INZERCE

Velká fotovoltaická elektrárna u Šakvic na jižní Moravě. Foto: David Tramba

Dotace pro firmy miliardářů Babiše a Hávy. Smlouvy ukazují, na co použijí peníze z ModFondu

Státní fond životního prostředí (SFŽP) postupně uzavírá smlouvy o poskytnutí již dříve přislíbené dotace z Modernizačního fondu. V tomto týdnu zveřejnil v Registru smluv třeba smlouvu s firmou, za níž stojí zbrojař Richard Háva. Nebo také smlouvu s Lovochemií, kterou nepřímo kontroluje šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš. V obou případech je klíčovým slovem fotovoltaika.

Obě zmíněné smlouvy, které lze dohledat ve veřejném Registru smluv, jsou výjimečné nejen osobami v zákulisí, ale také finančním objemem. Konkrétně firma 3L real získá dotaci ve výši 204,3 milionu korun na stavbu fotovoltaické elektrárny v bývalém vojenském pásmu Ralsko. A ne jen tak ledajaké. Vznikne zde solární park o výkonu 68,1 MW, který má ročně vyrobit přes 65 GWh zelené elektřiny.

Akciová společnost 3L real existuje již od roku 2008, zatím však nevyvíjela žádnou viditelnou činnost. Podle informací v evidenci skutečných majitelů byl jako vlastník loni v květnu zapsán Richard Háva, který drží 90procentní podíl. Richard Háva se dosud zaměřoval hlavně na zbrojní a letecký průmysl; spolu se svými syny vlastní obchodní firmu Omnipol, výrobce radarů ERA, strojírenský MESIT holding a od loňského roku také výrobce letadel Aircraft Industries (LET Kunovice).

Fotovoltaika a baterie do Lovosic

Andreje Babiše zde snad ani nemusíme blíže představovat. I když je akcionářem holdingu Agrofert svěřenský fond, stále je Babiš z pohledu českých i zahraničních registrů považován za jeho reálného koncového vlastníka či beneficienta. Součástí Agrofertu je vedle řady jiných firem také chemička Lovochemie, která chce s pomocí dotace z Modernizačního fondu snížit svou uhlíkovou stopu.

Jak vyplývá ze smlouvy, kterou SFŽP v červenci uzavřel s Lovochemií, dotace bude určena na výstavbu solární elektrárny o výkonu 13,25 MW a bateriového úložiště energie s kapacitou téměř 8 MWh. Tato kombinace umožní snížení primární spotřeby fosilních paliv o 29 tisíc MWh ročně. Celkové náklady projektu dosahují 371 milionů korun, z toho dotace z Modernizačního fondu uhradí 103,6 milionu korun.

Tak jako v jiných případech i zde platí, že projekt musí být hotový nejpozději do pěti let od rozhodnutí o přidělení dotace. SFŽP přistoupí ke krácení dotace, pokud projekt nedosáhne požadovaných parametrů, nebo pokud nebude výběr dodavatele stavby a technologií dostatečně transparentní.

Štědrá nabídka ModFondu

Oba zmíněné projekty patří do zatím největšího balíku schválených dotací z Modernizačního fondu, o němž ministerstvo životního prostředí informovalo letos v dubnu. Ministerstvo zveřejnilo tabulku s 232 schválenými projekty k financování. Když vynecháme dva velké projekty na ekologizaci tepláren a tři na modernizaci průmyslových závodů, tak se 227 projektů týká právě výstavby solárních elektráren.

Nejvíc peněz na stavbu velkých solárních parků získá ČEZ, konkrétně přes tři miliardy korun. Tedy zhruba tolik, co všichni ostatní dohromady. Mezi další úspěšné žadatele patří dle zjištění Ekonomického deníku skupina Solar Global a také firmy českých miliardářů – Sev.en Pavla Tykače, MTX Group Petra Otavy či SUAS Group v majetku dědiců uhelného byznysmena Františka Štěpánka.

Modernizační fond má přispět k rychlejšímu odklonu od spalování uhlí a ke snížení emisí skleníkových plynů v České republice i dalších zemích Evropské unie. Financován je částí výnosu z prodeje emisních povolenek. Dotace směřují hlavně na nové fotovoltaiky, odklon tepláren od uhlí a modernizaci průmyslových podniků. Podle původních odhadů měla Česká republika získat v tomto desetiletí okolo 150 miliard korun, vzhledem k růstu cen povolenek to bude několikanásobek této částky.

David Tramba