INZERCE

Úvod Blog Strana 71

Půl miliardy na ETCS. Ministerstvo dopravy vypíše další dotace pro dopravce

Ministerstvo dopravy v září vypíše další dotace pro dopravce na pořízení palubní části jednotného evropského zabezpečovače (ETCS) ve výši půl miliardy korun. Celkem se tak podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) podpora ETCS z národních i z evropských zdrojů pro pořízení palubní části zabezpečovače zvýší ze 7,2 miliardy korun na 7,7 miliardy korun. Finance na další balík dotací poputují podle ministra dopravy z operačního programu Doprava, jde tedy o prostředky Evropské unie.

Kupka také poznamenal, že zatím se v případě alokací prostředky dařilo využívat. „S ohledem na to, že to pro dopravce v tuto chvíli opravdu znamená důležitou podmínku, tak předpokládáme, že se vyčerpá,“ uvedl Kupka k chystané výzvě. Otázkou je podle něj to, zda se podaří z dotačních prostředků uhradit všechny aplikace do konce letošního roku. Podle Kupky je možné, že se některá vozidla budou vybavovat až v příštím roce.

Přehled plánovaného spuštění systému ETCS na jednotlivých koridorech. Zdroj: MDCR

V případě traťové části ETCS Česká republika spolu s evropskými prostředky investovala až deset miliard korun. Podle Kupky se očekávají ještě další investice ve výši okolo 30 miliard korun.

Podle ředitele technické sekce Drážního úřadu Radka Šafránka je v současnosti mobilní částí ETCS vybaveno 1234 vozidel, potřeba jich je podle něj 1500. Dopravci také dosud proškolili dva tisíce strojvedoucích. Do konce roku by to měl být dvojnásobek.

Od začátku srpna začal pro železniční dopravce platit termín, kdy za splnění podmínek vydaných Drážním úřadem jezdí pod dohledem ETCS. Dopravci by zabezpečovač měli zapínat na úsecích Česká Třebová – Adamov, Modřice – Břeclav, Hustopeče u Brna – Šakvice, Hrušovany u Brna – Židlochovice, Břeclav – Přerov – Bohumín, Česká Třebová – Olomouc – výhybna Dluhonice – Prosenice, výhybna Dluhonice – Přerov a Beroun – Ejpovice. ETCS musí být zároveň vybavený i vlak a strojvedoucí musí být řádně proškolený.

Přibude další úsek

Ministr Kupka v souvislosti s testováním provozu pod dohledem ETCS aktuálně oznámil, že Drážní úřad vydá nařízení, které přidá mezi tratě i úsek mezi Prahou – Běchovicemi a Českou Třebovou. Zařízení ETCS začne být podle ředitele Správy železnic Jiřího Svobody od 15. září také aktivní na nádraží v Pardubicích. K urychlení spuštění systému zde došlo kvůli červnové tragické vlakové nehodě.  

Zkušební provoz s jednotným zabezpečovacím systémem ECTS byl zahájen na trati Olomouc – Přerov – Břeclav. Foto: České dráhy

Od začátku roku se uskutečnilo do července na vybraných tratích sedm zátěžových testů, při kterých na hlavních tratích projelo 796 vlaků. Přibližně u tří vlaků za 100 došlo k rozpadu spojení a souprava automaticky zabrzdila.

Poslední z testů se odehrál na trati Praha – Česká Třebová a vykázal 100procentní úspěšnost spojení lokomotivy s traťovou částí.

Jiří Svoboda uvedl, že v současnosti dosahují více než 99procentní úspěšnosti tři tratě. Jde o Olomouc – Uničov, Česká Třebová – Brno a Brno – Břeclav. „Věříme, že tu hranici 99 procent postupně docílíme i na ostatních ramenech,“ poznamenal.

Ostrý start spuštění ETCS v lednu příštího roku ministerstvo dopravy rozdělilo do čtyř fází, aby bylo možné se vyhnout případným komplikacím. První úsek, kde by měl být od 1. ledna systém spuštěn, je trať Česká Třebová – Olomouc – Dluhonice – Prosenice/Přerov. Následovat bude 8. ledna úsek Břeclav – Bohumín, poté 15. ledna trať Česká Třebová – Adamov Modřice – Břeclav a 22. ledna Praha-Běchovice – Pardubice – Česká Třebová.

V České republice je v současnosti zabezpečovač ETCS nainstalován na přibližně 1200 kilometrech tratí. Do roku 2030 se počítá s postupnou instalací traťové části ETCS na více než 4800 kilometrů železničních tratí, a to včetně zavedení výhradního provozu na vybraných tratích od roku 2025. Na celé železniční síti by měl fungovat systém do roku 2040.

Tereza Čapková

EGÚ Brno: Obce často rozhodují o investicích do energetiky nahodile

Obcím chybějí dostatečné kapacity pro realizaci energetických projektů nebo informace nezbytné pro jejich správnou prioritizaci. Stovky milionů korun vynaložených na tvorbu městských energetických koncepcí (MEK) v České republice se tak mohou stát promarněnou investicí, varuje před tím poradenská společnost EGÚ Brno, která vychází z analýzy u více než dvou set municipalit.

EGÚ Brno upozorňuje, že více než polovina sledovaných obcí následně v naplňování koncepce nepostupuje nebo nevybírá projekty s nejvýhodnějším poměrem nákladů a přidané hodnoty. Podle ředitele strategie poradenské společnosti Michala Macenauera jsou pro úspěšné zvládnutí energetické transformace města či obce nezbytné tři kroky. Vytvoření energetické koncepce, posouzení a prioritizace jejích závěrů a realizace projektů, které mají pro danou municipalitu největší smysl.

„Praxe však ukazuje, že města a obce končí většinou jen u koncepce a do dalších kroků se především z kapacitních důvodů pustit nemohou, případně postupují neoptimálně,“ řekl Michal Macenauer.

Dodal, že městům chybějí odborníci, kteří dokážou posoudit přínosy jednotlivých projektů jak z ekologického, tak z ekonomického pohledu. „Politické reprezentace jsou rovněž mnohdy pod tlakem kalkulací ze strany dodavatelů. Jejich cílem je však logicky hlavně realizovat to, co nabízejí, nikoli najít to nejlepší řešení pro danou obec,“ zmínil.

Jedním z nejčastějších chybných postupů je podle EGÚ Brno zaměření se výhradně na realizaci fotovoltaik či výměnu systému osvětlení, které mívají ve skutečnosti jen minimální efekt na zvýšení udržitelnosti či energetické úspory. Větším přínosem může být podle společnosti například audit energetického managementu, který může ukázat, kde dochází například ke zbytečnému vytápění míst, které by bylo možné jen temperovat. Celkový energetický efekt je tak většinou vyššího řádu než u fotovoltaik či nového LED osvětlení.

„Některým projektům, které mohou být i velmi výdělečné, se navíc obecné koncepce nevěnují vůbec. Z našich analýz vyplývá, že zejména prvky flexibility v odběru elektřiny nebo tepla mohou na úrovni středně velkého města přinést do rozpočtu řádově miliony až nižší desítky milionů korun ročně,“ podotkl Macenauer.

Podle EGÚ Brno vznikly za poslední dva roky v České republice vyšší desítky městských energetických koncepcí a řada z nich je ve fázi řešení. Zájem podporuje například i dotační titul z Národního plánu obnovy, jenž větším městům kryje až 85 procent způsobilých výdajů.

(teč)

O vítězi tendru na stavbu obchvatu Náchoda chce ŘSD rozhodnout do konce listopadu

Ředitelství silnic a dálnic České republiky (ŘSD) upravilo zadávací dokumentaci ve výběrovém řízení na zhotovitele stavby obchvatu Náchoda. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla došlo k upřesnění technického řešení a soupisu prací. „K zásadním změnám projektu ale nedochází,“ sdělil Ekonomickému deníku Mátl. Aktuálně je podle něj termín pro podání nabídek stanoven na den 13. září. Pravděpodobně ale podle něj dojde k dalšímu posunu.  

„Věřím, že nabídky budou podány někdy na přelomu září nebo října, abychom stihli vybrat zhotovitele stavby do konce listopadu a v prosinci zahájili samotnou realizaci stavby, na kterou je vydáno pravomocné stavební povolení,“ konstatoval Mátl.

Výběrové řízení bylo vypsáno v červnu, na stavbu je aktuálně vydáno stavební povolení a dokončuje se majetkoprávní příprava. Předpokládaná hodnota zakázky je 4,053 miliardy korun bez DPH. Pravomocné územní rozhodnutí pro stavbu obchvatu získalo ŘSD v roce 2017. Jeho vydání trvalo úřadům osm let. Loni v polovině října zahájilo ŘSD na stavbě obchvatu archeologický záchranný výzkum.

Chystaný obchvat Náchoda. Foto: ŘSD

Samotnou stavbu obchvatu plánuje ŘSD na tři roky, první řidiči by se po něm měli projet podle očekávání na konci roku 2027. Dvacetitisícový Náchod patří v Královéhradeckém kraji k městům nejvíce zatíženým dopravou. O stavbu obchvatu usiluje přes dvacet let.

Obchvat má po dokončení svést mimo město tranzitní dopravu ze silnice I/33 mezi Hradcem Králové a hraničním přechodem do Polska. Součástí stavby bude i 930 metrů dlouhá přeložka silnice I/14, která k Náchodu přivádí dopravu od Nového Města nad Metují a Rychnova nad Kněžnou. Projekt zahrnuje stavbu dvou tunelů o celkové délce 463 metrů a dvě mostní estakády o celkové délce 583 metrů.

ŘSD v Královéhradeckém kraji připravuje také obchvaty Jaroměře na Náchodsku a Nové Paky na Jičínsku. Obchvat Jaroměře by měl být zprovozněn 9. září, stavební práce začaly v září roku 2022.

Obchvat má odvádět tranzitní dopravu z Jaroměře, Čáslavky, Dolan a Svinišťan. Jde o přeložku silnice I/33, trasa odbočuje z okružní křižovatky vybudované v rámci stavby dálnice D11 a na konci úseku se napojuje na obchvat České Skalice. Stávající I/33 se na trasu přeložky napojí prostřednictvím mimoúrovňové křižovatky Dolany.

(teč)

Schváleno pro 200 kilometrů za hodinu. Část rychlého spojení mezi Brnem a Přerovem má razítko

Čtvrtá část modernizace železniční trati mezi Brnem a Přerovem, úsek Nezamyslice – Kojetín, získal od Dopravního a energetického stavebního úřadu (DESÚ) stavební povolení. Stavba přibližně desetikilometrového úseku navazuje na úseky Vyškov – Nezamyslice a Kojetín – Přerov. Po kompletním dokončení modernizace budou moci po trati jezdit vlaky rychlostí okolo dvě stě kilometrů za hodinu. Náklady na modernizaci tratě mezi Brnem a Přerovem předpokládá Správa železnic kolem 80 miliard korun.

Tisková mluvčí Správy železnic Nela Eberl Friebová uvedla, že až nabude stavební povolení pro úsek Nezamyslice – Kojetín právní moci, naváže na něj soutěž na zhotovitele stavby. „S vlastní modernizací úseku Nezamyslice – Kojetín se počítá od příštího roku, souběžně se stavbou na navazujícím úseku Kojetín – Přerov,“ sdělila Ekonomickému deníku.

Následně se budou podle mluvčí postupně přidávat stavební práce i na zbývajících úsecích směrem k Brnu. „Nevyhovující jednokolejnou železnici tak ve výsledku nahradí kapacitní a rychlé spojení brněnského a přerovského uzlu. Celá modernizace trati by měla být hotová na přelomu 20. a 30. let – konkrétní termín bude záviset na očekávaném rozhodnutí vlády o způsobu financování části dílčích staveb,“ poznamenala mluvčí.

Doplnila, že u prvních realizovaných úseků půjde o financování prostřednictvím evropských i národních finančních prostředků, v případě navazujících staveb bude vláda rozhodovat o jejich možném zařazení mezi PPP projekty.

Správa železnic v informačním videu ke stavbě úseku Nezamyslice – Kojetín uvádí, že se v rámci modernizace počítá s odstraněním úrovňových křížení na trati, instalací jednotného evropského zabezpečovače (ETCS) a úpravou ostrých oblouků, tedy zatáček. „Trať na mnoha místech opustí stávající těleso dráhy a ve většině délky se tak stane novostavbou,“ zmiňuje Správa železnic.

Rozdělení úseků na trati mezi Brnem a Přerovem. Zdroj: Správa železnic/Youtube

Stavba začíná za stanicí Nezamyslice, kde odbočuje trať do Prostějova a Olomouce. Dále vede okolo Víceměřic. Za Víceměřicemi se trať zanoří do téměř 750 metrů dlouhého tunelu pod svahem obce Kozlov v oblasti Vinohrady. Počítá se s tím, že bude tunel hloubený kvůli nízkému nadloží a nepříznivým geologickým podmínkám z povrchu.

Trať poté bude pokračovat od města Němčice nad Hanou po novém 134 metrů dlouhém ocelobetonovém mostě přes potok Žlebůvku a silnici druhé třídy do Prostějova. Projekt také počítá s výstavbu přestupního miniterminálu, včetně nové železniční zastávky Němčice nad Hanou, která nahradí stávající stanici.

Dále trať míří k obci Měrovice nad Hanou, součástí budou i dva železniční mosty. Železniční zastávka Měrovice nad Hanou bude nově mírně posunutá směrem k Přerovu. Pokračuje ke Kojetínu, kde pak naváže na pátou stavbu, modernizaci úseku Kojetín – Přerov.

(teč)

Výrobce radarů ERA loni skokově navýšil tržby i zisk. Vydělal přes 1,4 miliardy korun

Mimořádně úspěšný rok má za sebou pardubický výrobce radarů ERA, který patří do skupiny Omnipol. Tržby meziročně vzrostly o 122 procent na 3,85 miliardy korun a čistý zisk se zvýšil skoro čtyřnásobně na 1,41 miliardy korun. Jak firma ERA dále uvedla ve výroční zprávě, v loňském roce podepsala 171 nových zakázek v rekordním objemu 284 milionů eur (tj. přes 7 miliard korun).

Jedná se o výrazný růst; před rokem 2020 se tržby společnosti pohybovaly okolo jedné miliardy korun a čistý zisk okolo 250 milionů za rok. Loni se podle vyjádření firmy ve výroční zprávě projevilo oživení trhu po pandemii koronaviru, což má kladný dopad na civilní oblast řízení letového provozu. Zakázky v oblasti vojenských technologií vzrostly hlavně kvůli posilování bezpečnosti v reakci na ruskou agresi proti Ukrajině.

Mezi největší loni podepsané zakázky patří dodávky přehledových systémů pro zákazníky v Saúdské Arábii, Indii a v Polsku. Podle letos vydaných tiskových zpráv příliv zakázek pokračuje, společnost ERA informovala o nových kontraktech v Německu, Litvě, Moldávii a Rumunsku. Vzhledem k růstu musela firma investovat do rozšíření výrobních a kancelářských prostor a pronajala si skladové prostory u externích poskytovatelů.

Průměrný přepočtený počet zaměstnanců firmy ERA loni vzrostl na 384 osob. Vlastníkem firmy je Omnipol Group, který vlastní byznysmen Richard Háva spolu se svými syny. ERA svému vlastníkovi pravidelně vyplácí dividendy, loni se jednalo o 330 milionů korun.

Za tři dekády své existence ERA instalovala přes 160 sledovacích systémů ve více než 68 zemích po celém světě. Navazuje na tradici vývoje a výroby pasivních radarových systémů v Česku, v současnosti je nabízí v 5. generaci pod názvem VERA-NG. Radar typu PLESS od pardubického výrobce mohou sledovat dokonce i cíle za horizontem, vzdálené až 700 kilometrů.

ERA je největším, ne však jediným výrobcem radarových systémů v České republice. Další dva známí výrobci – Eldis Pardubice a Retia – náleží do skupiny Czechoslovak Group (CSG) miliardáře Michala Strnada. Eldis loni utržil z prodeje vlastních výrobků a služeb 465 milionů korun, Retia zatím výsledky za minulý rok nezveřejnila (v roce 2022 utržila 542 milionů korun).

David Tramba

Snižování emisí v Česku bude pomalejší. Ekologové proti změně ve vládních strategiích protestují

Ministerstva průmyslu a obchodu a životního prostředí v tichosti přepsala návrh Státní energetické koncepce a Politiky ochrany klimatu. Upravené dokumenty obsahují nižší cíle pro snižování emisí skleníkových plynů a ochranu klimatu k roku 2030 i k roku 2050. Uvedly to ve společné tiskové zprávě ekologické organizace Hnutí Duha, Greenpeace ČR, Centrum pro dopravu a energetiku a Calla, které to považují za krok špatným směrem.

Návrh Politiky ochrany klimatu (POK), původně zařazený (a neschválený) na jednání vlády v polovině července, obsahoval záměr snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o 59 procent oproti roku 1990. V upraveném dokumentu, který lze najít ve vládní legislativní databázi eKlep, je uveden cíl 55 procent. Přitom potenciál snížení emisí v České republice do roku 2030 podle ekologických organizací dosahuje až 68 procent.

K roku 2050 měla vláda původně stanovit cíl dosažení klimatické neutrality – tedy vypouštění jen takového množství emisí, které se bude dařit zachytávat a ukládat. Nově dokument uvádí vágní formulaci: „Cílem do roku 2050 je směřovat k dosažení klimatické neutrality.“ Ministerstva tyto změny v dokumentech uskutečnila bez udání důvodů a bez širší diskuze, stěžují si ekologové.

Proškrtat na minimum dle pravidel EU

„Od nových klimatických a energetických strategií oprávněně očekáváme, že zajistí dekarbonizaci českého hospodářství, sníží naši energetickou závislost na dovážených palivech, posílí energetickou bezpečnost a nepovedou k energetické chudobě. Namísto toho vidíme snižování cílů pro emise skleníkových plynů, nízké ambice v obnovitelných zdrojích a naopak plány na rozvoj drahých jaderných reaktorů v míře, která překonává i komunistickou Štrougalovu vládu,“ uvedl k postupu vlády energetický konzultant Edvard Sequens z organizace Calla – Sdružení pro záchranu prostředí.

Za rychlé schválení Státní energetické koncepce a Politiky ochrany klimatu v původně navržené podobě se v tomto týdnu vyslovil také široký okruh firemních a jiných sdružení, které zahrnuje Alianci pro bezemisní budoucnost, Asociaci pro akumulaci energie AKU-BAT CZ, COGEN Czech, CZ Biom, Elektromobilní platformu, Solární asociaci, Svaz moderní energetiky a Unii zaměstnavatelských svazů ČR. „Pokud se Česko v dekarbonizaci opozdí, může to v budoucnu znamenat drahou energii pro tuzemské spotřebitele i ohrožení pracovních míst,“ uvedlo zmíněné sdružení ve společné výzvě.

Vše tak směřuje k mírnému proškrtání klimatických ambicí, na které Ekonomický deník upozornil již na konci července. Úpravy se týkají hlavně Politiky ochrany klimatu v České republice (POK), který vypracovalo ministerstvo životního prostředí vedené Petrem Hladíkem. Kritikům z jiných ministerstev i části odborníků vadí, že návrh POK počítal s vyšší redukcí emisí skleníkových plynů, než jakou požaduje Evropská unie.

Požadavek EU zní: snižte emise oxidu uhličitého o 55 procent do roku 2030 – oproti výchozímu stavu roku 1990. Jenže návrh POK uvádí snížení o 62 procent. Velcí emitenti v energetice, průmyslu a letecké dopravě mají emise snížit o 62 procent, návrh POK zmiňuje pokles o 68 procent. Podobná situace nastala u menších zdrojů emisí oxidu uhličitého, kde by snížení dosáhlo 31 procent oproti požadované redukci o 26 procent. Po úpravě cíle klesnou na nutné minimum požadované evropskou legislativou.

Odložené rozhodnutí

Ministři koaliční vlády premiéra Petra Fialy měli projednat čtyři zásadní strategické dokumenty, které určí budoucí podobu českého energetického sektoru, ve středu 17. července. Ze čtyř zmíněných dokumentů však schválili pouze jeden – Vodíkovou strategii. Vedle toho zveřejnili jméno vítěze soutěže na stavbu nových bloků v Dukovanech, což do poslední chvíle tajili.

Přednost tak dostalo rozhodnutí o výběru dodavatele nových jaderných bloků. Současně se zdá, že ministry nepříjemně překvapila negativní odezva, kdy opoziční politici, některá média i část expertů začala vládní plány v energetice označovat za „český Green Deal“ a podrobila je ostré kritice.  „Slibuji, že se na všechny dokumenty na vládě ještě jednou podíváme, jestli nám něco neuteklo. A pokud ano, tak to opravíme,“ řekl premiér Fiala.

Vláda se má ke schvalování Státní energetické koncepce ČR a Politiky ochrany klimatu vrátit během září.

(dtr)

Více RegioPanterů v Praze a ve Středočeském kraji. Do provozu je České dráhy nasazují postupně

České dráhy posílily v Praze a ve Středočeském kraji provoz RegioPanterů. Depo aktuálně podle státního podniku denně vypravuje čtyři jednotky, které převzaly dopravu na lince S4 na krátkém rameni mezi Prahou a Kralupy nad Vltavou. Denně najedou dohromady až 1200 kilometrů. Vlaky RegioPanter ale míří i do dalších krajů.

„Nejpozději od prosincové změny jízdního řádu nasadíme v Praze, ve Středočeském a Ústeckém kraji 22 jednotek RegioPanter. Obslouží linky S4/U4 z Prahy do Kralup nad Vltavou a dál do Roudnice, Lovosic a Ústí nad Labem a zrychlenou linku spěšných vlaků R41 z Prahy do Kolína a Kutné Hory. Stávající flotilu CityElefantů doplní o 4950 míst k sezení,“ uvedl člen představenstva a náměstek pro osobní dopravu Českých drah Jiří Ješeta.

Dráhy podle něj do provozu jednotky nasazují postupně, jak je přebírají od výrobce. „Díky tomu můžeme už nyní v srpnu rozšířit provoz Panterů na lince S4 do Kralup nad Vltavou a během podzimu je nasadíme na další spoje do Ústí nad Labem a následně i na spěšné vlaky do Kolína,“ dodal Jiří Ješeta.

Radní Středočeského kraje pro veřejnou dopravu Petr Borecký (STAN) uvedl, že na tratích Středočeského kraje budou jezdit také například jednotky RegioFox anebo RegioSpider.

Státní dopravce objednal u společnosti Škoda Group celkem 50 dvouvozových a 60 třívozových jednotek RegioPanter. Všechny jednotky by měly být uvedeny do provozu do konce letošního roku. RegioPantery by měly obsluhovat cestující v 10 ze 14 krajů, a to v Praze, ve Středočeském, Ústeckém, Královéhradeckém, Plzeňském, Jihočeském, Olomouckém, Moravskoslezském a ve Zlínském kraji a v Kraji Vysočina.

Například na tratě Královéhradeckého kraje letos nasadí České dráhy do provozu tři dvouvozové a čtyři třívozové jednotky RegioPanter. Jak už dříve sdělil místopředseda představenstva společnosti Škoda Group Tomáš Ignačák, RegioPantery jsou spolehlivé stroje, které fungují na regionální železniční síti nejen v České republice, ale i v zahraničí.

„RegioPantery se těší velké oblibě, dosud bylo vyrobeno nebo objednáno kolem 300 jednotek,“ zmínil. Sedm jednotek pro Královehradecký kraj bude podle něj představovat významnou podporu železniční dopravy v regionu.

Další RegioPantery nasadí Moravskoslezský kraj. Do konce letošního roku by měly v kraji jezdit čtyři elektrické jednotky, na které budou umístěny trakční baterie. Ty umožní jízdu i na neelektrifikovaných tratích.

Technické parametry jednotek RegioPanter. Zdroj: České dráhy

(teč)

Kde se bude nově platit na dálnicích? Začalo připomínkové řízení k ministerské vyhlášce

V České republice od prvního ledna příštího roku přibudou další úseky dálnic, kde začne platit časový poplatek. Týká se to komunikací D3, D4, D49 a D55 a zpoplatnění dosud vyjmutého úseku dálnice D4 Radobytce – Třebkov (exity 77–84). Návrh vyhlášky ministerstva dopravy, který zařazení řeší, vstoupil do připomínkového řízení. Úřady se k němu mohou vyjádřit do 5. září.

Přijetí návrhu je podle ministerstva dopravy nezbytné z důvodu změn rozsahu pozemních komunikací – dálnic, s plánovaným zprovozněním v druhé polovině roku 2024 a případně i v první polovině roku 2025. „Po skončení připomínkového řízení vyhodnotíme připomínky a pošleme vyhlášku ke zveřejnění do Sbírky zákonů. To nastane v září nebo v říjnu,“ sdělil Ekonomickému deníku tiskový mluvčí ministerstva dopravy Jan Jakovljevič.

Nově zpoplatněné úseky dálnic. Zdroj: Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 480/2020 Sb., o užívání pozemních komunikací zpoplatněných časovým poplatkem, ve znění pozdějších předpisů

Do seznamu zpoplatněných úseků pro rok 2025 podle mluvčího zatím nejsou zahrnuty úseky dálnice D3 na obchvatu Českých Budějovic (Úsilné–Pohůrka–Roudné).

„Vzhledem k tomu, že dálnice v tomto úseku prochází zastavěným územím města České Budějovice, bude nejdříve posouzen vliv zprovoznění dálnice na dopravní situaci ve městě a v této souvislosti bude proveden směrový průzkum za účelem zjištění počtu vozidel, která budou dálnici využívat pouze v těchto dvou úsecích. Po jeho vyhodnocení bude znovu posouzeno zpoplatnění těchto dvou dálničních úseků,“ upřesnil mluvčí. Na vyjmutí desetikilometrového úseku dálnice D3 se domluvil ministr dopravy Martin Kupka (ODS) s hejtmanem Jihočeského kraje Martinem Kubou (ODS).

„Diskutovali jsme s hejtmanem Jihočeského kraje o možnosti nezpoplatnění nového úseku dálnice D3 mezi Úsilným, tunelem Pohůrka a sjezdem Roudné pro nadcházející rok. Domluvili jsme se, že v příštím roce nebude tento úsek zpoplatněn a naopak se zaměříme na detailní analýzu dopravních toků,“ sdělil k tomu v červenci ministr dopravy Martin Kupka.

Části obchvatu Českých Budějovic by měly být podle dohody ponechány bez poplatku po přechodné období jednoho roku. Hejtman Jihočeského kraje usiluje o to, aby komunikace zůstala bez poplatku i nadále.

Ministerstvo dopravy zároveň plánuje od ledna příštího roku také další zvyšování mýta na dálnicích a silnicích I. třídy. Týkat se má vozidel s více než osmi místy k sezení kromě místa řidiče. Resort dopravy si od zvýšení cen o zhruba pět procent slibuje vybrat o 800 milionů korun ročně více. K návrhu nařízení vlády, kterým se má mýto zvyšovat, začátkem srpna skončilo připomínkové řízení.

Mapa zpoplatněných komunikací v České republice v roce 2024. Zdroj: ŘSD

(teč)

Za dodržení termínů VRT odměna, a naopak. Vedení Správy železnic má dodržet časový plán

První kilometry vysokorychlostních tratí se mají začít stavět v České republice v roce 2026. Na dodržení časových plánů jsou navázány zároveň finanční odměny pro vedení Správy železnic. Jednou z takových met bylo zpracování Studie proveditelnosti PPP VRT Morava do konce letošního roku. Studie je hotová od července. Správní rada Správy železnic jí přikládá ve svém usnesení z prosince loňského roku váhu 12 procent.

Jde pouze o jeden z projektů, které se v usnesení vyjmenovávají, svou váhu mají také plány elektrizace, instalace jednotného evropského zabezpečovače (ETCS) či modernizace tratí. Konkrétní sumy u odměn ale usnesení u akcí nezmiňuje. Stanovuje pouze klíčové ukazatele výkonnosti (KPI), které jsou vázané na odměnu za rok 2024. „Přesná výše odměn bude známa až po vyhodnocení KPI a schválení účetní závěrky Správy železnic,“ sdělil Ekonomickému deníku mluvčí ministerstva dopravy Jan Jakovljevič.

Na dotaz ohledně případné výše odměn získal deník stejnou odpověď také od tiskového mluvčího Správy železnic Dušana Gavendy. Gavenda doplnil, že odměny byly na základě těchto ukazatelů stanoveny jednak pro generálního ředitele Správy železnic a dále pro jeho náměstky pro modernizaci dráhy a ekonomiku.

V souvislosti s výstavbou vysokorychlostních tratí jsou kromě Studie proveditelnosti PPP VRT Morava podle ministerstva dopravy navázány odměny také na postup přípravy staveb VRT na úsecích Praha-Vršovice – Praha-Běchovice, Praha-Běchovice – Poříčany, Poříčany – Světlá nad Sázavou, Světlá nad Sázavou – Velká Bíteš, Velká Bíteš – Brno, Brno (Modřice) – Rakvice, Prosenice – Ostrava-Svinov, Praha-Balabenka – sjezd Lovosice, Ústí nad Labem – státní hranice SRN a také na trase Praha – Wrocław.

Jak zároveň poznamenal koncem července na konferenci pořádané Svazem podnikatelů ve stavebnictví ministr dopravy Martin Kupka (ODS), milníky výstavby vysokorychlostních tratí jsou navázány na KPI, které určují odměny lidem na Správě železnic, aby bylo jejich dodržení motivační.

„KPI pochopitelně kromě oblasti VRT sledují také projekty na konvenčních tratích, ale i další ukazatele,“ doplnil Dušan Gavenda. Termíny splnění jsou podle něj stanoveny nejčastěji do 31. prosince letošního roku. Studie proveditelnosti PPP a příprava úseků VRT mají souhrnně zmiňovanou váhu 12 procent.

V případě, že se stanovené termíny dodržet nepodaří, usnesení vyčísluje ale také srážky z odměny. Nejčastěji jde o 25 procent. Týká se to například zmiňované přípravy vysokorychlostních tratí.

Platy věc veřejná

Správa železnic ve své výroční zprávě za loňský rok uvádí celkové finanční náklady u svého vedení, jde o pět lidí, ve výši 41,2 milionu korun. V roce 2022 to bylo 38,2 milionu korun. U členů správní rady výroční zpráva konstatuje, že jim byly vyplaceny odměny v celkové výši 2,7 milionu korun, v roce 2022 pak ve výši 2,6 milionu korun.

Plat generálního ředitele a členů správní rady zároveň zveřejnil server Hlídačstátu.cz. Průměrný měsíční příjem generálního ředitele dosahoval například v roce 2023 částky 583 tisíc korun, celkový roční příjem byl mírně přes sedm milionů korun. Měsíční plat člena nebo členky správní rady byl přes 42 tisíc a roční příjem 511 tisíc korun.

Co bude mít ještě na výši odměn vliv? Roční odměnu generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobody podle prosincového usnesení v letošním roce ovlivní kromě přípravy VRT mimo jiné zajištění zvýšení spolehlivosti a propustnosti železniční sítě. Snížení počtu narušení provozování drážní doprav kromě plánovaných výluk musí být oproti roku 2023 v roce 2024 o pět procent nižší. Dalším bodem je zlepšení komunikace a informovanosti laické i odborné veřejnosti o výkonnosti a spolehlivosti železniční sítě. Ukazatelem bude zpřístupnění informací o výkonech sítě a stavu plnění jízdního řádu. To vše má hodnotu pěti procent.

Usnesení zmiňuje také investiční oblast, která zahrnuje stavby, jež by měly být uvedené do provozu v roce 2024. Jde například o jednotný evropský zabezpečovač na trase Praha – Kolín, optimalizaci traťového úseku Mstětice (mimo) – Praha-Vysočany (včetně), modernizaci železničního uzlu Pardubice či ETCS Praha-Uhříněves – Praha hl. n. (mimo). Usnesení uvádí u akcí váhu 12 procent, při nesplnění pak propad odměny o 25 procent.

Zásadnější vliv na odměnu má čerpání finančních prostředků ze schváleného rozpočtu, a to v celkovém objemu nejméně 95 procent. Jde o vznik a rozvoj digitálních technických map železnice, ETCS Pardubice (mimo) – Hradec Králové (mimo), ETCS Milovice – Praha hl. n. (mimo), modernizace trati Praha-Bubny (včetně) – Praha-Výstaviště (včetně) či optimalizaci trati Karlštejn (mimo) – Beroun (mimo), rekonstrukci železniční stanice Brno-Královo Pole a další. Projekty mají váhu 12 procent.

Usnesení v souvislosti s nimi zmiňuje i krácení odměny – v případě čerpání 90 procent až 95 procent krácení odměny na 60 procent, v případě čerpání 85 procent až 90 procent krácení odměny na 30 procent v případě nižšího čerpání než 85 procent krácení odměny na nula procent.

Pět procent má váhu předložení záměrů projektů prosté elektrizace na Centrální komisi ministerstva dopravy. Jde například o tratě Kladno – Kralupy nad Vltavou, Havlíčkův Brod – Hlinsko v Čechách, Zdice – Písek, Klatovy – Železná Ruda a Rudoltice v Čechách – Lanškroun. V případě nedodržení opět dojde ke snížení odměny o 25 procent.

Usnesení vyjmenovává také řadu projektů v souvislosti se zaváděním ETCS v České republice. Jde například o vypsání soutěže na zhotovitele na vybavení tratí ETCS vybraných staveb, konkrétně ETCS Choceň – Litomyšl a předložení záměru projektu na Centrální komisi ministerstva dopravy do 29. února letošního roku a vyhlášení veřejné zakázky na D+B do tří měsíců po schválení komisí. Usnesení zmiňuje i ETCS Třebovice v Čechách – Moravská Třebová a předložení záměru projektu na centrální komisi do 31. května a vyhlášení veřejné zakázky na D+B do tří měsíců po schválení komisí či ve stejném termínu ETCS Ejpovice – Radnice. Usnesení uvádí i další úseky.

Tereza Čapková

Hodně práce za málo peněz. Státní kasa na uhlíkovém clu moc nezbohatne

Stát by v příštích letech mohl získat do rozpočtu nový příjem. Jenže, jak ukazuje odhad ministerstva financí, výnos z uhlíkového cla bude poměrně skromný. Pohybovat se má okolo 200 milionů korun za rok. „Budoucí příjem z prodeje certifikátů CBAM bude do značné míry odvislý především od ceny stanovené za tunu CO2 a částky uhrazené za CO2 v zemi původu,“ uvedlo ministerstvo financí v důvodové zprávě.

Ministerstvo vedené Zbyňkem Stanjurou (ODS) předalo do mezirezortního připomínkového řízení návrh zákona o uhlíkovém vyrovnání. To vychází z evropské legislativy přijaté loni v květnu; mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích je zde označován anglickou zkratkou CBAM. Fakticky se jedná o uhlíkové clo, které zatíží dovoz energeticky náročných produktů do zemí Evropské unie. Tedy hlavně železo, ocel, hliník, cement a syntetická hnojiva.

Evropská komise v této souvislosti předpokládá roční příjem z prodeje certifikátů CBAM ve výši 1,7 až 1,9 miliardy eur ročně (při ceně povolenky 77 eur za tunu CO2). Avšak tři čtvrtiny z inkasovaných peněz zůstanou v rozpočtu EU, na členské země zbudou jen „drobné“. Konkrétně Česká republika může očekávat příjem okolo 200 milionů korun za rok. „Tento velmi hrubý výpočet je však nutné považovat za ilustrativní, neboť rozdělení příjmů z CBAM mezi rozpočet EU a jednotlivé členské státy je nadále předmětem jednání,“ dodalo k tomu ministerstvo financí.

Další příjem bude pocházet z vybraných pokut. Dovozce, který clo za energeticky náročné výrobky neuhradí, bude muset uhradit pokutu ve výši nejméně 100 eur za tunu emisí. „V současné době příjem z pokut nelze exaktně kvantifikovat,“ uvedlo ministerstvo financí v důvodové zprávě k novému zákonu.

Uhlíkové clo a kontrola jeho výběru si na druhé straně vyžádá dodatečné náklady na straně státu. Platí to hlavně v případě celní správy, která bude muset vytvořit okolo 40 nových pracovních pozic. Další pracovní místa si CBAM vyžádá na ministerstvu životního prostředí a Českém institutu pro akreditaci. Roční náklady státu hrazené z rozpočtu tak vzrostou o přibližně 43 milionů korun, a to bez jednorázových nákladů na úpravu IT systémů v celní správě.

Podle informací na webu celní správy platí v přechodném období (říjen 2023 až prosinec 2025) pouze oznamovací povinnost pro dovozce emisně náročných surovin a produktů. Od letošního srpna došlo ke zpřísnění požadavků na tuto oznamovací povinnost. Start plného fungování mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích nastane v lednu roku 2026. Zpoplatněn bude dovoz cementu, elektřiny, vodíku, hnojiv, hliníku, železa a oceli, a to včetně výrobků ze zmíněných kovů.

Podle očekávání Evropské komise CBAM podpoří další snižování emisí skleníkových plynů, a to nejen v zemích EU, ale také v dalších zemích. Zároveň má bránit přesunu výroby energeticky a emisně náročných průmyslových podniků z členských států EU. Zavedení CBAM bude doprovázeno postupným odbouráním přídělu povolenek zdarma pro evropské průmyslové podniky.

David Tramba