INZERCE

Podle Správy železnic jsou VRT navrhovány tak, aby bylo minimalizováno dotčení chráněných prvků v krajině. Foto: SŽ

Kvůli plánované vysokorychlostní železnici přijdou zemědělci o více než tři tisíce hektarů půdy

Zemědělci chtějí jednat se státem o výstavbě vysokorychlostní trati mezi Prahou a Brnem. Koridor má zabrat přes 3300 hektarů úrodné půdy, což vadí Zemědělskému svazu ČR. O koridoru chce jednat také Agrární komora ČR. První setkání se zástupci ministerstva dopravy se již uskutečnila v uplynulých dnech, další by měla být na začátku května.

Podle svazu hrozí i to, že severní varianta koridoru ovlivní hydrologickou bilanci povodí řeky Vrchlice, které je zdrojem pitné vody pro šedesát tisíc obyvatel Kutnohorska. Vybudování vysokorychlostní železnice je však klíčové z mnoha ohledů. Jedním z nich je i nutnost postupně přesunovat nákladní dopravu ze silnic na koleje. Vysokorychlostní tratě by mohly umožnit odlehčení těm stávajícím, kde by nákladová doprava mohla získat více prostoru. Samotné vysokorychlostní tratě budou určeny pouze pro přepravu osob.

Majitelé pozemků bez informací

Plánovaná vysokorychlostní trať zasáhne pozemky několika stovek zemědělců, mimo jiné i společnost PIAS Suchdol, která by měla ztratit 100 hektarů pozemků. „Hovoří se o výstavbě vysokorychlostní trati, ale nás jako vlastníka dosud nikdo nekontaktoval a na našich pozemcích se již pohybují geodeti,“ dodal vedoucí rostlinné výroby firmy Jan Mikulka.

Podle něj plánovaná stavba zničí až 15 milionů tun ornice a Česko přijde o možnost, aby kolem tří milionů metrů krychlových vody bylo ročně vsakováno a zadržováno v přírodě. Centimetr ornice se pak vytváří zhruba sto let, upozornil.

Mikulka dodal, že státní orgány hovoří o tom, že plánovaný zábor půdy by měl činit zhruba 40 metrů na šířku. Ve skutečnosti se podle něj tento údaj týká pouze samotné trati, nezapočítává protihlukové stěny, dopravní stožáry a další. Mikulka řekl, že problematická byla i jižní varianta trati. Možností by podle něj mohla být modernizace současných tratí.

Nedostatečná komunikace státu

Proti způsobu komunikace státu protestuje také Agrární komora ČR. „Stát se i z důvodu současné pandemie covidu-19 dostatečně nezapojil do rozhodování o budoucí trase trati dotčené obce a především majitele dotčených pozemků. To způsobilo rozčarování řady hospodářů, jimž se bez předchozího ohlášení v polích objevily geodetické čety, které začaly provádět zaměřování. Chápeme, že kvůli pandemii je komunikace náročnější než dříve, ale vzhledem k míře zásahu do hospodaření a krajiny považujeme zapojení všech aktérů do debaty v tomto případě za nezbytné,“ uvedla mluvčí komora Barbora Pánková.

Mapa vysokorychlostních tratí v ČR. Foto: Správa železnic

Podle předsedy Zemědělského svazu Martina Pýchy v České republiace stále mizí sedm hektarů zemědělské půdy každý den. Jde hlavně o zastavování, v menší míře pak například o zalesňování. Proti roku 1950 tak v ČR zmizela třetina orné půdy. Stát pak nemá vůbec žádnou představu, kolik půdy se má zastavit již podle schválených rozvojových plánů, dodal Pýcha.

Například v okrese Benešov má jít o 14 procent zemědělské půdy, v Karviné pak o 29 procent ploch. Svaz bude apelovat na stát, aby tyto věci začal zjišťovat a vytvořil definice rezervních zemědělských oblastí, které nebudou zastavené z žádného důvodu. Jinak do budoucna nebudou moci zemědělci vyprodukovat dostatek potravin, uzavřel Pýcha.

Dlouho očekávané VRT

Vlaky na vysokorychlostní železnici by u nás podle odhadů mohlo v budoucnu využívat přes 130 tisíc cestujících denně. Stát si od vysokorychlostních tratí slibuje především výrazné zkrácení jízdní doby.

O aktuálně přetíženou konvenční železniční síť se musí dělit osobní a nákladoví dopravci. Kromě vysokorychlostních tratí je nutné tak dále pokračovat v elektrifikaci stávajících tratí a ve sjednocování trakčního vedení na střídavý proud.

čtk, pdm