Státem ovládaný provozovatel plynovodů NET4GAS dále snížil své tíživé zadlužení, které po sobě zanechali bývalí vlastníci. Společnost splatila dvě emise dluhopisů v celkové výši 210 milionů eur (5,1 miliardy korun). Pouze menší část přitom uhradila novým bankovním úvěrem. Výsledkem je snížení dluhu o přibližně 4 miliardy korun, uvedl NET4GAS v oznámení pro investory.
Jedná se o další krok na cestě k řešení vysokého dluhu z minulosti. „Za poslední dva roky společnost snížila svůj dluh celkem o 13,7 miliardy Kč, tedy o přibližně 40 procent oproti stavu na konci roku 2024. Díky tomu se dále snižují náklady na financování a posiluje se finanční odolnost společnosti jako klíčového provozovatele kritické plynárenské infrastruktury v České republice,“ informoval NET4GAS.
Pokles z 34 na 20 miliard korun
Jak nedávno NET4GAS uvedl ve výroční zprávě, ještě na konci roku 2024 výše zadlužení dosahovala 33,8 miliardy korun. O rok později, v závěru minulého roku, již dluh klesl na 23,8 miliardy korun. Současná výše dluhu se dle zveřejněných informací pohybuje okolo 20 miliard. Přes 11 miliard korun z toho tvoří dvě emise dluhopisů splatných v lednu 2028 a v lednu 2031. Zbytek připadá na bankovní úvěry.
Emise dluhopisů NET4GAS
Vysoké zadlužení zanechali v podniku NET4GAS bývalí vlastníci – konsorcium dvou finančních investorů. První byl napojen na německou pojišťovnu Allianz, druhý na velký kanadský penzijní fond OMERS. Ti již v roce 2014 snížili základní kapitál o 29 miliard korun a uvolněné peníze si vyplatili. Současně stáhli ještě vysoké dividendy a NET4GAS mohutně zadlužili.
Dokud byl NET4GAS ziskový díky poplatkům za tranzit ruského plynu směrem do jižního Německa a Itálie, tak tento problém nikdo neřešil. Náraz s realitou nastal poté, co Rusové v roce 2022 zastavili dodávky plynu potrubím Nord Stream. Přeprava plynu přes české území klesla na minimum a NET4GAS se propadl do ztráty.
Transakce pod drobnohledem
Finanční investoři zvolili osvědčenou strategii – útěk. Předluženého provozovatele plynovodů na konci roku 2023 prodali státem vlastněné společnosti ČEPS. Transakce se odehrála s podporou vlády premiéra Petra Fialy, která na financování nákupu poskytla úvěr. ČEPS včetně pozdějších doplatků za převzetí podniku NET4GAS zaplatil celkem 7,9 miliardy korun.
Tak vysoká cena za silně zadluženou společnost se stala terčem kritiky ze strany opozičního (a teď už vládního) hnutí ANO, části odborné veřejnosti i jiných zájemců o NET4GAS, mezi něž patřil koncern EPH miliardáře Daniela Křetínského. Vláda premiéra Andeje Babiše v květnu rozhodla, že tento kontroverzní nákup nechá zpětně prověřit.
