Stát prostřednictvím společnosti ČEPS v tomto týdnu koupil od RWE podzemní zásobníky plynu. Dalším logickým krokem je odkup páteřní sítě plynovodů, tedy podniku Net4Gas. Mít tato bezesporu strategická aktiva pod kontrolou státu dává smysl. Na nového vlastníka však čekají dva obludné problémy: dluh převyšující 33 miliard korun a 98procentní pokles přepravy plynu přes české území.
Náš příběh začíná v létě roku 2011, kdy se německý koncern RWE rozhodl prodat páteřní síť plynovodů v Česku. Tu už před tím vyčlenil ze společnosti RWE Transgas do samostatné firmy Net4Gas. Proběhla soutěž, která měla dva silné účastníky. Mnohými pozorovateli favorizované duo EPH a Macquarie neuspělo. V březnu roku 2013 zvítězilo jiné konsorcium, tvořené dvěma finančními investory. První je napojen na německou pojišťovnu Allianz, druhý na velký kanadský penzijní fond OMERS.
Vytáhnout kapitál a pak zadlužit
Noví vlastníci ovšem provedli něco, co by levicoví ekonomové a aktivisté mohli uvádět jako příklad „nenažranosti globálních kapitalistů“. V létě roku 2014 snížili základní kapitál Net4Gasu z 31,8 miliardy na 2,75 miliardy korun. Rozdíl ve výši 29 miliard korun si nechali vyplatit, navíc si stáhli ještě 7,5 miliardy na dividendách. Ze snižování základního kapitálu se neplatí žádná daň, takže to byl čistý výnos pro vlastníky.
Tolik peněz samozřejmě Net4Gas na účtu neměl, a tak se musel zadlužit. Už na konci roku 2014 dosahovala výše jeho zadlužení 39 miliard korun, z toho tvořily 19,5 miliardy korun vydané dluhopisy, 8,3 miliardy bankovní úvěry a 11 miliard podřízený dluh u mateřské firmy Net4Gas Holding. Vlastníci mohli být spokojeni – pouhý rok od akvizice českých plynovodů se jim celá investice vrátila a od té chvíle už začali vydělávat.
Kořistnický přístup přetrval i do dalších let. Němečtí a kanadští vlastníci si po dlouhé roky vypláceli celý zisk, pohybující se okolo tří miliard korun ročně. Splacení dluhu Net4Gasu evidentně nemělo prioritu, jeho výše totiž klesla jen mírně – na 33,7 miliardy korun ke konci roku 2022. Konkrétně se jedná o bankovní úvěry splatné v letech 2025 až 2028 a pět emisí dluhopisů se splatností v letech 2025 až 2031. Pro upřesnění: zatím je ticho před bouří, o první miliardovou splátku se věřitelé přihlásí v květnu 2025.
Agresivní zadlužování a vysávání peněz známe spíše z amerického prostředí. V Česku jej „proslavili“ Zdeněk Bakala a Peter Kadas, kteří v roce 2006 podobně vycucli a zadlužili těžební společnost OKD. Tato strategie funguje v době prosperity, ale jakmile na firmu či celou ekonomiku dopadne krize, tak je zle. Pak už zbývají vesměs jen čtyři možnosti – bankrot, finanční pomoc vlastníka, vynucený prodej firmy a nebo přemluvit věřitele k restrukturalizaci dluhu. Příběh skupiny NWR/OKD skončil bankrotem, uhelné doly poté skoro zadarmo získal stát.
Rekordní zisk a pak už jen temné vyhlídky
Ironií osudu je, že v loňském roce vykázala společnost Net4Gas rekordní finanční výsledky. Konsolidované tržby vzrostly o téměř 25 procent na 12,95 miliardy korun. Provozní zisk se zvýšil o 38 procent na 8,87 miliardy korun a čistý zisk o 64 procent na 6,24 miliardy korun. Stalo se tak navzdory faktu, že tranzit plynu přes českého území – mimochodem hlavní generátor zisku Net4Gasu – klesl meziročně o 40 procent.
Jenže pak se už začaly sypat špatné zprávy. Ruský Gazprom přestal v srpnu loňského roku posílat do Evropy plyn potrubím Nord Stream a v prosinci navíc přestal platit dohodnuté platby za rezervovanou kapacitu v českých plynovodech. Přitom ještě v roce 2021 tvořily platby od Gazpromu a jeho dceřiných firem 76 procent tržeb Net4Gasu. Ten sice proti Gazpromu zahájil rozhodčí řízení, ale jeho výsledek je v nedohlednu.
Statistiky Energetického regulačního úřadu uvádějí, že tok zemního plynu přes Česko do zahraničí ve druhém čtvrtletí činil pouhých 151 milionů m3, což je v meziročním srovnání o 98 procent méně. Problém je v tom, že po ukončení dodávek plynu z Ruska do Německa se Česko stalo „zemí na konci trubky.“ Norský plyn a zámořský plyn, dopravovaný do západoevropských LNG terminálů ve zkapalněné podobě, doteče maximálně do Česka. Svou roli zde hraje i přístup Slovenska a Rakouska; tyto země se po kratším období diverzifikace dodávek vrátily k téměř úplné závislosti na dovozu ruského plynu.
Čistý dluh je 27 miliard Kč
Finanční investoři zpravidla kupují firmy na časově omezenou dobu, nejčastěji na pět až deset let. O prodeji Net4Gasu se na trhu hovoří už několik let, vhodnou dobu však Němci a Kanaďané promarnili. Vzhledem k propadu tržeb a vysokému zadlužení je hodnota Net4Gasu téměř jistě záporná. I kdy by nový vlastník (ať už to bude státem vlastněný ČEPS jako v případě zásobníků nebo kdokoli jiný) zaplatil za Net4Gas symbolickou jednu korunu, tak se bude muset vypořádat s obřím zadlužením.
Současní vlastníci byli féroví aspoň v tom, že rekordní loňský zisk ponechali na účtech plynárenského podniku. Ten měl ke konci roku 2022 k dispozici 6,8 miliardy korun v hotovosti. Čisté zadlužení, tedy rozdíl mezi absolutní výši dluhu a volnými penězi, tak dosahuje necelých 27 miliard korun. Ale i to je v současné situaci, v níž se Net4Gas nachází, příliš mnoho.
David Tramba
