INZERCE

Úvod Blog Strana 72

Úspěchy Vobořila v oblasti drog jsou vzorem pro celý svět, shodují se experti z oboru

Více než 70 odborníků a osobností z oblasti drogové politiky a prevence z 27 států vyjádřilo v dopise adresovanému české vládě svoji podporu bývalému protidrogovému koordinátorovi Jindřichu Vobořilovi, který se rozhodl z oblasti závislostní politiky odejít k 31. srpnu. Podle odborníků z celého světa se Česká republika díky Vobořilovi stala v posledních letech vzorem rozumné protidrogové politiky.

„Jindřich Vobořil byl hlasitým zastáncem rozumu, vědy a nekonfliktního přístupu k nejcitlivějším tématům, jako je regulace konopí a dalších drog, zapojení osob užívajících drogy do tvorby politiky a umožnění jejich přístupu k prevenci, harm reduction a léčbě,“ píše se v dopise vládě, pod kterým je podepsáno 76 odborníků z oblasti drogové politiky z celého světa.

Racionální přístup Vobořila se podle odborníků často vymykal pouhému „tlachání“ o drogové politice, čímž si vysloužil všeobecné uznání. Trh s drogami je třeba podle Vobořila regulovat podle míry škodlivosti a závislosti, přičemž regulovaná dostupnost méně škodlivých látek je účinnější než úplný zákaz. Spíše než opatření si větší pozornost zaslouží prevence a léčba závislých. Všechny tyto aspekty lze označit jako „harm reduction“ neboli přístup zaměřenému na minimalizaci škod a dalších negativních dopadů na lidská práva, který Vobořil dlouhodobě prosazoval.  

„Přestože nás šokovalo, že ho (pozn. red. – Jindřicha Vobořila) z jeho pozice vytlačily soukromé zájmy, jsme Jindřichovi vděční za jeho dlouholeté úsilí, učení a neúnavnou práci. Vyzýváme všechny politiky na celém světě, aby se z jeho úspěchů poučili a následovali jeho odvážné kroky. Vyzýváme také českou vládu, aby nadále naslouchala jeho poradnímu hlasu v otázkách závislostí,“ je popsáno dále v dopise.

Znepokojení nad odchodem protidrogového koordinátora vyjádřila také Asociace poskytovatelů adiktologických služeb (APAS) – člen Rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí, které předsedá premiér Petr Fiala. Podle Asociace může být celá koordinace protidrogové politiky tímto odchodem ohrožena, především funkce adiktologických služeb. „APAS současně upozorňuje, že je již finálně připraven adiktologický zákon, který může na dlouhé roky zajistit stabilní financování a fungování preventivních služeb, a vyzývá premiéra a další členy vlády k jeho urychlenému projednání,“ uzavírá asociace.

Celý otevřený dopis najdete zde:

[Final] Letter Support Jindřich VobořilKe stažení

(ns)

Článek původně vyšel na Zdravotnickém deníku, který stejně jako Ekonomický deník náleží pod vydavatelství Media Network s.r.o.

Mátl: Práce na úseku D11 z Trutnova ke státní hranici by měly začít v říjnu

Spory o vítězství ve výběrovém řízení na stavbu úseku dálnice D11 z Trutnova ke státní hranici s Polskem, které trvají už tři čtvrtě roku, by mohly být uzavřeny v říjnu. Podle generálního ředitele Ředitelství silnic a dálnic České republiky (ŘSD) Radka Mátla se podle předpokladů nejpozději v tomto měsíci začne stavět, uvedl to v podcastu ŘSD. Aktuálně o stavbě rozhoduje ve dvou řízeních Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). V obou případech dala podněty polská stavební firma Budimex.

Jde o rozklad proti prvostupňovému rozhodnutí ÚOHS, ve kterém antimonopolní úřad zamítl návrh firmy směřující proti vyřazení ze zadávacího řízení ŘSD na stavbu. „V tuto chvíli se záležitost posunula předsedovi ÚOHS a jeho rozkladové komisi. Pak je druhé řízení, prvoinstanční, kdy firma Budimex napadla samotný výběr zhotovitele stavby druhého v pořadí. Tato rozhodnutí spolu úzce souvisí, takže někdy v září už by mohlo být rozhodnuto, kdo bude dálnici D11 stavět,“ poznamenal Mátl.

Stavba je podle něj připravena ze sto procent k okamžitému zahájení. „Jakmile budeme moci podepsat smlouvu a zahájit práce, tak to uděláme. Věřím, že to bude na podzim, nejpozději říjen,“ řekl Mátl. Pravomocné rozhodnutí na stavbu 21,2 kilometru dlouhého úseku má ŘSD od prosince 2023. Hotový by měl být podle předpokladů v roce 2027.

Budimex: Zůstaneme aktivní

Mluvčí Budimexu Diana Zyglewská Ekonomickému deníku sdělila, že firma bude v tuto chvíli nadále obhajovat platnost dokumentů předložených ve výběrovém řízení. „Jsme odhodláni využít všechny dostupné právní cesty k jejich obraně. Rozhodnutí ÚOHS přitom budeme samozřejmě respektovat,“ konstatovala.

Bez ohledu na výsledek výběrového řízení společnost podle mluvčí zůstane aktivní i v dalších výběrových řízeních. Dodala, že cíle Budimexu na českém trhu jsou dlouhodobé. „Naší ambicí je stát se zde stabilním a spolehlivým realizátorem klíčových infrastrukturních projektů,“ dodala Diana Zyglewská.

Polský Budimex se v tendru umístil na prvním místě, nabídl cenu 11,35 miliardy korun bez DPH. Druhé v pořadí bylo sdružení vedeného společností MI Roads, které v soutěži předložilo druhou nejnižší cenu 11,71 miliardy korun bez DPH a zároveň stálo za podáním námitek proti polské firmě.

Konec polské dálnice S3 u hranic s Českou republikou. Foto: Budimex/Youtube

Z tendru na dostavbu dálnice D11 ŘSD Budimex vyloučilo letos začátkem května. Došlo k tomu po rozhodnutí ÚOHS, podle kterého společnost nesplnila podmínku technické kvalifikace. Firma následně přes opakované výzvy podle ŘSD plnění kvalifikačních kritérií nedoložila.

ŘSD následně v polovině června vybralo ŘSD jako nového vítěze sdružení v čele s firmou MI Roads. Polská společnost Budimex dříve opakovaně uváděla, že o tendr na dostavbu úseku D11 z Trutnova na státní hranici s Polskem i nadále usiluje. Argumentovala tím, že je její nabídka vysoce konkurenceschopná a reference jsou v souladu s požadavky projektu D11.

Budimex vstoupil na český trh koncem roku 2021. Od té doby se firmě podle mluvčí podařilo získat dvě zakázky, na kterých aktuálně pracuje. Jde o 7,6 kilometru dlouhý úsek dálnice D35 z Džbánova do Litomyšle a protipovodňový suchý poldr u Kutřína na Chrudimsku. Zajímavostí podle Diany Zyglewské také je, že Budimex působil již v bývalém Československu. V minulém století společnost postavila vysílač na Černé hoře nebo horskou chatu Výrovka.

Tereza Čapková

Chystá se vznik státního plynárenského holdingu. Ten převezme plynovody a zásobníky

Plynárenské společnosti NET4GAS a Gas Storage CZ zřejmě nezůstanou pod křídly státem vlastněného správce páteřní elektrické soustavy ČEPS natrvalo. Podle zjištění Ekonomického deníku se chystá vznik „státního plynárenského holdingu“, který se oddělí od společnosti ČEPS a stane se reprezentantem zájmů státu v oboru plynárenství.

Podle vyjádření ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) je takové řešení ve fázi přípravy. „Sdružení plynárenských aktiv do samostatné skupiny je jednou ze zvažovaných forem jejich dalšího rozvoje. Rozhodnutí o konkrétním postupu se bude odvíjet od vyjednávání MPO s dalšími resorty – mimo jiné o tom, zda by měl zahrnovat i státního obchodníka s energiemi,“ uvedl mluvčí MPO Vojtěch Srnka.

Elektrárenská společnost ČEPS má jiné zaměření a sama se považuje pouze za dočasného vlastníka dvou plynárenských firem, které na přání vlády koupila v loňském roce od původních zahraničních majitelů. „Společnost pořídila tyto dvě dceřiné společnosti (Gas Storage CZ a NET4GAS Holdings) výhradně za účelem jejich následného vyčlenění ze Společnosti v souladu se záměry vlastníka – Ministerstva průmyslu a obchodu ČR,“ uvedl ČEPS v nedávno zveřejněné výroční zprávě. Dodal k tomu, že zatím není známo, k jakému datu by toto vyčlenění mělo proběhnout.

Státní obchodník s plynem? Zatím tajemný jako yetti

Zatím je vše v rané fázi příprav, tudíž nemá tento nový podnik ani jméno. Zdroje Ekonomického deníku o něm hovoří jako o Státním plynárenském holdingu a jeho vznik považují za vysoce pravděpodobný. Je prakticky jisté, že nový holding získá do svého vlastnictví páteřní síť plynovodů (tedy společnost NET4GAS) a hlavního provozovatele podzemních zásobníků plynu v Česku – Gas Storage CZ.

Jenže u vlastnictví podniků NET4GAS a Gas Storage CZ to zřejmě neskončí. Státní plynárenský holding by mohl převzít také podíly v LNG terminálu v nizozemském Eemshavenu a v zatím budovaném terminálu ve Stade u Hamburku. Ty v minulých letech pořídil ČEZ, více než čistě byznysové rozhodnutí to byl krok směrem k vyšší energetické bezpečnosti České republiky na přání vlády. Je tedy možné, že i aktivity v oboru dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) skončí pod křídly státního holdingu.

Terminál pro dovoz zkapalněného plynu (LNG) v nizozemském Eemshavenu. Foto: EemsEnergyTerminal

Podle vyjádření ministerstva průmyslu by pod nový plynárenský holding mohl patřit státní obchodník s energiemi. Problém je v tom, že stále nepadlo rozhodnutí, zda takový subjekt vznikne a co bude dělat. Vzhledem k dobře fungujícímu trhu s energiemi nedává moc smysl, aby dodával plyn koncovým zákazníkům. Nabízí se vhodnější pole působnosti: uzavírat dlouhodobé smlouvy se státy či společnostmi, které zemní plyn těží a exportují. Hlavní dodavatelé plynu českým zákazníkům nakupují pouze na krátkodobém trhu, což s sebou nese svá rizika.

Jak stát přišel k zásobníkům a plynovodům

Gas Storage CZ provozuje celkem šest podzemních zásobníků zemního plynu na českém území s celkovým provozním objemem přes 2,7 miliardy m³. Podzemní zásobníky od privatizace českého plynárenství v roce 2002 vlastnil německý koncern RWE. Ten se loni rozhodl zásobníky prodat. Podle dohody z loňského srpna je koupil státem ovládaný podnik ČEPS. K vypořádání transakce došlo v září 2023. Kupní cena dosáhla 372 milionů eur (9,08 miliardy korun).

Krátce poté ČEPS uzavřel smlouvu o odkupu firmy NET4GAS Holdings. Vláda tuto transakci schválila v září, k převodu firmy došlo v prosinci 2023. Tato akvizice vyvolala v médiích a v řadách odborné veřejnosti vlnu kritiky. Původní vlastníci, investiční firmy napojené na německou pojišťovnu Allianz a kanadský penzijní fond OMERS, totiž NET4GAS finančně vysáli a těžce zadlužili. Navzdory tomu se kupní cena za NET4GAS Holdings v tuto chvíli pohybuje v rozmezí 6,9 až 7,9 miliardy korun; přesná částka bude záviset na dosažených výsledcích.

Zatímco podnik Gas Storage CZ vykázal za loňský rok solidní výsledky, NET4GAS se zmítá v problémech. Po zastavení exportu ruského plynu prostřednictvím Nord Streamu totiž přišel o platby za mezinárodní tranzit plynu. NET4GAS v loňském roce zaznamenal propad tržeb o 77 procent na 3 miliardy korun, místo dřívějších zisků loni prodělal 1,7 miliardy korun.

David Tramba

Český stavitel solárních elektráren v Chile se podělí s investory, část majetku přesouvá do fondu

Společnost Solek Holding byznysmena Zdeňka Sobotky přesunula část svého portfolia solárních elektráren do fondu kvalifikovaných investorů MW investiční fond SICAV. Fond otevřený pro širší okruh investorů díky této transakci získal 49procentní podíl na portfoliu solárních elektráren, které Solek postavil a vlastnil na území Chile. Vyplývá to z tiskové zprávy společnosti Solek.

MW investiční fond v minulosti poskytl společnosti Solek půjčku ve výši 65 milionů dolarů na financování stavby solárních elektráren. Nyní místo půjčky výměnou získá podíl na portfoliu fotovoltaických parků. Mezi ně také patří také největší solární park firmy Solek v Chile, elektrárna Leyda o výkonu 96 MW, který je krátce před dokončením. Fond má také opci na odkup zbývajícího 51procentního podílu.

„Transakce nám umožňuje posunout MW investiční fond SICAV z role věřitele do role spolumajitele. Pro české investory tím vzniká unikátní příležitost postavit se při svém investování po bok největšího světového správce aktiv a našeho finančního partnera BlackRock. Pro investory do fondu je to důležitý signál, protože jsme si v rámci dluhopisových transakcí prošli důkladným due diligence jedné z největších investičních firem na světě,“ uvedl zakladatel a majitel společnosti Solek Zdeněk Sobotka.

Pro rozvoj fotovoltaických projektů si Solek zajistil také financování na americkém dluhopisovém trhu ve výši 178 milionů dolarů. „Naše robustní struktura financování nám umožňuje každým měsícem dokončovat jednu fotovoltaickou elektrárnu. V Chile spravujeme téměř 40 elektráren s celkovou kapacitou přes 250 MW a nyní stavíme také velké projekty v Evropě, například v Rumunsku máme rozběhnuté projekty o celkovém výkonu 40 MW,“ říká Zdeněk Sobotka.

Solární elektrárna Santa Laura, kterou postavil Solek v Chile. Foto: Pixabay

Solek se v posledních deseti letech zaměřoval hlavně na výstavbu elektráren v Chile. V poslední době expanduje také na evropské trhy, připravuje projekty v Rumunsku, Španělsku a plánuje agrovoltaické projekty ve Francii. Počítá i s návratem na český solární trh. Společnost Solek Europe byla rovněž mezi vítězi aukce na dodavatele velkokapacitních bateriových úložišť v Řecku. V rámci této druhé aukce v zemi získala zakázku na výstavbu bateriového úložiště s výkonem 18 MW a kapacitou 36 MWh.

Loňské finanční výsledky zatím Solek Holding nezveřejnil. Konsolidované tržby v roce 2022 dosáhly výše 2,1 miliardy korun, což byl skoro dvojnásobek tržeb za rok 2021. Naopak provozní zisk v meziročním srovnání klesl ze 122,5 na 113 milionů korun a čistý zisk ze 150 na 109 milionů korun. Rostlo také zadlužení skupiny Solek, které na konci předminulého roku přesáhlo 6 miliard korun.

Výsledky za minulý rok zveřejnil zmiňovaný MW investiční fond SICAV. Ten ke konci loňského roku spravoval peníze investorů v objemu 1,96 miliardy korun. Loňský čistý zisk fondu přesáhl 215 milionů korun. Výnos pocházel hlavně z financování aktivit Soleku v Chile a v Rumunsku.

(dtr)

Průzkum STEM/MARK: Většina Čechů má obavy z rychlého odklonu od uhelné energetiky

Většina Čechů je skeptická k rychlému odchodu od uhelné energetiky. Podle 32 procent oslovených by měly uhelné elektrárny zůstat v provozu nejméně dalších 15 let, dalších 27 procent by preferovalo jejich provozování dalších 10 až 15 let. Rychlý odklon od uhlí do deseti let si přeje pouze 21 procent respondentů. Takový je výsledek průzkumu veřejného mínění agentury STEM/MARK, který se zaměřil na vnímání plánovaného útlumu těžby uhlí a dalších změn v energetice.

Za nejzávažnější následek útlumu uhelné energetiky lidé dle průzkumu považují hrozbu výrazného zdražení energií. „Z průzkumu vyplývá, že česká veřejnost v kontextu energetické krize a situace na mezinárodní scéně zatím považuje uhlí za jeden ze stabilních a potřebných energetických zdrojů v České republice. Ačkoliv data ukazují, že Češi vnímají budoucí přechod k bezemisní energetice a náhradě uhlí za obnovitelné a jaderné zdroje jako nevyhnutelný, v současné chvíli to nepovažují za rychle realizovatelné. Očekávají tyto kroky v horizontu deseti a více let a s jistotou záložního řešení v podobě uhelných zdrojů,“ uvedl Tomáš Rychecký z agentury STEM/MARK.

Dalším argumentem pro udržení uhelných bloků v provozu je energetická soběstačnost České republiky. Plné pokrytí domácí spotřeby výrobou elektřiny na českém území si přeje 81 procent dotázaných. Nákup elektřiny ze zahraničí pak považuje za finančně náročný 75 procent dotázaných a sedm z deseti oslovených se obává, že by závislost na dovozu elektřiny mohla oslabit konkurenceschopnost české ekonomiky.

Připravovaná státní energetická koncepce do budoucna počítá s tím, že základem české energetiky budou jaderné a obnovitelné zdroje. Téměř polovina respondentů to považuje za vhodné řešení, zároveň se však 78 procent oslovených domnívá, že bychom měli ponechat uhelné elektrárny v provozu do doby, než za ně bude dostatečná náhrada.

Respondenti dále uvedli, že vláda plánovaný útlum těžby prezentuje nedostatečně. Přestože dvě třetiny dotázaných zaznamenaly připravovaný útlum uhlí, zhruba stejné množství lidí by ocenilo více informací o tomto tématu. Nejvyšší informovanost je mezi muži, lidmi nad 60 let a vysokoškoláky.

Výzkum agentury STEM/MARK proběhl letos na jaře postupně ve třech fázích. Po prvotním bleskovém a kvalitativním dotazování následovalo závěrečné kvantitativní šetření. Reprezentativní vzorek 1030 osob starších 18 let byl sestaven podle pohlaví, věku, nejvyššího dosaženého vzdělání, kraje a velikosti místa bydliště. Sběr dat proběhl během května.

(rov)

Největší český investor do vodních elektráren loni vydělal skoro 5 miliard korun

Firemní skupina DK Holding Investments, která zastřešuje aktivity byznysmena Jaromíra Tesaře v oboru energetiky, loni udržela solidní ziskovost z předchozího roku. Čistý zisk dosáhl výše 197,5 milionů eur (4,9 miliardy korun), což bylo o 10,8 procenta méně než o rok dříve. V letech 2020 a 2021 byl DK Holding ve ztrátě. Vyplývá to z informací v nedávno zveřejněné výroční zprávě.

Pokles cen elektřiny z rekordních hodnot roku 2022 se projevil v meziročním snížení tržeb o 24 procent na 1,406 miliardy eur (34,7 miliardy korun). Současně však Tesařovy firmy v oboru dodávek elektřiny výrazně ušetřily za nákup energie z externích zdrojů. Provozní zisk před odpisy (EBITDA) skupiny DK Holding Investments meziročně vzrostl o 4,4 procenta na 381 milionů eur.

Hlavním oborem působnosti skupiny DK Holding Investments je vodní energetika. V Česku vlastní jen dvě menší hydroelektrárny, většinu aktiv má Tesařova firemní skupina v zahraničí – hlavně v Turecku, Gruzii a Bulharsku. Většina vodních elektráren a dalších energetických společností ve skupině DK Holding Investments spadá pod hlavní podskupinu Energo-pro, která své loňské výsledky zveřejnila již v dubnu.

Nejvýznamnější událostí loňského roku pro Energo-pro i mateřský DK Holding byla akvizice společnosti Xallas ve Španělsku, kterou se podařilo dokončit v říjnu. Získala díky tomu deset vodních elektráren o celkovém výkonu 167 megawattů a projekt přečerpávací vodní elektrárny o plánovaném výkonu 400 megawattů. Přesnou výši kupní ceny Energo-pro neuvedlo, dá se však odhadnout podle překlenovacího úvěru ve výši 300 milionů eur.

Vodní elektrárna Santa Uxía ve Španělsku. Foto: Energo-pro

Expanze do Španělska se projevila v rostoucím zadlužení skupiny DK Holding Investments. Ta se během loňského roku zvýšila z 1,015 miliardy na 1,205 miliardy eur, z toho 954 milionů eur (23,6 miliardy korun) je v podobě emitovaných dluhopisů. Když vezmeme v úvahu volnou hotovost (185 milionů eur) a výši EBITDA, míra zadlužení není nijak vysoká.

Dalším krokem v růstu DK Holdingu je vstup na jihoamerický kontinent. Ve výstavbě je první vodní elektrárna v Kolumbii. Jedná se o projekt Chorreritas o výkonu 20 megawattů. Výroba elektřiny v elektrárně, která vznikne na řece San Andrés, bude dosahovat 120 GWh ročně. Energo-pro již chystá dvě další vodní elektrárny ve zmíněné jihoamerické zemi, které svým výkonem překonají první budovanou hydroelektrárnu.

Vedle již zmíněné skupiny Energo-pro zahrnuje DK Holding Investments firmy z oboru výroby technologií pro vodní elektrárny – slovinský Litostroj Power a český Litostroj Engineering, dvě menší vodní elektrárny na Labi, tureckou vodní elektrárnu Karakurt a projektové firmy chystající výstavbu dalších vodních elektráren v Turecku a Indonésii.

David Tramba

Správa železnic rozšířila kvalifikační kritéria v tendru na modernizaci uzlu Česká Třebová

Správa železnic upravila a rozšířila kvalifikační kritéria ve výběrovém řízení na dodavatele modernizace železničního uzlu Česká Třebová. Konkrétně šlo pro uchazeče o doplnění kritéria v oblasti realizovaných staveb také o mezistaniční úseky, původně se v tendru uváděly pouze železniční stanice. Ekonomickému deníku to sdělil mluvčí Správy železnic Dušan Gavenda. Současně s úpravou se prodloužil také termín pro podání nabídek do 30. září.

Původně Správa železnic počítala s datem 25. září. „Termíny pro podání nabídek u veřejných zakázek se za určitých okolností prodlužují a existuje několik případů, kdy je zadavatel termín prodloužit povinen. Mezi ně patří i změna zadávacích podmínek,“ uvedl Gavenda.

Dodal, že pokud zadavatel provede změny nebo doplnění zadávací dokumentace, které mohou ovlivnit přípravu nabídek, musí lhůtu pro jejich podání odpovídajícím způsobem prodloužit, aby měli uchazeči dostatek času na zohlednění změn, což je podle něj i případ soutěže k České Třebové.

Nejčastější jsou ze strany zájemců o účast v tendru podle Gavendy dotazy na dodatečné informace. „Pokud uchazeči požádají o dodatečné informace a zadavatel poskytne odpovědi tak, že by odpovědi mohly mít vliv na přípravu nabídek, musí být termín podání nabídek prodloužen také,“ sdělil a dodal, že proto ani v případě aktuálního tendru na Českou Třebovou nelze vyloučit ještě další prodloužení termínu.

Jako nejvyšší možnou přípustnou nabídkovou cenu Správa železnic u modernizace železničního uzlu Česká Třebová uvádí 17,8 miliardy korun. Stavební práce by ráda státní organizace zahájila v závěru letošního roku a dokončení celé modernizace uzlu se předpokládá v roce 2031.

Poslední zásadní rekonstrukcí prošel železniční uzel v České Třebové v padesátých letech minulého století během elektrizace celého hlavního tahu z Prahy na východ republiky. Vlaky v současnosti projíždějí nádražím a po nákladních kolejích rychlostí maximálně 60 kilometrů za hodinu. Díky modernizaci se má jejich rychlost zvýšit na 80 za hodinu. Tím se podle Správy železnic podaří dosáhnout podstatného snížení doby průjezdu vlaků celým uzlem.

V rámci chystané modernizace by měli stavbaři zvýšit nástupiště a vybudovat výtahy pro bezbariérový přístup. V plánu je i stavba nové lávky nad kolejištěm, která má propojit prostor před nádražím se Semanínskou ulicí. Přestavbou projde nejen celé nádraží v České Třebové, zlepšit se mají i technické parametry pro potřeby nákladní dopravy.

Modernizace se týká i navazujících úseků do Třebovic v Čechách, Opatova a Dlouhé Třebové. Součástí prací bude mimo jiné i rekonstrukce mostních objektů, které zajišťují mimoúrovňové křížení kolejí z nákladové části stanice s traťovými kolejemi.

Rekonstrukcí projde 58 kilometrů kolejí včetně úpravy čtyř stovek výhybek. Obnova se týká i třiceti mostů a patnácti propustků. Celá železniční stanice se nově zapojí do dálkového ovládání z Centrálního dispečerského pracoviště Praha.

Tereza Čapková

Spotřeba elektřiny a plynu v Česku dál klesá. Skokový růst lze pozorovat u fotovoltaiky

Mírná zima, vysoké ceny energií, slabý růst ekonomiky. To jsou hlavní důvody, proč v Česku dál klesá spotřeba elektrické energie a zemního plynu. Podle aktuálních statistik, které zpracoval Energetický regulační úřad (ERÚ), klesla spotřeba elektřiny meziročně o 2,3 procenta na 28,9 TWh a zemního plynu o 7,9 procenta na 3,51 miliardy m3 (38,3 TWh).

V České republice se v letošním prvním pololetí vyrobilo 36,1 terawatthodin (TWh) elektřiny, meziročně se jedná o pokles o 5,6 procenta. Jedná se o brutto výrobu, která zahrnuje vlastní spotřebu elektráren. Výroba v uhelných elektrárnách meziročně klesla o 10,8 procenta a v paroplynových o 17 procent. Vzhledem k vyššímu počtu odstávek klesla také výroba v jaderných elektrárnách – meziročně o 4,6 procenta.

Vzrostla naopak produkce elektřiny ve větrných (o 9,1 %) a zejména ve fotovoltaických elektrárnách (o 28,4 %). „Z našich statistik je patrný především boom nejmenších fotovoltaických elektráren s výkonem do 10 kilowatt, tedy typicky střešních instalací na rodinných domech. Ty v prvním pololetí vyrobily ze všech kategorií fotovoltaik nejvíce elektřiny, přes 584 gigawatthodin,“ zmínil předseda Rady ERÚ Stanislav Trávníček.

Hlavní podíl na tomto růstu měly nově postavené zdroje. Celkový výkon fotovoltaických elektráren meziročně narostl o 23,6 procenta 3554 megawattů (MW). Hlavní podíl na tom měly malé fotovoltaiky do 10 kW, jejichž celkový výkon již dosahuje 1209 MW (ke konci letošního června). Projevilo se zde také doplnění dříve děravé statistiky; ERÚ od letošního roku začalo evidovat výrobu elektřiny pro vlastní spotřebu.

Největší podíl na netto výrobě elektřiny letos mají jaderné elektrárny (zhruba 41 procent), které z první pozice sesadily uhelné zdroje (39 procent). Pomyslné třetí místo patří fotovoltaickým elektrárnám, které měly v 1. pololetí podíl na vyrobené elektřině 5,4 procenta. Těsně za nimi jsou menší spalovací zdroje na zemní plyn a bioplyn s podílem 5,36 procenta. Vodní elektrárny se podílely na celkové výrobě z 4,1 procenta.

Netto spotřeba elektřiny podle zprávy ERÚ letos meziročně klesala ve všech měsících s výjimkou ledna. Spotřeba domácností klesla o 0,2 procenta. Podnikatelé na hladině nízkého napětí odebrali o 1,3 procenta méně elektřiny a velkoodběratelé připojení na vysoké napětí o 1 procento méně. Největší propad se odehrál v kategorii „lokální spotřeba“ (meziročně o 14 procent).

Spotřeba plynu klesla, nejvíc v domácnostech

Výrazný pokles spotřeby zemního plynu – meziročně o 7,9 procenta – dává ERÚ do souvislosti hlavně s vyšší průměrnou teplotou. Po přepočtu na dlouhodobý teplotní normál by pokles spotřeby činil „jen“ 0,7 procenta. „Zároveň se ovšem ukazuje, že jsme se naučili energie využívat efektivněji, svou spotřebu snižujeme od počátku roku 2022 prakticky neustále, a to i poté, co cena elektřiny a plynu začala klesat,“ dodává k tomu Stanislav Trávníček.

Největší propad spotřeby plynu nastal v prvním letošním pololetí u domácností, a to o 12,6 procenta. Následují kategorie zákazníků se středním odběrem (-11,1 %), ostatního maloodběru (-10,8 %) a velkoodběratelů (-4,9 %).

Do tuzemské plynárenské soustavy v prvním pololetí přiteklo 3,134 miliardy m3 (34,2 TWh) plynu, meziročně o 27 procent méně. Dodávky před české území do jiných zemí se propadly o 94 procenta na 38,7 milionu m3 (421 GWh). Zásobníky plynu byly na konci června naplněny ze 77,4 procenta, stav provozních zásob činil 2,705 miliardy m3 (29,5 TWh).

(dtr)

Zásadní estakáda městského okruhu v Brně začala sloužit řidičům

Stěžejní estakáda Velkého městského okruhu (VMO) v Brně začala v neděli sloužit řidičům. Trasa, která je dlouhá 1249 metrů, vede přes Tomkovo náměstí a spojuje Husovický tunel a Rokytovu ulici. Samotnou estakádu tvoří 39 pilířů vysokých 20 metrů, které kotví piloty v třicetimetrové hloubce pod zemí. Brno se na jejich realizaci staveb podílelo částkou 500 milionů korun bez DPH. Celkové zprovoznění nového úseku, jehož stavba začala v červenci 2021, je v plánu letos v prosinci.

Město si od zprovoznění okruhu slibuje odlehčení dopravy v metropoli. „Významně se nyní uleví dosud velmi přetíženým ulicím v městských částech Brno-sever, Židenice a Maloměřice, kudy proudila tranzitní doprava. Zlepší se tedy i situace pro pěší a cyklisty a obecně pro místní obyvatele,“ uvedla primátorka města Brna Markéta Vaňková (ODS).

Stavba okruhu je podle primátorky důležitá také napojením na nově vznikající městskou čtvrť Nová Zbrojovka. „Ačkoli je území Nové Zbrojovky a Nové Dukelské v bezprostřední blízkosti centra města, považujeme ho za rozvojovou lokalitu, proto je důležité spojovat budování infrastruktury s blížícími se velkými projekty,“ podotkla.

Součástí stavby nově otevřeného úseku okruhu jsou podle ředitele Závodu Brno Ředitelství silnic a dálnic České republiky (ŘSD) Davida Fialy velké mosty přes Tomkovo náměstí, řeku Svitavu a více než půl kilometru dlouhá estakáda přes maloměřické seřaďovací nádraží. Poznamenal, že stavební práce komplikoval fakt, že probíhaly za provozu v centru města.

„Náročné byly jak přeložky inženýrských sítí, tak koordinace dopravy. Po celou dobu jsme museli zachovat provoz aspoň jedním jízdním pruhem v každém směru. Koordinaci vyžadovaly i výluky na železničním koridoru během prací na estakádě, která ho překlenuje,“ přiblížil David Fiala.

Velký městský okruh Brno. Foto: ŘSD

Popsal, že na nosnou konstrukci estakády se spotřebovalo tři tisíce tun železa a 16 700 metrů krychlových betonu. Celkově se na stavbě střídalo v průměru 200 pracovníků a využita byla široká škála stavební techniky. „Například na osazení lávky pro pěší a stavbu mostu přes Svitavu jsme využili největší tuzemský teleskopický jeřáb. Dále to byly například vrtné soupravy, stroje pro zemní práce a technika pro pokládku asfaltu,“ doplnil David Fiala.

Dokončit se musí ještě například nájezdové a sjezdové rampy. V příštím roce je v plánu podle Fialy dokončení prací mimo trasu, jde o chodníky, ploty či sadové úpravy. O celkovou stavbu se starají za nabídkovou cenu 2,3 miliardy korun společnosti Firesta – Fišer, OHLA ŽS a Metrostav DIZ.

Do konce roku má ŘSD v plánu zprovoznit další stavby velkého městského okruhu, a to VMO Žabovřeská a VMO Bauerova. Velký městský okruh Brno bude po svém kompletním dobudování nejdůležitějším prvkem silniční sítě metropole. Okruh, který se vyhýbá centru města, bude směrově dělenou víceproudou komunikací rychlostního typu.

(teč)

Dopravní a energetický stavební úřad eviduje od ledna desítky vyvlastňovacích řízení

Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ), který začal v České republice nově fungovat letos v lednu, eviduje aktuálně 73 neukončených vyvlastňovacích řízení, prvoinstančně ukončeno bylo dosud 24 řízení, Ekonomický deník o tom informoval ředitel úřadu Martin Kozák. Stavby, kterých se vyvlastňování nejčastěji týká, jsou například úseky dálnice D35 Staré Město – Mohelnice či D6 Petrohrad – Lubenec. Kozák ale zmínil také projekty modernizace železniční tratě Ruzyně – Kladno či výstavby dvojitého vedení na trati Přeštice – Kočín.

Podoba vyvlastňovacího procesu se v Česku naposledy změnila spolu s novelou zákona o urychlení výstavby strategické infrastruktury. Norma podle tiskového mluvčího ministerstva dopravy Jana Jakovljeviče cílila na úpravy procesních pravidel pro vyvlastňovací řízení a použitelnosti institutu mezitímního rozhodnutí.

Ten podle Jakovljeviče funguje jako nástroj pro eliminaci odvolacích vyvlastňovacích řízení. „Co se týče změny použitelnosti (rozsahu aplikace) institutu mezitímního rozhodnutí dle § 4a, jde například nově při splnění dalších podmínek využít pro místní komunikace I. třídy nebo speciální, tramvajové nebo trolejbusové dráhy,“ zmínil Jakovljevič.

U silnic I. třídy a celostátní dráhy se podle něj současně podstatně rozšířila příloha zákona, kde musí být stavba uvedena, aby bylo možné využít tento institut. Podle Jakovljeviče tedy obecně nejde pouze o počet zahájených řízení v prvním stupni, ale i o počet odvolacích řízení.

Podle advokáta Jana Slezáka Holeše z kanceláře Frank Bold Advokáti novela zákona zároveň přinesla rozšíření okruhu staveb, na které se specifika vyvlastňovacího řízení podle zákona o urychlení výstavby vztahují. Jde například o stavby pro energetickou bezpečnost (stavby v areálech jaderného zařízení), dobíjecí stanice pro elektroautomobily a čerpací stanice pro další alternativní pohonné hmoty, stavby vodní dopravy, železniční a silniční terminály nebo těžební infrastrukturu.

Na základě novely zákona o urychlení výstavby je podle advokáta DESÚ příslušný k vedení vyvlastňovacích řízení vztahujících se k vyhrazeným stavbám. „Kromě toho je také DESÚ příslušný k vyvlastňovacím řízením pro určité účely vyvlastnění podle horního zákona,“ dodal.

Stavba čerpací stanice u dálnice D3 u Chotýčan. Ilustrační snímek. Foto. ŘSD

A jak se změnil vyvlastňovací postup oproti dřívějšku? V případě staveb strategické infrastruktury, na které se vztahuje novelizovaný zákon, by mělo podle advokáta Jana Slezáka Holeše dojít ke zrychlení vyvlastňovacích postupů. „Podstatnou novinkou je například nemožnost podání odvolání proti výroku o vyvlastnění potřebnému pro vybrané stavby energetické infrastruktury. Zjednodušení představuje také fikce doručení po třiceti dnech od odeslání písemnosti osobám do ciziny, kterých se vyvlastnění týká,“ popsal advokát Jan Slezák Holeš.

Podle mluvčího ministerstva dopravy Jana Jakovljeviče má novela zákona o urychlení výstavby strategické infrastruktury potenciál počet odvolacích řízení také mírně snížit, protože se postupně rozšiřuje zmiňovaná možnost státu vyvlastnit bez přípustného odvolání. „Konkrétní čísla ale neshromažďujeme a 7,5 měsíce od novelizace není ani dostatečné období pro nějaké analýzy,“ konstatoval mluvčí. Mluvčí resortu dopravy také připomněl, že obecně spadá vyvlastnění pod ministerstvo pro místní rozvoj jako ústřední orgán státní správy, vlastní analýzy tedy ministerstvo dopravy „na vlastní pěst“ začínat nebude.  

Tereza Čapková