INZERCE

Bojové vozidlo Supacat HMT400, jemuž britské ozbrojené síly přezdívají „Šakal“ (Jackal). Foto: Supacat

Lehká útočná auta pro chrudimské výsadkáře? Drahé stroje na mise, se kterými se už nepočítá

Česká armáda se chystá nakoupit lehká útočná vozidla pro výsadkáře k vyzbrojení výsadkového pluku v Chrudimi za 5,6 miliard korun. Veřejná zakázka na pořízení lehkých útočných vozidel sice nebyla oficiálně vyhlášena, ale už nyní budí značné emoce. V současné době je ve stavu přípravy zadávací dokumentace a o její případné realizaci bude rozhodovat nový kabinet a nové vedení resortu obrany. Už teď se ale hojně objevují argumenty, že by armáda nakoupila zbytečně drahé a těžké zahraniční vozy, které jsou šité na míru zahraničním misím, jež už pominuly nebo se už v takové míře neprovozují.

Po desetileté přestávce se v české armádě začalo velmi živě skloňovat téma nabídky kolového vozidla od britské společnosti Supacat, známého jako HMT600 Coyote, HMT400 Jackal nebo Extenda.

V roce 2010 si vozidlo tohoto typu chtěli koupit speciálové z prostějovské 601. skupiny speciálních sil na misi pro Afghánistán, projekt ale odmítl tehdejší ministr obrany Alexandr Vondra. Tento typ útočných vozidel by byl jako hlavní výzbroj pro výsadkový pluk drahým, a také těžkým artiklem. Navíc by šlo o úplně novou platformu, o kterou by se armáda musela logisticky postarat.

Oficiálně z obrany sice zaznívá, že je možné vybírat z řady vozidel různé provenience. Dosavadní vývoj ale podle bezpečnostních insiderů směřuje k tomu, že je chystaná akvizice „šitá“ právě pro firmu Supacat, jejímž dealerem je česká společnost LPP s.r.o., vlastněná holdingem L.P.P. českého zbrojaře Jiřího Sauera.

Nová lehká útočná vozidla (LÚV) by měla podle plánů armády mají nahradit dosluhující Land Rovery z let 2006 až 2009 pro speciální síly a výsadkáře české armády. Jejich možný nákup byl zmíněn v koncepci rozvoje armády do roku 2030. Tu schválila vláda před dvěma lety. Pak bylo dlouhou dobu ticho.

To se změnilo 31. srpna na radě ministra obrany pro obranné plánování. Na možnou akvizici upozornil jaké první deník Právo a Novinky.cz. Na tento mediální výstup tvrdě zareagovalo ministerstvo obrany:

„Jan Menšík ve vydání deníku Právo 30. října 2021 pod titulkem ´Obrana náhle spěchá s nákupem aut za 7 miliard´ zavádějícím způsobem rozebírá plánovaný nákup lehkých útočných vozidel pro 43. výsadkový pluk. Proto je třeba uvést na pravou míru okolnosti připravované akvizice, které resort MO redaktorovi vysvětlil, ne všechny informace se však dostaly do jeho článku,“ zareagovalo ministerstvo. A zveřejnilo na svém webu komunikaci s novinářem.

NATO nechce expediční sbor, ale moderní konvenční síly

Severoatlantická aliance v čele s USA v srpnu 2021 ukončila stažením svých sil dvacetileté angažmá v konfliktu v Afghánistánu. A generální tajemník aliance Jens Stoltenberg vyhlásil, že prioritou NATO už nejsou zahraniční bojové operace, ale obrana teritoria aliančních členů. Čteme-li mezi řádky, míříme k budování armád s těžkou výzbrojí, čelící vojenské hrozbě z Východu. Tedy dále mezi řádky – z Ruska.

I za této konstelace česká armáda investuje už dva roky obrovské úsilí do výstavby lehkého výsadkového pluku. Ten se vzhledem ke své vysoké mobilitě a relativně slabé výzbroji hodí ovšem pro zahraniční expediční operace proti lehce vyzbrojeným povstalcům, ale nikoli konvenční nepřátelské armádě. Ve zkratce: budujeme si dva roky jednotku pro mise podobné té v Afghánistánu. Tato mise už ale byla ukončena.

Ba co víc, v době rostoucí ekonomické, hospodářské a energetické krize je třeba šetřit každou korunu. A zaměřovat se na základní úkoly obranyschopnosti. Mezi ně ale mise výsadkářů daleko od českých hranic patří stěží.

Technika pro minulou válku?

Pokud už má tedy česká generalita potřebu pořídit techniku, která je v Evropě k neupotřebení, lze vyzbrojení zajistit léta osvědčeným způsobem. Několik potřebných lehkých útočných vozidel si lze půjčit. Nebo jich několik v případě potřeby urgentně nakoupit, jako to udělalo například Estonsko. Na nákupy neperspektivní výzbroje pro celé pluky prostě není třeba vyhazovat peníze.

Pojďme si proto popisovanou plánovanou akvizici probrat ještě jednou prostřednictvím jednoduché aritmetiky.

Aktuálně řešená lehká útočná vozidla by měla vyjít zhruba 30 miliónů korun za kus. Pro srovnání: 79 lehkých útočných vozidel vozidel Kajman nakoupilo ministerstvo obrany v roce 2009 od společnosti SVOS Přelouč za 391,42 miliónu korun (v jednotkové ceně cca 5 miliónů za kus).

Velký cenový rozdíl, že?

I další argumenty proti nákupu LÚV jsou snadno pochopitelné: česká armáda by zbytečně nakoupila zahraniční vozy, které jsou šité na míru zahraničním misím, které už pominuly nebo už se v takové míře neprovozují. A šlo by o zcela novou techniku, o kterou by se vojáci museli logisticky starat.

Ba co víc. Kvůli tomuto projektu by zmizely finanční prostředky na jinou potřebnou techniku.

Na závěr snad už jen poslední argument, a to zásadní protimluv. Lehkými útočnými vozidly by měla být myšlena náhrada za lehčí Kajmany na podvozku Land Rover Defender 1. I když se projekt stále jmenuje LÚV (lehká útočná vozidla), vozy, o kterých česká generalita přemýšlí, jsou výrazně těžší a nacházejí se výrazně mimo požadovanou kategorii.

Jan Hrbáček