INZERCE

Úvod Blog Strana 74

Vývojář newcleo a slovenská společnost VUJE budou vyvíjet pokročilá jaderná zařízení

Jan Hrbáček
-
0
Vývojář newcleo a slovenská společnost VUJE budou vyvíjet pokročilá jaderná zařízení

Inovativní vývojář reaktorů newcleo se sídlem ve Velké Británii a slovenská společnost VUJE, která se zabývá jaderným inženýrstvím a službami, podepsaly dohodu s cílem navázat užší spolupráci na vývoji pokročilých modulárních reaktorových technologií a řešení palivového cyklu na Slovensku.

Cílem dohody je podpořit užší spolupráci mezi jadernými experty z obou společností se zaměřením na technologii olovem chlazených rychlých reaktorů (LFR) a směsného oxidového paliva (MOX) společnosti newcleo.

Konkrétní oblasti spolupráce mohou zahrnovat posouzení zavedení technologie LFR společnosti newcleo na Slovensku, zkoumání řešení palivového cyklu pro potenciální opětovné využití slovenských zásob použitého jaderného paliva, spolupráci na činnostech v oblasti výzkumu a vývoje a rozvoj dovedností a schopností v oblasti pokročilých jaderných technologií.

„Slovensko má více než 50letou jadernou tradici, know-how a lidský kapitál ve vysoce kvalifikovaných odbornících a VUJE je základním kamenem jaderné energetiky v této oblasti Naším cílem je spolupracovat s VUJE na dalším technickém vývoji pokročilých jaderných reaktorů, které mohou využívat vyhořelé jaderné palivo. Tato dohoda o spolupráci by mohla dále urychlit naše činnosti v oblasti výzkumu, vývoje a inženýrství v Evropě,“ uvedl k podpisu dohody generální ředitel společnosti newcleo Stefano Buono.

„Jsem přesvědčen, že tato spolupráce nás může přiblížit k vzorovému řešení pro mnoho evropských zemí, jak efektivně dekarbonizovat výrobu elektřiny a poskytnout udržitelné řešení pro své zásoby vyhořelého jaderného paliva,“ dodal Buono.

„VUJE, jako lídr slovenského trhu v oblasti jaderné energetiky a služeb, má zájem spolupracovat na dalším rozvoji nejmodernějších jaderných technologií. Věříme, že pokročilé technologie modulárních reaktorů a uzavření palivového cyklu mají velký potenciál pro budoucnost jaderné energetiky na Slovensku a v Evropě. Doufáme, že tím, že se zapojíme do plánů společnosti newcleo, přispějeme k tomu, aby byla tato technologie k dispozici dříve,“ podotkl k podpisu smlouvy generální ředitel VUJE Matej Korec.

Tato dohoda je první, kterou uzavřela nedávno založená slovenská dceřiná společnost newcleo, newcleo s.r.o.

V prosinci loňského roku společnost newcleo podepsala memorandum o porozumění se slovenským ministerstvem hospodářství a státní společností JAVYS, která se zabývá nakládáním s radioaktivním odpadem, aby prozkoumala možnosti spolupráce a dále rozvíjela pokročilé technologie modulárních reaktorů.

Společnost newcleo uvedla, že její konstrukce reaktoru LFR AS-30 byla za posledních 20 let optimalizována, což vedlo ke konceptu ultrakompaktního a přenosného modulu o výkonu 200 MWe se zlepšením hustoty energie ve srovnání s jinými technologiemi. Nízké náklady jsou udržovány díky jednoduchosti, kompaktnosti, modularitě, provozu při atmosférickém tlaku a zvýšené výstupní teplotě.

Prvním krokem plánu dodávek společnosti newcleo bude návrh a výstavba prvního LFR o výkonu 30 MWe, který bude nasazen ve Francii do roku 2030 a poté bude do roku 2033 následovat komerční jednotka o výkonu 200 MWe ve Velké Británii.

Současně bude společnost přímo investovat do zařízení MOX na pohon svých reaktorů. V červnu 2022 společnost newcleo oznámila, že uzavřela smlouvu s francouzskou společností Orano na studie proveditelnosti týkající se zřízení závodu na výrobu MOX.

Zástupci společností při podpisu dohody. Foto: VUJE

VUJE se prezentuje jako lídr na trhu v oblasti jaderné energetiky, podpory přenosové a distribuční soustavy a provozních služeb. Projekty realizuje komplexně, formou dodávky na klíč, od úvodní dokumentace až po závěrečné zkoušky. „Naše společnost je respektovanou a uznávanou autoritou s řadou mezinárodních úspěchů. Vstupujeme do pátého desetiletí poskytování služeb a naše dlouhodobé zkušenosti nás předurčují k poskytování inovativních řešení,“ popsal VUJE ředitel Matej Korec.

Soukromě financovaná společnost newcleo byla založena v roce 2021 a od té doby získala celkem 400 milionů eur, aby se stala inovátorem v oblasti jaderné energie. Jejím posláním je vyrábět bezpečnou, čistou, cenově dostupnou a prakticky nevyčerpatelnou energii pro svět prostřednictvím radikálně inovativní kombinace stávajících, cenově dostupných technologií.

newcleo čerpá z třicetiletých zkušeností v oblasti výzkumu a vývoje rychlých, kovem chlazených reaktorů a kapalinových olověných chladicích systémů a náš vrcholový management a tým se mohou pochlubit stovkami let nashromážděných praktických zkušeností.

newcleo má přibližně 700 vysoce kvalifikovaných zaměstnanců ve Francii, Velké Británii a Itálii a má obchodní, vědecké, provozní a průmyslové výrobní kapacity ve vertikálně integrovaném modelu navrženém tak, aby splňoval ambiciózní plán uvedení na trh.

Nová technologie cleo, která většinou pracuje s inovativním přístupem k již používaným vědeckým a vývojovým řešením, řeší stejně dobře tři klíčové výzvy jaderné energetiky: odpady, bezpečnost a náklady.

(nik)

ČEPS loni zvýšil zisk za skoro 4 miliardy korun. Státu musel zaplatit vysokou windfall tax

David Tramba
-
0
ČEPS loni zvýšil zisk za skoro 4 miliardy korun. Státu musel zaplatit vysokou windfall tax

Státem vlastněný provozovatel přenosové soustavy ČEPS loni dosáhl rekordního čistého zisku ve výši 3,95 miliardy korun. O rok dříve byl ve ztrátě téměř 3,2 miliardy korun. Celkové výnosy vzrostly o 31,7 procenta na 32,16 miliardy korun, mimo jiné díky kompenzacím od státu za zvýšené náklady v době energetické krize. Vyplývá to z informací ve výroční zprávě ČEPS, zveřejněné ve Sbírce listin obchodního rejstříku.

Na dosud nejvyšší hodnotu vzrostly také investice do přenosové soustavy, které loni dosáhly bezmála 6,2 miliardy korun. „Mezi nejvýznamnější akce roku 2023 patřilo dokončení modernizace transformovny Kočín, jedné z největších staveb přenosové soustavy České republiky. Tato investiční akce trvala šest let a vyžádala si téměř 4 mld. Kč,“ zmínil v úvodu výroční zprávy předseda představenstva ČEPS Martin Durčák.

Co se týká finančních výsledků, ČEPS se stal loni jednou z „obětí“ daně z neočekávaných zisků neboli windfall tax. Zisk před zdaněním dosáhl 7,9 miliardy korun, mimo jiné díky kompenzacím od státu za předloňskou ztrátu. Na řádné a mimořádné dani ČEPS do státní pokladny z loňského zisku odvedl celkem 3,95 miliardy korun, tedy téměř přesně jednu polovinu hrubého zisku.

Výnosy z běžné činnosti dosáhly 22,16 miliardy korun, tvoří jen hlavně tržby za systémové služby (8,12 miliardy) a tržby za přenosové služby (9,49 miliardy korun). Vedle toho stát zaplatil neuhrazenou část zvýšených nákladů předchozích let ve výši skoro 10 miliard korun. Hlavní položkou v nákladech tvoří nakoupené služby systémové rovnováhy (15,7 miliardy korun) následované nákupem energie na krytí ztrát v síti (3,91 miliardy korun).

ČEPS zatím zveřejnil pouze nekonsolidované výsledky, které nezahrnují dceřiný ČEPS Invest ani loni koupené plynárenské společnosti Gas Storage CZ a NET4GAS. Podle informací ve výroční zprávě za Gas Storage CZ zaplatil 9,08 miliardy korun. Kupní cena za NET4GAS se pohybuje v rozmezí 5,9 až 7,9 miliardy korun; přesná výše bude záviset na splnění očekávaných ekonomických výsledků a na ratingovém hodnocení (první část podmíněné platby ve výši 1 miliardy korun ČEPS již uhradil letos v lednu).

Zmíněné akvizice financuje ČEPS s pomocí půjčky od státu ve výši až 15 miliard korun. Ministerstvo financí ji původně poskytlo v létě 2022 na krytí zvýšených nákladů na nákup služeb systémové rovnováhy. Půjčka byla původně poskytnuta na jeden rok, loni v červenci a opět letos v červenci došlo k jejímu prodloužení.

Společnost ČEPS je výhradním provozovatelem přenosové soustavy ČR, která tvoří páteřní síť elektrizační soustavy. Zajišťuje přenos elektřiny od výrobců k distributorům a rovnováhu mezi výrobou a spotřebou elektrické energie. ČEPS vlastní a provozuje 44 rozvoden se 79 transformátory a síť vedení velmi vysokého napětí o celkové délce 5800 kilometrů. Jediným vlastníkem ČEPS je stát zastoupený ministerstvem průmyslu a obchodu.

David Tramba

Černochová napravila justiční křivdu. Vrátila hodnost i vyznamenání popravenému vojákovi

Jan Hrbáček
-
0
Černochová napravila justiční křivdu. Vrátila hodnost i vyznamenání popravenému vojákovi

Ministryně obrany Jana Černochová napravila dávnou justiční křivdu. Svým personálním příkazem potvrdila vojenskou hodnost rotmistra Petra Křivky, který byl v padesátých letech minulého století kvůli odporu proti komunistickému režimu odsouzen za velezradu a vyzvědačství a byl popraven. Ministryně obrany zároveň vydala osvědčení, že rotmistru Petru Křivkovi náleží i vyznamenání, která mu byla odňata odsuzujícím rozsudkem z roku 1951.

Dobrodružný život Petra Křivky začal docela nenápadně v roce 1897 v Kobylí na Břeclavsku. Po ukončení obecné školy se v Čejči se Petr vyučil zámečníkem, pak následující tři roky pracoval ve Vídni.

V roce 1914 však začala první světová válka a v únoru 1917 byl Křivka povolán do rakousko-uherské armády. V dubnu 1918 z armády zběhl a až do konce první světové války se skrýval v lesích, kde se snažil založit odbojovou skupinu proti Rakousko-Uhersku. To byl jeho první odboj.

Po vyhlášení Československa důvod ke skrývání pominul a Křivka se v Brně stal členem pěšího pluku číslo 8. Zúčastnil se přitom bojů v maďarsko-československé válce. Za své statečné počínání obdržel Pamětní medaili FIDAC, Vítěznou medaili 1918 a Kříž československé obce Dobrovolců.

V roce 1921 se oženil. S manželkou Růženou, rozenou Nádeníčkovou, měli dvě děti; nejprve se jim narodila dcera, která dostala jméno po mamince, v roce 1928 pak syn Vladimír.

V letech 1921 až 1922 byl Petr Křivka studentem strojní průmyslové školy v Košicích. Ve městě rovněž pracoval jako zámečník ve výtopně, poté byl až do roku 1938 zámečníkem u Československých státních drah.

V roce 1926 se stal členem Československé strany národně socialistické, v roce 1929 se stal členem výboru strany.

Po obsazení Československa nacisty v roce 1939 žil v Kútech a působil v protinacistickém odboji, kde pomáhal s převáděním osob přes hranice.

V dubnu 1940 byl zatčen gestapem, ale krátce po svém zatčení, když byl ještě ve své pracovní uniformě, se mu podařilo z vězení v brněnských Kounicových kolejích uprchnout; předstíral, že je montér.

Poté utekl přes Bratislavu do Maďarska. Během svého útěku přitom seskočil z jedoucího vlaku.

Následně cestoval dále přes Jugoslávii, Řecko, území dnešního Libanon a Egypta, až se nakonec dostal do Francie, kde se v červnu 1940 stal členem československé zahraniční armády.

Po kapitulaci Francie byl převezen do Velké Británie. V letech 1943 až 1945 byl jako četař členem osobní ochranky československého prezidenta v exilu Edvarda Beneše.

Za zásluhy ve druhé světové válce mu byla udělena Československá vojenská pamětní medaile a Československá pamětní medaile Za zásluhy II. stupně. Zároveň byl povýšen do hodnosti rotmistra. Tak byl završen jeho druhý odboj.

V srpnu 1945 byl demobilizován. Pak pracoval až do prosince 1948 u Československých drah ve funkci vozového revizora. Zároveň obnovil své členství v národněsocialistické straně.

V lednu 1949 odešel do důchodu. Dlouho si ho ale neužil.

Podle pozdějších obvinění ze strany Státní bezpečnosti začal po únorovém převratu v roce 1948 budovat odbojovou skupinu.

Zatčen byl v rámci Akce Tábor v srpnu 1949 v Bučovicích. V návaznosti pak bylo zatčeno téměř 200 lidí, včetně Křivkových příbuzných. Křivka byl po zatčení ve vazbě brutálně mučen.

Rozhodnutím ministerstva národní obrany ze dne 3. června 1950 byl zbaven vojenské hodnosti rotmistra a byl degradován na vojína.

V únoru 1951 byl za trestné činy velezrady a vyzvědačství odsouzen k trestu smrti, konfiskaci majetku a ztrátě čestných práv občanských, což znamenalo i odnětí udělených vyznamenání.

Nejvyšší soud rozsudek potvrdil o měsíc později. Křivkovu přání být zastřelen nebylo vyhověno; byl oběšen v červenci 1951, čímž skončil jeho třetí odboj.

Křivkovou smrtí ovšem jeho kauza nekončí. Řadu let po jeho pravomocném odsouzení a popravě se oficiální pohled na Křivku zásadně změnil a dostalo se mu mnoha poct:

V roce 1990 Krajský soud v Brně odsuzující rozhodnutí zrušil a Křivku soudně rehabilitoval. V roce 1993 byla po něm pojmenována ulice v Brně ve čtvrti, kde bydlel, v Novém Lískovci. V témže roce byla odhalena pamětní deska s jeho jménem na Základní škole a Mateřské škole v Břeclavi.

V roce 1996 mu prezident Václav Havel udělil in memoriam medaili Za hrdinství. V roce 1997 mu byla odhalena pamětní deska na Základní škole Kamínky v Brně. V roce 1999 bylo Křivkovo jméno s daty narození a úmrtí napsáno na pomník padlých v jeho rodišti v Kobylí. V roce 2000 byla po něm v Kobylí pojmenována jedna z ulic. V roce 2001 byla na jeho rodný dům v Kobylí umístěna pamětní deska.

V roce 2016 byla odhalena pamětní deska s jeho jménem v bývalé brněnské věznici Cejl. V roce 2018 sepsala Jitka Chorvátová o jeho životě diplomovou práci „Rotmistr Petr Křivka“. V roce 2019 o něm Miroslav Kasáček a Luděk Navara napsali knihu „Musím jít odvážně vpřed! Tragický osud bojovníka Petra Křivky“.

Mohlo by se zdát, že uvedenými poctami byly křivdy způsobené Křivkovi a jeho rodině v maximální možné míře napraveny. Jenže to tak není.

Ničím z toho, co je popsáno výše, totiž nebylo zrušeno rozhodnutí z roku 1950, jímž byl Křivka zbaven vojenské hodnosti. A ačkoli obdržel v roce 1996 nové vyznamenání, ta dříve udělená a později odňatá mu vrácena nebyla.

Tuto rozporuplnost odstranila až ministryně obrany Jana Černochová (ODS) svým personálním příkazem z minulého měsíce. Potvrdila Křivkovu vojenskou hodnost rotmistra a vydala osvědčení, že mu náleží i ta vyznamenání, která mu byla odňata odsuzujícím rozsudkem z roku 1951.

Když sledujeme Křivkův životní příběh od jeho narození v roce 1897 až do dnešních dnů, vidíme, jak rychle se lidé mohou stát obětí totalitního režimu a jak dlouho pak může trvat, než se podaří minulé křivdy – v dostupné míře – důsledně napravit. U Petra Křivky to trvalo 73 let (1951-2024).

(hrb)

Může se stavět. Úsek mezi D1 a Běchovicemi má platné stavební povolení

Tereza Čapková
-
0
Může se stavět. Úsek mezi D1 a Běchovicemi má platné stavební povolení

Úsek Pražského okruhu mezi dálnicí D1 a Běchovicemi je o další kus blíže ke své realizaci. Na Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ) nepřišel žádný rozklad proti vydanému stavebnímu povolení, nabylo tak právní moci. Na sociální síti X o tom informoval generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl.

Na stavbu úseku dlouhého 12,6 kilometru je aktuálně vypsáno výběrové řízení na zhotovitele. Předpokládaná cena tendru je více než 15 miliard korun. I nadále také pokračují výkupy pozemků, podle Mátla je aktuálně vykoupeno 90 procent vlastníků.

V současnosti mezi dálnicí D1 a Běchovicemi pracují archeologové. Zahájení výstavby předpokládá ŘSD v druhé polovině letošního roku a uvedení nové části Pražského okruhu do provozu pak v roce 2027.

ŘSD uvádí, že ze všech zbývajících částí Pražského okruhu je právě úsek mezi Běchovicemi a dálnicí D1 patrně nejpotřebnější. „Jeho dokončení zásadně sníží intenzitu dopravy na Štěrboholské radiále a Jižní spojce. Nová komunikace propojí již provozované části D0. Dojde tak ke spojení dálnic D10 a D11 se zbylými dokončenými částmi D0,“ uvádí ke stavbě státní podnik.

Pražský okruh po dokončení propojí devět zásadních komunikací směřujících z Prahy a do metropole, které propojují hlavní město s okolními regiony i sousedními státy. Zároveň rozvede jak tranzitní, tak i příměstskou dopravu po okraji metropole.

Podobně jako u úseku mezi D1 a Běchovicemi postupuje ŘSD také v případě severních částí dostavby Pražského okruhu mezi Ruzyní a Březiněvsí. V loňském roce požádal státní podnik ministerstvo životního prostředí o vydání stanoviska EIA na jednotlivé etapy.

„Věřím, že jsme schopni dokončit severní část Pražského okruhu nejpozději do deklarovaného termínu dokončení dálniční sítě v České republice, tedy těsně po roce 2030,“ zmínil již dříve Radek Mátl.

Čtěte také: Pražský okruh se u nich protne s vysokorychlostní tratí. Obyvatelé Ďáblic mají obavy z hluku, zahuštění dopravy i emisí

(teč)

PKV: Firmy mají o novou podporu fotovoltaiky enormní zájem

Tereza Čapková
-
0
PKV: Firmy mají o novou podporu fotovoltaiky enormní zájem

Dobře nastavené motivační podmínky, atraktivní podpora –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ nový finanční nástroj státu s názvem Fotovoltaické systémy s/bez akumulace (FVE) Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost 2021-2027 (OP TAK) podle energetické konzultační firmy PKV podnikatele zaujal. Společnost prý zaznamenala enormní nárůst poptávek.

Podle konzultační firmy výzva nastartovala fotovoltaický trh a denní poptávky se zvedly téměř o 250 procent. „Podle zpětné vazby od klientů se ukazuje, že hodně projektů měly už firmy naplánované, jen čekaly na vhodnou investiční příležitost,“ informovala PKV. Výzva se týká menších fotovoltaických instalací na podnikatelských budovách včetně přístřešků například pro automobily, stavební techniku či skladování s instalovaným výkonem od jednoho do 50 kilowatt-peaků.

Dotační složka zahrnuje 30 procent na fotovoltaické panely a 50 procent na akumulaci. Národní rozvojová banka k tomu nabízí bezúročný úvěr ve výši 0,5 až tři miliony korun. Splatnost úvěru může být až 15 let a lhůta pro čerpání úvěru je nastavena na dva roky.

Program mohou využít všichni podnikatelé a firmy bez rozdílů velikosti. Je určen jak pro živnostníky, malé a střední firmy, tak pro velké podniky. Podmínkou je, že rezervovaný výkon uvedený ve smlouvě o připojení výrobny do distribuční soustavy činí maximálně 30 procent instalovaného výkonu výrobny v odběrném místě, upozorňuje v nastavení nástroje Národní rozvojové banka. Banka také zmiňuje, že podpora na akumulaci elektrické energie může být poskytnuta pouze v případě, že je akumulace součástí investice do nové FVE.

Podle jednatele a ředitele rozvoje a obchodu konzultační společnosti PKV Ondřeje Vaňka se státu v případě této podpory fotovoltaik povedlo pro firmy dobře nastavit motivační podmínky. „Výše dotace v tomto případě činí až 30 procent, respektive 50 pro baterky. Zajímavé je hlavně to, že zbývajících 70 procent investice si žádající subjekt může bezúročně půjčit od Národní rozvojové banky a může využít odklad splátek až na tři roky. Firmám to výrazně uvolňuje ruce,“ zmínil.

Dodal, že v mezidobí se jim začne investice vracet na úspoře za nespotřebovanou elektřinu z jiných zdrojů. „A pokud si pořídí i baterii, zvýší tím ještě víc svoji energetickou efektivitu. Za nás je tohle správná cesta, jak pomoct rozvoji obnovitelných zdrojů v Česku a vyšší energetické soběstačnosti,“ konstatoval Vaněk.

Jak společnost PKV upozornila, v programu je alokována jedna miliarda korun. Poptávky, které dosud obdržela, vyčíslila na 200 milionů korun. „Přitom třeba ve výzvě RES+ modernizačního fondu otevřeném v březnu se dosud vyčerpalo jen asi 20 procent prostředků za tři miliardy korun.“

Předpokládaný konec bezúročného úvěru je naplánován ke konci dotačního období OP TAK v prosinci 2027. Podle PKV se z něj prostředky podle očekávání vyčerpají podstatně dříve, firma zmiňuje příští rok.

(teč)

Studie ÚJV Řež vyzdvihuje alternativní pohon na železnici. Kraje ladí řešení

Tereza Čapková
-
0
Studie ÚJV Řež vyzdvihuje alternativní pohon na železnici. Kraje ladí řešení

Baterie a vodík na regionálních železničních tratích dávají smysl. Nedávno na to poukázala studie mezinárodního konsorcia pod vedením společnosti ÚJV Řež, která porovnávala technickou a ekonomickou proveditelnost možného nasazení vlaků s alternativními pohony na osmi tratích v České republice, kde jsou v současnosti nasazena dieselová vozidla. Ekonomický deník oslovil kraje, kterých se studie týkala, z odpovědí vyplynulo, že zatím mapují situaci a chystají se na možné alternativy.

Studie analyzovala například linku R14 z Pardubic do Ústí nad Labem, linku R21 z Prahy do Tanvaldu, linku R22 z Kolína do Šluknova, linku R25 z Plzně do Mostu, linku R26 z Prahy do Českých Budějovic, linku R27 z Olomouce do Ostravy, linku SP14 ze Zábřehu na Moravě do Krnova či linku U28 Děčín – Bad Schandau – Rumburk.

Porovnávala také různé variace řešení pohonů, například elektrické jednotky (EMU), které vyžadují liniovou elektrizaci, bateriové elektrické jednotky (BEMU) s případnou výstavbou nabíjecích stanic, takzvanou prostou elektrizaci umožňující provoz bateriových jednotek, vodíkové jednotky či vodíkové elektrické jednotky (HMU,HEMU) s trolejovým sběračem.

„Při porovnání různých bezemisních pohonů musí být vzaty v úvahu náklady spojené s vozy i související nezbytnou infrastrukturou, a to jak náklady na provoz a údržbu, tak i náklady investiční, zohledňující různé životnosti technologií. Takto lze získat srovnatelné roční náklady dokládající, že vodíkové vlaky mohou být ekonomicky efektivní například v severovýchodních Čechách nebo v Moravskoslezském kraji,“ zhodnotil výstupy studie Lukáš Polák, který projekt za ÚJV Řež řídil.

Posuzované železniční úseky. Zdroj: Studie ÚJV Řež

Na všech analyzovaných linkách podle ÚVJ Řež existuje odůvodněný potenciál pro nasazení jak bateriových, tak vodíkových vlaků. „Při porovnání pořizovacích i provozních nákladů je na řadě tratí se slabším provozem celková ekonomika provozu vlaků s alternativními pohony výhodnější než provoz vyžadující liniovou elektrizaci,“ informoval ÚJV Řež.

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) ke studii uvedl, že k modernizaci železnice patří i kritické prověření alternativních pohonů a efektivity jejich nasazení. „Výsledky nové studie ukazují, že bateriové a vodíkové vlaky představují na sledovaných trasách neideologickou racionální možnost – samozřejmě za přesně určených podmínek,“ zmínil. Podle ministerstva dopravy musí být využití výhodné pro investora, správce i objednatele dopravy.

Alternativy jako jsou baterie nebo vodík přichází podle resortu dopravy na řadu ve chvíli, kdy není možná elektrizace tratí, anebo se nevyplatí. Moravskoslezský kraj (MSK), u kterého studie porovnávala možnosti řešení linky R27 z Olomouce do Ostravy, se zavedení alternativních pohonů na železniční tratě nebrání, naopak. Od letošního prosince bude mít jako první z krajů v České republice v objednávce veřejné drážní dopravy čtyři bateriové vlaky. Na to má navázat nasazení dalších 15 bateriových jednotek, a to od prosince 2026.

Čtěte také: Elektricko-bateriové vlaky za 3,5 miliardy dodá Českým drahám Škoda Group

Ohledně zmiňované linky R27 a Bruntálska plánuje podle tiskové mluvčí Nikoly Birklenové Moravskoslezský kraj zahájit provoz prostřednictvím jednotek s alternativním pohonem od prosince 2029, respektive 2031. „V současné době tak vede intenzivní jednání nejen s výrobci vozidel, ale předně se správcem infrastruktury Správou železnic o modernizaci dotčených traťových úseků,“ sdělila Ekonomickému deníku. Dodala, že z jednání a písemné korespondence byl kraj ujištěn, že přípravy elektrizace tratí jsou v takové fázi, že po roce 2029, respektive 2031, lze s elektrizací počítat, a veřejnou zakázku na zajištění dopravní obslužnosti drážní dopravou je možné realizovat s požadavkem na bateriové vlaky.

Mluvčí ale také uvedla, že konkrétní postup bude nejpozději v průběhu roku 2025 ještě předmětem jednání orgánů kraje a ministerstva dopravy a jeho výsledek nelze zcela predikovat, rozhodnutí bude ovlivňovat právě zejména výše uvedená příprava vhodné infrastruktury.

„K zajištění linky R27 pak uvádíme, že ač MSK bude v budoucnu výhradním objednatelem těchto výkonů, rozhodné slovo v podobě zajištění bude mít dle platné veřejné právní smlouvy stále ministerstvo dopravy, přičemž opět ze stávajících jednání lze uvést, že ministerstvo dopravy v současné době nepočítá se zajištěním drážní dopravy na lince R27 vozidly s vodíkovým pohonem, a to v kontextu vysoké ceny vodíku jako paliva,“ upozornila mluvčí. Studie konkrétně u linky R27 zmiňuje, že částečná elektrifikace není tak výhodná jako například bateriové řešení či vodíkové řešení.

Nejdříve výpočty

Libereckého kraje se týká linka R21 z Prahy do Tanvaldu. Podle statutárního náměstka hejtmana pro resort dopravy Jana Svitáka (Starostové pro Liberecký kraj) kraj zatím v plánech vychází z takzvané Koncepce rozvoje elektrické trakce v České republice schválené ministerstvem dopravy. „Předpokládáme, že v době uzavírání nových smluv s železničními dopravci budeme poptávat elektrické vozidlo s prozatím neurčeným doplňkovým nezávislým zdrojem energie, ať už se jedná o diesel, baterie či vodík,“ sdělil Ekonomickému deníku.

Doplnil, že doplňkový zdroj energie bude dočasně využíván na ještě neelektrizovaných úsecích do doby dokončení všech ministerstvem deklarovaných elektrizačních prací. „Nezávislý zdroj energie můžeme pak upřesnit na základě přesnější garance termínu elektrizace ze strany státu, po dopracování výpočtů energetických úspor a samozřejmě též po odsouhlasení se spoluobjednatelem linky,“ konstatoval Sviták.

Koncepci rozvoje elektrické trakce v České republice zmiňuje i Magdalena Fraňková, tisková mluvčí Ústeckého kraje, kterého se ve studii ÚJV Řež týkají linky R22 z Kolína do Šluknova a R25 z Plzně do Mostu. Koncepce stanovuje harmonogram postupné elektrizace tratí v Ústeckém kraji k horizontu let 2030+.

Podle tiskové mluvčí kraj vývoj studií a koncepčních dokumentů, které se řeší prověřování alternativních způsobů pohonu železničních kolejových vozidel na jednotlivých tratích v rámci České republiky, aktivně sleduje.

„Ústecký kraj je myšlence přechodu k vozidlům BEMU, HEMU, HMU, či k případným dalším alternativám, jednoznačně nakloněn a faktické provedení této myšlenky předpokládá s nástupem nových smluvních období na železnici, která též spadají do horizontů let 2030+,“ poznamenala mluvčí Fraňková. O konkrétním způsobu pohonu, lze je podle ní lze možné rozhodnout až na základě pečlivého prověření všech alternativ a jejich výhod a rizik v závislosti na daných parametrech železniční infrastruktury, technologii jízdního řádu, možnostem výroby, přepravy a skladování komodit alternativních způsobů pohonu.

Tereza Čapková

Zvyšování platů veřejné sféry: odbory požadují “all-in” variantu a přidání všem

Tomáš Svoboda
-
0
Zvyšování platů veřejné sféry: odbory požadují “all-in” variantu a přidání všem

Ministerstvo práce a sociálních věcí v uplynulých týdnech připravilo návrh na zvýšení platů státních zaměstnanců a pracovníků veřejného sektoru. Ty stanovuje pět tabulek s tarify podle odbornosti a délky praxe a resort vedený Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) navrhuje buď o sedm procent, nebo o deset procent zvýšit částky v nejnižší tabulce a v tabulce státních zaměstnanců.

Úředníci, pracovníci v kultuře, techničtí pracovníci v sociálních službách a ve zdravotnictví či nepedagogické síly ve školství by si tak od září mohli polepšit k základnímu platu buď o 850 až 3 850 korun, nebo o 1 220 až 5 500 korun hrubého měsíčně. Státní zaměstnanci by mohli dostat přidáno  buď o 1 130 až 4 780 korun, nebo o 1 620 až 6 820 korun.

„Cílem navrhovaného navýšení platových tarifů je zlepšit platové podmínky zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státních zaměstnanců, zejména v reakci na mimořádný růst spotřebitelských cen v uplynulých dvou letech, a také posílit konkurenceschopnost veřejné sféry na trhu práce,“ uvedlo k tomu ministerstvo. Podle něj se obě tabulky upravovaly naposledy od září 2022 a tyto reálné platy od roku 2019 do loňska kvůli vysoké inflaci klesly téměř o 18 procent.

Na zvyšování platů dlouhodobě tlačí odboráři a hned osm ze 13 svazů veřejné sféry, které zastřešuje Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS), kvůli tomu nedávno vstoupilo do stávkové pohotovosti. 

Odbory mají podmínky

Samotné předložení návrhu tak odbory podle očekávání přivítali. „Podporujeme záměr předkladatele navržené úpravy zlepšit hospodářské postavení zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státních zaměstnanců, jakož i cíl snížit počet platových tarifů v dotčených platových stupnicích, které jsou momentálně pod úrovní minimální mzdy nebo příslušné nejnižší úrovně zaručené mzdy. Již fakt, že je materiál předkládán mimo Plán legislativních prací na rok 2024, ukazuje na nutnost řešit prudký propad reálných platů zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státních zaměstnanců,” uvedla Českomoravská konfederace odborových svazů ve svém stanovisku zaneseném ve výsledcích meziresortního připomínkového řízení. 

Odboráři nicméně doplnili několik důrazných „ale”. Ostře se jejich zástupci vymezili zejména proti „úspornější” variantě, která počítá se sedmiprocentním nárůstem – na její adresu konfederace konstatovala, že s ní „zásadně nesouhlasí”, aby jednoznačně podpořila velkorysejší desetiprocentní variantu.

„ČMKOS považuje za přijatelnou navržené variantu II s předpokladem, že finance potřebné pro navýšení platů zaměstnanců státních příspěvkových organizací budou pokryty dodatečnými finančními prostředky ze státního rozpočtu,” konstatují odbory.

Stanjura chce vidět zdroje

Jenže právě v tom je háček, návrh Jurečkova ministerstva totiž o potřebných zdrojích mlčí. To ostatně kritizuje i ministerstvo financí vedené místopředsedou ODS Zbyňkem Stanjurou. Jeho resort dlouhodobě odmítá jakékoliv navyšování nároků na státní kasu a podle všeho se k tomu nechystá ani v případě aktuálního navyšování platů. 

„Ministerstvo financí s předloženými variantami valorizace základní stupnice platových tarifů pro zaměstnance v pracovním a služebním poměru o 7 % a 10 % zásadně nesouhlasí. Důvodem je skutečnost, že v materiálu není uveden zdroj financování tohoto navýšení platových tarifů. Upozorňujeme, že v současné době je stav Vládní rozpočtové rezervy v podstatě vyčerpán,” varuje bez dalších podrobností ve své jediné připomínce resort financí. 

Odboráři v této souvislosti zmínili, že například představitelé územních samospráv už na jednání pracovního týmu Rady hospodářské a sociální dohody pro kulturní otázky z letošního června schopnost dorovnání platů přislíbili, ovšem ministerstvo kultury nikoliv. Z čeho se tak bude zvýšení platů financovat, a to ať už v mírnější nebo naopak velkorysejší variantě, není stále jasné.

Přidání o sedm procent včetně odvodů by stát, samosprávy a zdravotní pojištění do konce roku stálo 4,57 miliardy korun. Na růst o deset procent by bylo potřeba 6,53 miliardy.

Přidat i ostatním

Konfederace navíc doplnila, že podle jejích představ by mělo jít pouze o první krok ke komplexnějšímu narovnání platů ve veřejné sféře. “Navrhovaná výše valorizace tarifů pouze částečně snižuje dopad inflace na reálně příjmovou úroveň zaměstnanců a je přijatelná jako minimální s tím, že by další opatření v tomto směru měla následovat i po roce 2024. Je nutné připomenout, že v předloženém návrhu se počítá se zvýšením platových tarifů, které představují jen část celkového průměrného platu zaměstnanců a do výše průměrného platu se promítají jen úměrně svému podílu v jeho struktuře,” upozorňují odbory.

Další zvyšování v roce 2025 označili jejich zástupci za druhou podmínku podpory druhé varianty návrhu. „Ani tato varianta nenarovnává 34 platových tarifů, které i nadále zůstávají pod úrovní minimální mzdy a 47 tarifů, které i po 10% zvýšení zůstávají pod úrovní zaručené mzdy,” poukazuje konfederace. 

V souvislosti s úspornější variantou pak odboráři vysvětlili svůj odpor takto: „Varianta I předloženého návrhu obsahuje 38 platových tarifů pod hranicí minimální mzdy a 58 platových tarifů pod úrovní zaručeného platu, a proto je pro nás zcela nepřijatelná.”

Konfederace ale vznesla i další požadavky – podle ní by se totiž mělo navýšení týkat i všech ostatních pracovníků veřejné sféry a státní správy.

„ČMKOS požaduje obdobně upravit platové podmínky všech zaměstnanců ve veřejných službách, aby mezi těmito skupinami nedocházelo k nedůvodnému nerovnému zacházení na úseku odměňování. Zároveň je bezpodmínečně nutné navýšit platové tarify ve všech stupnicích, pokud má být skutečně zajištěna konkurenceschopnost veřejné sféry na trhu práce,” konstatují odbory. 

Krize v sociálních službách

Dodávají přitom, že na kritickou situaci zaměstnanců z nejnižšího tarifu upozorňují dlouhodobě, nicméně podle odborářů je obdobně špatný stav i všech ostatních stupnic platových tarifů.

Druhou tabulkou se řídí odměňování v sociálních službách a třetí zdravotníků a sester. Podle ministerstva tyto platy od roku 2019 do loňska vzrostly bezmála o 35 procent, reálně klesly o necelá čtyři procenta. Čtvrtá tabulka připadá lékařům a zubařům. Ti si za pětileté období polepšili o 28 procent, reálně ztratili zhruba devět procent. Učitelům s pátou tabulkou se plat zvedl skoro o 22 procent a reálný pokles činil 13 procent.

„Například problém náboru a udržení zaměstnanců v sociálních službách je kritický, tato situace je MPSV velmi dobře známa. Kvalita poskytování sociálních služeb, tedy služeb, které jsou uváděny jako služby v obecném zájmu, je bez odpovídajícího ocenění zaměstnanců neudržitelná,” zmiňují jeden z příkladů odboráři. 

Připomínají přitom, že například v pobytových zařízeních sociálních služeb chybí aktuálně téměř 3 000 zaměstnanců v přímé péči. A navrhují v této souvislosti i možná zdroj financování: „Finanční prostředky na toto konkrétní zvýšení je možné alokovat ze zvýšených příjmů jednotlivých zařízení, které proběhlo úpravou příspěvku na péči a úpravou vyhlášky, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, nebo případně mimořádným dofinancováním ze státního rozpočtu.”

Tarify nepedagogů ve školství, technických sil v sociálních službách, úředníků či lidí v kultuře se pohybují od 12 140 korun pro zaměstnance bez vzdělání a praxe do 54 920 korun při nejvyšší kvalifikaci, odpovědnosti a praxi nad 32 let. Při sedmiprocentním růstu by platový základ činil od září od 12 990 do 58 770 korun hrubého, při desetiprocentním od 13 360 do 60 420 korun. Tarif státních zaměstnanců je mezi 16 130 a 68 200 korunami. Při zvýšení o sedm procent by to bylo od 17 260 do 72 980 korun, při desetiprocentním nárůstu od 17 750 do 75 020 korun.

Tomáš Svoboda

Řešení pro vyšehradský železniční most? Stala by se z něj lávka pro chodce a cyklisty v Modřanech

Tereza Čapková
-
0
Řešení pro vyšehradský železniční most? Stala by se z něj lávka pro chodce a cyklisty v Modřanech

Pražský vyšehradský železniční most by měl sloužit jako lávka pro chodce a cyklisty a propojil by Modřany s Chuchlí. Řešení, jak naložit s kulturní památkou, v pondělí schválili pražští radní. Historická ocelová konstrukce se má do nové lokality na jihu metropole přesunout v případě výstavby nového tříkolejného železničního mostu. Náklady na projektovou přípravu a přemístění stávající mostní konstrukce, která se bude přesouvat vcelku, uhradí Správa železnic. Podle tiskového mluvčího státní organizace Dušana Gavendy předpokládaná částka činí přibližně 350 milionů korun.

Hlavní město Praha zajistí úpravu a vybudování navazujících přístupových cest na obou březích. „Pokud Správa železnic rozhodne, že ocelovou část mostu již nelze na aktuálním místě zachovat, přicházíme s řešením, jak důstojně tuto kulturní památku přesunout, aby mohla být i nadále v našem městě aktivně využívána,“ uvedl náměstek pražského primátora pro oblast dopravy Zdeněk Hřib (Piráti).

Na novém místě by most podle Hřiba vytvořil se svými ikonickými oblouky novou dominantu území a zároveň propojil dvě nejvýznamnější cyklotrasy podél Vltavy. „Což pomůže zejména přetížené trase z Braníka do Modřan. Potřebu propojení v tomto místě ukazuje i velká poptávka po tamním přívozu P4,“ zmínil.

Samotný přesun mostu pomocí pontonů bude podle něj velmi náročná akce, v místě Barrandovského a Dvoreckého mostu bude muset být konstrukce dokonce ponořena pod hladinu. Délka trasy přesunu mostu je 6,4 kilometru proti proudu Vltavy.

Zatížení mostu ve funkci lávky pro pěší a cyklisty bude podle pražského magistrátu řádově menší než v případě železničního provozu. Most tak může po opravě se zachováním původních prvků konstrukce v nové funkci podle úřadu dále sloužit desítky let.

„Konstrukce stávajícího mostu je starší než sto let. Podrobné průzkumy ukázaly, že pro účely železničního provozu je most už neopravitelný. Dvě koleje navíc nestačí rostoucímu zájmu o železniční dopravu, už v tuto chvíli představují úzké hrdlo pražské sítě. Pro rozvoj městských i dálkových vlaků je nový most s třetí kolejí naprostou nezbytností,“ konstatoval ředitel odboru přípravy staveb Správy železnic Pavel Paidar.

Vyšehradský železniční most má v nové lokalitě sloužit chodcům a cyklistům. Zdroj: MHMP

Dodal, že stávající most spolu s přesunem získá druhý život, vrátit se na něj mají také původní secesní prvky, které byly odstraněny kvůli elektrifikaci a na Výtoni se zároveň podaří zachovat cenné historické pilíře pod původní konstrukcí i pro most nový.

Podle náměstka primátora pro územní rozvoj a územní plán Petra Hlaváčka (STAN) je v současnosti Výtoň úzkým hrdlem železniční sítě, kterou Praha potřebuje zásadně zkapacitnit, aby město zvládalo přepravovat více dojíždějících z regionů i dálkové dopravy. „Výtoňský most tak není jen otázkou pražskou, ale i regionu a státu. Pro Prahu má také přínos v podobě nové zastávky na Výtoni, která spolu se zásadní proměnou celého okolí vdechne nový život území, které je dnes spíše neprostupnou a nehostinnou křižovatkou,“ poznamenal Hlaváček.

Že je pro město železnice podstatná, je podle něj vidět i na projektech na trati, kterou mosty propojují. Jde o multimodální přestupní Terminál Smíchov, anebo projekt „Nového Hlaváku“. „Oba projekty propojí nový trojkolejný most a v budoucnu i nové železniční spojení pod centrem Prahy a konečně se tak propojí Smíchov a hlavní nádraží pěti kolejemi,“ doplnil Petr Hlaváček.

O vyšehradský železniční most se vede spor, proti jeho odstranění se postavila řada kritiků. Jak nedávno informoval Ekonomický deník, občanská iniciativa Nebourat se také chystala podat u Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 2 podnět k výkonu dozoru státního zástupce. Most, o který se od roku 2004, kdy se stal památkou, stará Správa železnic, je podle iniciativy v kritickém stavu, protože nebyl řadu let patřičně udržován. Vznikla tak miliardová škoda a spolek Nebourat z.s. před několika měsíci podal trestní oznámení.

(teč)

Energie z větrných turbín na moři předčí jádro, věští polský politik

Jan Hrbáček
-
0
Energie z větrných turbín na moři předčí jádro, věští polský politik

Polsko má potenciál stát se příbřežní energetickou pánví pro celou Evropu. „Prostě se to vyplatí, nikoho to netrápí, dává nám to šanci na zdravý vzduch a čisté životní prostředí,“ říká náměstek polské ministryně pro klima a životní prostředí Pauliny Hennig-Klosky Miłosz Motyka. Předvídá, že objem elektřiny vyráběné ve větrných elektrárnách na moři bude mnohem větší než kapacita, kterou mohou poskytnout jaderné energie. Polské větrné elektrárny v Baltském moři jsou největším energetickým projektem v historii polského průmyslu. Investice v hodnotě téměř 40 miliard zlotých přinese polské ekonomice dle odhadů přidanou hodnotu ve výši 178 miliard zlotých, snížení emisí CO2 o přibližně 102 milionů tun ročně a také více než 100 tisíc nových pracovních míst.

Energetický potenciál polské části Baltského moře, který se odhaduje na 33 GW, je jedním z největších v Evropě. Polská část má až 30 procent potenciálu Baltského moře – plné využití těchto zdrojů by umožnilo pokrýt téměř 60 procent polské poptávky po elektřině. Projekt je obrovskou příležitostí pro tamní ekonomiku, a proto již nyní zaujímá klíčové místo ve vládní vizi polské energetické transformace.

„Pokud jde o celý projekt větrné energie na moři, existují dvě čísla – do roku 2030 to bude 6 GW kapacity, která bude v polském energetickém systému, do roku 2040 to bude 18 GW. Jedná se, ač to není příliš populární záležitost, o největší energetický projekt v historii našeho průmyslu. Jsem velkým fanouškem jaderné energie – věřím, že by to mělo fungovat a bude fungovat v základech, ale energie, kterou budou vyrábět větrné elektrárny na moři, bude mnohem větší než energie generovaná jadernou energií,“ řekl náměstek ministra pro klima a životní prostředí Miłosz Motyka v podcastu Polsko má energii – větrná energie na moři, který pořádala Nadace pro čisté ovzduší.

Velké výzvy a ještě větší výhody

„Přísun gigawattů energie z větrných elektráren na moři v Baltském moři znamená nižší ceny elektřiny, čistou energii, čisté životní prostředí, nová pracovní místa a v neposlední řadě: energetickou nezávislost,“ vyjmenovává Motyka.

Zdůraznil, že rozvoj větrných elektráren na moři by se měl stát „nepolitickou“ záležitostí.

Náměstek ministra pro klima a životní prostředí zároveň upozornil na rozsah výzev a investic, které Polsko čekají. Jedná se především o zařízení a sítě pro skladování energie – šlo by o největší investiční program také pokud jde o přenosové sítě, které jsou „svatým grálem“ celého polského energetického sektoru. Tento největší investiční program – tedy 64 miliard zlotých do roku 2034, by měl vytvořit energetický most mezi severem a jihem.

Před novým odvětvím je ještě hodně práce, ale podle Motyky je za co bojovat. Levnou elektřinu bude potřebovat nejen Polsko, ale také průmysl a globální investoři přicházející do země, pro které bude snadný přístup k zelené energii klíčový při rozhodování o investicích:

„Věřím, že je to příležitost pro reindustrializaci polské ekonomiky, našeho průmyslu. Evropa musí být silná v tom, co vyrábí, Evropa musí přestat být závislá na zemích Dálného východu, protože ty je prostě hrozbou. Čím více průmyslu zde budeme mít, který vybudujeme pro naše potřeby, tím lépe. To si budeme moci dovolit jen v případě, že budeme mít levnější elektřinu – a od toho jsou větrné elektrárny na moři,“ řekl v rozhovoru dále Motyka.

Vytvoření efektivních aliancí se zkušenými zahraničními partnery pomůže vybudovat v Polsku silný sektor větrné energie na moři, a to nákladově efektivním způsobem a s podporou domácího průmyslu, který poskytne stovky tisíc dobře placených pracovních míst, míní Miłosz Motyka. Foto: Ministerstvo klimatu a životního prostředí

Polsko jako energetická příbřežní pánev v Evropě

Motyka v podcastu Polsko má energii – větrná energie na moři, který zdůrazňuje odhodlání a potenciál polského průmyslu při budování silného místního dodavatelského řetězce. V současné fázi se jedná především o projekty související s výstavbou věží, ale náměstek Motyka vnímá příležitost pro polskou ekonomiku a budoucí postavení země na energetické mapě Evropy velmi optimisticky.

„Věřím, že Polsko bude v budoucnu vývozcem, nejen příjemcem nových technologií,“ řekl Miłosz Motyka. A podotkl: „V Polsku máme potenciál – pokud jde o prostor, o zaměstnance, pokud jde o spolupráci s univerzitami, i pokud jde o regulační prostředí – stát se příbřežní pánví pro celou Evropu.

Žádná jiná taková investiční kampaň v takovém rozměru dnes v Polsku neprobíhá. Rozvoj větrné energie na moři přináší obří příležitosti pro průmyslový sektor a pro polské podnikatele v regionálním, evropském a globálním hodnotovém řetězci na moři.

Polská asociace pro větrnou energii a Nadace Wind Industry Hub Foundation (WIH) odhadují, že polský sektor OWF již zahrnuje 400 společností, které jsou již aktivní v globálním dodavatelském řetězci a na základě zkušeností ze souvisejících odvětví usilují o připojení.

Vytvoření efektivních aliancí se zkušenými zahraničními partnery pomůže vybudovat v Polsku silný sektor větrné energie na moři, a to nákladově efektivním způsobem a s podporou domácího průmyslu, který poskytne stovky tisíc dobře placených pracovních míst, míní Motyka.

„Evropský příbřežní trh se dynamicky rozvíjí a Polsko má všechny předpoklady k tomu, aby se stalo jeho lídrem. Nacházíme se v klíčovém okamžiku rozvoje větrné energie na moři. Buď budeme tento trend následovat s energetickou politikou příznivou pro větrné elektrárny na moři tím, že vytvoříme zelená pracovní místa, vytvoříme nové výrobní závody a rozvineme ekonomiku, nebo se navždy ujmeme role pasivního pozorovatele tohoto inovativního vývoje, který bude nucen dovážet řešení a komponenty vyrobené mimo Polsko. Bez silné regulační podpory nebude možné realizovat nejlepší scénář rozvoje, a proto je zásadní, aby se k větrné energii na moři přistupovalo jako k prioritě jako k cestě k levné a čisté energii a silné, nezávislé ekonomice,“ doplnil náměstka prezident Polské asociace pro větrnou energii Janusz Gajowiecki.

(nik)

Tvrdá stížnost. Němci mají ke komplexnímu sdílení elektřiny ještě daleko

Jan Hrbáček
-
0
Tvrdá stížnost. Němci mají ke komplexnímu sdílení elektřiny ještě daleko

Prvního srpna odstartovala éra sdílení elektřiny v České republice. Elektroenergetické datové centrum zahájilo svoji činnost a v osm hodin ráno spustilo možnost registrace, která je prvním nutným krokem k možnosti efektivně využívat vlastní vyrobenou elektřinu. Sousední Německo je v řadě technologických záležitostí progresivnější zemí, komplexně sdílet elektřinu v této zemi ale dosud nejde, na což padají tvrdé stížnosti. Evropská unie vyzývá k zavedení možností sdílení energie od roku 2021, německá spolková vláda sice oznámila návrh zákona na toto téma, ale dosud tak neučinila, lze zatím využít tzv. fotovoltaického balíčku. „A čas tlačí,“ varuje prezidentka Německá federace pro obnovitelné zdroje energie Simone Peter.

Německá spolková vláda sice zahrnula sdílení energie do své koaliční dohody, ale dosud nevytvořila ani regulační rámec. Kabinet je pod rostoucím časovým tlakem, aby uzákonil možnosti sdílení energie a splnil požadavky Evropské unie, původně stanovené na polovinu roku 2021, uvedla Německá federace pro obnovitelné zdroje energie (BEE).

„Navzdory dlouhé dodací lhůtě a termínu implementace v polovině roku 2021, který EU původně stanovila, spolkové vlády dosud nedokázaly předložit odolný právní rámec pro sdílení energie. Přestože fotovoltaický balíček nyní umožňuje zásobovat budovy sdílenou budovou a nový návrh zákona o posílení družstevní právní formy nyní usnadňuje zakládání občanských energetických družstev, která jsou již nyní důležitým pilířem zásobování energií orientovaného na občany, ke komplexnímu sdílení energie je ještě daleko. Toto zpoždění je pro nás nepochopitelné. Společně s Občanskou energetickou aliancí, DGRV a dalšími partnery již BEE představila konkrétní model implementace sdílení energie. Očekáváme, že spolková vláda konečně uvolní návrh, který byl již nějakou dobu avizován, pro účast sdružení a přijme naše velmi konkrétní návrhy. To by posílilo demokratickou účast na energetické transformaci a zároveň zvýšilo akceptaci nezbytného rozšíření,“ komentuje Simone Peter.

Sdílení energie umožňuje regionálním spotřebitelům elektřiny – včetně soukromých domácností, obcí a malých a středních podniků – zakládat občanské energetické společnosti a společně provozovat zařízení na využití energie z obnovitelných zdrojů. Společnosti se mohou zásobovat elektřinou, kterou vyrobí.

Aby to bylo ekonomicky životaschopné, je nezbytné zajistit, aby se zúčastněným zařízením na výrobu energie z obnovitelných zdrojů nadále platila tržní prémie. Kromě toho měly být dodatečné náklady, které původně vznikly zúčastněným společnostem, pokryty prémií za sdílení energie. Tato prémie by měla být vyplácena občanským energetickým společnostem za každou přímo spotřebovanou kilowatthodinu. Odpovídající modely již existují v jiných členských státech Evropské unie, jako například Rakousku se svými energetickými společenstvími. Tyto modely již byly schváleny Evropskou komisí v rámci právních předpisů o státní podpoře.

„Sdílení energie vede k finanční úlevě pro spotřebitele a zároveň k aktivní účasti na energetické transformaci. Jinými slovy, mění se z pouhých obyvatel elektráren na obnovitelné zdroje energie na aktivní účastníky. Sdílení energie navíc vytváří pobídky pro decentralizovanou spotřebu energie z obnovitelných zdrojů a zvyšuje přijetí transformace energetiky. Naše návrhy na implementaci jsou na stole. Je načase, aby se německá vláda touto důležitou otázkou zabývala, aby se sdílení energie mohlo stát dobrým základem pro širokou účast lidí ve státě,“ uzavřela Simone Peterová.

V Česku už se vydatně registrují zájemci

U nás je situace poněkud optimističtější než v Německu. Éra sdílení elektřiny v České republice odstartovala prvního srpna na základě příslušného zákona. Elektroenergetické datové centrum zahájilo svoji činnost a v osm hodin ráno spustilo možnost registrace, která je prvním nutným krokem k možnosti efektivně využívat vlastní vyrobenou elektřinu.

Sdílení elektřiny bude mít v praxi několik podob. Může se jednat o přeprodej elektřiny mezi až 11 aktivními zákazníky, sdílení v rámci jednoho domu nebo v rámci energetických společenství, která mohou zahrnovat až tisíc odběrných míst zákazníků. Zapojit se mohou domácnosti, malé a střední podniky nebo veřejný sektor. Při správně zvoleném modelu spolupráce mohou zákazníci ušetřit a zároveň získají elektřinu z obnovitelných zdrojů energie; v praxi se bude jednat hlavně o fotovoltaické elektrárny.

Jak dále uvedl Petr Kusý, první sdílení elektřiny mezi zákazníky by se mohlo odehrát už v září. Má to ale háček – všichni zúčastnění zákazníci musejí mít moderní průběhový elektroměr, a ten má zatím nainstalovaný jen minimální počet odběratelů. Distributor elektřiny má povinnost nainstalovat průběhový elektroměr každému zájemci o sdílení elektřiny, a sice v termínu do tří měsíců od podání žádosti. Větší počet energetických společenství tak začne reálně fungovat zřejmě až na konci roku.

Termín vyřízení žádosti: do 20 dní

Cestu ke komunitní energetice otevřela loni schválená novela energetického zákona, známá jako lex OZE 2. „Začátek sdílení elektřiny je prvním velkým milníkem v našem úsilí o modernizaci české energetiky. V život ho uvedl náš zákon, který je jedním z nejmodernějších v celé Evropě, a věřím, že otevře komunitní energetiku co nejširší veřejnosti,“ uvedl ke startu sdílení elektřiny ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela a dodal, že další možnosti přinese rozšíření funkcionalit EDC plánované na druhou polovinu roku 2026.

Registraci provádí EDC v rámci procesu, který má tři navazující kroky. Ten první je spojený s registrací na portálu EDC s ověřením e-mailu účastníka. Druhý počítá s vyplněním žádosti o smlouvu pro přístup do EDC na tomto portále a třetí končí jejím podpisem. „O uzavření smlouvy budeme informovat žadatele prostřednictvím zprávy zaslané nejpozději do dvaceti dní od přijetí žádosti,“ doplnil Petr Kusý.

Komunitní energetika: Sdílení elektřiny z fotovoltaiky v bytovém domě v Lubech u Chebu. Foto DZD Solar (tisk. zpráva)

Změny se týkají i bytových a vícegeneračních domů, jejichž obyvatelé mohli sdílet elektřinu – třeba ze střešní fotovoltaiky – od ledna 2023 na základě vyhlášky Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Lidé, kteří tímto způsobem elektřinu již sdílejí, se musí do konce roku zaregistrovat u EDC, jinak o možnost sdílení přijdou. Podle vyjádření Unie komunitní energetiky (UKEN) je pro menší skupiny do 50 odběrných míst sdílení elektřiny výhodnější, protože mají možnost využít prvky dynamického sdílení energie namísto statického.

I když se jedná z pohledu zavedených energetických společností o konkurenci, nebudou prý změny blokovat. Některé z nich tuto novinku dokonce podpoří. „Sdílení energií je naplnění principu decentralizace a demokratizace energetického systému, který dlouhodobě podporujeme a je dalším krokem v energetické transformaci Evropy. Vzhledem k tomu, že sdílení energií, registrace i správa portfolia nebude úplně jednoduchý proces, jsme připraveni zájemcům možnosti i úskalí sdílení vysvětlit, procesem registrace je provést a v dohledné době sdílení v rámci jejich komunity také spravovat,“ řekla Claudia Viohl, generální ředitelka skupiny E.ON v České republice.

Zatím jen předehra větších změn

EDC zatím funguje v režimu dočasného řešení, s tím souvisí například omezení počtu účastníků energetického společenství na maximálně 1000 odběrných míst ve třech spolu sousedících obcích s rozšířenou působností. Zahájení plného provozu, který nabídne nové možnosti sdílení elektřiny a současně rozšíří funkce EDC do dalších oblastí moderní energetiky, jako jsou akumulace, flexibilita nebo agregace, je plánováno na druhou polovinu roku 2026.

EDC již vypsalo zakázku na dodávku IT systému pro fázi plného provozu. Předpokládaná hodnota zakázky je 1,75 miliardy korun, z toho 800 milionů by měla uhradit dotace z Národního plánu obnovy. Příspěvek na činnost EDC budou zákazníci platit v cenách elektřiny podobně, jako dnes hradí platbu na financování Energetického regulačního úřadu. V případě EDC se bude jednat o 5,10 koruny měsíčně za každé odběrné místo.

(hrb, dtr)

1...737475...1 503Strana 74 z 1 503

Vydavatelství:

Online tituly:

redakce ->

[email protected] / Facebook / Twitter

Portál Ekonomický deník využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem. Články v názorové rubrice nemusí vyjadřovat stanovisko redakce.
Vydavatelem zpravodajských portálů Ekonomický deník, Zdravotnický deník a Česká justice je Media Network s.r.o., Revoluční 1082/8, 11000 Praha 1, IČO: 02186454, zapsaná pod spisovou značkou 216663 C u Měst. soudu v Praze.
Proč se prezentovat s podporou Ekonomického deníku a České justice - Mediakit.