Zpráva evropského parlamentu o ekonomické bezpečnosti poprvé otevřeně jmenuje Čínu jako hlavní hrozbu pro evropský průmysl. Dokument upozorňuje na obří obchodní deficit i stoprocentní závislost EU na čínských surovinách, jako jsou vzácné zeminy či hořčík. Poslanci žádají zavedení vyšších antidumpingových cel, zrychlení vyšetřování nekalé soutěže a vytvoření nového mechanismu pro prověřování investic, který zabrání odlivu citlivých technologií z EU.
Evropský parlament přijal nezávaznou zprávu o ekonomické bezpečnosti, která vyzvala Komisi ke zpřísnění nástrojů na ochranu evropského obchodu a snížení závislosti na komunistické asijské velmoci. Poslanci ji schválili v poměru hlasů 415 proti 105.
Dokument vypracoval poslanec Juan Ignacio Zoido Álvarez (EPP/Španělsko) pro výbor pro mezinárodní obchod. Shrnuje postoj parlamentu k doktríně ekonomické bezpečnosti, kterou připravuje bruselská exekutiva.
Výslovně varuje před Čínou
Na rozdíl od dřívějších návrhů, které odkazovaly pouze na anonymní třetí země, Čínu výslovně jmenuje a kvantifikuje její expozici. Zpráva poukazuje na deficit obchodu s Čínou ve výši přibližně 400 miliard eur (9,7 miliardy korun). A to i přesto, že EU má se zbytkem světa obchodní přebytek.
Připomíná také téměř úplnou závislost na čínských dodávkách kritických surovin. V případě dovozu vzácných zemin to je dokonce 98 procent, u hořčíku čínský podíl činí přes 90 procent. „Nemůžeme se nadále spoléhat na Rusko, pokud jde o plyn, ani na Čínu, pokud jde o solární panely,“ řekl po hlasování Zoido Álvarez.
Požadavky na přísnější nástroje
Exportní možnosti Číny jsou z velké části výsledkem dotované výrobní kapacity komunistického režimu. Poslanci Evropského parlamentu tvrdí, že to vedlo k deindustrializaci v celé Evropě a nelze to kompenzovat pouze růstem produktivity.
Zpráva naléhá na bruselskou exekutivu, aby přijala vyšší antidumpingová cla, ukončila pravidlo „nižšího cla“ a zkrátila lhůty pro šetření na ochranu obchodu.
Požaduje také přijetí specializovaného právního rámce pro prověřování investic do zahraničí s cílem omezit únik kritických technologií. Komise by také měla silněji kontrolovat zahraniční akvizice v rámci evropského bloku, jež ohrožují ekonomickou bezpečnost EU.
Ekonomická aktivita Číny v EU roste
Čínské přímé zahraniční investice v Evropě v roce 2025 vzrostly meziročně o 67 procent na 16,8 miliardy eur (406,6 miliardy korun), což je nejvyšší úroveň od roku 2018. Aktivita v oblasti fúzí a akvizic vzrostla o 89 procent na 7,9 miliardy eur (191,2 miliardy korun) a investice na zelené louce vzrostly o 51 procent na rekordních 8,9 miliardy eur (215,4 miliardy korun).
Samotný evropský kontinent absorboval zhruba čtvrtinu globálních čínských investic, oproti 17 procentům v roce 2024. Zpráva konstatovala, že čínská investiční a obchodní dominance ohrožuje globální ekonomickou soutěž.
„Obchod nemůže být spravedlivý v systému, kde jedna země dominuje a zaplavuje globální trh,“ konstatuje usnesení. Členské státy musí do 30. června podat zprávu o zahraničních investicích do citlivých technologií, po nichž Komise zváží specializovaný režim screeningu.
