Ačkoliv jsou sociální sítě hlavním zdrojem informací pro 97 procent mladých Evropanů, teenageři je konzumují spíše jako formu zábavy. Nová pravidla mají občany od dětství do stáří naučit odhalovat manipulativní algoritmy, dezinformace nebo obsah generovaný umělou inteligencí. Společný přístup má zároveň sjednotit dosud roztříštěnou praxi členských států a zavést přísnější regulaci pro tvůrce digitálního obsahu.
Náctiletí konzumují zprávy ze sociálních sítích především kvůli zábavě a poutavosti, nikoli k informování o tom, co se doma nebo ve světě děje. Poslanci Evropského parlamentu to chtějí změnit. Mediální gramotnost a digitální výchova se mají v celém evropském bloku vyučovat jako základní teoretické dovednosti.
Závislost na sociálních sítích
Souvisí to s rostoucími obavami ze šíření dezinformací a závislosti mladých lidí na obsahu ze sociálních sítí. Europoslanci chtějí, aby mediální gramotnost byla běžným školním předmětem. Parlament přijal tento postoj 447 hlasy pro, 128 proti a 78 se zákonodárců se hlasování zdrželo. Iniciativu podpořil i parlamentní Výbor pro kulturu a vzdělávání.
Výbor argumentoval, že mediální gramotnost a digitální výchova se mají vyučovat na všech úrovních vzdělávacího systému. A také během celého života, aby se podpořila co největší účast napříč generacemi. Vyzval také ke společnému evropskému přístupu, který bude financován z rozpočtu EU. Také influenceři na digitálních platformách mají mít přísnější pravidla například pro používání nástrojů umělé inteligence.
Bezpečně se orientovat v online prostředí
„Evropa musí své občany vybavit tak, aby rozuměli digitálnímu prostředí a mohli se v něm bezpečně orientovat. A také stanovit jasná pravidla pro platformy, influencery a obsah generovaný umělou inteligencí ve veřejném životě a vzdělávání,“ vysvětlil zpravodaj Marcos Ros Sempere (S&D/Španělsko).
Sociální sítě se staly základním zdrojem informací pro mladší Evropany. V evropském bloku se 97 procent mladých lidí denně připojuje k internetu. Digitální platformy jsou stále častěji hlavním zdrojem zpráv pro osoby ve věku 15 až 24 let.
Ochrana demokracie
Mediální gramotnost zahrnuje dovednosti, znalosti a porozumění potřebné k efektivnímu a bezpečnému používání médií. Znamená to víc se zaměřit na to, jak používat mobilní zařízení nebo se pohybovat v online prostředí.
Vyžaduje také schopnost kriticky hodnotit informace. Parlament chce, aby programy mediální gramotnosti pomáhaly občanům rozpoznávat návykový design a emocionálně manipulativní obsah. Mají se také lépe naučit rozlišovat mezi redakčním, komerčním a jiným materiálem, který vytvořila umělá inteligence.
Ačkoli vzdělávání zůstává primárně v kompetenci jednotlivých států, digitální platformy jednoduše překračují hranice. Poslanci proto chtějí větší koordinaci mezi unijními orgány a členskými zeměmi. Do tohoto úsilí chtějí zapojit také učitele, školitele, rodiče, novináře a občanskou společnost.
Celoživotní proces
Výzkumná služba Evropského parlamentu zdůraznila, že mediální gramotnost je celoživotní proces, protože se digitální a mediální prostředí neustále rychle vyvíjí. Starší generace, znevýhodněné skupiny a lidé s menšími zkušenostmi s online prostředím mohou potřebovat různé formy podpory.
„Mediální gramotnost a digitální učení se musí stát základními dovednostmi pro každého, a to v každém věku,“ uvedl Ros. Poptávka už nyní existuje. 58 procent Evropanů by mělo zájem o přístup k online školení v oblasti mediální gramotnosti, zatímco pouze 10 procent ho již absolvovalo.
Roztříštěný přístup k mediální výchově
Například Finsko už má národní politiku mediální gramotnosti, jejímž cílem je rozvíjet tyto dovednosti od dětství do stáří. Její přístup zahrnuje podporu pedagogů, odborné vzdělávání a aktivity, které podporují veřejné knihovny.
V jiných členských státech jsou iniciativy více rozptýleny mezi regulační orgány, organizace občanské společnosti a jednotlivé projekty. Výsledkem je, že se v jednotlivých zemích sedmadvacítky k mediální gramotnosti přistupuje velmi rozdílně.
