Co bude se staršími fotovoltaickými elektrárnami po roce 2030, až jim stát přestane vyplácet provozní podporu? Odpovědi na tuto otázku zkusila zjistit Solární asociace, která oslovila sedm desítek provozovatelů velkých fotovoltaik. A výsledek? Většina z nich chce pokračovat ve výrobě elektřiny i bez dotací.

Ze 70 účastníků ankety chtějí pouze dva v roce 2030 ukončit výrobu elektřiny a rozebrat své fotovoltaické parky. Dalších sedm uvedlo, že skončí do roku 2035. Zbývající chtějí pokračovat. Mnozí počítají s modernizací elektráren a jejich doplněním o bateriové úložiště. Hlavní výsledky ankety zveřejnil na nedávné odborné konferenci výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář.

Panely s dvojnásobným výkonem

Trendem příštích let bude takzvaný repowering. Většina solárních panelů sice vydrží v provozu déle než dvacet let, avšak dochází k jejich zastarávání. Zatímco v roce 2010 nakupovali investoři solární panely o výkonu 180 až 230 wattů, dnes už dosahuje výkon jednoho panelu běžně 400 až 500 wattů. Na stejném pozemku tak lze umístit dvojnásobně výkonnou fotovoltaickou elektrárnu.

Solar Global, ale i další investoři, stále více sázejí na kombinaci fotovoltaiky s bateriovým úložištěm. Foto: Solar Global

Podle průzkumu Solární asociace uvažují o modernizaci či repoweringu dvě třetiny vlastníků velkých fotovoltaik. Více než polovina chce pořídit také bateriové úložiště energie. Souvisí to se situací na spotovém trhu s elektřinou. Dopoledne a odpoledne bývá cena elektřiny vlivem vysoké výroby z fotovoltaiky nízká, někdy až záporná. Baterie umožňují dodávku do sítě odsunout do večerních a ranních hodin, kdy bývá elektřina naopak nejdražší.

Nová povolení a razítka

Další zástupce Solární asociace Jiří Bím upozornil, že pouze 43 procent fotovoltaik získalo stavební povolení jako trvalé stavby. Ostatní mají povolení pouze na časově ohraničenou dobu. Podmínkou delšího provozu tak v jejich případě bude získání souhlasu příslušných úřadů – a v případě pronajatých pozemků též jejich vlastníků. V řadě případů je nezbytné získat také souhlas s dalším vynětím pozemků ze zemědělského půdního fondu.

Jednatel společnosti Ekotechnik Czech Tomáš Korostenský upozornil ještě na další problém. S koncem státní podpory zmizí také režim povinného výkupu vyrobené elektřiny. Ten zajišťují tři největší dodavatelé elektřiny. Provozovatel fotovoltaiky si tak bude muset najít jiného odběratele. Tím může být některý z dodavatelů elektřiny, ale také průmyslový či jiný podnik na základě smlouvy typu PPA. Jisté je to, že současné tržby a zisky majitelů velkých fotovoltaik po roce 2030 spadnou na zlomek původních hodnot.

Top 12 vlastníků solárních elektráren v ČR (stav k 1.2.2026)

firemní skupinacelkem (MW)FVE postavené 2008–11 (MW)FVE postavené od 2020 (MW)
ČEZ208,7125,183,6
Jufa126,5126,5
Enery9797
Global Energy Investment58,63424,6
Pražská energetika53,525,727,8
Decci41,241,2
Josef Stauner38,931,97
REN Power CZ32,132,1
Z-Group / Ferromet25,225,2
WIS Group Europe23,413,59,9
CTP Invest21,26,115,1
Scatec Solar19,819,8
Zdroj: licence.eru.cz, jednotlivé společnosti, Ekonomický deník (součet za celé firemní skupiny)

Dopady solárního boomu

Řeč je o fotovoltaikách, které vyrostly hlavně během solárního boomu v letech 2009 a 2010. Do konce roku 2010, tedy než vláda štědrou finanční podporu seškrtala, stihli investoři pořídit zdroje o výkonu 1953 megawattů. Stát nedokázal včas zareagovat na pokles ceny solárních panelů a podpora zůstala příliš vysoká. Provozní podpora starších fotovoltaik vychází na zhruba 28 miliard korun – každým rokem. V praxi tyto platby zčásti redukuje srážková daň, přesněji řečeno „solární odvod“ z vyplacené podpory.

Druhou stranou mince je hrozící propad výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů v Česku. Ten nastane v případě, že provozovatelé po ukončení 20leté podpory odstaví z provozu své solární a větrné elektrárny, ale také bioplynové stanice. Takový krok by zhoršil pozici Česka, které má mezi státy Evropské unie jeden z nejnižších podílů obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě elektřiny