Správa železnic zahájila přípravy nového železničního spojení vysokorychlostní tratě (VRT). Připravovaná stavba je nyní ve fázi zpracování studie proveditelnosti. Probíhá také mapování krajiny a získávání podkladů pro rozhodování o umístění stavby. Stavba VRT má mnoho příznivců, ale velmi hlasití jsou také její odpůrci, kteří se sdružují v několika spolcích. Podle ředitele odboru přípravy vysokorychlostních tratí Správy železnic Martina Švehlíka bude VRT pro ČR jednoznačně ekonomicky výhodná.
Spolky, které podepsaly Memorandum o vzájemné spolupráci proti současnému umístění a provedení stavby vysokorychlostní trati tvrdí, že stavba znehodnotí kvalitní ornou půdu a zároveň omezí hospodaření na jejich pozemcích – je to pravda? Jednáte s nimi o tom?
Projednali jsme to se Svazem zemědělců ČR a s Agrární komorou. Ano, ten zásah do země bude. Když jsme se podívali do studie proveditelnosti, tak jsme na desetině záborů, které nám byly přičítány. A byla to právě orná půda, která v ČR mizí i z jiných důvodů. Takže zásah tu je, ale je nutné si uvědomit, jak je trať široká. Jde opravdu zhruba o 14 metrů.
V zásadách územního rozvoje nebo v územních plánech máme koridor 200 metrů, ale tam ta trať fyzicky nebude. Navíc velkou část bude tvořit zeleň. A když budeme trať spouštět do provozu, tak tam musíme dát propojení, biokoridory, cyklostezky, místní komunikace a musíme řešit i hospodaření s pozemky, které tam zůstanou. Budeme muset zajistit i prostor pro zemědělskou techniku. Ale zábory tu samozřejmě jsou, bez toho taková stavba udělat nelze. Máme za to, že francouzské řešení stavby VRT je, co se týká financí i rozměrů tělesa dráhy, nejrozumnější.
Proč je potřeba kvůli vysokorychlostním tratím bourat domy? Jak budete majitele odškodňovat?
Jak jsem říkal, v současné době nemáme konkrétní pozemky. Samozřejmě máme technický návrh, ale dokud nemáme razítko na technickém rozhodnutí, tak úplný soupis pozemků nemáme. Po právoplatném územním rozhodnutí můžeme obeslat všechny dotčené majitele jak pozemků s návrhem na odkup podle liniového zákona. Očekávám to v roce 2023 a dál.
Většinou jsou trasy vedeny mimo zastavěné území, takže demolic bude velmi málo. Jsou to jednotky případů na jednotlivé úseky. Samozřejmě to nějaký počet je. Často to nejsou domy určené k trvalému bydlení, jsou tam zásahy i jiných typů, ale jsou to opravdu jednotlivé případy.
Obce mají obavy z toho, že jejich katastry rozřeže budoucí trať. To může narušit běžný život v obci. Budete to nějak řešit?
My musíme splnit všechny limity, které se týkají ochrany přírody. Vše teď velmi pečlivě posoudíme v hlukových studiích, které jsou součástí dokumentace pro územní rozhodnutí. Pro první úsek Běchovice – Poříčany jsme nechali u zpracovatele dokumentace udělat zvláštní studii na zvukový boom, tedy na ten třesk, když vlak například vyjíždí z portálu.
V té bylo doloženo, že na tom úseku nic takového nenastane a pracujeme s tím od samého začátku. Pokud bychom limity překročili, nedostaneme EIA (EIA je označení pro proces, jehož cílem je získat představu o výsledném vlivu stavby na životní prostředí pozn. red.). Musíme splnit i ochranu před vibracemi, které mohou teoreticky nastat. Což je zase výhoda francouzského řešení – přes štěrkové těleso se hluk šíří méně, než přes pevnou jízdní dráhu, kterou používají například Němci.
Tohle všechno bude v dokumentaci pro územní rozhodnutí pečlivě popsáno. A pak budeme samozřejmě reagovat na prostupy do krajiny. Proto se bavíme se zástupci obcí, abychom tam dodali cyklostezky nebo třeba poutní místa. I proto jsme také byli za místními zastupiteli, aby nám toto řekli. My si to kreslíme do mapy, předáváme to zhotovitelům a ti na to reagují. Samozřejmě tam budou místní komunikace nebo biokoridory pro zvěř.
Na řadě míst, kde se VRT připravuje, panují podle zástupců obcí problematické geologické podmínky.
Na některé trasy máme předběžné geologické průzkumy v různých podrobnostech. I to je samozřejmě součást správy pro území rozhodnutí. Bez toho se nikam nedostaneme, protože technik musí mít podrobnější projekt. Měli jsme před 14 dny předběžnou tržní konzultaci, kdy bude zpracováno spojení od německého portálu v Ústí nad Labem. Máme různé stupně modelu, které postupně zpřesňujeme.
Spolky si stěžují, že s nimi Správa železnic nekomunikujete. Není zde prostor pro zlepšení?
Můžete se podívat na naše webové stránky, kde je souhrn všech jednání, kde kolegové byli. Někde to je i pro více starostů, sejdou se třeba 4, ale všechny dotčené katastry jsme za poslední dobu navštívili. Samozřejmě nám do toho zasáhla i situace okolo covidu, některé věci jsme museli organizovat dálkově.
Spolek VRTáci poukazuje na to, že se VRT ekonomicky nevyplatí a zpochybňuje ekonomický model, který Správa železnic zpracovala ve studiích proveditelnosti. Není stavba VRT vyhazováním peněz daňových poplatníků?
My jsme jednoznačně přesvědčeni, že stavba VRT je ekonomicky výhodná. Protože tou ekonomikou musí studie proveditelnosti projít. Máme posudek od poradenského sboru Evropské investiční banky JASPER. Tam to je posouzené. Musíme dosáhnout vnitřní výnosové procento, které ukazuje míru vrácení peněz.
Hranice pro ČR je 5 procent, my máme 6 až 11 procent. Což značí to, že každá koruna, která se do nich vloží, se začne vracet. Ukazuje to stabilitu projektu. Do investiční ceny je rovnou započítáno o třetinu investic navíc a v ekonomice projektu pak může být další nárůst ceny nebo naopak tam může být pokles poptávky cestujících. Ale zpracovaná riziková analýza s tím vším pracuje.
Jak hodnotíte debatu s občany, které jste se tento týden v Kutné Hoře zúčastnil?
Zajímavé je, že to ty lidi opravdu zajímá, zjišťují si i věci okolo údržby, recyklace a další. Ti lidé tím žijí. Hlavní věc je, že jim není jedno, co se okolo děje. Proto se snažíme debatu vést, i když spoustu věcí ještě sami nevíme a je to kvůli tomu složité. Opravdu mě zaujalo, do jakých podrobností se tím spolky a občané zabývají.
Eva Paseková
Článek původně vyšel na zpravodajském portálu Česká justice, který stejně jako Ekonomický deník náleží do mediální skupiny Media Network.
