synergických a úsporných opatření. Dále očekáváme zlepšení výkonnosti v segmentu speciální chemie, a to zejména u společnosti DEZA,“ uvádí se ve výroční zprávě.
Agrofert se také „pochlubil“ výhodným prodejem chemičky Synthesia a mediální skupiny MAFRA investiční skupině Kaprain byznysmena Karla Pražáka. Obchod uzavřený loni v září byl vypořádán k 1. únoru. Zisk Agrofertu z této transakce dosáhne 5,2 miliardy korun.
Česká pošta vypsala zadávací řízení na poradce, který by jí měl pomoci s výběrem potenciálního kupce Balíkovny. Zájemci se mohou hlásit do 9. září. Půjde o komplexní poskytování poradenských služeb během celého procesu prodeje Balíkovny včetně podpory při oslovení potenciálních zájemců a jednání s nimi. Česká pošta se tak připravuje na další krok ve své transformaci.
Přeměna by měla být dokončena v roce 2026, kdy má státní podnik hospodařit s kladným finančním výsledkem. V rámci transformace by mělo dojít k rozdělení majetku mezi Českou poštu a Balíkovnu, která má převzít logistické a balíkové služby. Poště zůstane pobočková síť a doručovatelé. Předpokládaná cena Balíkovny se pohybuje v řádech miliard korun. Transformaci České pošty schválila vláda v loňském roce.
Jak uvedl tiskový mluvčí ministerstva vnitra Adam Rözler, za průběh a výsledky transformace státního podniku je zodpovědný management České pošty. Stejně tak jako za způsob a míru prodeje Balíkovny. „Záměr rozdělit služby veřejného zájmu, které si buď stát u České pošty objednává, nebo je v zájmu občanů je poskytovat, od komerčních balíkových a logistických stále platí,“ sdělil Ekonomickému deníku mluvčí České pošty Matyáš Vitík.
Prodej Balíkovny by se měl uskutečnit podle informací z výběrového řízení na poradce formou prodeje vítěznému uchazeči, tedy nikoliv formou prodeje přes kapitálové trhy. Konkrétní parametry transakce chce Česká pošta určit až v průběhu procesu přípravy transakce po zmapování zájmu potenciálních investorů.
Poradce pro prodej Balíkovny, který vzejde z výběrového řízení, musí podle agentury ČTK splnit několik kritérií, která se týkají i zkušeností nebo požadavku na odměnu za služby. Ta bude mít fixní a variabilní část, přičemž variabilní část se bude odvíjet od ceny, za kterou podnik Balíkovnu prodá. Důvodem je podle mluvčího Vitíka motivovat poradce k tomu, aby vyjednal co nejvyšší prodejní cenu, uvedla tisková agentura.
Česká pošta v zadání k tendru informovala, že v rámci zvažovaného prodeje budou osloveni domácí, evropští i mezinárodní potenciální zájemci. Vyhradila si také právo během procesu případného prodeje vyloučit zájemce ze zemí, u kterých by mohlo hrozit bezpečnostní riziko.