Zemědělský výbor Poslanecké sněmovny na své včerejší schůzi podpořil návrh na zavedení povinných podílů potravin českého původu na pultech obchodů. Pro pozměňovací návrh poslance Radima Fialy (SPD) k novele zákona o potravinách hlasovali poslanci vládní koalice a jeho strany. Do roku 2027 by tak obchodníci měli prodávat 73 procent potravin českého původu či z českých surovin, a to včetně produktů z vína. Poslanci také doladili definici tzv. dvojí kvality potravin, tedy prodeje zboží ve stejném obalu ale s odlišným složením. Navrhli i úpravu zákona o zadávání veřejných zakázek. Jednou z podmínek zakázky na potraviny by tak mohl nově být i požadavek na jejich lokální původ nebo biokvalitu.
Zemědělský výbor Poslanecké sněmovny včera na svém jednání podpořil zavedení povinných podílů potravin českého původu na pultech obchodů. Podle pozměňovacího návrhu poslance SPD Radima Fialy tak všichni prodejci s obchodní plochou nad 400 metrů čtverečních budou muset od roku 2022 nabízet nejméně 55 procent potravin původem z České republiky. Kvóta se bude každý rok o tři procenta zvyšovat až do roku 2027. Pak se má minimální povinný podíl prodávaných českých potravin ustálit na 73 procentech. Povinnost se nemá týkat specializovaných prodejen, kde má však bližší podrobnosti ministerstvo zemědělství ještě upravit vyhláškou.
Návrh kromě zástupců SPD podpořili poslanci vládní koalice. Proti se postavili dva pirátští poslanci a také bývalý ministr zemědělství za ODS Petr Bendl a místopředseda TOP09 Vlastimil Válek. Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) zaujal na jednání k návrhu neutrální stanovisko.
Povinné podíly se mají týkat základních potravin a surovin, které pochází z území ČR. U ovoce a zeleniny a také hub se tím rozumí, že byly vypěstovány, zpracovány a zabaleny v ČR (včetně mražené nebo konzervované zeleniny a marmelád, broskví či meruněk). U potravin živočišného původu pak že se zvíře narodilo, vyrostlo a bylo poraženo a zpracováno na území ČR. U vícesložkových potravin (včetně cukrovinek či bylinných čajů) musí 75 procent z jejich celkové hmotnosti tvořit složky českého původu. To se ovšem netýká vinařských produktů. Ty musí být stoprocentně české.
Návrh přílohy k zákonu o potravinách se seznamem potravin, jež mají podléhat kvótám
Potraviny z krátkého dodavatelského řetězce – ale jen českého
Návrh na zakotvení povinných kvót potravin českého původu se řeší již od února letošního roku a je dlouhodobě terčem kritiky. Jednou z hlavních připomínek je skutečnost, že kvóty představují porušení pravidel jednotného vnitřního trhu EU. Poslance a ministra Tomana na to v minulosti upozorňovali nejen obchodníci nebo poslanci výboru pro evropské záležitosti, ale dokonce i evropský komisař pro vnitřní trh Thierry Breton. Podobná ustanovení navíc Evropská komise v jiných státech EU již napadala.
Poslanec Fiala se těmto výhradám pokusil vyjít vstříc upřesněním, že se jedná o potraviny z „krátkého dodavatelského řetězce“. To je princip, který Evropská komise s ohledem na své ambice v oblasti ochrany životního prostředí obecně podporuje a nepovažuje jej za porušení pravidel vnitřního trhu EU. Nevylučuje totiž obchodování přes hranice. Ve stejném duchu ostatně poslanci ještě navrhují úpravu zákona o zadávání veřejných zakázek. Podle ní si veřejní zadavatelé nakupující potraviny budou moci klást jako podmínku jejich lokální původ z krátkého dodavatelského řetězce nebo biokvalitu.
V případě Fialova návrhu kvót se však musí tento dodavatelský řetězec odehrát výhradně na území České republiky. I nadále jej lze tak z hlediska volného pohybu zboží po EU považovat vůči zemědělcům a potravinářům z jiných států za diskriminační.
Na Silvestra bez českého sektu?
Kritici kvót poukazují také na to, že s ohledem na nízkou míru soběstačnosti nebudou čeští zemědělci a potravináři schopni potřebné množství českých surovin a potravin dodat. A nejde jen o ovoce a zeleninu nebo vepřové maso, ale také o uzeniny a zpracované masné výrobky, u nichž nejsou podle obchodníků potravináři podmínku 75 procent jednoduše schopni splnit. „Kvóty by mohly sice zemědělcům pomoci, ale na druhou stranu by zlikvidovaly některé potravináře,“ sdělil před dvěma měsíci Ekonomickému deníku jednatel sítě hypermarketů Globus ČR Hans Jörg Bauer. Podobné obavy vyjádřil i ředitel společnosti Bohemia Sekt Ondřej Beránek. Čeští vinaři totiž podle něj musí pracovat i s dovezenou surovinou. „U vína je ČR soběstačná asi třetinou produkce. Jak by měli prodejci postupovat, kdyby se na víno vztahovaly kvóty? Co by se dělo v letech, kdy se v ČR sklizeň nevydaří?“ řekl Ekonomickému deníku na konci října.
Povinné kvóty na potraviny českého původu naopak dlouhodobě podporuje Zemědělský svaz nebo Agrární komora. Její bývalý prezident Zdeněk Jandejsek je dokonce jeden z hlavních iniciátorů návrhu. Podle obou profesních komor nejsou čeští zemědělci schopni konkurovat levnějšímu dovozu přebytků ze zahraničí, obchodní řetězce o domácí výrobky nemají zájem, a kvóty tak jen podpoří domácí produkci. Krize kolem covidu-19 navíc ukázala na nutnost zvýšení české soběstačnosti.
Soběstačnost však nelze řešit kvótami, myslí si naopak předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek. Nízká domácí produkce je spíše dokladem nesprávně nastavené české dotační politiky, řekl poslancům. „Je to ukázka toho, že nezvítězil zdravý rozum a respekt k právnímu řádu, ale populismus,“ doplnil ještě Šebek po jednání výboru pro ČTK.
Pirátský poslanec Radek Holomčík v této souvislosti v diskusi upozornil, že Česká republika je výrazně proexportní země. Pokud by se k podobnému kroku uchýlily i jiné státy EU, mohla by se dostat do hospodářských problémů. „Co budeme dělat, jestli se vám podaří volný trh EU takto rozstřelit? Musíme se bavit o ekonomice jako takové,“ naléhal na své kolegy.
Pokuty za dvojí kvalitu pro výrobce i prodejce
Součástí projednávané novely zákona o potravinách je i zákaz tzv. dvojí kvality potravin, tedy zákaz uvádět na český trh potraviny označené „zdánlivě totožně“ s potravinou prodávanou v jiném členském státě Evropské unie, pokud má jiné složení nebo vlastnosti. Jakékoli odlišnosti musí zákazník na první pohled poznat z obalu. Na dodržování zákazu má dohlížet Státní zemědělská a potravinářská inspekce, za jeho porušení může uložit pokutu až 50 milionů korun.
Poslanci ještě navrhli upravit znění zákazu navrženého původně ministerstvem zemědělství tak, aby odpovídal formulaci zákazu „dvojí kvality“ pro nepotravinové zboží. Ten je obsažen v novele zákona o ochraně spotřebitele, která nyní také leží ve Sněmovně. Její znění totiž již prošlo, na rozdíl od novely zákona o potravinách, tzv. notifikací Evropské komise. Je tak jisté, že není v rozporu s pravidly jednotného vnitřního trhu EU.
Za porušení zákazu může být pokutován výrobce i prodejce. To v minulosti kritizovali nejen obchodníci, ale také prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Podle nich stát pokutami cílí na nesprávné viníky a ohrožuje existenci provozovatelů malých prodejen. Těch již tak v Česku ubývá a nemají možnost se velkým výrobcům bránit. Ve stejném duchu již v únoru předložil – neúspěšně – pozměňovací návrh k zákonu Petr Bendl (ODS), podle něhož má za porušení zákazu uvádění potravin ve dvojí kvalitě odpovídat pouze subjekt, který ji vyvolává. Tedy výrobce a případně prodejce privátních značek. Podle ministra Tomana však nelze zúžit odpovědnost jen na výrobce, protože příslušná evropská legislativa stanovuje tuto povinnost všem provozovatelům potravinářského podniku, tedy i prodejcům.
Novelu zákona posílá výbor do třetího čtení již podruhé
Návrh novely zákona o potravinách neprojednával včera zemědělský výbor poprvé. Dokument se jim vrátil ze třetího sněmovního čtení poté, co tam neprošel pozměňovací návrh dvou desítek poslanců z klubů ANO, ČSSD, KDU-ČSL, ODS, KSČM a SPD na zavedení závazného podílu potravin původem z ČR. Kvóty měly podle tohoto návrhu platit již od příštího roku a měly dosáhnout až na 85 procent českých potravin na pultech. Výbor tehdy dostal za úkol se kvótami znovu zabývat a projednat případné dopady při jejich zavedení. Nyní je tedy posílá v upravené podobě do třetího čtení zpět.
„Kvóty na české potraviny jsou samozřejmě naprosto nelegální. Ale než je zruší Ústavní soud, tak Agrofert a jemu podobní budou moci navýšit ceny svých výrobků a neřešit kvalitu, protože z obchodů zmizí jejich konkurence. Právě díky ní jsou ale ceny potravin v Česku tak nízké,“ sdělil Ekonomickému deníku prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu a jeden z nejhlasitějších kritiků kvót Tomáš Prouza. Podle něj by se čeští zemědělci měli spíše zaměřit na kvalitu své produkce. „Řada z nich ale nedokáže vyrábět tak kvalitně a efektivně, aby konkurenci ze zahraničí ustáli. Tak se snaží vybudovat okolo Česka vysokou zeď,“ dodal Prouza.
Helena Sedláčková
Aktualizováno 10. prosince 2020
