Sobota, 27. listopadu, 2021

Jihomoravský radní pro dopravu Crha: Musíme se začít starat o krajský majetek a peníze na to asi stačit nebudou

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Jiří Crha (ODS) po letech, co vedl Krajský úřad Jihomoravského kraje jako ředitel (za hejtmana Stanislava Juránka z KDU-ČSL), stanul v jeho politickém čele. Jeho ODS utvořila koalici s vítěznou KDU-ČSL, Piráty, Svobodnými a Starosty pro jižní Moravu. Jiří Crha se stal radním zodpovědným za dopravu. V rozhovoru říká, že se nejrůznější spolky a sportovní organizace musí kvůli krizi připravit na léta, kdy nebudou dostávat tolik z krajského rozpočtu jako dosud, protože se rada kraje musí především postarat o krajský majetek. Myslí tím hlavně školy, nemocnice, silnice a mosty.

Vy jste protřelý jihomoravský politik. Co nejvíc trápí Jižní Moravu z hlediska dopravy, kterou máte nově na starosti?

U nás se doprava skládá jak z péče o silnice druhých a třetích tříd, tak z dopravní obslužnosti. Některé kraje mají možná kompetence rozděleny, my to máme vcelku a doprava dělá v rámci rozpočtu nejvyšší položku. Je to zhruba přes 3 mld. Kč a z toho přes 2 mld. dopravní obslužnost. Jak železniční, tak autobusová.

Budete na ni mít peníze? Krize kolem koronaviru zapříčinila propad daňových příjmů a bude to horší.

Teď sestavujeme rozpočet a peníze nejsou. Daňové propady jsou obrovské. Jednak díky poklesu příjmů vzhledem ke krizi způsobené koronavirovou pandemií, a teď k tomu ještě navíc přibývá zátěž spojená se zrušením superhrubé mzdy, která dopadá na kraj. Než byl pozměňovací návrh, dělalo to u nás asi 650 mil. Kč. Nově je to ještě asi o 150 milionů více. Tak se tu bavíme o nějakých 800 mil. Kč. Dopravní obslužnost je zajištěna dlouhodobými smlouvami, které vzešly z výběrových řízení a nemůžeme tam nic moc dělat. Druhá část, která je okolo miliardy, je správa a údržba silnic.

Stavby, které jsou tu zásadní a činí největší problém, jsou R43 na Svitavy, nebo R52 na Vídeň. Kraj ale tady víceméně svou roli splnil. Schválili jsme zásady územního rozvoje a v tuto chvíli je to spíš věcí Ředitelství silnic a dálnic, které budou investorem. Kraj tyto stavby samozřejmě podporuje a to, co mohl udělat, udělal. Mé poslední informace jsou, že by se to mohlo nějak pohnout.

Silnice II. a III. tříd, které obhospodařujeme, jsou ve velice špatném stavu. Pokud bych to měl hodnotit v rámci republiky, tak si myslím, že středočeský kraj je na tom ještě hůře.

O tom, že středočeské krajské silnic jsou „strukturálně“ postižené nadměrnou dopravou a kraj by na jejich opravu měl dostat peníze od státu jsme nedávno mluvili s krajským radním a lídrem ODS ve středočeském kraji Martinem Kupkou

Jižní Morava patří také k těm horším. A to z toho důvodu, že v minulosti se zejména z rozpočtu kraje na opravy moc prostředků nevynakládalo. Takže jsme bohužel zdědili silniční síť v takovém stavu, v jakém je. A jenom pro představu, na příští rok připravujeme rozpočet a příjmy jsou tak nízké, že na nové investice je zatím nula. Uvidíme, jak se to bude dále vyvíjet.

Délka silniční sítě rozdělená podle typu silnic v jednotlivých krajích. Zdroj: ŘSD

Samozřejmě máme peníze na zimní údržbu, ale ne na investice. Jsou stavby, které „jedou“, ale tam šly peníze z Evropských fondů, a nebo z Evropské investiční banky. Opravdu ale nevidím možnosti investování v příštím roce. Kdyby byl přebytek hospodaření, tak bychom jej mohli převést na investice. Ale zatím s tím moc nepočítáme. Což je třeba pro mě strašně problematické. Protože když kandidujete do voleb a říkáte, že tu jsou jedny z nejhorších silnic a musí se s tím něco udělat. A pak přijdete „k veslu“ a zjistíte, že krize je tak velká, že opravdu ty prachy nejsou, nejde s tím moc dělat a je to velký problém.

Kde vidíte ten důvod, že se do silnic neinvestovalo?

Je to politické rozhodnutí. Vidím dva důvody. První je, že kraj dostává v rámci rozpočtového určení daní asi nejméně na hlavu, když to vezmu na počet obyvatel. Je to tuším 6.500,- na obyvatele. Třeba kraj Vysočina má 11.000 na obyvatele. O tom se v rámci asociace krajů mluví a už v minulosti jsem na to upozorňoval. Když se vezme přepočet ze státního rozpočtu třeba na sociální služby, tak jsme zase na chvostu. Pak zase musíte dokrývat věci, které máte dělat ze zákona z vlastního rozpočtu. Druhým důvodem jsou priority politického vedení kraje. To, co ještě zbude, nedají do silnic, ale dají to někam jinam. V minulosti kraj pomáhal na dotacích různým organizacím, obcím, dobrovolným hasičům atd. Na rok 2021 v rozpočtu budou omezeny. Vychází to okolo 150 milionů korun. V minulosti se takto rozdělená částka pohybovala okolo 600-800 mil. Kč.

Z mého pohledu by si měl každý dobrý hospodář nejprve zafinancovat to svoje, měl by se postarat o majetky, které spravuje, jako jsou školy, nemocnice, silnice, a co zbude, o tom se můžeme bavit. Tady byla ta politická rozhodnutí trochu jiná, tak že pomohlo spoustě organizací, sportovcům atd. To je v pořádku, je to i nějaké politikum, získávání si podpory nějakých skupin obyvatel, voličů, ale pak se deficit projeví a mám pocit, že teď se začíná velice prohlubovat. I díky tomu, že ekonomika začíná být problém. Před pěti lety, když šla ekonomika nahoru, tak se to vždy nějak uplácalo, ale teď už to začíná být problém.

Krize přinutí správce veřejných rozpočtů udělat razantní kroky, které jsou dosud třeba s otazníkem.

Dopravní obslužnost, je teď také velké téma. Ruší se spoje, protože nejezdí lidé tolik do práce a studenti do škol. Přepravci říkají, že by jim stát měl pomoci, protože na tom výkonu také ztrácejí peníze. Myslíte si, že je to nastavené správně?

Je to složitá věc. Dopravci na jedné straně říkají, jak jsou ztrátoví, a když si vezmete ČD tak opravdu dnes ztráty vykazují. Když tržby nejsou, ale vlaky jezdí, tak tam propady jsou. V letošním roce jsme měli propad na tržbách 200 mil. Kč. A někdo to musí samozřejmě dokrýt. V tom vidím velký problém. Na druhou stranu největší problém a ty nárůsty začaly roce 2018, možná 19, kdy do nařízení vlády dostala valorizace mezd řidičů. Takže ten, kdo objednal služby, což byly kraje, potažmo obce, tak musel teď najednou ty mzdy dokrýt. S tím samozřejmě rozpočty v době, kdy se zakázky uzavíraly, nepočítaly. Vláda vydala nařízení, pak něco sanovala, občas dala nějakou dotaci, ale to je problém, který se opakuje každý rok. Takže tím došlo k výraznému nárůstu nákladů.

Když vezmu nějaké vize v oblasti dopravní obslužnosti, nebo týkající se silnic, já bych byl strašně rád, kdyby se nám i přes ekonomickou krizi podařilo stav silnic zlepšit, to je jedna věc. Velký problém Jihomoravského kraje je sedmnáct mostů v havarijním stavu. Takže bych byl rád, kdybychom za to volební období jednak dostali mosty do jiných tříd hodnocení, než jsou dnes. Nejhorší hodnotící třídou je 7. A my v této kategorii máme spoustu mostů. Co se týká dopravců, dopravní obslužnosti, tak je velký problém, že kontrola nákladů dopravců je také složitá. Když si vezmete, že platíte 2,2 mld. Kč na dopravní obslužnost, tak zvažujeme, jestli si nepořídit vlastního dopravce. Tuším Liberecký kraj to tak má.

Jiří Crha – náměstek jihomoravského hejtmana zodpovědný za dopravu. Listopad 2020. Foto Jiří Reichl, ED

Mluvíte o autobusových dopravcích?

Ano

Ale Liberec s tím má velký problém. Pořád se „pere“ s ÚOHS. Oni nakoupili akcie existujícího dopravce a teď se to řeší u soudů. Nedávno jsme psali, že tento spor Liberecký kraj prohrál.

Nechali jsme si od firmy KPMG udělat analýzu. Její výsledky budou v nejbližších týdnech představeny. Není to nápad naší koalice, na krajském zastupitelstvu se o tom mnohokrát mluvilo a my jsme to jako opoziční klub v minulém volebním období podpořili. Je na zvážení, jestli nemít svého dopravce. Ne třeba na 100 % linek, ale třeba na 40 %. A na vykrývání aktuálních potřeb. Protože když děláte výběrová řízení, kde jsou nějaké lhůty a třeba stávající dopravce vypověděl smlouvu, tak než se udělá nové výběrové řízení, tak to dlouho trvá. Sice jsou nějaké dohody mezi objednavatelem a dopravcem, není to vysoutěžené a oni vás třeba vydírají, že za tak málo nebudou jezdit a pořád se snaží zvedat ceny, tohle by bylo řešení. V případě, že někdo vypoví smlouvu, nebo nás bude vydírat, nasadíme tam svého dopravce.

A co se týká železniční dopravy, je všeobecně známo, že pořizujeme vlastní vlaky. Je tam dotace 5,5 mld. Celkem je to 6,5 mld. + DPH. Miliardu si půjčujeme. Bude tam výběrové řízení na provozovatele, ale vlaky budou naše. Myslím, že to bude tvrdý tendr a jeho výsledek může být přínosem pro kraj.Věřím v to.

Vlaků bude kolik?

37 souprav, obslouží to zhruba 55 % cestujících na linkách, které máme ve správě. Na ostatních tratích, na kterých nejsou modernizované vlaky budeme do budoucna také muset uvažovat, co s tím. Tyto vlaky jsou 50, 60 let staré a nejsou v dobrém stavu. Bylo to kontroverzní rozhodování, byly na to různé názory. Musíme si vzít úvěr, miliarda není málo, plus DPH, tak ono to nějak naroste. Z logiky věci vyplývá, že když si vlaky pořídí dopravce, tak by si to měl asi zahrnout do ceny a vy to doplácíte v obslužnosti. Takhle bychom snad měli těch 5,5 mld. za 30 let odpisů ušetřit.

Budou to úplně nové soupravy?

Budou nové, ano.

A kdo to je dodá?

Plzeňská Škoda. (Škoda Transportation – pozn. red.)

Jiří Crha se je členem Rady Jihomoravského kraje, v níž jsou čtyři starostové (Blansko – Jiří Crha, Kyjov – František Lukl, Žabčice – Vladimír Šmerda, Velatice – hejtman Jan Grolich (odstoupil po zvolení hejtmanem). Foto: Jiří Reichl, ED

Zmínil jste 17 mostů v havarijním stavu, co je nejvíce palčivé? Právě ty mosty? Silnicí se nějak projede, ale když by spadl most, tak je to asi průšvih…

Mostů je potřeba více, 17. Je v havarijním stavu, v té sedmičce. Podle analýzy, abychom mosty udržely v nějakém použitelném stavu, je potřeba zhruba 270 mil. ročně. Do všech. Samozřejmě jsme teď v rámci rozpočtu nic neprobojovali. Ale zatím čtyři roky po sobě byla dotace ze státního fondu dopravní infrastruktury. Na příští rok je také přislíbeno, ale to bylo ještě před zrušením superhrubé mzdy.

Pan ministr Havlíček říká, že se počítá s tím, že do silnic druhých a třetích tříd půjdou příští rok 4 mld. Pro nás by to znamenalo 300 mil. Pokud bychom ty peníze dostali, dali bychom je právě do mostů, protože ty jsou problém. Silnice samozřejmě nejsou v dobrém stavu, ale s mosty je to horší. Pokud by most, nechci říct, přímo spadl, to by byla úplná tragédie, ale když byste ho měl zavřít, je to samozřejmě obrovský problém. Takže je to horší, než ty silnice

Když tu budeme sedět za čtyři roky před volbami, s čím budete spokojený? Co by v té vaší sekci mělo být na Jižní Moravě vidět? Kromě toho, že budou jezdit vaše vlaky.

Ty vlaky budou ještě v rámci tohoto volebního období, je tam rok dodání 2022, 2023, to bude hmatatelný výsledek. Myslím si, že komfort pro cestující bude vynikající. Nastavila se tu koncepce, aby trojkové obce (obce s rozšířenou působností – pozn. red.), by měly mít napojení na vlak, aby se odlehčilo silnicím a příjezdům do Brna. V letošním roce se spustila nová trať do Židlochovic, v příštím roce se bude spouštět do Hustopečí. Měla se budovat Boskovická spojka.

Co se týká silnic, tak jednak ty mosty, to je jasné, havarijní stavy se musí spravit. Byl bych rád, aby se zlepšil stav silnic. Když se podíváte na rozpočet ve všech krajích, tak doprava vždy dělá většinu. Ale lidé neznají strukturu rozpočtu dopravní kapitoly a neví, že největší část spolkne dopravní obslužnost (vlaky a autobusy). Celá koalice, se shoduje na tom, že chceme stav silnic zlepšit. Rádi bychom trochu změnili strukturu rozpočtu a více se začali starat o své majetky. Možná trochu na úkor podpory ne našich věcí. S tím bych byl spokojený. Ono to jde ruku v ruce. Byl bych spokojený s tím, aby se trochu změnila struktura rozpočtu a bylo více peněz na věci kraje a to zejména na silnice a zdravotnictví. Případně školy a nesmíme zapomínat na sociální oblast. To jsou takové tři věci, které jsou podfinancované.

Na postu jihomoravského hejtmana se střídaly známé politické tváře. Ať už pan Hašek, léta tu byl pan Juránek, Jak si vede nový hejtman Jan Grolich, když spadl do „vysoké politiky“?

Já myslím, že je dobře, že tyto funkce začínají dostávat mladí lidé. Na druhé straně byl čtyři roky v zastupitelstvu, byl předseda klubu zastupitelů KDU-ČSL. My byli také jako ODS v opozici a jako předsedové klubu jsme docela intenzivně spolupracovali. Scházeli jsme se před každým zastupitelstvem. Takže si myslím, že se čtyři roky opravdu připravoval. I v opozici opravdu studoval materiály a já ho hodnotím pozitivně. Je to chvíle, ale myslím, že má racionální uvažování a pohled na to, co jsem teď říkal třeba o změnách struktury rozpočtu, máme stejný. Protože jsme to tak viděli i v té opozici.

Podívejte se, jak se Jan Grolich loučil s postem starosty Velatic

Myslím si, že zda nastává zajímavá změna na postech hejtmana a radních, protože po dlouhé době přichází skupina lidí, kteří mají praktické zkušenosti z obcí a měst. Ať už Vy jako starosta Blanska, pan hejtman starosta Velatic, František Lukl starosta Kyjova a dlouholetý starosta Žabčič Vladimír Šmerda. Máte i praktiky z nejvyšších pater businessu, známého investora pana Hlavenku za Piráty atd. Na obcích i ve firmách je vidět, jestli dotyčný lídr „maká“.

Přesně tak. Já jsem byl deset let ředitelem Krajského úřadu, působil jsem tu za pana Juránka, ale musím říct, že tu myšlenku, kterou jste tu řekl, mohu jenom potvrdit. Na obcích se obrací každá koruna. Opravdu. Myslím si, že uvažování z obcí, že by se o majetek mělo trochu víc starat, tak to tu zatím je. Možná je to způsobené i tím, že ty peníze nejsou. Je to tvrdé.

A příjmy budou asi ještě padat…

Je to tak. Paradoxně to může přinést to, že se seškrtají nadbytečné výdaje. Policie, Hasiči, složky IZS a tak dál byli zvyklí, že jsme jim dávali, i když jsme nebyli zřizovatelem, a ono se to pak těžko škrtá. Ale když teď není, tak to musíte udělat a zase nastavíte nějakou základnu. Protože rozpočet se většinou dělá tak, že se vezme to, co bylo vloni, říká se, nějaká inflace, zvedají se platy, zvedá se to a pořád to bobtná, a když příjmy jsou, tak to tak běží. Ale teď fakt už není a končí sranda.

Musí se změnit struktura výdajů. Už se nedá jenom snižovat po položkách, ale musí se říct: Vážení, abychom vůbec spravili nějakou silnici, tak asi nebudeme moct dávat někomu, kdo není náš. Takhle tu strukturu změňme. Nedáme to do nuly, ale třeba místo 370 mil. do dotačních programů půjde 150 milionů.

Pak se bude škrtat třeba Moto GP, o kterém se každý rok mluví.

To předpokládám, že se škrtne. Měli jsme tam 40 milionů na letiště v Brně. Teď se nelítá, je to problém, tak to také utlumíme. Já jsem měl v minulosti názor, že se tu Moto GP jezdí 50 let, nebo kolik a teď bychom měli být ti, kteří to zabijí, to je strašná škoda. Je to obrovská reklama, ale dnes už na to mám jiný názor. Protože jestli po nás chtějí, abychom s městem spravili za 100 milionů soukromý okruh a zalistovací poplatek byl 50 milionů, pak 70 mil a od příštího roku je 9 milionů eur, což je přes čtvrt miliardy, tak to je fakt moc. Stát na to nechce také přispět. Jestli správa a údržba silnic má na silnice okolo stovky milionů korun na celou síť silnic a my bychom to měli dát na Moto GP, tak to asi ne. Na jednu stranu je to škoda, ale na druhou stranu na to veřejné rozpočty nemají. Prostě krize přinutí správce veřejných rozpočtů udělat razantní kroky, které jsou třeba s otazníkem.

Ještě mě zarazilo, že se měl kupovat Technologický park, byly tam nějaké dohady o ztracených akciích, jak to dopadlo?

Jestli to byl technologický park, tak o ztracených akciích nic nevím, ale byl tu velký boj, když bývalý primátor Brna Petr Vokřál a náměstci tlačili nákup za půl miliardy technologického parku a neprošlo to. My jsme byli také proti.

Do Technologického parku Brno chce vstoupit na dluh Jihomoravský kraj, přebil nabídku soukromé firmy

Abychom teď kvůli tomu „zasekli“ další půl miliardu, tak to určitě ne. Navíc další věc je, máme další podobný projekt v Pasohlávkách, prodaly se tam pozemky Číňanům, teď se tam projektuje rehabilitační ústav. To je další věc, která je teď s otazníkem, jestli se teď do těchto věcí půjde.

Tam se už něco buduje?

Je tam vybudovaná páteřní komunikace, Číňanům se prodaly pozemky a oni teď zpracovávají projekt, že by tam měli lázně a rezidenční bydlení. Takové luxusní domy. Vypadá to moc pěkně. To by byl privátní projekt a my vedle toho máme ještě nějaké pozemky a projektuje se rehabilitační ústav. Pooperační rehabilitace pro Jižní Moravu a část Vysočiny. Bylo to domluvené i s nemocnicemi, že by se to hodilo. Já tedy nevím, proč by se nemocnice zbavovaly rehabilitací. Sami máme městskou nemocnici a je to vynikající „job“ a každá nemocnice si to drží. Ale minulé vedení přesto tento projekt prosazovalo.

Je to projekt za půl miliardy, kraj by si na to musel půjčit. Myslím si, že současné vedení bude spíše názoru, že když už se to plánuje tak je to třeba dostat do stavu stavebního povolení a pak přemýšlet, co s tím. Jestli prodat, nebo ne. Ale rozhodně to, že by si kraj v této situaci, když nemá na účtu peníze, neměl půjčovat a stavět to. Podle mne do takových projektů už jít nemůžeme.

Když se vrátím k případnému autobusovému dopravci, máte nějakou finanční představu, na kolik by ta věc přišla? Šli byste cestou vybudování krajské akciové společnosti, nebo je ve hře nákup stávajícího dopravce jako v případě Libereckého kraje? Myslím, že v příštím roce bude řada firem na prodej.

To teď neumím říct. Už o tom uvažovalo minulé vedení kraje. V nejbližší době by nám poradenská firma měla představit výsledky, ale určitě to nebude tak rychlé, aby se příští rok kupoval nějaký dopravce. Pokud by se ten dopravce měl nějak budovat, byla by to otázka tohoto volebního období. Varianty se musí spočítat, aby se takový krok vyplatil v porovnání s každoročním placením dopravní obslužnosti. Ale jestli se tento krok nakonec opravdu uskuteční, to nevím.

Jiří Reichl

 

 

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter