INZERCE

Ropovod IKL. Foto: Mero ČR

Kazachstán loni posílil pozici mezi dovozci ropy do Česka, získal téměř 20procentní podíl

Dlouhodobý neklid v Kazachstánu může přidělat starosti i České republice. Roste totiž podíl ropy, kterou dovážíme právě z této středoasijské republiky. Zatímco v roce 2020 pocházelo z Kazachstánu 9 procent importované ropy, loni už to byl dvojnásobný podíl: 18 procent.

Jak ukazují nedávno zveřejněná čísla Českého statistického úřadu za leden až listopad loňského roku, Kazachstán byl skokanem roku mezi dodavateli ropy. Objem dodávek se meziročně zvýšil o 129 procent na 1,14 milionu tun, což znamená druhé místo mezi importéry. Naopak dříve druhý Ázerbájdžán po loňském poklesu o 22,5 procenta spadl na třetí místo. Nejvyšší podíl stále drží Rusko, odkud pochází zhruba polovina ropy dovezené do Česka.

Zajímavostí může být čtvrté místo, které již druhým rokem drží Spojené státy americké. Díky rozvoj těžby z břidlic totiž mají přebytek, hlavně u lehkých typů ropy. Část z těchto přebytků směřuje i do českých rafinerií. V lednu až listopadu se jednalo celkem o 712 tisíc tun, což představuje skoro 11,5 procenta z celkového importu ropy. Relativně malé objemy doputovaly loni do Česka také z Libye a Nigérie.

Dodavatelé ropy do Česka (leden až listopad 2021)

Objem dovozu ropy do Česka ve fyzickém i peněžním vyjádření v lednu až listopadu 2021. Zdroj: ČSÚ – systém STAZO

Jediným zpracovatelem ropy v Česku je Orlen Unipetrol, vlastník ropných rafinerií v Litvínově a Kralupech nad Vltavou. Zmíněný podnik však obchodní smlouvy s dodavateli dlouhodobě nekomentuje. Obecně platí, že litvínovská rafinerie zpracovává sirnatou ropu z Ruska, dodanou ropovodem Družba, zatímco kralupská rafinerie odebírá lehkou ropu z různých koutů světa. Dodávky v tomto případě probíhají prostřednictvím přístavu v Terstu a ropovodů TAL a IKL.

Loňskou statistiku značně ovlivnil růst cen surovin a paliv. Zatímco objem dovozu ropy do Česka za prvních jedenáct měsíců roku vzrostl o 10,4 procenta na 6,22 milionu tun, hodnota importované ropy se zvýšila skoro o 55 procent na 69,9 miliardy korun.

Kazachstán po rozpadu Sovětského svazu výrazně navýšil těžbu ropy, a sice z 25 milionů tun ročně v 90. letech na 91 milionů tun v roce 2019. Během let 1992 až 2019 totiž do země přitekly zahraniční investice ve výši 161,2 miliardy dolarů, které směřovaly hlavně do těžebního průmyslu. Více o ekonomickém vývoji Kazachstánu od získání nezávislosti naleznete ve článku Ekonomického deníku z loňského srpna.

David Tramba